Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Reportér se ministra zeptal, jak se staví k množícím se rasistickým komentářům vůči Indům a indickým Američanům, které podle něj jdou proti základním pilířům americko-indických vztahů. Rubio reagoval dotazem, o jaké konkrétní výroky se jedná a kdo je pronesl, na což novinář bez dalších podrobností odpověděl, že jde o obecně známou věc, která se navíc dočkala oficiální podpory. Americký ministr následně situaci odlehčil obecným prohlášením, že hloupí lidé se najdou v každé zemi na světě, a to jak v Indii, tak v samotných Spojených státech, kde tito jedinci neustále pronášejí hloupé poznámky. Zároveň zdůraznil, že americký národ velmi obohatili lidé z celého světa, kteří se asimilovali a významně přispěli k tamnímu způsobu života.
Čtyřdenní cesta amerického ministra zahraničí má za cíl napravit ochlazené bilaterální vztahy, které v poslední době poškodily Trumpovy kontroverzní výroky, jeho tvrdá celní a imigrační politika i opětovné sbližování Washingtonu s rivalským Pákistánem. Vzájemné vazby prudce oslabily zejména poté, co indický premiér Naréndra Módí zlehčoval Trumpovu roli při zprostředkování příměří, které loni v dubnu ukončilo čtyřdenní vojenský konflikt mezi Indií a Pákistánem. Pákistánská strana naopak Trumpa otevřeně chválila a prosazovala jeho nominaci na Nobelovu cenu za mír. K ekonomickému napětí přispělo i uvalení vysokých cel na indické zboží ze strany Trumpovy administrativy, což byl mimo jiné trest za to, že Dillí nakupovalo zlevněnou ruskou ropu.
Během víkendového galavečera v Dillí u příležitosti 250. výročí nezávislosti Ameriky došlo i na neformální momenty, kdy americký velvyslanec Sergio Gor překvapil oslavence Marca Rubia, jenž na konci května oslaví 55. narozeniny. Velvyslanec přímo z pódia zatelefonoval Donaldu Trumpovi a propojil ho na hlasitý odposlech. Americký prezident shromážděným hostům vzkázal, že Indii i premiéra Módího miluje a že Indie s ním může stoprocentně počítat. Trump dodal, že obě země si nikdy nebyly blíže a že Spojené státy pod jeho vedením dosahují rekordních ekonomických výsledků a rekordních hodnot na akciovém trhu.
Marco Rubio se během své diplomatické mise sešel s indickým premiérem Módím a předal mu oficiální pozvání k návštěvě Bílého domu, přičemž obě strany se dohodly na prohloubení obchodní a obranné spolupráce i na urychlení kooperace v oblasti kritických a nových technologií. Ministr zahraničí se zároveň snažil indickou stranu ujistit, že současná restriktivní obchodní politika Trumpovy administrativy byla navržena s globální perspektivou s cílem podpořit americkou ekonomiku a nebyla nijak cílená proti Indii. V úterý se americký ministr v Novém Dillí zúčastní strategického summitu zemí aliance Quad, kde vedle USA a Indie zasednou také zástupci Japonska a Austrálie.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.
Šéf íránské fotbalové asociace oznámil, že Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) schválila přesun tréninkové základny národního týmu pro nadcházející mistrovství světa ze Spojených států do Mexika. Mehdi Tádž uvedl, že novým útočištěm reprezentace se stane mexické příhraniční město Tijuana. Samotná federace FIFA však tuto změnu zatím oficiálně nepotvrdila.
Mezi Washingtonem a Havanou v posledních dnech výrazně stouplo napětí. Americký prezident Donald Trump novinářům naznačil, že by mohl být prvním šéfem Bílého domu po několika desítkách let, který vůči komunistickému režimu na Kubě podnikne přímé kroky. Uvedl přitom, že zatímco předchozí prezidenti se touto otázkou zabývali padesát nebo šedesát let, on bude zřejmě tím, kdo situaci definitivně vyřeší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oficiálně odmítl německý návrh, podle kterého by měla být Ukrajina zařazena do struktury Evropské unie pouze jako přidružený člen. Tento krok zdůvodnil tím, že takový polovičatý status by pro Kyjev znamenal fungování uvnitř bloku bez možnosti jakkoli spolurozhodovat a hlasovat o unijních záležitostech. Podle slov ukrajinského vůdce nemůže žádný evropský projekt existovat v kompletní podobě bez účasti jeho země a pozice Ukrajiny v tomto společenství musí být plnohodnotná, rovnocenná a zcela stoprocentní.
Politické elity v nejbližším okolí ruského prezidenta Vladimira Putina vyjadřují stále větší nespokojenost. V situaci, kdy Rusko již déle než čtyři roky vede nákladnou válku proti Ukrajině, ukazují rozhovory s několika osobami z prezidentova okruhu na rychlou ztrátu iluzí tamní smetánky, a to jak kvůli neúspěchům na frontě, tak kvůli zhoršující se hospodářské situaci v zemi. Mezi vlivnými lidmi sílí pocit, že hlava státu svými nesmyslnými rozhodnutími izolovala sama sebe a že se země nezadržitelně blíží k vážné katastrofě.
Evropa s největší pravděpodobností nebude v nadcházejících týdnech čelit krizi v dodávkách leteckého paliva ani masivnímu rušení letů, což představuje zásadní obrat oproti varovným scénářům z předchozího období. Hlavním důvodem tohoto pozitivního posunu je prudký nárůst cen, který motivoval rafinérie a obchodníky k přesměrování nákladů s palivem přímo na evropský trh. Tento krok pomohl kompenzovat výpadek dodávek z Perského zálivu mnohem rychleji, než unijní politici původně předpokládali.
