Zmapuj terén, najdi vodu, schovej se. Bývalí vojáci popsali, čemu musí čelit sestřelení piloti

KC-135 Stratotanker
KC-135 Stratotanker, foto: Volné dílo
Klára Marková 5. dubna 2026 12:18
Sdílej:

Pády stíhacích letounů v nepřátelském prostředí patří k nejnáročnějším situacím, jakým může voják čelit. Bývalí piloti a záchranáři amerického letectva popsali, co všechno obnáší proces přežití a následné extrakce pilota, který se ocitne hluboko za nepřátelskou linií, jako se to stalo v případě nedávno sestřeleného stroje F-15E v Íránu.

Podle brigádního generála ve výslužbě Houstona Cantwella zažívá pilot vteřiny po sestřelu obrovský šok. Ještě před chvílí letěl rychlostí 800 kilometrů za hodinu v moderním stroji a náhle se vznáší na padáku poté, co mu těsně u hlavy explodovala raketa. Právě fáze sestupu na padáku je však klíčová pro orientaci – pilot musí během těch několika minut vyhodnotit terén a rozhodnout se, kterým směrům se vyhnout.

Samotné katapultování a dopad na zem představují velké fyzické riziko. Historie zná mnoho případů, kdy si letci při dopadu způsobili otevřené zlomeniny nohou či kotníků. Prvním úkolem po přistání je tedy inventura vlastního stavu: zjistit, zda je člověk mobilní a schopný pohybu. Pokud se pilot nachází v pouštní oblasti, prioritou číslo jedna se okamžitě stává nalezení zdroje vody.

Souběžně s tím, jak se pilot snaží skrývat, se rozbíhá mašinérie záchranných týmů CSAR (Combat Search and Rescue). Tito specialisté jsou v neustálé pohotovosti, kdykoli jsou americká letadla ve vzduchu nad nepřátelským územím. K lokalizaci sestřeleného letce se využívá veškerá dostupná rozvědka – od satelitních snímků a dronů až po zachycování signálů a zprávy od informátorů v terénu.

Bývalý záchranář Scott Fales, veterán známý z incidentu v somálském Mogadišu, pro France24 vysvětlil, že plán záchrany se často dolaďuje v reálném čase přímo v helikoptérách cestou na místo. Střelci sledují hrozby, piloti hledají vhodné místo k přistání a záchranáři navazují kontakt s letcem. Po přistání musí tým bleskově ověřit totožnost osoby a vyhodnotit poměr mezi hrozícím nebezpečím a rozsahem zranění.

Rozhodování na místě je otázkou vteřin – buď je situace relativně bezpečná a lze provést základní ošetření přímo na zemi, nebo je nepřítel příliš blízko a tým musí zvolit variantu „popadni a zmiz“. Pro sestřeleného pilota je největší nadějí vědomí, že armáda udělá pro jeho záchranu maximum, pokud jim on sám pomůže tím, že zůstane co nejdéle v utajení a v noci se přesune na místo vhodné pro přistání vrtulníku.

Témata:
Stalo se