Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.
Ministerstvo životního prostředí poslalo dokument do mezirezortního připomínkového řízení, a tím celý proces vstupuje do závěrečné etapy. Úřad o tom informoval na webu.
"Česká republika zatím návrh Evropské komisi neodeslala, stejně jako mnoho jiných států, které to nestihly. Z naší strany to ovšem není liknavost, ale selský přístup zejména v souvislosti s pokračujícím vyjednáváním budoucího finančního rámce EU. Pokud bychom měli zvládnout všechna navrhovaná opatření v tak krátkém časovém sledu, náklady by dosáhly mezi 9 až 15 miliardami korun ročně. Což je částka, která významně překračuje rozpočtové možnosti Ministerstva životního prostředí," řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
Podle jeho slov je připraven plán jednotlivých opatření podle jejich naléhavosti, přínosu, nákladové efektivnosti a dostupnosti financování. "Přednost budou mít opatření s nejširšími přínosy pro vodu a krajinu, dále pak nezbytná opatření pro splnění závazků do roku 2030. Předpokládáme, že návrh odešleme Evropské komisi do konce října, před finálním schválením plánu v příštím roce se s ní ale musíme domluvit, jak budou náklady hrazeny a jaká částka bude na Národní plán na obnovu přírody vynaložena," dodal ministr.
Národní plán na obnovu přírody je strategický dokument, který se zaměřuje na zlepšení v šesti stanovených oblastech – zemědělské krajině, lesních ekosystémech a na vodních tocích, včetně jejich propojení s okolní krajinou. Samostatným blokem jsou města a obce, zejména rozvoj jejich sídelní zeleně. Zásadním tématem je obnova a péče o přírodní stanoviště a na ně navázané druhy živočichů a rostlin, a také obnova populací opylovačů. Navržená konkrétní opatření rámují průřezová témata, zejména zajištění metodické podpory, identifikaci případných změn legislativy, osvětu a vzdělávání nebo nezbytný výzkum a monitoring.
Národní plán napříč všemi řešenými oblastmi podporuje zadržování vody v krajině a zmírňování dopadů sucha. To zahrnuje opatření na zlepšení vodního režimu zemědělské krajiny a lesů, posílení zeleně a dalších prvků přispívajících k ochlazení sídel, zlepšování stavu vodních toků, schopnosti krajiny zadržovat vodu a také obnovu mokřadů.
Po vypořádání meziresortního připomínkového řízení MŽP předloží návrh Národního plánu pro informaci vládě a zašle jej Evropské komisi. Ta bude mít šest měsíců na zhodnocení návrhu a následně Česká republika dalších zhruba šest měsíců na zohlednění reakce Komise a případné zapracování připomínek. Finální verze dokumentu má tedy být k dispozici k začátku září roku 2027.
Český Národní plán na obnovu přírody vychází z evropského nařízení o obnově přírody, které vstoupilo v platnost v srpnu 2024. Nařízení stanovuje závazné cíle tak, aby bylo postupně dosaženo zlepšení stavu krajiny, biodiverzity a zvýšení odolnosti ekosystémů, například zachování přirozené úrodnosti půdy, opylování potřebného pro zemědělskou produkci, zajištění retence vody v krajině, zmírnění dopadů klimatických změn a samozřejmě zachování přírodního bohatství a rozmanitosti jako takových.
Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.
Jeden z velkých českých hudebních festivalů již nebude pokračovat. Metronome v příštím roce do Prahy žádné hvězdy světové hudební scény nepřiveze. Důvodů konce je několik, uvedli organizátoři v prohlášení, kterým oznámili své rozhodnutí.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.