Ústupky Trumpa neberu konce. Už nechce změnu režimu ani kapitulaci, jen za každou cenu skončit válku

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 8. května 2026 09:56
Sdílej:

Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.

Zatímco na začátku války Trump na sociálních sítích kategoricky prohlašoval, že jedinou možnou cestou je „bezpodmínečná kapitulace“, dnes se vyjednávání točí kolem nezávazného memoranda. To by mělo pouze spustit třicetidenní lhůtu pro další rozhovory. Místo úplného a trvalého konce íránského jaderného programu se nyní diskutuje o jeho pozastavení na dobu deseti let. Trump přitom dříve opakovaně zdůrazňoval, že Teherán nesmí „nikdy“ jadernou zbraň získat.

Z vládní rétoriky se vytratilo také téma změny režimu v Íránu. Při zahájení ofenzívy koncem února Trump přímo vyzýval íránský lid k převzetí moci a svržení vlády. Dnes se o této možnosti v rámci diplomatických jednání vůbec nemluví. Prezident sice tvrdí, že zabití několika íránských vůdců lze za změnu režimu považovat, faktem však zůstává, že současný nejvyšší vůdce je synem toho předchozího a mocenská struktura země zůstala v základu nedotčena.

Dalším bodem, ve kterém administrativa zřejmě ustupuje, je podpora íránských spojenců v regionu, jako jsou Hamás či Hizballáh. Ačkoliv Trump ještě v dubnu lživě tvrdil, že Írán souhlasil se zastavením financování těchto skupin, v aktuálních návrzích dohod se tato podmínka podle dostupných informací neobjevuje. Spojené státy naopak zvažují ústupky v podobě uvolnění sankcí a rozmrazení íránských miliard výměnou za dočasný klid zbraní.

Tento posun v postojích Bílého domu neunikl ani zastáncům tvrdé linie. Při nedávném brífinku na ministerstvu obrany čelil šéf resortu Pete Hegseth nepříjemným dotazům ohledně toho, proč prezident od požadavku na bezpodmínečnou kapitulaci upustil. Hegseth se pokusil situaci uklidnit tvrzením, že Íránci mohou svou vládu svrhnout kdykoliv v budoucnu a hlavním cílem zůstává jaderný program. Nicméně i v této otázce se zdá, že slovo „nikdy“ bylo nahrazeno konkrétním počtem let.

Témata:
Stalo se