Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Tento setrvalý pokles popularity trvá již patnáct měsíců, tedy od Trumpova návratu do úřadu v lednu 2025. Přestože do Bílého domu nastupoval s optimismem a podporou přesahující 50 %, jeho „líbánky“ s voliči měly extrémně krátké trvání. Prakticky okamžitě po inauguraci začal ztrácet body kvůli kontroverzním krokům, jako byly plošné milosti pro účastníky nepokojů ze 6. ledna 2021 nebo drastické personální škrty ve státní správě pod vedením Elona Muska.
Dalším zlomovým bodem se stal duben 2025, kdy Trump vyhlásil ambiciózní tarifní politiku v rámci tzv. „Dne osvobození“. Faktické rozpoutání obchodní války s většinou světa sice mělo u části jeho základny ohlas, ale širší veřejnost se proti clům rychle obrátila. Během jediného měsíce po oznámení klesla prezidentova popularita ze 45 % na 41 %. Ačkoliv Nejvyšší soud později mnoho z těchto tarifů zneplatnil, politická škoda již byla nevratná.
Krize důvěry se prohloubila letos v lednu po tragickém incidentu v Minneapolis. Agresivní zátah federálních agentů proti nelegální migraci vyústil v úmrtí dvou civilistů, Renee Goodové a Alexe Prettiho. Pokus administrativy označit oběti za „domácí teroristy“ se setkal s masivním odporem veřejnosti. Trump sice následně zmírnil rétoriku a vyměnil vedení odpovědných složek, ale jeho obraz „silného, ale spravedlivého“ lídra utrpěl vážné šrámy.
V současnosti je však největší zátěží válka s Íránem. Průzkumy ukazují, že 61 % Američanů považuje tento konflikt za chybu. Právě válečný stav odčerpal Trumpovi podporu i u těch nejvěrnějších skupin voličů, kteří při něm stáli roky. Aktuálně s prezidentovým působením nesouhlasí rekordních 64 % dospělých Američanů, což je vyšší číslo, než jakého dosahoval v jakémkoliv průzkumu během svého prvního mandátu.
Kritika se soustředí především na Trumpovu politickou pýchu. Podle analytiků vládne, jako by měl drtivý mandát celého národa, ačkoliv ve volbách získal pouze prostou většinu hlasů. Mnoho jeho politik, které by mohly mít podporu (například deportace), dovedl do extrémů, které veřejnost vnímá jako nepřijatelné. Tím, že jedná převážně jednostranně a prostřednictvím exekutivních příkazů, si navíc bere přímou odpovědnost za všechny neúspěchy.
Zásadním tématem zůstávají životní náklady. Kombinace tarifů a války v Íránu vedla k prudkému nárůstu cen pohonných hmot, které překročily hranici 4 dolarů za galon. Trumpova popularita v oblasti ekonomiky se tak propadla na historické minimum 31 %. Lidé mu vyčítají nejen samotné zdražování, ale především fakt, že tento problém ignoruje. Tři čtvrtiny Američanů se domnívají, že prezident věnuje ekonomickým potížím běžných lidí nedostatečnou pozornost a místo toho se utápí ve vojenských intervencích.
Veřejnost také začíná pochybovat o Trumpově kompetenci. Zatímco v prvním období ho mnozí vnímali jako schopného byznysmena, který dokáže řídit stát, nyní se tento obraz hroutí. Podle Pew Research Center většina Američanů nevěří, že Trump činí správná rozhodnutí v zahraniční politice nebo že dokáže efektivně spolupracovat s Kongresem. K tomu se přidávají narůstající obavy o jeho duševní kondici; 61 % dotázaných (včetně 30 % republikánů) souhlasí s tvrzením, že se prezident s věkem stává „nevypočitatelným“.
Tento vývoj představuje obrovské riziko pro Republikánskou stranu. Historicky jsou doplňovací volby (midterms) referendem o prezidentovi. Pokud má hlava státu podporu pod 50 %, jeho strana obvykle drtivě prohrává – jako se to stalo Trumanovi v roce 1946 (ztráta 55 křesel), Obamovi v roce 2010 (64 křesel) nebo samotnému Trumpovi v roce 2018 (42 křesel). S Trumpovými aktuálními 35 % hrozí republikánům za šest měsíců v listopadových volbách 2026 naprostá katastrofa.
Ačkoliv rok 2022 ukázal, že nepopulární prezident (tehdy Joe Biden) nemusí nutně znamenat zdrcující prohru své strany, současná situace je odlišná. V roce 2022 demokratům pomohlo téma interrupcí a možnost vymezit se proti Trumpovi jako opozičnímu kandidátovi. Nyní je však Trump v centru dění jako úřadující prezident, který nese odpovědnost za nepopulární válku i drahou ekonomiku, a republikáni tak nemají kam uhnout před hněvem voličů.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Česko už přes sto let nemá krále a je republikou, ale málo se ví o tom, že pouto k naší zemi má i současný britský panovník Karel III. Existuje jeden rodokmen, který to potvrzuje. Evropská panovnická dynastie byla zkrátka nesmírně propojená.
Jarní kolo Sbírky potravin 2026 znovu ukázalo, že solidarita a ochota pomáhat mají v české společnosti pevné místo. Po sečtení darů ze soboty 25. dubna, online nákupů, zaměstnaneckých výzev ve firmách a finančních příspěvků dosáhlo letošní jarní kolo rekordního výsledku 702 tun potravin a drogerie.
Je dobré vědět, že máte ještě několik hodin na nákup ve velkých obchodech předtím, než se na jeden celý den uzavřou. Nadcházející víkend je totiž prodloužený o páteční státní svátek. A právě zítra se obchodníci musí podřídit zákonu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a provozovatel výletní lodi MV Hondius, společnost Oceanwide Expeditions, poskytli nové informace o situaci na plavidle zasaženém hantavirem. Na palubě byla zavedena přísná bezpečnostní opatření, která mají eliminovat riziko dalšího šíření nákazy.
Světová zdravotnická organizace poskytla detailní vhled do vyšetřování nákazy, která zasáhla výletní loď MV Hondius. Podle oficiální rekonstrukce událostí vše začalo u muže, který pocítil první potíže už 6. dubna a o několik dní později zemřel. Protože lékaři zpočátku neměli podezření na nebezpečný hantavirus, nebyly u tohoto pacienta odebrány vzorky, což ztížilo včasnou identifikaci hrozby.
Vědecký svět s napětím sleduje situaci na výletní lodi MV Hondius, kde se potvrdilo ohnisko vzácného a nebezpečného viru Andes. Ačkoliv jsou hantaviry běžně spojovány s hlodavci a považovány za „slepou uličku“ – tedy infekci, která se z člověka na člověka nepřenáší – kmen Andes představuje děsivou výjimku. Odborníci, kteří studovali předchozí epidemie v Jižní Americe, nyní varují před specifickými vlastnostmi tohoto patogenu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se ve čtvrtek ve Vatikánu sešel s papežem Lvem XIV. Schůzka proběhla v období historicky nejvyššího napětí mezi Washingtonem a Svatým stolcem, které vyvolala otevřená kritika prezidenta Donalda Trumpa na adresu vůbec prvního amerického papeže v dějinách církve.
Případ výletního plavidla MV Hondius, na jehož palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus, se stává čím dál složitějším mezinárodním problémem. Podle čerstvých zpráv z nizozemského ministerstva zahraničí se ukázalo, že loď opustilo podstatně více lidí, než se původně uvádělo. Během zastávky na britském ostrově Svatá Helena se od plavby odpojilo zhruba 40 pasažérů, kteří se následně rozjeli do svých domovů běžnými leteckými spoji.
Válka v Íránu a s ní spojený prudký nárůst cen energií by měly být pro Evropskou unii impulsem k ráznému posílení energetické nezávislosti. Nizozemská ministryně pro klimatu a zelený růst Stientje van Veldhoven v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že Brusel musí vytrvat v nastaveném kurzu klimatických zákonů a neustupovat z ambiciózních cílů.