Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Tento setrvalý pokles popularity trvá již patnáct měsíců, tedy od Trumpova návratu do úřadu v lednu 2025. Přestože do Bílého domu nastupoval s optimismem a podporou přesahující 50 %, jeho „líbánky“ s voliči měly extrémně krátké trvání. Prakticky okamžitě po inauguraci začal ztrácet body kvůli kontroverzním krokům, jako byly plošné milosti pro účastníky nepokojů ze 6. ledna 2021 nebo drastické personální škrty ve státní správě pod vedením Elona Muska.
Dalším zlomovým bodem se stal duben 2025, kdy Trump vyhlásil ambiciózní tarifní politiku v rámci tzv. „Dne osvobození“. Faktické rozpoutání obchodní války s většinou světa sice mělo u části jeho základny ohlas, ale širší veřejnost se proti clům rychle obrátila. Během jediného měsíce po oznámení klesla prezidentova popularita ze 45 % na 41 %. Ačkoliv Nejvyšší soud později mnoho z těchto tarifů zneplatnil, politická škoda již byla nevratná.
Krize důvěry se prohloubila letos v lednu po tragickém incidentu v Minneapolis. Agresivní zátah federálních agentů proti nelegální migraci vyústil v úmrtí dvou civilistů, Renee Goodové a Alexe Prettiho. Pokus administrativy označit oběti za „domácí teroristy“ se setkal s masivním odporem veřejnosti. Trump sice následně zmírnil rétoriku a vyměnil vedení odpovědných složek, ale jeho obraz „silného, ale spravedlivého“ lídra utrpěl vážné šrámy.
V současnosti je však největší zátěží válka s Íránem. Průzkumy ukazují, že 61 % Američanů považuje tento konflikt za chybu. Právě válečný stav odčerpal Trumpovi podporu i u těch nejvěrnějších skupin voličů, kteří při něm stáli roky. Aktuálně s prezidentovým působením nesouhlasí rekordních 64 % dospělých Američanů, což je vyšší číslo, než jakého dosahoval v jakémkoliv průzkumu během svého prvního mandátu.
Kritika se soustředí především na Trumpovu politickou pýchu. Podle analytiků vládne, jako by měl drtivý mandát celého národa, ačkoliv ve volbách získal pouze prostou většinu hlasů. Mnoho jeho politik, které by mohly mít podporu (například deportace), dovedl do extrémů, které veřejnost vnímá jako nepřijatelné. Tím, že jedná převážně jednostranně a prostřednictvím exekutivních příkazů, si navíc bere přímou odpovědnost za všechny neúspěchy.
Zásadním tématem zůstávají životní náklady. Kombinace tarifů a války v Íránu vedla k prudkému nárůstu cen pohonných hmot, které překročily hranici 4 dolarů za galon. Trumpova popularita v oblasti ekonomiky se tak propadla na historické minimum 31 %. Lidé mu vyčítají nejen samotné zdražování, ale především fakt, že tento problém ignoruje. Tři čtvrtiny Američanů se domnívají, že prezident věnuje ekonomickým potížím běžných lidí nedostatečnou pozornost a místo toho se utápí ve vojenských intervencích.
Veřejnost také začíná pochybovat o Trumpově kompetenci. Zatímco v prvním období ho mnozí vnímali jako schopného byznysmena, který dokáže řídit stát, nyní se tento obraz hroutí. Podle Pew Research Center většina Američanů nevěří, že Trump činí správná rozhodnutí v zahraniční politice nebo že dokáže efektivně spolupracovat s Kongresem. K tomu se přidávají narůstající obavy o jeho duševní kondici; 61 % dotázaných (včetně 30 % republikánů) souhlasí s tvrzením, že se prezident s věkem stává „nevypočitatelným“.
Tento vývoj představuje obrovské riziko pro Republikánskou stranu. Historicky jsou doplňovací volby (midterms) referendem o prezidentovi. Pokud má hlava státu podporu pod 50 %, jeho strana obvykle drtivě prohrává – jako se to stalo Trumanovi v roce 1946 (ztráta 55 křesel), Obamovi v roce 2010 (64 křesel) nebo samotnému Trumpovi v roce 2018 (42 křesel). S Trumpovými aktuálními 35 % hrozí republikánům za šest měsíců v listopadových volbách 2026 naprostá katastrofa.
Ačkoliv rok 2022 ukázal, že nepopulární prezident (tehdy Joe Biden) nemusí nutně znamenat zdrcující prohru své strany, současná situace je odlišná. V roce 2022 demokratům pomohlo téma interrupcí a možnost vymezit se proti Trumpovi jako opozičnímu kandidátovi. Nyní je však Trump v centru dění jako úřadující prezident, který nese odpovědnost za nepopulární válku i drahou ekonomiku, a republikáni tak nemají kam uhnout před hněvem voličů.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Nebezpečné projevy letního počasí hrozí v Česku i během pondělního dne. Meteorologové před polednem varovali před bouřkami a vysokými teplotami. Nadále je také nutné počítat s tím, že bude dusno.
Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra.
O víkendu pokračovaly diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem, které mají vést k finální mírové dohodě a definitivnímu konci vzájemného konfliktu. Prostředníci z Kataru a Pákistánu tvrdí, že bylo dosaženo pokroku. Informovala o tom britská stanice BBC.
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.
Nový průzkum veřejného mínění, který realizovala Hebrejská univerzita a společnost Agam Labs, ukázal, že 92 procent izraelské veřejnosti považuje Írán za vítěze v konfliktu s USA a Izraelem.
Americký viceprezident JD Vance se podle expertů webu The Conversation mýlí ve svém přístupu k Izraeli, když zlehčuje jeho obavy z nedávné dohody s Íránem a kritizuje Jeruzalém za to, že se slepě nepodřídil americké linii. Izrael nelze považovat za spojence jako každého jiného a strach nejspolehlivějšího partnera USA na Blízkém východě by neměl být brán jako politická nepříjemnost. Velmoc si takto nezajišťuje respekt svých přátel ani neudržuje akceschopnost. Přístup prosazující Ameriku na prvním místě nesmí znamenat, že spojenci skončí na posledním místě.
Německo vyslalo Washingtonu jasný vzkaz, ve kterém připomíná, že se Spojené státy při svých ambicích v dobývání vesmíru neobejdou bez evropských znalostí a technologií. Německá ministryně pro vesmír Dorothee Bär v rozhovoru pro Politico uvedla, že Německo a Evropa poskytují klíčové technologie pro americké vesmírné mise. Podle jejích slov existuje mezi oběma stranami jasná vzájemná závislost, což dává Evropě značný vliv v novém vesmírném závodě.
Dohoda o bezpečné třetí zemi, kterou mezi sebou uzavřely Kanada a Spojené státy, nutí podle lidskoprávních organizací migranty k návratu do země, která pro ně není bezpečná. Kritici upozorňují, že kanadská azylová politika v praxi vystavuje žadatele o azyl riziku zadržení americkými úřady a následné deportaci do zemí původu, kde jim hrozí nebezpečí. Na tyto nedostatky poukazuje nová soudní žaloba, kterou podala Kanadská rada pro uprchlíky spolu s Amnesty International Canada a rodinou z Hondurasu, jež byla z hranic vrácena zpět.
Veřejné promítání zápasu mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Saúdskou Arábií, které se mělo konat v centru Madridu na Plaza de Colón, bylo zrušeno z důvodu extrémních veder. Madridská radnice a Španělská fotbalová federace se k tomuto kroku rozhodly poté, co národní meteorologická služba AEMET vydala pro madridský region oranžovou výstrahu před vysokými teplotami, které mají dosáhnout až 40 stupňů Celsia.
Válka Spojených států s Íránem se po podepsání prozatímní dohody a před zahájením dalších rozhovorů prozatím zastavila. Prezident Donald Trump deklaruje americké vítězství a na své sociální síti Truth Social vyzdvihuje přínosy šedesátidenního memoranda, přičemž tvrdí, že ropa opět teče, akciové trhy rostou, ceny klesají a Írán nikdy nezíská jadernou zbraň.