Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Tento setrvalý pokles popularity trvá již patnáct měsíců, tedy od Trumpova návratu do úřadu v lednu 2025. Přestože do Bílého domu nastupoval s optimismem a podporou přesahující 50 %, jeho „líbánky“ s voliči měly extrémně krátké trvání. Prakticky okamžitě po inauguraci začal ztrácet body kvůli kontroverzním krokům, jako byly plošné milosti pro účastníky nepokojů ze 6. ledna 2021 nebo drastické personální škrty ve státní správě pod vedením Elona Muska.
Dalším zlomovým bodem se stal duben 2025, kdy Trump vyhlásil ambiciózní tarifní politiku v rámci tzv. „Dne osvobození“. Faktické rozpoutání obchodní války s většinou světa sice mělo u části jeho základny ohlas, ale širší veřejnost se proti clům rychle obrátila. Během jediného měsíce po oznámení klesla prezidentova popularita ze 45 % na 41 %. Ačkoliv Nejvyšší soud později mnoho z těchto tarifů zneplatnil, politická škoda již byla nevratná.
Krize důvěry se prohloubila letos v lednu po tragickém incidentu v Minneapolis. Agresivní zátah federálních agentů proti nelegální migraci vyústil v úmrtí dvou civilistů, Renee Goodové a Alexe Prettiho. Pokus administrativy označit oběti za „domácí teroristy“ se setkal s masivním odporem veřejnosti. Trump sice následně zmírnil rétoriku a vyměnil vedení odpovědných složek, ale jeho obraz „silného, ale spravedlivého“ lídra utrpěl vážné šrámy.
V současnosti je však největší zátěží válka s Íránem. Průzkumy ukazují, že 61 % Američanů považuje tento konflikt za chybu. Právě válečný stav odčerpal Trumpovi podporu i u těch nejvěrnějších skupin voličů, kteří při něm stáli roky. Aktuálně s prezidentovým působením nesouhlasí rekordních 64 % dospělých Američanů, což je vyšší číslo, než jakého dosahoval v jakémkoliv průzkumu během svého prvního mandátu.
Kritika se soustředí především na Trumpovu politickou pýchu. Podle analytiků vládne, jako by měl drtivý mandát celého národa, ačkoliv ve volbách získal pouze prostou většinu hlasů. Mnoho jeho politik, které by mohly mít podporu (například deportace), dovedl do extrémů, které veřejnost vnímá jako nepřijatelné. Tím, že jedná převážně jednostranně a prostřednictvím exekutivních příkazů, si navíc bere přímou odpovědnost za všechny neúspěchy.
Zásadním tématem zůstávají životní náklady. Kombinace tarifů a války v Íránu vedla k prudkému nárůstu cen pohonných hmot, které překročily hranici 4 dolarů za galon. Trumpova popularita v oblasti ekonomiky se tak propadla na historické minimum 31 %. Lidé mu vyčítají nejen samotné zdražování, ale především fakt, že tento problém ignoruje. Tři čtvrtiny Američanů se domnívají, že prezident věnuje ekonomickým potížím běžných lidí nedostatečnou pozornost a místo toho se utápí ve vojenských intervencích.
Veřejnost také začíná pochybovat o Trumpově kompetenci. Zatímco v prvním období ho mnozí vnímali jako schopného byznysmena, který dokáže řídit stát, nyní se tento obraz hroutí. Podle Pew Research Center většina Američanů nevěří, že Trump činí správná rozhodnutí v zahraniční politice nebo že dokáže efektivně spolupracovat s Kongresem. K tomu se přidávají narůstající obavy o jeho duševní kondici; 61 % dotázaných (včetně 30 % republikánů) souhlasí s tvrzením, že se prezident s věkem stává „nevypočitatelným“.
Tento vývoj představuje obrovské riziko pro Republikánskou stranu. Historicky jsou doplňovací volby (midterms) referendem o prezidentovi. Pokud má hlava státu podporu pod 50 %, jeho strana obvykle drtivě prohrává – jako se to stalo Trumanovi v roce 1946 (ztráta 55 křesel), Obamovi v roce 2010 (64 křesel) nebo samotnému Trumpovi v roce 2018 (42 křesel). S Trumpovými aktuálními 35 % hrozí republikánům za šest měsíců v listopadových volbách 2026 naprostá katastrofa.
Ačkoliv rok 2022 ukázal, že nepopulární prezident (tehdy Joe Biden) nemusí nutně znamenat zdrcující prohru své strany, současná situace je odlišná. V roce 2022 demokratům pomohlo téma interrupcí a možnost vymezit se proti Trumpovi jako opozičnímu kandidátovi. Nyní je však Trump v centru dění jako úřadující prezident, který nese odpovědnost za nepopulární válku i drahou ekonomiku, a republikáni tak nemají kam uhnout před hněvem voličů.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Tropické počasí bude v následujících hodinách trápit především jižní Moravu. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové zároveň avizují, že již o víkendu by se horké počasí mělo vrátit i na další místa v republice.
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Evropa vstupuje do rozhodující fáze přípravy na topnou sezonu s nezvykle nízkými zásobami zemního plynu. Zásobníky v celé Evropské unii jsou nyní naplněny zhruba z 58 procent, zatímco ve stejném období loňského roku byly přibližně o dvanáct procentních bodů plnější. Naplněnost z 58 procent je pro tuto část roku nejnižší za celé období minimálně od roku 2009, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Šéf Bílého domu Donald Trump vyvíjí tlak na Írán, aby došlo k uzavření dohody. Činí tak už tradičním způsobem, kdy Teheránu hrozí vojenským úderem v případě, že nedojde k otevření Hormuzského průlivu.
Izraelská armáda obnovila ve středu vojenské útoky v jižním Libanonu poté, co obvinila hnutí Hizballáh z porušení platného příměří. K eskalaci došlo navzdory probíhajícím diplomatickým jednáním v italské metropoli, kde se zástupci obou stran snaží pod patronací Spojených států ukončit měsíce trvající přeshraniční konflikt.
Írán a Omán dospěly k vzájemné shodě ohledně geografických souřadnic pro lodní trasu vedoucí strategickým Hormuzským průlivem. Podle vyjádření íránského ministerstva zahraničí se nyní připravuje společné oficiální prohlášení, pokud do celého procesu nevstoupí třetí strany.
Americká prokurátorka Jeanine Pirrová čelí svízelné situaci, kterou dříve či později zakouší každý člen týmu prezidenta Donalda Trumpa. Dostala se do sporu s hlavou státu poté, co dospěla k názoru, že poškození památkového bazénu v hlavním městě nezpůsobili vandalové, ale nepovedená renovace. Tím, že se přiklonila k reálným důkazům, opustila fiktivní svět, který kolem sebe šéf Bílého domu neustále buduje.
Možnost uzavření dohody o budoucnosti strategického Hormuzského průlivu se sice rychle rýsuje, avšak Washington má o konečné podobě zcela jiné představy než Teherán. Americký prezident Donald Trump sice v posledních dnech vyjadřoval značný optimismus a naznačoval, že by k podpisu mohlo dojít každým dnem, Washington však zároveň varuje před jakýmkoliv ujednáním, které by Íránu přiznalo kontrolu nad mezinárodními vodami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po ničivém nočním ruském útoku na Kyjev zkritizoval spojence za zpoždění v dodávkách systémů protivzdušné obrany či neochotu s ní pomoci. Podle Zelenského by mělo dojít i k uvalení dalších sankcí na Rusko.