Ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj přednesla v Davosu projev, ve kterém se mísilo rozčarování z postoje unijních lídrů s nadějí vkládanou do čerstvých dohod s Donaldem Trumpem. Svou řeč uvedl netradiční analogií ke známému filmu o časové smyčce, čímž chtěl demonstrovat únavu své země z neustále se opakujících problémů a váhavosti spojenců. Podle něj Ukrajina prožívá nekonečný cyklus agrese, zatímco světoví hráči se točí v kruhu prázdných gest.
Prezident nešetřil kritikou směrem k západnímu průmyslu, který stále umožňuje Rusku nakupovat součástky pro výrobu raket. Zelenskyj s hořkostí v hlase poznamenal, že zatímco Evropa i Amerika situaci pouze glosují, Kreml nerušeně zbrojí dál. Postěžoval si také na diplomaty, kteří ho nabádají k mlčení o pokročilých zbraních, jako jsou rakety Tomahawk, aby se nenarušila atmosféra u vyjednávacích stolů ve Washingtonu.
Evropa byla v jeho podání vykreslena jako roztříštěné společenství, které se raději věnuje interním sporům, než aby vystupovalo jako globální velmoc. Tento „kaleidoskop“ středních a malých států podle něj ztrácí schopnost jednotného činu v momentě, kdy je to nejvíce potřeba. Kvůli chybějící kohezi pak kontinent nedokáže najít odvahu k radikálním, ale nezbytným bezpečnostním krokům.
Zajímavým bodem řeči bylo srovnání s aktuální krizí kolem Grónska, které Zelenskyj využil k ilustraci evropské pasivity. Mnozí lídři podle něj pouze vyčkávají, až americký tlak na arktickou oblast poleví, místo aby převzali iniciativu. Upozornil, že zatímco se debatuje, ruské námořnictvo se v oblasti chová čím dál suverénněji, a symbolickou přítomnost pár desítek vojáků označil za naprosto nedostatečnou.
Ukrajina by podle Zelenského mohla v Arktidě nabídnout své unikátní zkušenosti s potápěním ruských plavidel, podobně jako to předvedla v Černém moři. Zdůraznil, že k efektivní obraně společných zájmů by pomohlo začlenění jeho země do NATO, což je ale cíl, který zůstává v nedohlednu. Připomněl rovněž, že lhostejnost k bojům za svobodu v jiných částech světa, například v Bělorusku, se nakonec vymstí všem.
V ekonomické rovině pak prezident zpochybnil nečinnost Evropy vůči takzvané stínové flotile tankerů, které financují Putinovu armádu. Nechápe, proč Trumpova administrativa dokáže tyto lodě efektivně blokovat, zatímco evropské úřady pouze přihlížejí jejich plavbě kolem vlastních břehů. Bez odstřižení Ruska od zisků z ropy podle něj nebude mír na kontinentu nikdy stabilní a trvalý.
Kritice neušla ani víra v Severoatlantickou alianci, jejíž skutečnou sílu podle Zelenského nikdo v praxi neviděl, protože vše stojí pouze na předpokladu amerického zásahu. Navrhl, aby Evropa začala budovat vlastní nezávislou armádu, která nebude pouhým rukojmím politických nálad v USA. Poukázal na to, že mnozí spojenci začali brát obranu vážně až v momentě, kdy je k tomu Donald Trump nevybíravým způsobem donutil.
Dalším zdrojem frustrace je pro Kyjev nulový pokrok v otázce mezinárodního tribunálu a využívání zadržených ruských financí. Zelenskyj ocenil fakt, že majetky agresora jsou zmrazeny, ale kritizoval politické blokování jejich skutečného využití pro obranu a obnovu napadené země. Podle něj nejde o technický problém, ale o čistý nedostatek politické odvahy vyvodit z ruských činů důsledky.
I přes tyto výtky prezident poděkoval konkrétním lídrům za vojenskou pomoc, ale jedním dechem dodal, že skutečnou zárukou bezpečnosti je nyní partnerství s Trumpem. Věří, že americký prezident je klíčovým faktorem pro vytvoření takových pojistek, které donutí Moskvu agresi skutečně ukončit. Trumpův specifický styl vyjednávání vnímá jako nezbytný katalyzátor k dosažení hmatatelného výsledku.
Po osobním setkání s šéfem Bílého domu Zelenskyj optimisticky prohlásil, že mírové plány jsou ve finální fázi přípravy. Vyzdvihl determinaci, se kterou se na dokumentech pracuje, a vyjádřil naději v pokračující americkou podporu. Jeho vizí je silná a samostatná Ukrajina, která bude v budoucnu schopna sama garantovat bezpečnost svých evropských sousedů jako plnohodnotný partner.
Své vystoupení Zelenskyj uzavřel apelem na evropskou elitu, aby se přestala snažit Trumpa změnit a raději se přizpůsobila nové realitě. Svět se podle něj mění příliš rychle na to, aby Evropa zůstávala v závěsu. Varoval, že bez odvahy k okamžitým činům hrozí starému kontinentu ztráta jeho životního stylu. Sál opouštěl s tradičním vlasteneckým pozdravem, doprovázeným bouřlivým potleskem delegátů.
Během loňských letních požárů v Novém Skotsku zavedly tamní úřady přísný zákaz vstupu do lesů, který měl zabránit dalšímu šíření ohně. Toto opatření se však stalo terčem silné kritiky a nakonec i předmětem soudního sporu. Soudce nedávno rozhodl, že zákaz nebyl pouze matoucí, ale také v rozporu s kanadskou chartou práv a svobod.
Účastníci a přímí svědci slavnostní večeře korespondentů v hotelu Washington Hilton popsali děsivé momenty, kdy se společenská událost změnila v místo útoku. Mezi hosty byli i vlivní novináři, kteří se museli bleskově ukrýt před chaosem a narůstající panikou.
Agent Tajné služby USA, který byl postřelen při sobotní večeři korespondentů Bílého domu, byl propuštěn z nemocnice. Informaci potvrdil hlavní tiskový mluvčí Tajné služby Anthony Guglielmi.
Jednatřicetiletý Cole Tomas Allen z Torrance v Kalifornii byl úřady identifikován jako muž, který v sobotu večer zahájil střelbu na výroční večeři Asociace korespondentů Bílého domu. Podezřelý, který žije na předměstí Los Angeles, byl zadržen poblíž místa konání akce, kde se shromáždil prezident Donald Trump a další vládní představitelé.
Prezident Donald Trump po incidentu na večeři korespondentů prohlásil, že žádná země není imunní vůči politickému násilí. Na tiskové konferenci v Bílém domě zdůraznil, že ani nejlepší zabezpečení na světě nedokáže zcela zastavit vyšinuté jedince s narušeným myšlením. Podle jeho slov stačí jeden takový člověk, aby způsobil vážné potíže. Na dotaz ohledně svého poselství světu odpověděl, že násilí je v politice přítomné globálně a Amerika není výjimkou.
Výroční večeře korespondentů Bílého domu ve Washingtonu byla náhle přerušena střelbou. Prezident Donald Trump a jeho manželka Melania museli být urychleně evakuováni z hlavního sálu hotelu Washington Hilton. Celý incident vyvolal v budově značný chaos a zmatek mezi přítomnými hosty.
Prezident Donald Trump zrušil plánovanou cestu americké delegace do Pákistánu, kde měli vyjednavači jednat s íránskou stranou o ukončení válečného konfliktu. Mise, kterou měli vést zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner, byla odvolána krátce poté, co byla ohlášena.
Evropští cestovatelé i letecké společnosti se připravují na mimořádně komplikovanou letní sezónu. I kdyby konflikt na Blízkém východě skončil okamžitě, tlak na dodávky leteckého paliva v dohledné době nepoleví. Evropská unie totiž nedokáže vyprodukovat dostatek paliva pro své vnitřní potřeby a závislost na dovozu skrze Hormuzský průliv se stala kritickým bodem pro fungování celého sektoru.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že zrušil plánovanou misi svých diplomatických vyslanců do pákistánského Islámábádu. Steve Witkoff a Jared Kushner měli v plánu vycestovat na jednání se zástupci Íránu, ke kterému však na základě rozhodnutí hlavy státu nedojde.
Lidský papilomavirus, známý jako HPV, představuje mimořádně rozšířený virus, který se přenáší intimním kontaktem kůže na kůži. Naprostá většina sexuálně aktivních lidí se s tímto virem během svého života setká. Přestože si mnoho lidí HPV spojuje výhradně se zdravím žen, realita je taková, že se týká obou pohlaví. Téměř každý sexuálně aktivní člověk se s ním setká během několika měsíců či let od zahájení sexuálního života, přičemž tělo se většinou s nákazou samo vypořádá.
K osudné havárii v černobylské jaderné elektrárně došlo v časných ranních hodinách 26. dubna 1986, kdy se zvrátil bezpečnostní test jednoho z reaktorů. Kvůli zásadní konstrukční vadě, o které technici nevěděli, došlo k prudkému zvýšení výkonu a následné tepelné reakci. Výbuchy zničily budovu čtvrtého reaktoru a radioaktivní mrak se následně rozšířil nejen nad celou Ukrajinu, ale i do dalších částí Sovětského svazu a severní Evropy.
Nadcházející státní návštěva krále Karla III. a královny Camilly ve Spojených státech je britskými diplomaty označována za událost s „vysokými sázkami a velkým rizikem“. Nejde o běžnou zdvořilostní cestu plnou celebrit a úsměvů pro fotografy, ale o dosud nejtěžší zkoušku královy vlády. Podle odborníků přichází tato návštěva v době nejhlubší krize anglo-amerických vztahů za poslední století, kdy napětí mezi oběma mocnostmi dosahuje kritických hodnot.