Ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj přednesla v Davosu projev, ve kterém se mísilo rozčarování z postoje unijních lídrů s nadějí vkládanou do čerstvých dohod s Donaldem Trumpem. Svou řeč uvedl netradiční analogií ke známému filmu o časové smyčce, čímž chtěl demonstrovat únavu své země z neustále se opakujících problémů a váhavosti spojenců. Podle něj Ukrajina prožívá nekonečný cyklus agrese, zatímco světoví hráči se točí v kruhu prázdných gest.
Prezident nešetřil kritikou směrem k západnímu průmyslu, který stále umožňuje Rusku nakupovat součástky pro výrobu raket. Zelenskyj s hořkostí v hlase poznamenal, že zatímco Evropa i Amerika situaci pouze glosují, Kreml nerušeně zbrojí dál. Postěžoval si také na diplomaty, kteří ho nabádají k mlčení o pokročilých zbraních, jako jsou rakety Tomahawk, aby se nenarušila atmosféra u vyjednávacích stolů ve Washingtonu.
Evropa byla v jeho podání vykreslena jako roztříštěné společenství, které se raději věnuje interním sporům, než aby vystupovalo jako globální velmoc. Tento „kaleidoskop“ středních a malých států podle něj ztrácí schopnost jednotného činu v momentě, kdy je to nejvíce potřeba. Kvůli chybějící kohezi pak kontinent nedokáže najít odvahu k radikálním, ale nezbytným bezpečnostním krokům.
Zajímavým bodem řeči bylo srovnání s aktuální krizí kolem Grónska, které Zelenskyj využil k ilustraci evropské pasivity. Mnozí lídři podle něj pouze vyčkávají, až americký tlak na arktickou oblast poleví, místo aby převzali iniciativu. Upozornil, že zatímco se debatuje, ruské námořnictvo se v oblasti chová čím dál suverénněji, a symbolickou přítomnost pár desítek vojáků označil za naprosto nedostatečnou.
Ukrajina by podle Zelenského mohla v Arktidě nabídnout své unikátní zkušenosti s potápěním ruských plavidel, podobně jako to předvedla v Černém moři. Zdůraznil, že k efektivní obraně společných zájmů by pomohlo začlenění jeho země do NATO, což je ale cíl, který zůstává v nedohlednu. Připomněl rovněž, že lhostejnost k bojům za svobodu v jiných částech světa, například v Bělorusku, se nakonec vymstí všem.
V ekonomické rovině pak prezident zpochybnil nečinnost Evropy vůči takzvané stínové flotile tankerů, které financují Putinovu armádu. Nechápe, proč Trumpova administrativa dokáže tyto lodě efektivně blokovat, zatímco evropské úřady pouze přihlížejí jejich plavbě kolem vlastních břehů. Bez odstřižení Ruska od zisků z ropy podle něj nebude mír na kontinentu nikdy stabilní a trvalý.
Kritice neušla ani víra v Severoatlantickou alianci, jejíž skutečnou sílu podle Zelenského nikdo v praxi neviděl, protože vše stojí pouze na předpokladu amerického zásahu. Navrhl, aby Evropa začala budovat vlastní nezávislou armádu, která nebude pouhým rukojmím politických nálad v USA. Poukázal na to, že mnozí spojenci začali brát obranu vážně až v momentě, kdy je k tomu Donald Trump nevybíravým způsobem donutil.
Dalším zdrojem frustrace je pro Kyjev nulový pokrok v otázce mezinárodního tribunálu a využívání zadržených ruských financí. Zelenskyj ocenil fakt, že majetky agresora jsou zmrazeny, ale kritizoval politické blokování jejich skutečného využití pro obranu a obnovu napadené země. Podle něj nejde o technický problém, ale o čistý nedostatek politické odvahy vyvodit z ruských činů důsledky.
I přes tyto výtky prezident poděkoval konkrétním lídrům za vojenskou pomoc, ale jedním dechem dodal, že skutečnou zárukou bezpečnosti je nyní partnerství s Trumpem. Věří, že americký prezident je klíčovým faktorem pro vytvoření takových pojistek, které donutí Moskvu agresi skutečně ukončit. Trumpův specifický styl vyjednávání vnímá jako nezbytný katalyzátor k dosažení hmatatelného výsledku.
Po osobním setkání s šéfem Bílého domu Zelenskyj optimisticky prohlásil, že mírové plány jsou ve finální fázi přípravy. Vyzdvihl determinaci, se kterou se na dokumentech pracuje, a vyjádřil naději v pokračující americkou podporu. Jeho vizí je silná a samostatná Ukrajina, která bude v budoucnu schopna sama garantovat bezpečnost svých evropských sousedů jako plnohodnotný partner.
Své vystoupení Zelenskyj uzavřel apelem na evropskou elitu, aby se přestala snažit Trumpa změnit a raději se přizpůsobila nové realitě. Svět se podle něj mění příliš rychle na to, aby Evropa zůstávala v závěsu. Varoval, že bez odvahy k okamžitým činům hrozí starému kontinentu ztráta jeho životního stylu. Sál opouštěl s tradičním vlasteneckým pozdravem, doprovázeným bouřlivým potleskem delegátů.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.
Rusko začalo Íránu poskytovat pokročilé rady ohledně taktiky nasazení dronů, které vycházejí z jeho čtyřletých zkušeností z války na Ukrajině. Podle západních zpravodajských služeb mají tyto informace Teheránu pomoci efektivněji zasahovat americké cíle a objekty v zemích Perského zálivu.
Válečný konflikt v Íránu a s ním spojené uzavření Hormuzského průlivu vyvolávají na světových trzích oprávněné obavy. Většina diskusí se však točí kolem cen ropy a plynu, zatímco se přehlíží riziko, které může být pro lidstvo ještě zásadnější: hrozba „hnojivového šoku“. Hormuzský průliv totiž není jen tepnou pro energetiku, ale je naprosto klíčový pro globální produkci potravin a moderní zemědělství.
Ačkoliv se Írán v současnosti nachází pod drtivým tlakem americko-izraelské ofenzivy, představy o jeho brzkém politickém zhroucení se mohou ukázat jako hluboce mylné. Podle analýzy americké Národní zpravodajské rady (NIC) je totiž nepravděpodobné, že by i rozsáhlá vojenská kampaň vedla k pádu režimu nebo k dosažení politických cílů Washingtonu. Islámská republika prokázala, že disponuje institucionálními mechanismy, které jí umožňují absorbovat externí šoky a zachovat politickou kontinuitu.
Světové trhy s ropou zažívají jeden z nejbouřlivějších týdnů v historii. V důsledku válečného konfliktu mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé došlo k drastickému omezení plynulosti dopravy v Hormuzském průlivu. Tato úzká vodní cesta, oddělující Írán od Ománu, se stala „geografickou zbraní“ v rukou teheránského režimu, který tak reaguje na probíhající údery proti svému území.
Pět let po smrti Jeffreyho Epsteina zůstávají dvě jména v centru pozornosti vyšetřovatelů i obětí: Richard Kahn a Darren Indyke. Přestože tito muži nebyli nikdy veřejně známými tvářemi, jako Epsteinův dlouholetý účetní a právník dnes drží v rukou klíč k jeho zbývajícímu majetku i nejtemnějším tajemstvím. Právě nyní čelí zvýšenému tlaku, neboť byli předvoláni k výpovědi před kontrolní výbor americké Sněmovny reprezentantů.