Zelenskyj v Davosu nešetřil Evropu: Roztříštěný kaleidoskop států, které jen čekají a spoléhají na NATO

Prezident nešetřil kritikou směrem k západnímu průmyslu, který stále umožňuje Rusku nakupovat součástky pro výrobu raket. Zelenskyj s hořkostí v hlase poznamenal, že zatímco Evropa i Amerika situaci pouze glosují, Kreml nerušeně zbrojí dál. Postěžoval si také na diplomaty, kteří ho nabádají k mlčení o pokročilých zbraních, jako jsou rakety Tomahawk, aby se nenarušila atmosféra u vyjednávacích stolů ve Washingtonu.

Evropa byla v jeho podání vykreslena jako roztříštěné společenství, které se raději věnuje interním sporům, než aby vystupovalo jako globální velmoc. Tento „kaleidoskop“ středních a malých států podle něj ztrácí schopnost jednotného činu v momentě, kdy je to nejvíce potřeba. Kvůli chybějící kohezi pak kontinent nedokáže najít odvahu k radikálním, ale nezbytným bezpečnostním krokům.

Zajímavým bodem řeči bylo srovnání s aktuální krizí kolem Grónska, které Zelenskyj využil k ilustraci evropské pasivity. Mnozí lídři podle něj pouze vyčkávají, až americký tlak na arktickou oblast poleví, místo aby převzali iniciativu. Upozornil, že zatímco se debatuje, ruské námořnictvo se v oblasti chová čím dál suverénněji, a symbolickou přítomnost pár desítek vojáků označil za naprosto nedostatečnou.

Ukrajina by podle Zelenského mohla v Arktidě nabídnout své unikátní zkušenosti s potápěním ruských plavidel, podobně jako to předvedla v Černém moři. Zdůraznil, že k efektivní obraně společných zájmů by pomohlo začlenění jeho země do NATO, což je ale cíl, který zůstává v nedohlednu. Připomněl rovněž, že lhostejnost k bojům za svobodu v jiných částech světa, například v Bělorusku, se nakonec vymstí všem.

V ekonomické rovině pak prezident zpochybnil nečinnost Evropy vůči takzvané stínové flotile tankerů, které financují Putinovu armádu. Nechápe, proč Trumpova administrativa dokáže tyto lodě efektivně blokovat, zatímco evropské úřady pouze přihlížejí jejich plavbě kolem vlastních břehů. Bez odstřižení Ruska od zisků z ropy podle něj nebude mír na kontinentu nikdy stabilní a trvalý.

Kritice neušla ani víra v Severoatlantickou alianci, jejíž skutečnou sílu podle Zelenského nikdo v praxi neviděl, protože vše stojí pouze na předpokladu amerického zásahu. Navrhl, aby Evropa začala budovat vlastní nezávislou armádu, která nebude pouhým rukojmím politických nálad v USA. Poukázal na to, že mnozí spojenci začali brát obranu vážně až v momentě, kdy je k tomu Donald Trump nevybíravým způsobem donutil.

Dalším zdrojem frustrace je pro Kyjev nulový pokrok v otázce mezinárodního tribunálu a využívání zadržených ruských financí. Zelenskyj ocenil fakt, že majetky agresora jsou zmrazeny, ale kritizoval politické blokování jejich skutečného využití pro obranu a obnovu napadené země. Podle něj nejde o technický problém, ale o čistý nedostatek politické odvahy vyvodit z ruských činů důsledky.

I přes tyto výtky prezident poděkoval konkrétním lídrům za vojenskou pomoc, ale jedním dechem dodal, že skutečnou zárukou bezpečnosti je nyní partnerství s Trumpem. Věří, že americký prezident je klíčovým faktorem pro vytvoření takových pojistek, které donutí Moskvu agresi skutečně ukončit. Trumpův specifický styl vyjednávání vnímá jako nezbytný katalyzátor k dosažení hmatatelného výsledku.

Po osobním setkání s šéfem Bílého domu Zelenskyj optimisticky prohlásil, že mírové plány jsou ve finální fázi přípravy. Vyzdvihl determinaci, se kterou se na dokumentech pracuje, a vyjádřil naději v pokračující americkou podporu. Jeho vizí je silná a samostatná Ukrajina, která bude v budoucnu schopna sama garantovat bezpečnost svých evropských sousedů jako plnohodnotný partner.

Své vystoupení Zelenskyj uzavřel apelem na evropskou elitu, aby se přestala snažit Trumpa změnit a raději se přizpůsobila nové realitě. Svět se podle něj mění příliš rychle na to, aby Evropa zůstávala v závěsu. Varoval, že bez odvahy k okamžitým činům hrozí starému kontinentu ztráta jeho životního stylu. Sál opouštěl s tradičním vlasteneckým pozdravem, doprovázeným bouřlivým potleskem delegátů.