Ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj přednesla v Davosu projev, ve kterém se mísilo rozčarování z postoje unijních lídrů s nadějí vkládanou do čerstvých dohod s Donaldem Trumpem. Svou řeč uvedl netradiční analogií ke známému filmu o časové smyčce, čímž chtěl demonstrovat únavu své země z neustále se opakujících problémů a váhavosti spojenců. Podle něj Ukrajina prožívá nekonečný cyklus agrese, zatímco světoví hráči se točí v kruhu prázdných gest.
Prezident nešetřil kritikou směrem k západnímu průmyslu, který stále umožňuje Rusku nakupovat součástky pro výrobu raket. Zelenskyj s hořkostí v hlase poznamenal, že zatímco Evropa i Amerika situaci pouze glosují, Kreml nerušeně zbrojí dál. Postěžoval si také na diplomaty, kteří ho nabádají k mlčení o pokročilých zbraních, jako jsou rakety Tomahawk, aby se nenarušila atmosféra u vyjednávacích stolů ve Washingtonu.
Evropa byla v jeho podání vykreslena jako roztříštěné společenství, které se raději věnuje interním sporům, než aby vystupovalo jako globální velmoc. Tento „kaleidoskop“ středních a malých států podle něj ztrácí schopnost jednotného činu v momentě, kdy je to nejvíce potřeba. Kvůli chybějící kohezi pak kontinent nedokáže najít odvahu k radikálním, ale nezbytným bezpečnostním krokům.
Zajímavým bodem řeči bylo srovnání s aktuální krizí kolem Grónska, které Zelenskyj využil k ilustraci evropské pasivity. Mnozí lídři podle něj pouze vyčkávají, až americký tlak na arktickou oblast poleví, místo aby převzali iniciativu. Upozornil, že zatímco se debatuje, ruské námořnictvo se v oblasti chová čím dál suverénněji, a symbolickou přítomnost pár desítek vojáků označil za naprosto nedostatečnou.
Ukrajina by podle Zelenského mohla v Arktidě nabídnout své unikátní zkušenosti s potápěním ruských plavidel, podobně jako to předvedla v Černém moři. Zdůraznil, že k efektivní obraně společných zájmů by pomohlo začlenění jeho země do NATO, což je ale cíl, který zůstává v nedohlednu. Připomněl rovněž, že lhostejnost k bojům za svobodu v jiných částech světa, například v Bělorusku, se nakonec vymstí všem.
V ekonomické rovině pak prezident zpochybnil nečinnost Evropy vůči takzvané stínové flotile tankerů, které financují Putinovu armádu. Nechápe, proč Trumpova administrativa dokáže tyto lodě efektivně blokovat, zatímco evropské úřady pouze přihlížejí jejich plavbě kolem vlastních břehů. Bez odstřižení Ruska od zisků z ropy podle něj nebude mír na kontinentu nikdy stabilní a trvalý.
Kritice neušla ani víra v Severoatlantickou alianci, jejíž skutečnou sílu podle Zelenského nikdo v praxi neviděl, protože vše stojí pouze na předpokladu amerického zásahu. Navrhl, aby Evropa začala budovat vlastní nezávislou armádu, která nebude pouhým rukojmím politických nálad v USA. Poukázal na to, že mnozí spojenci začali brát obranu vážně až v momentě, kdy je k tomu Donald Trump nevybíravým způsobem donutil.
Dalším zdrojem frustrace je pro Kyjev nulový pokrok v otázce mezinárodního tribunálu a využívání zadržených ruských financí. Zelenskyj ocenil fakt, že majetky agresora jsou zmrazeny, ale kritizoval politické blokování jejich skutečného využití pro obranu a obnovu napadené země. Podle něj nejde o technický problém, ale o čistý nedostatek politické odvahy vyvodit z ruských činů důsledky.
I přes tyto výtky prezident poděkoval konkrétním lídrům za vojenskou pomoc, ale jedním dechem dodal, že skutečnou zárukou bezpečnosti je nyní partnerství s Trumpem. Věří, že americký prezident je klíčovým faktorem pro vytvoření takových pojistek, které donutí Moskvu agresi skutečně ukončit. Trumpův specifický styl vyjednávání vnímá jako nezbytný katalyzátor k dosažení hmatatelného výsledku.
Po osobním setkání s šéfem Bílého domu Zelenskyj optimisticky prohlásil, že mírové plány jsou ve finální fázi přípravy. Vyzdvihl determinaci, se kterou se na dokumentech pracuje, a vyjádřil naději v pokračující americkou podporu. Jeho vizí je silná a samostatná Ukrajina, která bude v budoucnu schopna sama garantovat bezpečnost svých evropských sousedů jako plnohodnotný partner.
Své vystoupení Zelenskyj uzavřel apelem na evropskou elitu, aby se přestala snažit Trumpa změnit a raději se přizpůsobila nové realitě. Svět se podle něj mění příliš rychle na to, aby Evropa zůstávala v závěsu. Varoval, že bez odvahy k okamžitým činům hrozí starému kontinentu ztráta jeho životního stylu. Sál opouštěl s tradičním vlasteneckým pozdravem, doprovázeným bouřlivým potleskem delegátů.
Britský ministr obrany John Healey dnes potvrdil, že Spojené království převezme „vedoucí roli“ při zajišťování bezpečnosti v Arktidě a na dálném severu v rámci struktur NATO. Toto prohlášení přichází jako přímá reakce na dramatické události posledních čtrnácti dnů, které Healey popsal jako období „tvrdých vyjednávání a neústupné diplomacie“ vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko.
Ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj přednesla v Davosu projev, ve kterém se mísilo rozčarování z postoje unijních lídrů s nadějí vkládanou do čerstvých dohod s Donaldem Trumpem. Svou řeč uvedl netradiční analogií ke známému filmu o časové smyčce, čímž chtěl demonstrovat únavu své země z neustále se opakujících problémů a váhavosti spojenců. Podle něj Ukrajina prožívá nekonečný cyklus agrese, zatímco světoví hráči se točí v kruhu prázdných gest.
V Davosu dnes americký tým představil konkrétní obrysy budoucího uspořádání Pásma Gazy. I přes nadsazenou rétoriku, která doprovází vznik nové „Rady míru“, se zdá, že práce na přechodu k mnohem náročnější druhé fázi příměří pokročila do reálných plánů pro příštích 100 dní.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že Moskva je připravena zaplatit miliardu dolarů za členství v nové „Radě míru“ Donalda Trumpa. Má to však háček – peníze chce vzít z ruských aktiv, která Spojené státy zmrazily po invazi na Ukrajinu. Tento návrh hodlá Putin projednat přímo v Moskvě s Trumpovými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, kteří tam dnes dorazili na klíčová jednání.
Slavnostní ceremoniál v Davosu pokračoval vystoupením amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který nešetřil chválou na adresu Donalda Trumpa. Rubio označil jeho působení v úřadu za historické a ocenil prezidentovu vizi a odvahu snít o nemožném v souvislosti s konfliktem v Gaze. Podle něj staré instituce, které světu sloužily uplynulých sedmdesát let, nedokázaly tuto krizi vyřešit, což vyžadovalo zcela nový přístup.
Ustanovení nové „Rady míru“ na ekonomickém fóru v Davosu, které mělo být vrcholem diplomatického snažení Donalda Trumpa, doprovázely rozpaky. Očekávání o masivní podpoře se nenaplnila, když se k podpisu dostavilo méně než dvacet delegací z původně avizovaných pětatřiceti. Tato nízká účast v kombinaci s absencí klíčových evropských mocností jen prohloubila viditelnou trhlinu mezi současným Bílým domem a tradičními spojenci v rámci NATO.
Německý kancléř Friedrich Merz ve svém čtvrtečním projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu varoval, že starý světový řád se rozpadá „dechberoucím tempem“. Reagoval tak na týden plný diplomatického chaosu, který vyvolaly snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska a jeho hrozby uvalením cel na evropské spojence. Merz zdůraznil, že tváří v tvář nové realitě velmocenského soupeření musí Evropa urychleně posílit svou obranyschopnost i hospodářskou konkurenceschopnost.
Finský prezident Alexander Stubb na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyslal jasný vzkaz: Evropa je schopna se ubránit i bez pomoci Spojených států. Během panelové diskuse o evropské bezpečnosti zdůraznil, že na otázku, zda je kontinent soběstačný v obraně, odpovídá jednoznačným „ano“. Jako důkaz uvedl vojenskou sílu Finska a Polska, které podle něj disponují největším dělostřelectvem v Evropě, včetně moderních raket dlouhého doletu.
Trumpova „Rada míru“ (Board of Peace) se v těchto dnech stává jedním z nejvíce diskutovaných témat na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Původně nenápadný projekt určený pro dohled nad rekonstrukcí Pásma Gazy se pod rukama amerického prezidenta mění v ambiciózní mezinárodní organizaci, která by podle Trumpových slov mohla v budoucnu nahradit Organizaci spojených národů (OSN).
Poslední dva týdny v mezinárodní politice připomínaly jízdu na horské dráze, která nyní, zdá se, končí v oblaku kouře. Donald Trump, povzbuzen úspěšnou vojenskou operací ve Venezuele, spustil lavinu rétoriky o ovládnutí Grónska, která zahrnovala výhružky armádou i drtivými cly. Nyní však zasáhl generální tajemník NATO Mark Rutte, kterému se zřejmě podařilo amerického prezidenta přesvědčit k ústupu z nebezpečných pozic.
Donald Trump se během Světového ekonomického fóra v Davosu nechal slyšet, že si dokáže představit vyplacení finanční částky za nákup Grónska. Toto vyjádření přichází krátce poté, co prezident oficiálně vyloučil možnost použití vojenské síly k anexi tohoto území. Podle Trumpa sice existuje peněžní hodnota, kterou by byl ochoten zaplatit, ale mnohem důležitější je pro něj otázka globální bezpečnosti.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska zůstává i po jeho vystoupení v Davosu ústředním bodem diplomatického napětí. Přestože americký prezident ve svém projevu poprvé jasně vyloučil použití vojenské síly, dánští představitelé i světoví politici varují, že podstata problému nezmizela. Podle dánského ministra zahraničí Larse Løkkeho Rasmussena Trumpovy ambice vlastnit největší ostrov světa trvají i nadále.