Ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj přednesla v Davosu projev, ve kterém se mísilo rozčarování z postoje unijních lídrů s nadějí vkládanou do čerstvých dohod s Donaldem Trumpem. Svou řeč uvedl netradiční analogií ke známému filmu o časové smyčce, čímž chtěl demonstrovat únavu své země z neustále se opakujících problémů a váhavosti spojenců. Podle něj Ukrajina prožívá nekonečný cyklus agrese, zatímco světoví hráči se točí v kruhu prázdných gest.
Prezident nešetřil kritikou směrem k západnímu průmyslu, který stále umožňuje Rusku nakupovat součástky pro výrobu raket. Zelenskyj s hořkostí v hlase poznamenal, že zatímco Evropa i Amerika situaci pouze glosují, Kreml nerušeně zbrojí dál. Postěžoval si také na diplomaty, kteří ho nabádají k mlčení o pokročilých zbraních, jako jsou rakety Tomahawk, aby se nenarušila atmosféra u vyjednávacích stolů ve Washingtonu.
Evropa byla v jeho podání vykreslena jako roztříštěné společenství, které se raději věnuje interním sporům, než aby vystupovalo jako globální velmoc. Tento „kaleidoskop“ středních a malých států podle něj ztrácí schopnost jednotného činu v momentě, kdy je to nejvíce potřeba. Kvůli chybějící kohezi pak kontinent nedokáže najít odvahu k radikálním, ale nezbytným bezpečnostním krokům.
Zajímavým bodem řeči bylo srovnání s aktuální krizí kolem Grónska, které Zelenskyj využil k ilustraci evropské pasivity. Mnozí lídři podle něj pouze vyčkávají, až americký tlak na arktickou oblast poleví, místo aby převzali iniciativu. Upozornil, že zatímco se debatuje, ruské námořnictvo se v oblasti chová čím dál suverénněji, a symbolickou přítomnost pár desítek vojáků označil za naprosto nedostatečnou.
Ukrajina by podle Zelenského mohla v Arktidě nabídnout své unikátní zkušenosti s potápěním ruských plavidel, podobně jako to předvedla v Černém moři. Zdůraznil, že k efektivní obraně společných zájmů by pomohlo začlenění jeho země do NATO, což je ale cíl, který zůstává v nedohlednu. Připomněl rovněž, že lhostejnost k bojům za svobodu v jiných částech světa, například v Bělorusku, se nakonec vymstí všem.
V ekonomické rovině pak prezident zpochybnil nečinnost Evropy vůči takzvané stínové flotile tankerů, které financují Putinovu armádu. Nechápe, proč Trumpova administrativa dokáže tyto lodě efektivně blokovat, zatímco evropské úřady pouze přihlížejí jejich plavbě kolem vlastních břehů. Bez odstřižení Ruska od zisků z ropy podle něj nebude mír na kontinentu nikdy stabilní a trvalý.
Kritice neušla ani víra v Severoatlantickou alianci, jejíž skutečnou sílu podle Zelenského nikdo v praxi neviděl, protože vše stojí pouze na předpokladu amerického zásahu. Navrhl, aby Evropa začala budovat vlastní nezávislou armádu, která nebude pouhým rukojmím politických nálad v USA. Poukázal na to, že mnozí spojenci začali brát obranu vážně až v momentě, kdy je k tomu Donald Trump nevybíravým způsobem donutil.
Dalším zdrojem frustrace je pro Kyjev nulový pokrok v otázce mezinárodního tribunálu a využívání zadržených ruských financí. Zelenskyj ocenil fakt, že majetky agresora jsou zmrazeny, ale kritizoval politické blokování jejich skutečného využití pro obranu a obnovu napadené země. Podle něj nejde o technický problém, ale o čistý nedostatek politické odvahy vyvodit z ruských činů důsledky.
I přes tyto výtky prezident poděkoval konkrétním lídrům za vojenskou pomoc, ale jedním dechem dodal, že skutečnou zárukou bezpečnosti je nyní partnerství s Trumpem. Věří, že americký prezident je klíčovým faktorem pro vytvoření takových pojistek, které donutí Moskvu agresi skutečně ukončit. Trumpův specifický styl vyjednávání vnímá jako nezbytný katalyzátor k dosažení hmatatelného výsledku.
Po osobním setkání s šéfem Bílého domu Zelenskyj optimisticky prohlásil, že mírové plány jsou ve finální fázi přípravy. Vyzdvihl determinaci, se kterou se na dokumentech pracuje, a vyjádřil naději v pokračující americkou podporu. Jeho vizí je silná a samostatná Ukrajina, která bude v budoucnu schopna sama garantovat bezpečnost svých evropských sousedů jako plnohodnotný partner.
Své vystoupení Zelenskyj uzavřel apelem na evropskou elitu, aby se přestala snažit Trumpa změnit a raději se přizpůsobila nové realitě. Svět se podle něj mění příliš rychle na to, aby Evropa zůstávala v závěsu. Varoval, že bez odvahy k okamžitým činům hrozí starému kontinentu ztráta jeho životního stylu. Sál opouštěl s tradičním vlasteneckým pozdravem, doprovázeným bouřlivým potleskem delegátů.
Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.
Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Belgie odmítla požadavek Spojených států amerických na zavedení zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo. Washington toto opatření požadoval v souvislosti se snahou zabránit šíření eboly během nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale. Tento krok vyvolal transatlantický střet ohledně zdravotních opatření před startem šampionátu.
Vědecký výzkum zaměřený na zpomalení stárnutí a prodloužení lidského věku se stal jednou z hlavních priorit moskevského Kremlu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Stát hodlá do ambiciózního projektu s názvem Nové technologie pro zachování zdraví vzkázat v přepočtu kolem 26 miliard dolarů. Pozornost k tomuto tématu přitáhl loňský incident z vojenské přehlídky v Pekingu, kde mikrofony zaznamenaly Putinovu debatu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle deníku The Wall Street Journal tehdy ruský vůdce zmiňoval možnost dosažení nesmrtelnosti pomocí nahrazování lidských orgánů.
Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.
Australští fotbaloví fanoušci moc dobře vědí, co znamená spánková deprivace. Sledování zápasů evropských soutěží i světových šampionátů pro ně kvůli časovému posunu odjakživa představuje bezesné noci, unavené víkendy a pondělky zachraňované litry kávy. Frustrace z bezbrankové remízy se prohlubuje, když víte, že vás stála drahocenný spánek a následujících 24 hodin budete v práci sotva fungovat. Zatímco letos jsou Australané díky mistrovství světa v Severní Americe v relativně pohodlné situaci, fanoušci ve Velké Británii a Evropě se ocitají v opačné roli a musí se připravit na noční maratony.
Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.
Írán varoval, že v případě pokračujících úderů ze strany americké armády přistoupí k ještě tvrdším a rozsáhlejším útokům. Teherán takto reagoval na odvetné kroky Washingtonu, které následovaly po údajném sestřelení amerického vrtulníku. Íránská armáda ve svém prohlášení uvedla, že pokud se bude agrese vůči islámské republice opakovat, zasáhne další určené cíle v regionu. Varování přišlo ve chvíli, kdy teheránské síly vypálily nejméně čtyři balistické rakety a několik bezpilotních letounů na americké základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
Miliardář a spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates má ve středu předstoupit před sněmovní výbor pro dohled a reformu. Zákonodárci ho budou vyslýchat v rámci vyšetřování, které se týká odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Výslech se uskuteční za zavřenými dveřemi a jeho hlavním tématem budou dřívější vazby mezi oběma muži. Přepis z tohoto jednání plánuje výbor zveřejnit později.
V rozhovoru pro pořad Meet the Press na stanici NBC se americký prezident Donald Trump ohradil proti tvrzení, že by v minulosti garantoval úplné vyhýbání se novým vojenským střetům. Svůj postoj obhajoval tím, že se zaměřil na vytvoření extrémně silné armády.
Ukrajinské ministerstvo obrany potvrdilo, že pozemní robotické systémy se staly běžnou součástí tamní první linie, kde plní logistické úkoly, poskytují bojovou podporu a pomáhají s evakuací raněných.