Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Tato možnost je vysoce aktuální pro Černou Horu, která je nejblíže vstupu z devíti oficiálních uchazečských zemí. Podgorica usiluje o to, aby se stala 28. členským státem do roku 2028. V tomto měsíci poprvé zasedala technická skupina pověřená přípravou přístupové smlouvy s touto balkánskou zemí, což značí závěrečnou fázi rozhovorů trvajících již čtrnáct let.
Představitelé sedmadvacítky chtějí u nově příchozích států zavést pojistky, které by zabránily ochromení klíčových unijních rozhodnutí jediným hlasem. Záměr reaguje na zkušenosti s předchozí maďarskou vládou Viktora Orbána, která kvůli svému proruskému kurzu vetovala několik zásadních usnesení, včetně půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Časově omezený zákaz veta by mohl být zakomponován přímo do přístupové smlouvy s Černou Horou a sloužit jako model pro další kandidáty.
Zavedení takového mechanismu se pohybuje na samé hranici unijního práva a muselo by mít pouze dočasný charakter, aby uvnitř bloku nevznikli druhořadí členové. Německý kancléř Friedrich Merz v dopise unijním lídrům označil rozšiřování za geopolitickou nutnost a vyzval k inovativním řešením pro rychlejší integraci západního Balkánu. Zároveň navrhl vytvoření přidruženého členství pro Ukrajinu jako rozhodujícího mezikroku k plnohodnotnému začlenění.
Přidružené členství by Ukrajině zajistilo zastoupení v unijních institucích a účast na schůzkách, avšak bez hlasovacího práva. Podle německého kancléře tento návrh odráží specifickou situaci země ve válečném stavu a mohl by podpořit probíhající mírové rozhovory. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tuto myšlenku odmítl a na sociálních sítích uvedl, že pozice Ukrajiny v Evropské unii musí být kompletní, plnohodnotná a naprosto rovnoprávná.
Rozšiřování unie získalo novou dynamiku po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Evropská komise dříve uvedla, že by nové členy mohla přijmout do roku 2030, přičemž jako nejrychleji postupující označila Černou Horu a Albánii. Komise ocenila také progres Moldavska a naznačila, že samotné unijní členství by pro Ukrajinu mohlo fungovat jako významná bezpečnostní záruka.
Odklad práva veta představuje nástroj, jak rozšiřování zatraktivnit pro stávající členy, kteří musí s přijetím každé nové země vyslovit jednomyslný souhlas. Obavy panují zejména z ratifikace ve Francii, kde se v roce 2027 uskuteční prezidentské volby a kde roste skepticismus vůči unijní expanzi. Podle průzkumu Eurobarometr podporuje rozšiřování pouze 43 procent francouzských respondentů, zatímco 48 procent je proti.
Diplomaté proto zdůrazňují nutnost kreativního přístupu k integraci západního Balkánu, kde se Rusko a Čína dlouhodobě snaží posilovat svůj vliv. Podle vyjádření z unijního prostředí je debata o odkladu veta konstruktivním řešením v rámci diskusí o vnitřních reformách a specifických vlastnostech přístupových smluv, které mají zajistit, aby byl budoucí proces rozšiřování prospěšný pro obě strany.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.
Francie a Itálie společně pracují na dodávce protiletadlového systému SAMP/T a příslušných střel Aster pro Ukrajinu. Tento krok má pomoci posílit obranu ukrajinských měst před nadcházející zimou. Současně evropské země, které vlastní nebo vyrábějí systémy Patriot, hledají možnosti, jak Kijovu co nejrychleji poskytnout další tyto baterie. Informace vycházejí z vyjádření zástupců Elysejského paláce.
Okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny byla organizací Freedom House již druhým rokem v řadě vyhlášena za vůbec nejméně svobodné místo na světě. V žebříčku potlačování lidských práv a občanských svobod předstihla i Severní Koreu, Jižní Súdán či Pásmo Gazy. Obyvatelé těchto oblastí čelí represivnímu ruskému zákonodárství, nucenému přijímání občanství, sledování a systematickým čistkám. Podle mezinárodních pozorovatelů jde o promyšlenou snahu Moskvy o trvalou změnu demografického a kulturního charakteru regionu.
