Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Tato možnost je vysoce aktuální pro Černou Horu, která je nejblíže vstupu z devíti oficiálních uchazečských zemí. Podgorica usiluje o to, aby se stala 28. členským státem do roku 2028. V tomto měsíci poprvé zasedala technická skupina pověřená přípravou přístupové smlouvy s touto balkánskou zemí, což značí závěrečnou fázi rozhovorů trvajících již čtrnáct let.
Představitelé sedmadvacítky chtějí u nově příchozích států zavést pojistky, které by zabránily ochromení klíčových unijních rozhodnutí jediným hlasem. Záměr reaguje na zkušenosti s předchozí maďarskou vládou Viktora Orbána, která kvůli svému proruskému kurzu vetovala několik zásadních usnesení, včetně půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Časově omezený zákaz veta by mohl být zakomponován přímo do přístupové smlouvy s Černou Horou a sloužit jako model pro další kandidáty.
Zavedení takového mechanismu se pohybuje na samé hranici unijního práva a muselo by mít pouze dočasný charakter, aby uvnitř bloku nevznikli druhořadí členové. Německý kancléř Friedrich Merz v dopise unijním lídrům označil rozšiřování za geopolitickou nutnost a vyzval k inovativním řešením pro rychlejší integraci západního Balkánu. Zároveň navrhl vytvoření přidruženého členství pro Ukrajinu jako rozhodujícího mezikroku k plnohodnotnému začlenění.
Přidružené členství by Ukrajině zajistilo zastoupení v unijních institucích a účast na schůzkách, avšak bez hlasovacího práva. Podle německého kancléře tento návrh odráží specifickou situaci země ve válečném stavu a mohl by podpořit probíhající mírové rozhovory. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tuto myšlenku odmítl a na sociálních sítích uvedl, že pozice Ukrajiny v Evropské unii musí být kompletní, plnohodnotná a naprosto rovnoprávná.
Rozšiřování unie získalo novou dynamiku po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Evropská komise dříve uvedla, že by nové členy mohla přijmout do roku 2030, přičemž jako nejrychleji postupující označila Černou Horu a Albánii. Komise ocenila také progres Moldavska a naznačila, že samotné unijní členství by pro Ukrajinu mohlo fungovat jako významná bezpečnostní záruka.
Odklad práva veta představuje nástroj, jak rozšiřování zatraktivnit pro stávající členy, kteří musí s přijetím každé nové země vyslovit jednomyslný souhlas. Obavy panují zejména z ratifikace ve Francii, kde se v roce 2027 uskuteční prezidentské volby a kde roste skepticismus vůči unijní expanzi. Podle průzkumu Eurobarometr podporuje rozšiřování pouze 43 procent francouzských respondentů, zatímco 48 procent je proti.
Diplomaté proto zdůrazňují nutnost kreativního přístupu k integraci západního Balkánu, kde se Rusko a Čína dlouhodobě snaží posilovat svůj vliv. Podle vyjádření z unijního prostředí je debata o odkladu veta konstruktivním řešením v rámci diskusí o vnitřních reformách a specifických vlastnostech přístupových smluv, které mají zajistit, aby byl budoucí proces rozšiřování prospěšný pro obě strany.
Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu.
Vztahy mezi Pekingem a Prahou zatím nijak zvlášť neutrpěly kvůli případu českého občana zadrženého v Číně. Nic na tom nemění ani nové informace, o kterých se zmínil vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru.
Kriminalisté se od čtvrtečního odpoledne zabývají násilným trestným činem v bytovém domě v Jablonci nad Nisou. Spekuluje se o tom, že tam matka zavraždila vlastní dítě. Policie zatím moc podrobností neprozradila.
Tropické počasí sice v Česku momentálně nepanuje, protože se k nám navrátí až v dalších dnech, přesto platí varování před požáry. Nová výstraha má rozšířenou územní platnost, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit.
Nejméně 15 lidí nepřežilo další ruské útoky na Ukrajině. Hned deset obětí je hlášeno z výstavy dronových technologií nedaleko Kyjeva, kde Rusové udeřili balistickými raketami. Informovala o tom BBC.
Jsme téměř na přelomu července a srpna, tedy uprostřed léta. Počasí je ale v posledních dnech poměrně chladné, což platí především v ranních hodinách. Místy dokonce padají minima pod nulu, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česká diplomacie vyšle v následujících měsících nové velvyslance do čtyř zemí a ke dvěma mezinárodním organizacím. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zahraničních věcí vedené Petrem Macinkou (Motoristé).
Britská politika čelí bezprecedentní vlně nestability, která je přímým důsledkem chronického chřadnutí hospodářství. Spojené království prošlo šestou výměnou na pozici předsedy vlády během zhruba sedmi let. Dlouhodobý ekonomický útlum citelně zasahuje peněženky obyvatel a trpělivost veřejnosti je u konce, jelikož se žádnému z dosavadních lídrů nepodařilo zemi ze stagnace vyvést.
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy procházejí zásadním ochlazením a důvěra v zámořské bezpečnostní garance klesla na historické dno. Čerstvé závěry průzkumu think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy ukazují výrazný odklon veřejnosti od tradičního partnera.
Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná.