Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Tato možnost je vysoce aktuální pro Černou Horu, která je nejblíže vstupu z devíti oficiálních uchazečských zemí. Podgorica usiluje o to, aby se stala 28. členským státem do roku 2028. V tomto měsíci poprvé zasedala technická skupina pověřená přípravou přístupové smlouvy s touto balkánskou zemí, což značí závěrečnou fázi rozhovorů trvajících již čtrnáct let.
Představitelé sedmadvacítky chtějí u nově příchozích států zavést pojistky, které by zabránily ochromení klíčových unijních rozhodnutí jediným hlasem. Záměr reaguje na zkušenosti s předchozí maďarskou vládou Viktora Orbána, která kvůli svému proruskému kurzu vetovala několik zásadních usnesení, včetně půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Časově omezený zákaz veta by mohl být zakomponován přímo do přístupové smlouvy s Černou Horou a sloužit jako model pro další kandidáty.
Zavedení takového mechanismu se pohybuje na samé hranici unijního práva a muselo by mít pouze dočasný charakter, aby uvnitř bloku nevznikli druhořadí členové. Německý kancléř Friedrich Merz v dopise unijním lídrům označil rozšiřování za geopolitickou nutnost a vyzval k inovativním řešením pro rychlejší integraci západního Balkánu. Zároveň navrhl vytvoření přidruženého členství pro Ukrajinu jako rozhodujícího mezikroku k plnohodnotnému začlenění.
Přidružené členství by Ukrajině zajistilo zastoupení v unijních institucích a účast na schůzkách, avšak bez hlasovacího práva. Podle německého kancléře tento návrh odráží specifickou situaci země ve válečném stavu a mohl by podpořit probíhající mírové rozhovory. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tuto myšlenku odmítl a na sociálních sítích uvedl, že pozice Ukrajiny v Evropské unii musí být kompletní, plnohodnotná a naprosto rovnoprávná.
Rozšiřování unie získalo novou dynamiku po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Evropská komise dříve uvedla, že by nové členy mohla přijmout do roku 2030, přičemž jako nejrychleji postupující označila Černou Horu a Albánii. Komise ocenila také progres Moldavska a naznačila, že samotné unijní členství by pro Ukrajinu mohlo fungovat jako významná bezpečnostní záruka.
Odklad práva veta představuje nástroj, jak rozšiřování zatraktivnit pro stávající členy, kteří musí s přijetím každé nové země vyslovit jednomyslný souhlas. Obavy panují zejména z ratifikace ve Francii, kde se v roce 2027 uskuteční prezidentské volby a kde roste skepticismus vůči unijní expanzi. Podle průzkumu Eurobarometr podporuje rozšiřování pouze 43 procent francouzských respondentů, zatímco 48 procent je proti.
Diplomaté proto zdůrazňují nutnost kreativního přístupu k integraci západního Balkánu, kde se Rusko a Čína dlouhodobě snaží posilovat svůj vliv. Podle vyjádření z unijního prostředí je debata o odkladu veta konstruktivním řešením v rámci diskusí o vnitřních reformách a specifických vlastnostech přístupových smluv, které mají zajistit, aby byl budoucí proces rozšiřování prospěšný pro obě strany.
Další nepříjemná kauza dopadá i na britskou královskou rodinu, ačkoliv vévodkyně Meghan se k monarchii s manželem Harrym moc nehlásí. Bez komentáře ale nemohla nechat aktuální obvinění, jimž čelí její otec Thomas.
Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.
Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.
Hlavní administrativní představitel Mezinárodního trestního soudu na webu deníku Politico vyzval Evropskou komisi k okamžité akci. Tajemník soudu Osvaldo Zavala Giler požaduje co nejrychlejší poskytnutí jasných pokynů ohledně nedávných amerických sankcí namířených proti této mezinárodní instituci. Nejasný postoj Bruselu podle něj nechává soukromé společnosti i nevládní organizace v hluboké nejistotě.
Francouzská vláda mobilizuje do ulic sedmdesát tisíc policistů a četníků, kteří mají dohlížet na bezpečnost během nadcházejícího víkendu. Opatření se týká příslušníků národní policie i vojenských četníků sloužících v policejních složkách. Ministr vnitra uvedl, že do akce budou nasazeny také jednotky rychlého nasazení a další specializované týmy.
Ukrajinské ozbrojené síly nadále hlásí přetrvávající potíže a omezení fungování satelitní sítě Starlink. K těmto problémům dochází navzdory tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Elon Musk již plný provoz obnovil. Omezení klíčového komunikačního systému tak i nadále komplikují operace na frontové linii.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.
Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.