Belgie odmítla požadavek Spojených států amerických na zavedení zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo. Washington toto opatření požadoval v souvislosti se snahou zabránit šíření eboly během nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale. Tento krok vyvolal transatlantický střet ohledně zdravotních opatření před startem šampionátu.
Belgický ministr zdravotnictví Frank Vandenbroucke v rozhlasové stanici Radio 1 prohlásil, že Brusel bude i nadále postupovat podle vědeckých doporučení a nepodlehne politickému tlaku ze strany USA. Podle jeho slov Belgie úzce konzultuje situaci s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí. Vědecké závěry podle ministra ukazují, že opatření je nutné přijímat přímo v místech zasažených krizí, přičemž zákaz vstupu v současné době nikdo nenavrhuje.
Brusel se namísto plošného zákazu zaměřuje na screening a kontroly na odletových místech v postižených afrických zemích. Belgický ministr upřesnil, že pokud by do země dorazil někdo s příznaky, bude okamžitě umístěn do karantény. Na příjem případných pacientů jsou již připraveny dvě belgické nemocnice. Mezi Bruselem a konžským hlavním městem Kinshasa přitom funguje pravidelné denní letecké spojení.
Reakce belgické vlády přišla po zprávách, že americký velvyslanec Bill White naléhal na Belgii, aby před fotbalovým šampionátem zavedla přísná omezení pro konžské cestující po vzoru USA. Mistrovství světa startuje v USA, Mexiku a Kanadě. Podle informací amerických médií Washington varoval evropské státy, že pokud nepřijmou tvrdší pravidla, mohly by samy čelit americkému zákazu vstupu.
Vandenbroucke obvinil americkou administrativu z oslabování mezinárodní reakce na tuto zdravotní krizi. Uvedl, že USA nesou obrovskou odpovědnost za současný stav, protože omezily rozvojovou spolupráci a lékařskou pomoc, čímž podle něj budou mít na svědomí miliony lidí. Washington tato tvrzení odmítá a prohlašuje, že rozpočtové škrty neměly vliv na detekci eboly ani na reakci na současnou epidemii.
Spojené státy se hned v počátku epidemie odklonily od pokynů Světové zdravotnické organizace a zakázaly vstup cizincům, kteří v poslední době pobývali v zasažených oblastech střední Afriky. Americké ministerstvo zahraničí po jednání mezi ministrem Marcem Rubiem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou zopakovalo, že jeho nejvyšší prioritou zůstává zabránit zavlečení viru na území USA.
Světová zdravotnická organizace vyhlásila kvůli ebole globální stav zdravotní nouze už v květnu. Podle konžských úřadů počet potvrzených případů nákazy v zemi vzrostl na téměř 600.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.