Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
V Česku se vzedmula další z vln celospolečenské diskuse o přijetí eura. Nyní nastává v kontextu jiné debaty, a to té o stále hůře dostupném vlastnickém bydlení. Pikantní je, že často ti samí lidé, včetně četných politiků, kteří volají po přijetí eura, zároveň kritizují horšící se dostupnost vlastnického bydlení; přitom přijetí eura by jeho dostupnost ještě zhoršilo. Plyne to z mezinárodního odborného výzkumu.
To, že vstup do eurozóny zvedá ceny nemovitostí, dokládá například loňská studie „Effects of eurozone and schengen area accession on real estate prices“, publikovaná pod hlavičkou německého Leibnizova informačního střediska hospodářské vědy. Tato panelová studie pokrývající 27 zemí EU a období let 2000 až 2023 nachází statisticky významný růstový efekt vstupu do eurozóny na ceny nemovitostí; vysvětluje jej zejména levnějším úvěrem a vyšší poptávkou.
Zmíněný vyhlížený levnější úvěr po vstupu do eurozóny, tedy i levnější hypotéky, vedou mnohé účastníky tuzemské debaty k sice intuitivnímu, ale nesprávnému závěru, že přijetí eura by v ČR učinilo vlastnické bydlení dostupnějším, neboť by zlevnilo hypotéky. Jenže je to přesně opačně, jak dokládá citovaná studie.
Primárním důvodem vysokých cen nemovitostí v ČR totiž není jejich nákladné financování, ale převis poptávky po fyzické „cihle“, tedy po reálných metrech čtverečních, nad jejich nabídkou. Nabídka nemovitostí nestačí poptávce po nich, takže cena jejich pořízení poroste jak s korunou, tak s eurem. Ne kvůli drahým hypotékám, ale kvůli nedostatečné výstavbě.
Za situace, kdy na fyzickém trhu s realitami panuje už nyní převis poptávky nad nabídkou levnější eurové financování jen přileje oleje do ohně, resp. ještě více nově vytvořených peněz (zejména v podobě hypoték) bude narážet na jen omezený počet „cihel“.
Po vstupu do eurozóny se sice sníží úročení hypoték, ale to tedy rychle dále zvedne poptávku po vlastnickém bydlení či investičních nemovitostech, na což prodávající při nadále omezené nabídce hbitě zareagují dalším šponováním své ceny. Vyšponují ji nakonec nad rámec toho, kde by byla, pokud by hypotéky byly – s korunou – dražší.
Koruna za této situace tedy představuje pojistku proti ještě dražším nemovitostem a ještě dražšímu bydlení. Ze dvou důvodů. Zaprvé, s eurem by nastalo popsané zlevnění hypoték, na nějž by ale prodávající, větřící novou poptávku, rychle zareagovali zmíněným šponováním cen nad rámec situace s korunou.
Zadruhé, ještě by zesílila poptávka cizinců po nemovitostech v ČR. Cizinci by totiž náhle již nečelili kurzovému riziku či časté nutnosti směňovat svoji měnu do „exotických“ korun. Prodávajícím v ČR by se tudíž rozšířil možný okruh kupujících, takže ještě o to více by mohli vyšponovat svoji cenu.
Koruna znesnadňuje nákup nemovitostí cizinci. Je tedy vskutku pikantní, že mnohdy ti samí lidé, kteří v Česku volají po regulaci trhu s nemovitostmi, například po omezení jejich nákupu právě cizinci, se chtějí zbavit koruny, tedy vymýtit to, co podstatnou část cizinců od vstupu na tuzemský trh s nemovitostmi odrazuje, a tedy v tomto smyslu trh reguluje.
To, že přijetí eura v Česku by zhoršilo dostupnost bydlení pro Čechy, aniž by zvýšilo výstavbu nových bytů, plyne to z nové studie „The effect of foreign investors on local housing markets: evidence from the UK“, vydané pod hlavičkou Oxfordské univerzity.
Je totiž obecným poznatkem, jejž dokládá sama Evropská centrální banka, že přijetí eura významně zvyšuje přeshraniční finanční vazby, například odstraněním kurzového rizika.
Zesílení přeshraničních finančních vazeb znamená v segmentu nemovitostí v ČR růst poptávky po nich ze strany cizinců. A právě tato zvýšená poptávka ze strany cizinců snižuje podle citované oxfordské studie dostupnost bydlení, tedy dostupnost bydlení v ČR z hlediska Čechů, aniž by přitom zvýšila výstavbu nových bytů. V Česku by se tak ještě dále zhoršila již nyní neutěšená situace, kdy nabídka nemovitostí citelně zaostává za poptávkou po nich, což je stěžejním důvodem zhoršování dostupnosti bydlení v ČR.
Setrvání při koruně tedy vskutku představuje pojistku proti ještě hůře dostupnému bydlení. Kdo volá po přijetí eura, jedná z tohoto hlediska asociálně a svým způsobem bezohledně, například vůči mladým lidem.
Pokud je zhoršující se dostupnost bydlení pro mladé stěžejním důvodem nyní povážlivě klesající porodnosti, pak přijetí eura vyvolá další citelný tlak na pokles porodnosti v ČR.
Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.
Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Belgie odmítla požadavek Spojených států amerických na zavedení zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo. Washington toto opatření požadoval v souvislosti se snahou zabránit šíření eboly během nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale. Tento krok vyvolal transatlantický střet ohledně zdravotních opatření před startem šampionátu.
Vědecký výzkum zaměřený na zpomalení stárnutí a prodloužení lidského věku se stal jednou z hlavních priorit moskevského Kremlu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Stát hodlá do ambiciózního projektu s názvem Nové technologie pro zachování zdraví vzkázat v přepočtu kolem 26 miliard dolarů. Pozornost k tomuto tématu přitáhl loňský incident z vojenské přehlídky v Pekingu, kde mikrofony zaznamenaly Putinovu debatu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle deníku The Wall Street Journal tehdy ruský vůdce zmiňoval možnost dosažení nesmrtelnosti pomocí nahrazování lidských orgánů.
Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.
Australští fotbaloví fanoušci moc dobře vědí, co znamená spánková deprivace. Sledování zápasů evropských soutěží i světových šampionátů pro ně kvůli časovému posunu odjakživa představuje bezesné noci, unavené víkendy a pondělky zachraňované litry kávy. Frustrace z bezbrankové remízy se prohlubuje, když víte, že vás stála drahocenný spánek a následujících 24 hodin budete v práci sotva fungovat. Zatímco letos jsou Australané díky mistrovství světa v Severní Americe v relativně pohodlné situaci, fanoušci ve Velké Británii a Evropě se ocitají v opačné roli a musí se připravit na noční maratony.
Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.
Írán varoval, že v případě pokračujících úderů ze strany americké armády přistoupí k ještě tvrdším a rozsáhlejším útokům. Teherán takto reagoval na odvetné kroky Washingtonu, které následovaly po údajném sestřelení amerického vrtulníku. Íránská armáda ve svém prohlášení uvedla, že pokud se bude agrese vůči islámské republice opakovat, zasáhne další určené cíle v regionu. Varování přišlo ve chvíli, kdy teheránské síly vypálily nejméně čtyři balistické rakety a několik bezpilotních letounů na americké základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
Miliardář a spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates má ve středu předstoupit před sněmovní výbor pro dohled a reformu. Zákonodárci ho budou vyslýchat v rámci vyšetřování, které se týká odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Výslech se uskuteční za zavřenými dveřemi a jeho hlavním tématem budou dřívější vazby mezi oběma muži. Přepis z tohoto jednání plánuje výbor zveřejnit později.
V rozhovoru pro pořad Meet the Press na stanici NBC se americký prezident Donald Trump ohradil proti tvrzení, že by v minulosti garantoval úplné vyhýbání se novým vojenským střetům. Svůj postoj obhajoval tím, že se zaměřil na vytvoření extrémně silné armády.
Ukrajinské ministerstvo obrany potvrdilo, že pozemní robotické systémy se staly běžnou součástí tamní první linie, kde plní logistické úkoly, poskytují bojovou podporu a pomáhají s evakuací raněných.