Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
V Česku se vzedmula další z vln celospolečenské diskuse o přijetí eura. Nyní nastává v kontextu jiné debaty, a to té o stále hůře dostupném vlastnickém bydlení. Pikantní je, že často ti samí lidé, včetně četných politiků, kteří volají po přijetí eura, zároveň kritizují horšící se dostupnost vlastnického bydlení; přitom přijetí eura by jeho dostupnost ještě zhoršilo. Plyne to z mezinárodního odborného výzkumu.
To, že vstup do eurozóny zvedá ceny nemovitostí, dokládá například loňská studie „Effects of eurozone and schengen area accession on real estate prices“, publikovaná pod hlavičkou německého Leibnizova informačního střediska hospodářské vědy. Tato panelová studie pokrývající 27 zemí EU a období let 2000 až 2023 nachází statisticky významný růstový efekt vstupu do eurozóny na ceny nemovitostí; vysvětluje jej zejména levnějším úvěrem a vyšší poptávkou.
Zmíněný vyhlížený levnější úvěr po vstupu do eurozóny, tedy i levnější hypotéky, vedou mnohé účastníky tuzemské debaty k sice intuitivnímu, ale nesprávnému závěru, že přijetí eura by v ČR učinilo vlastnické bydlení dostupnějším, neboť by zlevnilo hypotéky. Jenže je to přesně opačně, jak dokládá citovaná studie.
Primárním důvodem vysokých cen nemovitostí v ČR totiž není jejich nákladné financování, ale převis poptávky po fyzické „cihle“, tedy po reálných metrech čtverečních, nad jejich nabídkou. Nabídka nemovitostí nestačí poptávce po nich, takže cena jejich pořízení poroste jak s korunou, tak s eurem. Ne kvůli drahým hypotékám, ale kvůli nedostatečné výstavbě.
Za situace, kdy na fyzickém trhu s realitami panuje už nyní převis poptávky nad nabídkou levnější eurové financování jen přileje oleje do ohně, resp. ještě více nově vytvořených peněz (zejména v podobě hypoték) bude narážet na jen omezený počet „cihel“.
Po vstupu do eurozóny se sice sníží úročení hypoték, ale to tedy rychle dále zvedne poptávku po vlastnickém bydlení či investičních nemovitostech, na což prodávající při nadále omezené nabídce hbitě zareagují dalším šponováním své ceny. Vyšponují ji nakonec nad rámec toho, kde by byla, pokud by hypotéky byly – s korunou – dražší.
Koruna za této situace tedy představuje pojistku proti ještě dražším nemovitostem a ještě dražšímu bydlení. Ze dvou důvodů. Zaprvé, s eurem by nastalo popsané zlevnění hypoték, na nějž by ale prodávající, větřící novou poptávku, rychle zareagovali zmíněným šponováním cen nad rámec situace s korunou.
Zadruhé, ještě by zesílila poptávka cizinců po nemovitostech v ČR. Cizinci by totiž náhle již nečelili kurzovému riziku či časté nutnosti směňovat svoji měnu do „exotických“ korun. Prodávajícím v ČR by se tudíž rozšířil možný okruh kupujících, takže ještě o to více by mohli vyšponovat svoji cenu.
Koruna znesnadňuje nákup nemovitostí cizinci. Je tedy vskutku pikantní, že mnohdy ti samí lidé, kteří v Česku volají po regulaci trhu s nemovitostmi, například po omezení jejich nákupu právě cizinci, se chtějí zbavit koruny, tedy vymýtit to, co podstatnou část cizinců od vstupu na tuzemský trh s nemovitostmi odrazuje, a tedy v tomto smyslu trh reguluje.
To, že přijetí eura v Česku by zhoršilo dostupnost bydlení pro Čechy, aniž by zvýšilo výstavbu nových bytů, plyne to z nové studie „The effect of foreign investors on local housing markets: evidence from the UK“, vydané pod hlavičkou Oxfordské univerzity.
Je totiž obecným poznatkem, jejž dokládá sama Evropská centrální banka, že přijetí eura významně zvyšuje přeshraniční finanční vazby, například odstraněním kurzového rizika.
Zesílení přeshraničních finančních vazeb znamená v segmentu nemovitostí v ČR růst poptávky po nich ze strany cizinců. A právě tato zvýšená poptávka ze strany cizinců snižuje podle citované oxfordské studie dostupnost bydlení, tedy dostupnost bydlení v ČR z hlediska Čechů, aniž by přitom zvýšila výstavbu nových bytů. V Česku by se tak ještě dále zhoršila již nyní neutěšená situace, kdy nabídka nemovitostí citelně zaostává za poptávkou po nich, což je stěžejním důvodem zhoršování dostupnosti bydlení v ČR.
Setrvání při koruně tedy vskutku představuje pojistku proti ještě hůře dostupnému bydlení. Kdo volá po přijetí eura, jedná z tohoto hlediska asociálně a svým způsobem bezohledně, například vůči mladým lidem.
Pokud je zhoršující se dostupnost bydlení pro mladé stěžejním důvodem nyní povážlivě klesající porodnosti, pak přijetí eura vyvolá další citelný tlak na pokles porodnosti v ČR.
Britská královská rodina se musí vypořádat s překvapivým návratem prince Harryho a jeho manželky Meghan do Spojeného království. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn se ženou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s monarchií.
Vzájemné kontakty představitelů USA a Ruska v posledních dnech opět nabírají na obrátkách. Po víkendové návštěvě dvou amerických diplomatů v Moskvě došlo na telefonický rozhovor prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Co se řešilo?
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.