Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
V Česku se vzedmula další z vln celospolečenské diskuse o přijetí eura. Nyní nastává v kontextu jiné debaty, a to té o stále hůře dostupném vlastnickém bydlení. Pikantní je, že často ti samí lidé, včetně četných politiků, kteří volají po přijetí eura, zároveň kritizují horšící se dostupnost vlastnického bydlení; přitom přijetí eura by jeho dostupnost ještě zhoršilo. Plyne to z mezinárodního odborného výzkumu.
To, že vstup do eurozóny zvedá ceny nemovitostí, dokládá například loňská studie „Effects of eurozone and schengen area accession on real estate prices“, publikovaná pod hlavičkou německého Leibnizova informačního střediska hospodářské vědy. Tato panelová studie pokrývající 27 zemí EU a období let 2000 až 2023 nachází statisticky významný růstový efekt vstupu do eurozóny na ceny nemovitostí; vysvětluje jej zejména levnějším úvěrem a vyšší poptávkou.
Zmíněný vyhlížený levnější úvěr po vstupu do eurozóny, tedy i levnější hypotéky, vedou mnohé účastníky tuzemské debaty k sice intuitivnímu, ale nesprávnému závěru, že přijetí eura by v ČR učinilo vlastnické bydlení dostupnějším, neboť by zlevnilo hypotéky. Jenže je to přesně opačně, jak dokládá citovaná studie.
Primárním důvodem vysokých cen nemovitostí v ČR totiž není jejich nákladné financování, ale převis poptávky po fyzické „cihle“, tedy po reálných metrech čtverečních, nad jejich nabídkou. Nabídka nemovitostí nestačí poptávce po nich, takže cena jejich pořízení poroste jak s korunou, tak s eurem. Ne kvůli drahým hypotékám, ale kvůli nedostatečné výstavbě.
Za situace, kdy na fyzickém trhu s realitami panuje už nyní převis poptávky nad nabídkou levnější eurové financování jen přileje oleje do ohně, resp. ještě více nově vytvořených peněz (zejména v podobě hypoték) bude narážet na jen omezený počet „cihel“.
Po vstupu do eurozóny se sice sníží úročení hypoték, ale to tedy rychle dále zvedne poptávku po vlastnickém bydlení či investičních nemovitostech, na což prodávající při nadále omezené nabídce hbitě zareagují dalším šponováním své ceny. Vyšponují ji nakonec nad rámec toho, kde by byla, pokud by hypotéky byly – s korunou – dražší.
Koruna za této situace tedy představuje pojistku proti ještě dražším nemovitostem a ještě dražšímu bydlení. Ze dvou důvodů. Zaprvé, s eurem by nastalo popsané zlevnění hypoték, na nějž by ale prodávající, větřící novou poptávku, rychle zareagovali zmíněným šponováním cen nad rámec situace s korunou.
Zadruhé, ještě by zesílila poptávka cizinců po nemovitostech v ČR. Cizinci by totiž náhle již nečelili kurzovému riziku či časté nutnosti směňovat svoji měnu do „exotických“ korun. Prodávajícím v ČR by se tudíž rozšířil možný okruh kupujících, takže ještě o to více by mohli vyšponovat svoji cenu.
Koruna znesnadňuje nákup nemovitostí cizinci. Je tedy vskutku pikantní, že mnohdy ti samí lidé, kteří v Česku volají po regulaci trhu s nemovitostmi, například po omezení jejich nákupu právě cizinci, se chtějí zbavit koruny, tedy vymýtit to, co podstatnou část cizinců od vstupu na tuzemský trh s nemovitostmi odrazuje, a tedy v tomto smyslu trh reguluje.
To, že přijetí eura v Česku by zhoršilo dostupnost bydlení pro Čechy, aniž by zvýšilo výstavbu nových bytů, plyne to z nové studie „The effect of foreign investors on local housing markets: evidence from the UK“, vydané pod hlavičkou Oxfordské univerzity.
Je totiž obecným poznatkem, jejž dokládá sama Evropská centrální banka, že přijetí eura významně zvyšuje přeshraniční finanční vazby, například odstraněním kurzového rizika.
Zesílení přeshraničních finančních vazeb znamená v segmentu nemovitostí v ČR růst poptávky po nich ze strany cizinců. A právě tato zvýšená poptávka ze strany cizinců snižuje podle citované oxfordské studie dostupnost bydlení, tedy dostupnost bydlení v ČR z hlediska Čechů, aniž by přitom zvýšila výstavbu nových bytů. V Česku by se tak ještě dále zhoršila již nyní neutěšená situace, kdy nabídka nemovitostí citelně zaostává za poptávkou po nich, což je stěžejním důvodem zhoršování dostupnosti bydlení v ČR.
Setrvání při koruně tedy vskutku představuje pojistku proti ještě hůře dostupnému bydlení. Kdo volá po přijetí eura, jedná z tohoto hlediska asociálně a svým způsobem bezohledně, například vůči mladým lidem.
Pokud je zhoršující se dostupnost bydlení pro mladé stěžejním důvodem nyní povážlivě klesající porodnosti, pak přijetí eura vyvolá další citelný tlak na pokles porodnosti v ČR.
Další nepříjemná kauza dopadá i na britskou královskou rodinu, ačkoliv vévodkyně Meghan se k monarchii s manželem Harrym moc nehlásí. Bez komentáře ale nemohla nechat aktuální obvinění, jimž čelí její otec Thomas.
Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.
Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.
Hlavní administrativní představitel Mezinárodního trestního soudu na webu deníku Politico vyzval Evropskou komisi k okamžité akci. Tajemník soudu Osvaldo Zavala Giler požaduje co nejrychlejší poskytnutí jasných pokynů ohledně nedávných amerických sankcí namířených proti této mezinárodní instituci. Nejasný postoj Bruselu podle něj nechává soukromé společnosti i nevládní organizace v hluboké nejistotě.
Francouzská vláda mobilizuje do ulic sedmdesát tisíc policistů a četníků, kteří mají dohlížet na bezpečnost během nadcházejícího víkendu. Opatření se týká příslušníků národní policie i vojenských četníků sloužících v policejních složkách. Ministr vnitra uvedl, že do akce budou nasazeny také jednotky rychlého nasazení a další specializované týmy.
Ukrajinské ozbrojené síly nadále hlásí přetrvávající potíže a omezení fungování satelitní sítě Starlink. K těmto problémům dochází navzdory tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Elon Musk již plný provoz obnovil. Omezení klíčového komunikačního systému tak i nadále komplikují operace na frontové linii.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.
Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.