Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
„Některá z těchto těl mají dokonce ruské pasy,“ řekl Zelenskyj. Zmínil i případ izraelského občana, který bojoval na straně Ruska, ale jeho tělo bylo předáno jako tělo ukrajinského vojáka. Podle prezidenta je tento postup součástí snahy Vladimira Putina vyhnout se přiznání rozsahu ztrát, protože by to mohlo podnítit strach v ruské společnosti a zkomplikovat případnou mobilizaci.
Zelenskyj komentoval i nedávnou rozsáhlou výměnu těl padlých a válečných zajatců, k níž došlo 2. června v Istanbulu. Ukrajina tehdy získala zpět ostatky 6 057 padlých vojáků, zatímco Rusko převzalo jen 78 těl. Rozdíl vysvětlil tím, že většina ruských vojáků padlých v současných bojích zůstává na území pod ruskou kontrolou.
„Postupovali vpřed a jejich mrtví zůstali na jejich území,“ uvedl Zelenskyj. Podle něj navíc dochází i k tichým výměnám přímo na bojišti, včetně těžce zraněných, ale tyto případy nejsou zveřejňovány.
Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko uvedl konkrétní případ ruského vojáka Alexandra Viktoroviče Bugaeva ze 39. gardového motostřeleckého pluku, jehož ostatky byly předány Ukrajině jako údajného ukrajinského padlého. „To ukazuje, jak málo pro Rusko znamená lidský život,“ komentoval situaci Klymenko.
Podle ukrajinského generálního štábu dosáhly celkové ruské ztráty od začátku plnohodnotné invaze více než 1 010 000 mrtvých a zraněných. Nezávislé ruské médium Mediazona spolu s BBC zatím ověřily totožnost přes 111 000 padlých ruských vojáků, přičemž se předpokládá, že skutečný počet je výrazně vyšší.
Rusko i nadále popírá rozsah svých ztrát a šíří nepravdivé informace o údajných vysokých ukrajinských ztrátách. Podle Zelenského je to součást širší propagandistické kampaně, jejímž cílem je deformovat realitu a zastřít, že ruské síly nesou v tomto konfliktu těžší ztráty.
Zelenskyj rovněž znovu vyzval k výměně všech zajatců – „všichni za všechny“, ale Moskva tento návrh zatím odmítá.
Výměna na postu předsedy ukrajinské vlády i ministerstva obrany naznačuje promyšlenou snahu prezidenta Volodymyra Zelenského nejen reagovat na potřeby válkou zasažené země, ale také vyslat jasný signál o pokračování v evropské integraci a posílení důvěryhodnosti státních institucí. Julija Svyrydenková, zkušená ekonomka, se stává tváří této transformace, zatímco Denys Šmyhal má jako nový ministr obrany napravit nedostatky v oblasti velení a transparentnosti.
Výzkumníci zjistili, že mnozí lidé věří, že extrémní výkyvy počasí jsou způsobeny klimatickou změnou. Míra tohoto přesvědčení se však liší podle typu události i regionu. V Latinské Americe například respondenti častěji uznávali, že klimatická změna je ohrožuje a že by měla být prioritou vládních politik.
Možná se pravidelně staráte o čistotu svého domova, ale některé běžné předměty, které denně používáte, mohou být plné bakterií – často mnohem víc než samotné záchodové prkénko. Například vaše láhev na vodu může obsahovat až 40 000× více bakterií než toaleta. A to je teprve začátek.
Navzdory tomu, že prezident Donald Trump v posledních dnech hrozil odvoláním předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella, burzy zůstávají poblíž historických maxim. Ještě v dubnu přitom podobné úvahy způsobily propad akcií i dolaru – investoři tehdy varovali, že zpochybňovat nezávislost centrální banky je nepřípustné. Dnes už to ale vypadá, že trh si na chaos z Bílého domu zvykl.
Na sociálních sítích se často objevují tvrzení, že ženy potřebují o jednu až dvě hodiny více spánku než muži. Ale co na to skutečně říkají vědecké studie – a jak se tyto poznatky promítají do běžného života?
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poslat Ukrajině moderní zbraně a zároveň pohrozit sankcemi všem zemím, které nadále obchodují s Ruskem, působí jako zásadní změna dosavadní politiky. Ve skutečnosti však nejde o obrat o 180 stupňů, ale spíš o návrat k přístupu jeho předchůdce Joea Bidena, tvrdí profesor mezinárodní politiky David Hastings Dunn z Birminghamské univerzity.
Dmitrij Medveděv, vlivný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a místopředseda ruské Bezpečnostní rady, varoval, že Rusko je připraveno v případě potřeby podniknout preventivní údery proti Západu. Uvedla to ruská státní agentura TASS s tím, že Medveděv současně obvinil západní země z vedení „plnohodnotné války“ proti Rusku.
Německá vláda se rozhodně postavila proti návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie ve výši 1,816 bilionu eur, který v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Berlín uvedl, že v současné době, kdy členské státy bojují s konsolidací vlastních veřejných financí, je tak rozsáhlé zvýšení výdajů naprosto nepřijatelné.
Ve středu prezident Donald Trump znovu ukázal, proč ho velká část Američanů odmítá – a proč se ho jeho nejvěrnější příznivci nevzdají za žádných okolností. Jeho den byl plný dramat, výbušných výroků a sporů, které málo souvisely s problémy běžných voličů. Přesto si udržuje silnou oporu u republikánského jádra.
Ukrajina dnes zažila zásadní politický zlom. Parlament potvrdil Juliji Svyrydenkovou jako novou premiérku země, čímž odstartoval rozsáhlou rekonstrukci vlády, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj.
Evropská komise oznámila dramatické škrty v zemědělském rozpočtu a tvrdí, že tím zemědělcům pomáhá. Farmáři však označují rozhodnutí za zradu a hrozí bojem.
Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže na bezpečnostním fóru v Aspenu vyzvala prezidenta Donalda Trumpa, aby nečekal dalších 50 dní a ihned zavedl sekundární sankce proti Rusku. Podle ní neexistují žádné náznaky, že by ruský prezident Vladimir Putin usiloval o mírové řešení konfliktu na Ukrajině.
