Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
„Některá z těchto těl mají dokonce ruské pasy,“ řekl Zelenskyj. Zmínil i případ izraelského občana, který bojoval na straně Ruska, ale jeho tělo bylo předáno jako tělo ukrajinského vojáka. Podle prezidenta je tento postup součástí snahy Vladimira Putina vyhnout se přiznání rozsahu ztrát, protože by to mohlo podnítit strach v ruské společnosti a zkomplikovat případnou mobilizaci.
Zelenskyj komentoval i nedávnou rozsáhlou výměnu těl padlých a válečných zajatců, k níž došlo 2. června v Istanbulu. Ukrajina tehdy získala zpět ostatky 6 057 padlých vojáků, zatímco Rusko převzalo jen 78 těl. Rozdíl vysvětlil tím, že většina ruských vojáků padlých v současných bojích zůstává na území pod ruskou kontrolou.
„Postupovali vpřed a jejich mrtví zůstali na jejich území,“ uvedl Zelenskyj. Podle něj navíc dochází i k tichým výměnám přímo na bojišti, včetně těžce zraněných, ale tyto případy nejsou zveřejňovány.
Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko uvedl konkrétní případ ruského vojáka Alexandra Viktoroviče Bugaeva ze 39. gardového motostřeleckého pluku, jehož ostatky byly předány Ukrajině jako údajného ukrajinského padlého. „To ukazuje, jak málo pro Rusko znamená lidský život,“ komentoval situaci Klymenko.
Podle ukrajinského generálního štábu dosáhly celkové ruské ztráty od začátku plnohodnotné invaze více než 1 010 000 mrtvých a zraněných. Nezávislé ruské médium Mediazona spolu s BBC zatím ověřily totožnost přes 111 000 padlých ruských vojáků, přičemž se předpokládá, že skutečný počet je výrazně vyšší.
Rusko i nadále popírá rozsah svých ztrát a šíří nepravdivé informace o údajných vysokých ukrajinských ztrátách. Podle Zelenského je to součást širší propagandistické kampaně, jejímž cílem je deformovat realitu a zastřít, že ruské síly nesou v tomto konfliktu těžší ztráty.
Zelenskyj rovněž znovu vyzval k výměně všech zajatců – „všichni za všechny“, ale Moskva tento návrh zatím odmítá.
Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem se nezadržitelně blíží a očekávání jsou vysoká. Výsledek jejich setkání může v příštích týdnech či měsících rozhodnout nejen o tom, zda vůbec odstartuje mírový proces na Ukrajině, ale i o jeho konkrétní podobě. Pokud se Trump postaví k požadavkům Kremlu vstřícně, může se Washington stát klíčovým hybatelem tlaku na Kyjev, aby přistoupil k územním ústupkům.
Při své kampani Donald Trump sliboval, že rychle ukončí válku na Ukrajině a konflikt v Gaze. Dnes, více než šest měsíců po jeho nástupu do úřadu, je mír na obou frontách vzdálenější než kdy jindy. V Gaze se jednání o příměří a výměně zajatců zhroutila, zatímco humanitární situace dosáhla katastrofálních rozměrů. Na Ukrajině opakované diplomatické pokusy narazily na největší ruské letecké útoky od začátku války.
Západní břeh Jordánu je v současné době oblastí s narůstajícím napětím, které se ještě více vystupňovalo po útoku Hamásu ze 7. října a následné válce v Gaze. Palestinci zde čelí stále častějším a beztrestným akcím ze strany izraelských osadníků, kteří jsou podporováni vládou a ozbrojenými složkami. To vede u Palestinců k pocitu bezmoci a traumatu, protože jsou jim systematicky upírána jejich základní lidská práva.
Nárůst případů horečky dengue napříč tichomořskými ostrovy, který je nejvyšší za posledních deset let, je podle odborníků způsoben klimatickou krizí. Od začátku roku 2025 bylo v regionu potvrzeno více než 16 502 případů a 17 úmrtí, přičemž Samoa, Fidži a Tonga patří k nejvíce zasaženým zemím. Některé z nich už dokonce vyhlásily stav nouze.
Necelý týden před summitem mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce, který se má konat v pátek, vydala Evropská unie prohlášení, které podepsalo 26 z 27 lídrů. Cílem prohlášení je vyvinout tlak na Donalda Trumpa a zdůraznit, že Ukrajina by měla mít právo svobodně rozhodovat o své budoucnosti a že mezinárodní hranice se nesmí měnit silou.
Po 70 letech výzkumu a analýzy dat vědci zjistili, že extrémní horka výrazně decimují populace tropického ptactva. Ačkoli většina studií se zaměřuje na dlouhodobé klimatické trendy, jako jsou postupné zvyšování průměrných teplot, je třeba věnovat pozornost i extrémním povětrnostním jevům.
Už v pátek se má v americkém státě Aljaška uskutečnit klíčové setkání, na kterém se sejdou prezidenti Spojených států a Ruska. Hlavním tématem schůzky Donalda Trumpa a Vladimira Putina by mělo být nalezení způsobu, jak ukončit válku na Ukrajině. To s sebou ovšem nese mnoho obav, a to zejména v Evropě a na Ukrajině.
Ikona světové pop-music, Madonna, vyzvala papeže Lva k naléhavé humanitární misi v Gaze. Ve svém příspěvku na sociální síti Instagram apelovala na hlavu katolické církve, aby navštívila palestinskou enklávu dříve, než bude pozdě a aby pomohla hladovějícím dětem.
Během svého prvního funkčního období prezident Donald Trump předkládal alternativní skutečnosti, a ve svém druhém období je podle všeho nechává žít. S odkazem na vizi zločinem zmítaného vnitřního amerického města zdůvodnil svůj nouzový federální převrat washingtonského policejního oddělení a nasazení jednotek Národní gardy do ulic. Na tiskové konferenci v Bílém domě označil hlavní město za ovládnuté „násilnými gangy, krvelačnými zločinci, potulnými davy divoké mládeže, zfetovanými maniaky a bezdomovci“.
Spojené státy se podle viceprezidenta J. D. Vance snaží připravit půdu pro setkání mezi prezidenty Donaldem Trumpem, Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským. Viceprezident to uvedl v nedělním pořadu televize Fox News, jen několik dní před nadcházejícím summitem Trumpa s Putinem na Aljašce. Vance zdůraznil, že setkání je nezbytné pro ukončení konfliktu na Ukrajině.
Od války v Čečensku přes konflikt v Gruzii až po anexi Krymu a současnou válku na Ukrajině – Kreml se v posledních třech desetiletích opakovaně ocital uprostřed ozbrojených střetů, které se Západ snažil řešit jednáním. Pokusy o mírové dohody se objevily i během války v Donbasu po roce 2014 a po ruské invazi v roce 2022, ale bez trvalého výsledku. V pátek se na Aljašce setkají Donald Trump a Vladimir Putin, aby se pokusili najít cestu z nejtěžšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.
Navzdory mezinárodnímu zatykači, který na něj vydal Mezinárodní trestní soud (ICC), se ruský prezident Vladimir Putin chystá na historický summit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce. Setkání, které má za cíl projednat ukončení války na Ukrajině, vyvolává otázku, zda se Putin nemusí obávat zatčení. Jak se zdá, místo setkání bylo zvoleno s ohledem na bezpečnost ruského prezidenta, protože Spojené státy na rozdíl od většiny světa neuznávají jurisdikci ICC.