V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Tento tribunál vzniká mimo rámec Mezinárodního trestního soudu (ICC) i Mezinárodního soudního dvora (ICJ). ICC sice může stíhat osoby za válečné zločiny, genocidu a zločiny proti lidskosti, ale nemá pravomoc řešit tzv. zločin agrese, tedy samotné rozhodnutí vést útočnou válku – protože Rusko není smluvní stranou tohoto soudu. Stejný problém má i ICJ, který řeší spory mezi státy, nikoli trestní odpovědnost jednotlivců – a navíc potřebuje k projednání souhlasit obě strany sporu.
Z tohoto důvodu je vznik specializovaného tribunálu považován za nezbytný. Umožní stíhat ruské představitele za samotný akt napadení Ukrajiny, což žádný stávající mezinárodní soud učinit nemůže.
Inspirací jsou minulé ad hoc soudy, které vznikly v souvislosti s konflikty na Balkáně, v Rwandě či v Kambodži. Stejně jako ony by měl i tento tribunál mít omezenou jurisdikci, zaměřenou výhradně na zločin agrese spáchaný Ruskem.
Podrobnosti budou známy až s publikací statutu tribunálu, který určí definici zločinu agrese, způsob fungování a rozsah pravomocí. Zatím je jisté, že vznikne pod záštitou Rady Evropy a bude financován mezinárodní koalicí států. Správu bude zajišťovat řídící výbor, složený ze zástupců Rady ministrů Rady Evropy a Ukrajiny.
Proces přípravy je nyní ve fázi diplomatických jednání, ale právní kroky ke zřízení tribunálu již mohou začít.
Otázkou zůstává účinnost a vymahatelnost. Pokud statut tribunálu nebude výslovně rušit imunitu nejvyšších představitelů států, nebude možné soudit osoby typu Vladimira Putina, dokud zůstanou ve funkci – nebo pokud jim ruský stát neodepře ochranu imunity, což je nepravděpodobné.
Navíc, jak ukazuje zkušenost ICC, mnoho států není ochotno vykonávat zatykače na politiky. Například Maďarsko nedávno odmítlo zadržet izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, přestože na něj byl vydán zatykač ICC.
Podle ukrajinské právničky a bojovnice za lidská práva Oleksandry Matvijčukové je zásadní, aby tribunál neskončil jako vzdálená a prázdná instituce, ale komunikoval s ukrajinskými oběťmi a posílil jejich hlas v mezinárodní spravedlnosti.
Zůstává však otázkou, zda tribunál opravdu přivede před soud nejvyšší představitele Ruska – nebo zda půjde o symbolický krok s omezeným dopadem.
V Uzbekistánu sílí debata o postavení ruského jazyka ve společnosti. Nová generace, zejména mladí lidé z generace Z, stále více odmítá výsadní roli ruštiny ve veřejném i každodenním životě – přestože ji nadále považují za užitečný nástroj, s významným dědictvím a politickým dopadem.
Výměna na postu předsedy ukrajinské vlády i ministerstva obrany naznačuje promyšlenou snahu prezidenta Volodymyra Zelenského nejen reagovat na potřeby válkou zasažené země, ale také vyslat jasný signál o pokračování v evropské integraci a posílení důvěryhodnosti státních institucí. Julija Svyrydenková, zkušená ekonomka, se stává tváří této transformace, zatímco Denys Šmyhal má jako nový ministr obrany napravit nedostatky v oblasti velení a transparentnosti.
Výzkumníci zjistili, že mnozí lidé věří, že extrémní výkyvy počasí jsou způsobeny klimatickou změnou. Míra tohoto přesvědčení se však liší podle typu události i regionu. V Latinské Americe například respondenti častěji uznávali, že klimatická změna je ohrožuje a že by měla být prioritou vládních politik.
Možná se pravidelně staráte o čistotu svého domova, ale některé běžné předměty, které denně používáte, mohou být plné bakterií – často mnohem víc než samotné záchodové prkénko. Například vaše láhev na vodu může obsahovat až 40 000× více bakterií než toaleta. A to je teprve začátek.
Navzdory tomu, že prezident Donald Trump v posledních dnech hrozil odvoláním předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella, burzy zůstávají poblíž historických maxim. Ještě v dubnu přitom podobné úvahy způsobily propad akcií i dolaru – investoři tehdy varovali, že zpochybňovat nezávislost centrální banky je nepřípustné. Dnes už to ale vypadá, že trh si na chaos z Bílého domu zvykl.
Na sociálních sítích se často objevují tvrzení, že ženy potřebují o jednu až dvě hodiny více spánku než muži. Ale co na to skutečně říkají vědecké studie – a jak se tyto poznatky promítají do běžného života?
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poslat Ukrajině moderní zbraně a zároveň pohrozit sankcemi všem zemím, které nadále obchodují s Ruskem, působí jako zásadní změna dosavadní politiky. Ve skutečnosti však nejde o obrat o 180 stupňů, ale spíš o návrat k přístupu jeho předchůdce Joea Bidena, tvrdí profesor mezinárodní politiky David Hastings Dunn z Birminghamské univerzity.
Dmitrij Medveděv, vlivný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a místopředseda ruské Bezpečnostní rady, varoval, že Rusko je připraveno v případě potřeby podniknout preventivní údery proti Západu. Uvedla to ruská státní agentura TASS s tím, že Medveděv současně obvinil západní země z vedení „plnohodnotné války“ proti Rusku.
Německá vláda se rozhodně postavila proti návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie ve výši 1,816 bilionu eur, který v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Berlín uvedl, že v současné době, kdy členské státy bojují s konsolidací vlastních veřejných financí, je tak rozsáhlé zvýšení výdajů naprosto nepřijatelné.
Ve středu prezident Donald Trump znovu ukázal, proč ho velká část Američanů odmítá – a proč se ho jeho nejvěrnější příznivci nevzdají za žádných okolností. Jeho den byl plný dramat, výbušných výroků a sporů, které málo souvisely s problémy běžných voličů. Přesto si udržuje silnou oporu u republikánského jádra.
Ukrajina dnes zažila zásadní politický zlom. Parlament potvrdil Juliji Svyrydenkovou jako novou premiérku země, čímž odstartoval rozsáhlou rekonstrukci vlády, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj.
Evropská komise oznámila dramatické škrty v zemědělském rozpočtu a tvrdí, že tím zemědělcům pomáhá. Farmáři však označují rozhodnutí za zradu a hrozí bojem.