V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Tento tribunál vzniká mimo rámec Mezinárodního trestního soudu (ICC) i Mezinárodního soudního dvora (ICJ). ICC sice může stíhat osoby za válečné zločiny, genocidu a zločiny proti lidskosti, ale nemá pravomoc řešit tzv. zločin agrese, tedy samotné rozhodnutí vést útočnou válku – protože Rusko není smluvní stranou tohoto soudu. Stejný problém má i ICJ, který řeší spory mezi státy, nikoli trestní odpovědnost jednotlivců – a navíc potřebuje k projednání souhlasit obě strany sporu.
Z tohoto důvodu je vznik specializovaného tribunálu považován za nezbytný. Umožní stíhat ruské představitele za samotný akt napadení Ukrajiny, což žádný stávající mezinárodní soud učinit nemůže.
Inspirací jsou minulé ad hoc soudy, které vznikly v souvislosti s konflikty na Balkáně, v Rwandě či v Kambodži. Stejně jako ony by měl i tento tribunál mít omezenou jurisdikci, zaměřenou výhradně na zločin agrese spáchaný Ruskem.
Podrobnosti budou známy až s publikací statutu tribunálu, který určí definici zločinu agrese, způsob fungování a rozsah pravomocí. Zatím je jisté, že vznikne pod záštitou Rady Evropy a bude financován mezinárodní koalicí států. Správu bude zajišťovat řídící výbor, složený ze zástupců Rady ministrů Rady Evropy a Ukrajiny.
Proces přípravy je nyní ve fázi diplomatických jednání, ale právní kroky ke zřízení tribunálu již mohou začít.
Otázkou zůstává účinnost a vymahatelnost. Pokud statut tribunálu nebude výslovně rušit imunitu nejvyšších představitelů států, nebude možné soudit osoby typu Vladimira Putina, dokud zůstanou ve funkci – nebo pokud jim ruský stát neodepře ochranu imunity, což je nepravděpodobné.
Navíc, jak ukazuje zkušenost ICC, mnoho států není ochotno vykonávat zatykače na politiky. Například Maďarsko nedávno odmítlo zadržet izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, přestože na něj byl vydán zatykač ICC.
Podle ukrajinské právničky a bojovnice za lidská práva Oleksandry Matvijčukové je zásadní, aby tribunál neskončil jako vzdálená a prázdná instituce, ale komunikoval s ukrajinskými oběťmi a posílil jejich hlas v mezinárodní spravedlnosti.
Zůstává však otázkou, zda tribunál opravdu přivede před soud nejvyšší představitele Ruska – nebo zda půjde o symbolický krok s omezeným dopadem.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.