V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Tento tribunál vzniká mimo rámec Mezinárodního trestního soudu (ICC) i Mezinárodního soudního dvora (ICJ). ICC sice může stíhat osoby za válečné zločiny, genocidu a zločiny proti lidskosti, ale nemá pravomoc řešit tzv. zločin agrese, tedy samotné rozhodnutí vést útočnou válku – protože Rusko není smluvní stranou tohoto soudu. Stejný problém má i ICJ, který řeší spory mezi státy, nikoli trestní odpovědnost jednotlivců – a navíc potřebuje k projednání souhlasit obě strany sporu.
Z tohoto důvodu je vznik specializovaného tribunálu považován za nezbytný. Umožní stíhat ruské představitele za samotný akt napadení Ukrajiny, což žádný stávající mezinárodní soud učinit nemůže.
Inspirací jsou minulé ad hoc soudy, které vznikly v souvislosti s konflikty na Balkáně, v Rwandě či v Kambodži. Stejně jako ony by měl i tento tribunál mít omezenou jurisdikci, zaměřenou výhradně na zločin agrese spáchaný Ruskem.
Podrobnosti budou známy až s publikací statutu tribunálu, který určí definici zločinu agrese, způsob fungování a rozsah pravomocí. Zatím je jisté, že vznikne pod záštitou Rady Evropy a bude financován mezinárodní koalicí států. Správu bude zajišťovat řídící výbor, složený ze zástupců Rady ministrů Rady Evropy a Ukrajiny.
Proces přípravy je nyní ve fázi diplomatických jednání, ale právní kroky ke zřízení tribunálu již mohou začít.
Otázkou zůstává účinnost a vymahatelnost. Pokud statut tribunálu nebude výslovně rušit imunitu nejvyšších představitelů států, nebude možné soudit osoby typu Vladimira Putina, dokud zůstanou ve funkci – nebo pokud jim ruský stát neodepře ochranu imunity, což je nepravděpodobné.
Navíc, jak ukazuje zkušenost ICC, mnoho států není ochotno vykonávat zatykače na politiky. Například Maďarsko nedávno odmítlo zadržet izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, přestože na něj byl vydán zatykač ICC.
Podle ukrajinské právničky a bojovnice za lidská práva Oleksandry Matvijčukové je zásadní, aby tribunál neskončil jako vzdálená a prázdná instituce, ale komunikoval s ukrajinskými oběťmi a posílil jejich hlas v mezinárodní spravedlnosti.
Zůstává však otázkou, zda tribunál opravdu přivede před soud nejvyšší představitele Ruska – nebo zda půjde o symbolický krok s omezeným dopadem.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.