V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Tento tribunál vzniká mimo rámec Mezinárodního trestního soudu (ICC) i Mezinárodního soudního dvora (ICJ). ICC sice může stíhat osoby za válečné zločiny, genocidu a zločiny proti lidskosti, ale nemá pravomoc řešit tzv. zločin agrese, tedy samotné rozhodnutí vést útočnou válku – protože Rusko není smluvní stranou tohoto soudu. Stejný problém má i ICJ, který řeší spory mezi státy, nikoli trestní odpovědnost jednotlivců – a navíc potřebuje k projednání souhlasit obě strany sporu.
Z tohoto důvodu je vznik specializovaného tribunálu považován za nezbytný. Umožní stíhat ruské představitele za samotný akt napadení Ukrajiny, což žádný stávající mezinárodní soud učinit nemůže.
Inspirací jsou minulé ad hoc soudy, které vznikly v souvislosti s konflikty na Balkáně, v Rwandě či v Kambodži. Stejně jako ony by měl i tento tribunál mít omezenou jurisdikci, zaměřenou výhradně na zločin agrese spáchaný Ruskem.
Podrobnosti budou známy až s publikací statutu tribunálu, který určí definici zločinu agrese, způsob fungování a rozsah pravomocí. Zatím je jisté, že vznikne pod záštitou Rady Evropy a bude financován mezinárodní koalicí států. Správu bude zajišťovat řídící výbor, složený ze zástupců Rady ministrů Rady Evropy a Ukrajiny.
Proces přípravy je nyní ve fázi diplomatických jednání, ale právní kroky ke zřízení tribunálu již mohou začít.
Otázkou zůstává účinnost a vymahatelnost. Pokud statut tribunálu nebude výslovně rušit imunitu nejvyšších představitelů států, nebude možné soudit osoby typu Vladimira Putina, dokud zůstanou ve funkci – nebo pokud jim ruský stát neodepře ochranu imunity, což je nepravděpodobné.
Navíc, jak ukazuje zkušenost ICC, mnoho států není ochotno vykonávat zatykače na politiky. Například Maďarsko nedávno odmítlo zadržet izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, přestože na něj byl vydán zatykač ICC.
Podle ukrajinské právničky a bojovnice za lidská práva Oleksandry Matvijčukové je zásadní, aby tribunál neskončil jako vzdálená a prázdná instituce, ale komunikoval s ukrajinskými oběťmi a posílil jejich hlas v mezinárodní spravedlnosti.
Zůstává však otázkou, zda tribunál opravdu přivede před soud nejvyšší představitele Ruska – nebo zda půjde o symbolický krok s omezeným dopadem.
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se v úterý večer sešli na pivu v Malostranské besedě v Praze. Voličům chtějí dát najevo, že případná povolební spolupráce s hnutím ANO, které je podle průzkumů favoritem voleb, nepřipadá v úvahu.
Lucie Vondráčková je známá i tím, že je neustále zvědavá. Možná i z toho důvodu se podrobila speciálnímu testu, díky kterému zjistila zajímavé věci o svém původu.
Americký prezident Donald Trump prozradil, že se již po mítinku na Aljašce znovu spojil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle Trumpa nadále projevuje vůli se dohodnout na ukončení konfliktu na Ukrajině. Obě hlavy státu společně řešily i otázku jaderného odzbrojení.
V září začne nejprve meteorologický a následně i astronomický podzim. Léto se každopádně chýlí ke konci, což vyplývá i z dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty totiž budou týden od týdne pozvolna klesat.
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.