Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dnes dorazil na důležitý summit EU, který se koná za účasti předsedy Evropské rady Antónia Costy a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Costa vyjádřil přesvědčení, že evropské země musí okamžitě jednat a splnit své závazky, vzhledem k vážnosti současné situace. „Jsme tady, abychom podpořili Ukrajinu na cestě k trvalému, spravedlivému a komplexnímu míru,“ prohlásil.
Před summitem EU Volodymyr Zelenskyj poděkoval podle The Guardianu evropským lídrům za jejich „silnou podporu“ od začátku války, kterou Ukrajina intenzivně pociťuje. Podle něj není podpora Evropy formální, protože Ukrajinci cítí, že nejsou sami.
„Je to zásadní signál nejen pro ukrajinské vojáky, ale i pro naše rodiny. Je skvělé, že nejsme sami,“ řekl prezident Ukrajiny s vděčností.
Předsedkyně Evropského parlamentu, Roberta Metsolaová, označila současnou chvíli za okamžik, kdy Evropa musí přistoupit k činům, a to jak v podpoře Ukrajiny, tak v posílení vlastní obrany. „Evropa musí být schopná stát na vlastních nohou a investovat do své obrany, aby mohla chránit své hodnoty,“ uvedla Metsolaová, čímž apelovala na nutnost vyzbrojení Evropy.
Lucemburský premiér Luc Frieden upozornil na potřebu širších možností evropské obrany a zdůraznil, že i kdyby někteří státy nesouhlasily s konkrétními kroky, měly by se ostatní země spojit a pokračovat v dalších opatřeních. „Evropa musí jednat jednotně, i kdyby to mělo být proti vůli některých států,“ řekl.
Polský premiér Donald Tusk považuje dnešní summit za klíčový moment pro Evropu, kdy je rozhodující, jakým způsobem se EU postaví proti ruské hrozbě. „Toto je den, kdy se rozhodne o evropské odhodlanosti čelit ruské výzvě a kdy může nastat změna v přístupu k posílení evropské obrany,“ uvedl Tusk.
Tato slova, stejně jako výzvy k posílení obrany, mají svůj význam i pro další evropské lídry, jako je Olaf Scholz a Mette Frederiksenová, kteří zdůrazňují důležitost připravenosti na vojenský konflikt, a varují před ztrátou času v budování evropské vojenské síly. Naopak lotyšská premiérka Evika Siliňová upozornila na nutnost okamžitých kroků pro zajištění bezpečnosti Evropy.
EU tedy stojí před zásadním rozhodnutím, jakým způsobem bude reagovat na výzvy, které přináší ruská agrese a jak zajistí bezpečnost Ukrajiny, ale i celého evropského kontinentu. Tato setkání, včetně diskusí o jaderném odstrašení, ukazují na důležitost rychlých a koordinovaných kroků pro budoucnost Evropy.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
