Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dnes dorazil na důležitý summit EU, který se koná za účasti předsedy Evropské rady Antónia Costy a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Costa vyjádřil přesvědčení, že evropské země musí okamžitě jednat a splnit své závazky, vzhledem k vážnosti současné situace. „Jsme tady, abychom podpořili Ukrajinu na cestě k trvalému, spravedlivému a komplexnímu míru,“ prohlásil.
Před summitem EU Volodymyr Zelenskyj poděkoval podle The Guardianu evropským lídrům za jejich „silnou podporu“ od začátku války, kterou Ukrajina intenzivně pociťuje. Podle něj není podpora Evropy formální, protože Ukrajinci cítí, že nejsou sami.
„Je to zásadní signál nejen pro ukrajinské vojáky, ale i pro naše rodiny. Je skvělé, že nejsme sami,“ řekl prezident Ukrajiny s vděčností.
Předsedkyně Evropského parlamentu, Roberta Metsolaová, označila současnou chvíli za okamžik, kdy Evropa musí přistoupit k činům, a to jak v podpoře Ukrajiny, tak v posílení vlastní obrany. „Evropa musí být schopná stát na vlastních nohou a investovat do své obrany, aby mohla chránit své hodnoty,“ uvedla Metsolaová, čímž apelovala na nutnost vyzbrojení Evropy.
Lucemburský premiér Luc Frieden upozornil na potřebu širších možností evropské obrany a zdůraznil, že i kdyby někteří státy nesouhlasily s konkrétními kroky, měly by se ostatní země spojit a pokračovat v dalších opatřeních. „Evropa musí jednat jednotně, i kdyby to mělo být proti vůli některých států,“ řekl.
Polský premiér Donald Tusk považuje dnešní summit za klíčový moment pro Evropu, kdy je rozhodující, jakým způsobem se EU postaví proti ruské hrozbě. „Toto je den, kdy se rozhodne o evropské odhodlanosti čelit ruské výzvě a kdy může nastat změna v přístupu k posílení evropské obrany,“ uvedl Tusk.
Tato slova, stejně jako výzvy k posílení obrany, mají svůj význam i pro další evropské lídry, jako je Olaf Scholz a Mette Frederiksenová, kteří zdůrazňují důležitost připravenosti na vojenský konflikt, a varují před ztrátou času v budování evropské vojenské síly. Naopak lotyšská premiérka Evika Siliňová upozornila na nutnost okamžitých kroků pro zajištění bezpečnosti Evropy.
EU tedy stojí před zásadním rozhodnutím, jakým způsobem bude reagovat na výzvy, které přináší ruská agrese a jak zajistí bezpečnost Ukrajiny, ale i celého evropského kontinentu. Tato setkání, včetně diskusí o jaderném odstrašení, ukazují na důležitost rychlých a koordinovaných kroků pro budoucnost Evropy.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
