Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dnes dorazil na důležitý summit EU, který se koná za účasti předsedy Evropské rady Antónia Costy a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Costa vyjádřil přesvědčení, že evropské země musí okamžitě jednat a splnit své závazky, vzhledem k vážnosti současné situace. „Jsme tady, abychom podpořili Ukrajinu na cestě k trvalému, spravedlivému a komplexnímu míru,“ prohlásil.
Před summitem EU Volodymyr Zelenskyj poděkoval podle The Guardianu evropským lídrům za jejich „silnou podporu“ od začátku války, kterou Ukrajina intenzivně pociťuje. Podle něj není podpora Evropy formální, protože Ukrajinci cítí, že nejsou sami.
„Je to zásadní signál nejen pro ukrajinské vojáky, ale i pro naše rodiny. Je skvělé, že nejsme sami,“ řekl prezident Ukrajiny s vděčností.
Předsedkyně Evropského parlamentu, Roberta Metsolaová, označila současnou chvíli za okamžik, kdy Evropa musí přistoupit k činům, a to jak v podpoře Ukrajiny, tak v posílení vlastní obrany. „Evropa musí být schopná stát na vlastních nohou a investovat do své obrany, aby mohla chránit své hodnoty,“ uvedla Metsolaová, čímž apelovala na nutnost vyzbrojení Evropy.
Lucemburský premiér Luc Frieden upozornil na potřebu širších možností evropské obrany a zdůraznil, že i kdyby někteří státy nesouhlasily s konkrétními kroky, měly by se ostatní země spojit a pokračovat v dalších opatřeních. „Evropa musí jednat jednotně, i kdyby to mělo být proti vůli některých států,“ řekl.
Polský premiér Donald Tusk považuje dnešní summit za klíčový moment pro Evropu, kdy je rozhodující, jakým způsobem se EU postaví proti ruské hrozbě. „Toto je den, kdy se rozhodne o evropské odhodlanosti čelit ruské výzvě a kdy může nastat změna v přístupu k posílení evropské obrany,“ uvedl Tusk.
Tato slova, stejně jako výzvy k posílení obrany, mají svůj význam i pro další evropské lídry, jako je Olaf Scholz a Mette Frederiksenová, kteří zdůrazňují důležitost připravenosti na vojenský konflikt, a varují před ztrátou času v budování evropské vojenské síly. Naopak lotyšská premiérka Evika Siliňová upozornila na nutnost okamžitých kroků pro zajištění bezpečnosti Evropy.
EU tedy stojí před zásadním rozhodnutím, jakým způsobem bude reagovat na výzvy, které přináší ruská agrese a jak zajistí bezpečnost Ukrajiny, ale i celého evropského kontinentu. Tato setkání, včetně diskusí o jaderném odstrašení, ukazují na důležitost rychlých a koordinovaných kroků pro budoucnost Evropy.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
