Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Tento diplomatický a obranný obrat přichází v době, kdy USA pod Trumpovým vedením zesilují tlak na své spojence a kdy se objevují obavy o budoucí stabilitu transatlantických vztahů. Budoucí vývoj bezpečnostní spolupráce bude jedním z hlavních témat nadcházejícího summitu představitelů Evropské unie a Kanady v Montrealu, kde se má jednat o společných dodávkách kritických surovin a obranných projektech.
Kanada již v uplynulém roce učinila několik významných kroků směrem k Evropě, když se zapojila do unijního úvěrového programu na nákup zbraní v hodnotě 150 miliard eur známého jako SAFE. Ottawa rovněž podala přihlášku do britské vojenské koalice známé jako Joint Expeditionary Force a při rozsáhlých nákupech vojenské techniky dala přednost evropským dodavatelům, když vybrala německého výrobce ponorek.
Odborníci podle webu Politico poukazují na to, že Kanada představuje pro severské státy přirozeného partnera především kvůli bezpečnostní situaci v Arktidě a svým bohatým zásobám kritických surovin. Díky dlouholetým zkušenostem s obranou vzdušného prostoru a členství v NATO je Ottawa vnímána jako spolehlivý partner, což usnadňuje prohlubování vzájemných vazeb v době, kdy sílí obavy z možného ruského ohrožení.
Zatímco evropské země vítají užší spolupráci, plná integrace Kanady do všech unijních obranných programů zůstává předmětem složitých jednání. V rámci probíhajících debat o sedmiletém rozpočtu Evropské unie se dosud nerozhodlo, do jaké míry budou třetí země moci čerpat prostředky z chystaného fondu pro obranu a vesmír, přičemž názory členských států na účast zahraničních partnerů se značně liší.
Jedním z největších testů kanadského směřování bude konečné rozhodnutí ohledně náhrady stárnoucí flotily stíhacích letounů. Vláda premiéra Marka Carneyho prozatím přehodnocuje nákup zbývajících amerických strojů F-35 a v tichosti zvažuje švédské letouny Gripen E od společnosti Saab, což by mohlo ve Washingtonu vyvolat značné politické napětí.
Americký velvyslanec v Kanadě již dříve varoval, že případné upřednostnění švédské vojenské techniky před americkou by mohlo mít negativní dopady na společné velení protiletecké obrany NORAD. Ekonomické a vojenské vazby Kanady na Spojené státy jsou totiž mnohem hlubší než její vztahy s Evropou, což Ottawu nutí k velké opatrnosti při jakýchkoliv krocích.
Komplikace provázejí také kanadskou snahu o vstup do britské expediční síly JEF, kde se členové dosud neshodli na rozšíření organizace o zámořského partnera. Někteří diplomaté namítají, že obranné vztahy by měly zůstat výhradně v rámci NATO, zatímco jiní upozorňují, že by přijetí Kanady mohlo změnit geografické zaměření celé aliance směrem k arktické oblasti.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.