Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ministři obrany těchto pěti zemí se sešli na francouzském ministerstvu ozbrojených sil k jednání o budoucím směřování obranné politiky kontinentu. Ve společném prohlášení uvedli, že jsou odhodláni úzce koordinovat své kroky se Spojenými státy. Pokračující angažovanost Washingtonu v evropské bezpečnosti označili za naprosto zásadní pro silnou a důvěryhodnou alianci.
Francouzská ministryně Catherine Vautrinová po skončení schůzky uvedla, že státy dohodly postup směřující k silnější Evropě v rámci silnějšího NATO. Tento koordinovaný plán má být podle jejích slov připraven v naprosté transparentnosti s americkou stranou. K jednání se připojila také šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová, která zdůraznila nutnost modernizace ozbrojených sil a obranných schopností.
Polskou stranu na pařížském zasedání zastupoval náměstek ministra Paweł Zalewski. Ten se vyjádřil k dřívějším americkým plánům na snížení vojenské přítomnosti v Evropě a vyjádřil důvěru, že případné kroky budou řádně koordinovány. Pentagon v květnu překvapil evropské partnery oznámením o plánovaném stažení zhruba pěti tisíc vojáků z německých posádek.
Toto stahování amerických sil má proběhnout v průběhu šesti až dvanácti měsíců a týká se přibližně patnácti procent z celkového počtu 36 000 vojáků umístěných v Německu. Polský zástupce ubezpečil, že v důsledku těchto kroků nevzniknou žádné nebezpečné mezery v odstrašování či obranných schopnostech. Evropští představitelé tak bedlivě sledují vývoj amerických vojenských kroků na kontinentu.
Ministři obrany skupiny E5 na svém setkání rovněž potvrdili neochvějnou podporu napadené Ukrajině. Ačkoliv během zasedání neoznámili žádné nové finanční či operační balíčky pomoci, shodli se na dlouhodobé solidaritě. Britský zástupce Wes Streeting prohlásil, že spojenci budou při Kyjevě stát tak dlouho, jak to bude nutné.
Streeting v této souvislosti varoval před ruskou hrozbou, jakou Evropa nezažila od konce studené války. Současně však zdůraznil, že žádná ze zúčastněných zemí nevyhledává válku s Ruskem a nemá spor s ruským lidem. Ministři se tak snažili vymezit vůči agresivnímu chování Moskvy při zachování obranného charakteru aliance.
Účastníci pařížského summitu se dohodli na dalším pokračování pravidelných setkání v rámci skupiny E5. Následující schůzka na ministerské úrovni se má uskutečnit v březnu příštího roku v italském Římě. Evropské mocnosti tak hodlají nadále prohlubovat vzájemnou spolupráci v oblasti obrany a koordinovat své kroky s americkými partnery.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
