Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Otázka budoucího členství v Evropské unii tvořila ústřední bod jednání obou státníků. Představitelé se shodli na tom, že jakékoliv pokusy o oddělení ukrajinské a moldavské cesty do unie jsou naprosto nepřípustné, neboť společný postup významně posiluje bezpečnost i ekonomickou stabilitu obou zemí. V této souvislosti připomněli dřívější snahy, kdy Maďarsko signalizovalo ochotu schválit posouzení pouze pro moldavský klastr a zároveň nadále blokovalo ukrajinský pokrok, čemuž se postavily ostatní členské státy v čele s Irskem.
Během setkání v Kyjevě byla rovněž dohodnuta obnova a posílení regionálních platforem včetně mezivládní komise pro obchodní a ekonomickou spolupráci. Lídři se domluvili na oživení formátu takzvaného Oděského trojúhelníku, který sdružuje Ukrajinu, Moldavsko a Rumunsko. V rámci této regionální iniciativy plánují obě strany uspořádat vůbec první setkání na úrovni předsedů vlád, což má dále prohloubit vzájemnou koordinaci.
Bezpečnostní situace v širším regionu a vývoj v neuznaném Podněstří patřily k dalším klíčovým tématům bilaterálních rozhovorů. Právě přetrvávající napětí a přítomnost proruských struktur v Podněstří představují pro Moldavsko i Ukrajinu závažné riziko, na které obě země reagují užší vojensko-technickou spoluprací. Podepsaná dohoda o vojenské spolupráci má oběma státům pomoci lépe čelit hrozbám plynoucím z ruské vojenské agrese.
Dopad pět let trvající ruské invaze na logistické trasy a mezinárodní obchody si vyžádal konkrétní kroky k zajištění plynulého exportu zboží. Prezident Zelenskyj navrhl obnovení takzvaných solidárních pruhů, které by prostřednictvím železniční, silniční a vnitrozemské vodní dopravy urychlily vývoz ukrajinských produktů do Evropy. Moldavský premiér poděkoval za dosavadní opatření a vyzdvihl zejména zvýhodněné sazby za železniční nákladní dopravu, které obě země sjednaly jako reakci na ruské útoky v Černém moři.
Spolupráce v oblasti dopravy a hraničního režimu se bude nadále rozšiřovat, neboť obě země potvrdily připravenost zavést společnou kontrolu na dalších dvou hraničních přechodech. Detaily ohledně této chystané dohody by měly být finalizovány v nejbližší budoucnosti. V průběhu jednání se řešila také ukrajinská podpora pro moldavský systém zásobování vodou, čímž se prohlubují praktické vazby v každodenní správě státu.
Energetická spolupráce nadále zůstává pilířem vzájemných vztahů, a to zejména po loňském ukončení tranzitu ruského plynu do Evropy přes ukrajinské území. Prezident Zelenskyj vyjádřil vděčnost Chișinău za podporu takzvaného svislého plynárenského koridoru, který umožňuje dodávky plynu přes Rumunsko a Moldavsko, a za zvýhodněné podmínky tranzitu přes Transbalkánskou trasu. Moldavské společnosti navíc využívají ukrajinské podzemní zásobníky k uskladnění plynu.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
