Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Případné setkání by odráželo širší transformaci v mezinárodních vztazích, v jejichž rámci se objevuje snaha nahrazovat tradiční multilaterální instituce přímými transakcemi mezi hlavními mocnostmi. Zatímco Washington v poslední době přistoupil k určitým úlevám v sankcích vůči Moskvě, ukrajinští představitelé vyjadřují obavy z negativních dopadů na satelitní komunikaci a zpravodajskou podporu v době, kdy Rusko nadále provádí útoky na civilní cíle.
Pro amerického prezidenta by taková schůzka zapadala do dlouhodobé preference přímých velmocenských jednání před neefektivními mezinárodními institucemi. Transakční diplomacie klade důraz na osobní kontakt a viditelné dohody, přičemž by setkání s největšími konkurenty Spojených států podpořilo Trumpovu pozici rozhodného vyjednavače bez ohledu na strategické obavy evropských partnerů.
Vladimir Putin by z takového summitu mohl těžit především v rovině normalizace svého mezinárodního postavení po předchozí izolaci vyvolané invazí na Ukrajinu v roce 2022. Pokud by rozhovory o Ukrajině probíhaly bez přímé účasti Kyjeva, Moskva by dosáhla svého cíle v podobě přeměny vlastní vojenské agrese v předmět přímého vyjednavačského obchodu mezi Washingtonem a Kremlem.
Pozice čínského vůdce Si Ťin-pchinga je odlišná, protože uspořádání takové schůzky by sice podpořilo status Číny jako klíčového aktéra globální bezpečnosti, avšak Peking zároveň projevuje opatrnost. Čínská strana by jen obtížně podporovala řešení, které by legitimizovalo rozdělení Ukrajiny, poškodilo by její vztahy s Evropskou unií nebo by vedlo k rusko-americkému sbližování realizovanému na čínský úkor.
Jako hlavní bod jednání navrhl americký prezident namísto Ukrajiny otázku jaderného odzbrojení, a to v situaci, kdy vypršela platnost dohody New START o omezení strategických arzenálů. Třístranná kontrola zbrojení však naráží na zásadní překážky, jelikož Peking odmítá přijmout numerické limity pro svůj mnohem menší arzenál a Washington musí současně čelit dvěma hlavním jaderným konkurentům.
Možnost, že by Spojené státy, Rusko a Čína vystupovaly jako výhradní arbitři globální jaderné rovnováhy, vyvolává vážné obavy v Evropě ohledně spolehlivosti amerických bezpečnostních záruk. Dohody sjednané bez odpovídající konzultace s evropskými spojenci by mohly podkopat důvěru v NATO a urychlit snahy členských zemí o budování vlastní autonomní obranné architektury.
Srovnání plánovaného summitu s historickou konferencí na Jaltě z roku 1945 naráží na určité limity, neboť dnešní situace se vyznačuje aktivním odporem Ukrajiny, posilováním evropské obrany a hlubokou globální ekonomickou provázaností. Na rozdíl od někdejšího Sovětského svazu navíc současné Rusko vykazuje silnou ekonomickou a technologickou závislost na Číně, což zakrývá zdánlivou rovnováhu mezi třemi vůdci.
Samotný summit tak může být méně nástrojem hluboké reorganizace světa a spíše pečlivě připravenou demonstrací velmocenské diplomacie. Hlavní riziko podle odborníků webu National Interest spočívá v normalizaci principu, že velmoci mohou bez souhlasu dotčených zemí rozhodovat o cizí bezpečnosti a suverenitě, což by mohlo oslabit klíčovou strategickou výhodu Spojených států v podobě pevných mezinárodních aliancí.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?