V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
Centrální volební komise zveřejňuje průběžné výsledky postupně, jak jsou zpracovávány volební urny z celé země. Několik menších politických uskupení se prozatím nachází pod zákonnou 3,25procentní uzavírací klauzulí, což se může s dalším sčítáním ještě změnit. Konečné výsledky mohou ovlivnit také hlasy odevzdané v takzvaných dvojitých obálkách, které zahrnují i hlasy vojáků, vězňů, zdravotníků či zástupců v zahraničí.
Výraznou pozornost poutá vysoká volební účast mezi příslušníky izraelské armády, která dosáhla 79,9 procenta. Podle vyjádření armády jde o nárůst o 6,2 procenta ve srovnání s předchozími volbami v roce 2022. Vojáci hlasovali na více než 890 volebních stanovištích rozmístěných na vojenských základnách v zemi i za jejími hranicemi včetně pozic v Pásmu Gazy, Libanonu a Sýrii.
Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k průběhu voleb a uvedl, že jeho podpora předsedy vlády Netanjahua pomohla k výraznému obratu a volebnímu posílení. Na sociální síti Trump poznamenal, že po jeho podpoře se situace obrátila a z dřívější hrozby drtivé porážky se rýsuje silný výsledný pat nebo dokonce vítězství pro současného premiéra. V rozhovorech s novináři v Texasu rovněž zopakoval, že toto veřejné gesto Netanjahuovi výrazně prospělo.
Mezitím generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi informoval Bezpečnostní radu OSN o stavu íránských jaderných zařízení. Podle jeho slov neexistují žádné náznaky, že by se Írán pokoušel opravit nebo rekonstruovat jaderné objekty poškozené při amerických a izraelských úderech v posledních dvou letech. Agentura však upozorňuje, že nemá přístup k ověření zásob obohaceného uranu od loňského bombardování.
Americká vláda čelí vnitřním politickým debatám ohledně vojenských akcí proti Íránu, které Spojené státy zahájily s cílem zabránit Teheránu v získání jaderných zbraní. Prezident Trump v minulosti opakovaně obhajoval vojenské kroky a tvrdil, že vyšší ceny pohonných hmot jsou nezbytnou cenou za odvrácení íránské jaderné hrozby. Bílý dům na nejnovější vyjádření šéfa MAAE bezprostředně nereagoval.
Současně probíhají diplomatické snahy o stabilizaci širšího regionu Blízkého východu v souvislosti s probíhajícími konflikty. Egyptský ministr zahraničí Badr Abdelatty a jeho saúdskoarabský protějšek Faisal bin Farhan vedli telefonický rozhovor o možnostech zastavení eskalace a udržení regionální bezpečnosti. Obě země se dohodly na pokračování blízké bilaterální koordinace.
Egyptský parlament podpořil prezidenta Abd al-Fattáha Sísího v přijetí nezbytných opatření na pomoc Saúdské Arábii při obraně jejích zájmů. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se vyostřují boje mezi královstvím a jemenskou povstaleckou skupinou Hútíů napojenou na Írán. Ministři zahraničí obou arabských zemí v této souvislosti zdůraznili nutnost úzké spolupráce při mírnění krizové situace.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.