Donald Tusk navrhl zvýšit počet jednotek NATO a EU na hranicích s Ruskem

Donald Tusk a Ozbrojené síly Polské republiky
Donald Tusk a Ozbrojené síly Polské republiky, foto: Fb/Donald Tusk
Anna Červinková 6. března 2025 13:17
Sdílej:

Před zahájením summitu EU polský premiér Donald Tusk oznámil, že bude jednat s evropskými partnery o možnosti zvýšení vojenské přítomnosti NATO a EU na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Tusk zdůraznil, že jednotná Evropa je silnější než Rusko v oblasti vojenské, finanční a ekonomické moci.

Donald Tusk před summitem EU prohlásil, že Evropa má schopnost zvítězit v jakékoli vojenské, finanční či ekonomické konfrontaci s Ruskem, přičemž zdůraznil, že Evropská unie je silnější než Rusko.

"Museli jsme v to začít věřit, a dnes to vypadá, že se to skutečně děje," uvedl Tusk podle ruského nezávislého deníku Kommersant s odkazem na agenturu Reuters novinářům. Tato situace vypovídá o rostoucím sebevědomí Evropské unie v kontextu geopolitických výzev a její schopnost vyrovnat se s ruskou agresí.

"Budu také mluvit o potřebě zvýšit přítomnost evropských vojsk a vojsk NATO na hranicích s Ruskou federací a Běloruskem," řekl polský premiér.

Mezi klíčové výzvy Donald Tusk jmenoval rusko-ukrajinský konflikt, nový přístup americké republikánské administrativy k Evropě a závody ve zbrojení. "Evropa musí přijmout tuto výzvu a vyhrát tento závod ve zbrojení," řekl šéf polské vlády.

Hlavním bodem jednání summitu, který se konal dnes 6. března, byla diskuse o programu ReArm Europe, který byl představen předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

Tento ambiciózní program, který má hodnotu 800 miliard eur, je zaměřen na posílení vojenského potenciálu Evropské unie. Je navržen tak, aby podpořil investice do národních vojensko-průmyslových komplexů členských států a snížil závislost na Spojených státech v otázkách evropské bezpečnosti. Tento krok má za cíl posílit schopnosti EU v oblasti obrany a zajistit větší strategickou autonomii.

Zajímavým bodem je, že na rozdíl od původních očekávání byla z programu summitu vynechána otázka finanční pomoci Ukrajině, která činí 20 miliard eur. Tento balíček měl původně být součástí širší diskuze o bezpečnostní situaci v Evropě, nicméně byl nakonec vyřazen z programu, což vyvolalo určité spekulace o prioritách a dynamice jednání mezi členskými státy EU.

Stalo se
Novinky
Těžba geotermální energie

Zastaví frakování devastaci počasí? Svět má na dosah svatý grál mezi obnovitelnými zdroji

Hluboko pod vyprahlou půdou státu Utah se letos na jaře roztočila vrtná souprava, která prorážela tvrdou žulu neuvěřitelnou rychlostí – zhruba 90 metrů za hodinu. Vrt, dlouhý téměř pět kilometrů, prorazil až k místům, kde teplota dosahuje 260 °C. Jenže místo hledání ropy či zemního plynu tu firma Fervo Energy míří za něčím jiným: za budoucností bez fosilních paliv.

Novinky
Donald Trump

USA odchází z UNESCO, oznámil Trump

Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oznámily, že znovu vystoupí z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Tento krok přichází jako důsledek tří měsíce trvajícího přezkumu, který se zaměřil na ideologické směřování organizace a její postoje k Izraeli, Číně a společenským otázkám, jako je diverzita či genderová rovnost. Podle Bílého domu je současné působení UNESCO v rozporu s americkými národními zájmy a s hodnotami, které Trumpova administrativa označuje za klíčové. 

Novinky
Zřícení letu AI171 společnosti Air India

Nespí, nevychází z domu, vidí mrtvé. Jediný přeživší letecké havárie v Indii dodnes prožívá děsivé chvíle

I měsíc po tragické havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 lidí, je pro jediného přeživšího, čtyřicetiletého Vishwashe Kumara Rameshe, zážitek stále živý. Podle jeho příbuzného Krunala Keshaveho muž trpí nočními můrami a stále znovu prožívá okamžiky hrůzy z osudného dne.

Novinky
Chalífa Haftar

Nepřítel mého nepřítele. EU chce kvůli Rusku jednat s tyranem

Evropská unie musí být připravena obnovit jednání s libyjským vojenským vůdcem Chalífou Haftarem, přestože jej většina evropských lídrů považuje za problematického partnera. Důvodem je obava, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v Libyi zopakovat taktiku „zbraně migrace“, jakou už použil na východě Evropy. To v rozhovoru pro Politico uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.