Před zahájením summitu EU polský premiér Donald Tusk oznámil, že bude jednat s evropskými partnery o možnosti zvýšení vojenské přítomnosti NATO a EU na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Tusk zdůraznil, že jednotná Evropa je silnější než Rusko v oblasti vojenské, finanční a ekonomické moci.
Donald Tusk před summitem EU prohlásil, že Evropa má schopnost zvítězit v jakékoli vojenské, finanční či ekonomické konfrontaci s Ruskem, přičemž zdůraznil, že Evropská unie je silnější než Rusko.
"Museli jsme v to začít věřit, a dnes to vypadá, že se to skutečně děje," uvedl Tusk podle ruského nezávislého deníku Kommersant s odkazem na agenturu Reuters novinářům. Tato situace vypovídá o rostoucím sebevědomí Evropské unie v kontextu geopolitických výzev a její schopnost vyrovnat se s ruskou agresí.
"Budu také mluvit o potřebě zvýšit přítomnost evropských vojsk a vojsk NATO na hranicích s Ruskou federací a Běloruskem," řekl polský premiér.
Mezi klíčové výzvy Donald Tusk jmenoval rusko-ukrajinský konflikt, nový přístup americké republikánské administrativy k Evropě a závody ve zbrojení. "Evropa musí přijmout tuto výzvu a vyhrát tento závod ve zbrojení," řekl šéf polské vlády.
Hlavním bodem jednání summitu, který se konal dnes 6. března, byla diskuse o programu ReArm Europe, který byl představen předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Tento ambiciózní program, který má hodnotu 800 miliard eur, je zaměřen na posílení vojenského potenciálu Evropské unie. Je navržen tak, aby podpořil investice do národních vojensko-průmyslových komplexů členských států a snížil závislost na Spojených státech v otázkách evropské bezpečnosti. Tento krok má za cíl posílit schopnosti EU v oblasti obrany a zajistit větší strategickou autonomii.
Zajímavým bodem je, že na rozdíl od původních očekávání byla z programu summitu vynechána otázka finanční pomoci Ukrajině, která činí 20 miliard eur. Tento balíček měl původně být součástí širší diskuze o bezpečnostní situaci v Evropě, nicméně byl nakonec vyřazen z programu, což vyvolalo určité spekulace o prioritách a dynamice jednání mezi členskými státy EU.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
