Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Během předvolební kampaně v roce 2024 přitom současný šéf Bílého domu voličům sliboval, že po svém nástupu do funkce zajistí okamžité snížení cen a úlevu od drahoty. Splnění tohoto slibu se však ukázalo jako nesmírně obtížné, neboť hospodářský růst sice pokračuje a akciové trhy se pohybují blízko rekordních hodnot, avšak cenová hladina v obchodech nadále zůstává vysoká.
Zatímco Joe Biden musel během svého mandátu čelit především ekonomickým následkům pandemie covidu-19 a narušeným dodavatelským řetězcům, Donald Trump podle BBC nese následky odlišných faktorů, mezi které patří vyšší ceny energií spojené s konfliktem Spojených států a Izraele s Iránem a dopady vlastní celní politiky. Pro politickou realitu však platí stejná pravidla, neboť voliči nehodnotí úspěšnost hospodářství podle statistických údajů o HDP, nýbrž podle částek, které platí v obchodech a za energie.
Oficiální statistiky přitom ukazují, že ekonomika vykazuje solidní růst a míra nezaměstnanosti se pohybuje na stabilní úrovni kolem čtyř a půl procenta, což by za běžných okolností znamenalo příznivé vysvědčení. Zástupci administrativy i ekonomičtí spojenci vnímají současnou expanzi jako úspěch, avšak voliči prožívají odlišnou realitu, v níž nárůst průměrných mezd zaostává za tempem inflace. Zatímco hodinové výdělky stouply za poslední rok zhruba o tři procenta, spotřebitelské ceny vzrostly o 3,7 procenta.
Odborníci na veřejné mínění upozorňují, že zásadní roli hraje také odlišné vnímání pojmů mezi ekonomy a širokou veřejností. Zatímco odborníci pod pojmem pokles inflace rozumějí zpomalení tempa růstu cenové hladiny, občané očekávají, že ceny klesnou na úroveň předchozích let, což se v tržním hospodářství neděje. Právě tato propast mezi teoretickými ukazateli a osobní zkušeností lidí komplikuje obhajobu vládní politiky.
Na rozdíl od předchozí administrativy, která mohla většinu problémů přičíst vnějším globálním šokům, čelí Donald Trump kritice za to, že k inflaci přispěla i jeho vlastní rozhodnutí. Analytici a zástupci akademické sféry poukazují na to, že cla zavedená v roce 2025 prokazatelně prodražila dovoz a zatížila peněženky spotřebitelů, přestože jejich dopad částečně zmírnily pozdější výjimky a zásahy soudů.
K ekonomickému napětí přispěly rovněž geopolitické události na Blízkém východě, kde konflikt s Iránem vyvolal růst cen ropy a následné zdražení pohonných hmot. Bílý dům sice na svou obhajobu poukazuje na daňové úlevy, tvorbu pracovních míst a snížení nákladů na léky, avšak současně přichází s novými návrhy na zmírnění dopadů, jako je zastropování úroků z kreditních karet či příslib přímé finanční podpory občanům v případě udržení většiny v Kongresu.
Zavedená opatření a snahy administrativy odrážejí naléhavou politickou nutnost reagovat na obavy voličů v předvečer klíčových doplňovacích voleb. Zda se úřadujícímu prezidentovi podaří přesvědčit veřejnost o správnosti svého kurzu a překlenout propast mezi makroekonomickými čísly a každodenní zkušeností lidí, ukáží nadcházející doplňovací volby, v nichž hraje vnímání ekonomické reality klíčovou roli.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.