První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
V sázce je všech sto dvacet křesel v izraelském parlamentu neboli Knesetu. Izrael uplatňuje systém poměrného zastoupení, v němž lidé volí celé politické strany předkládající předem seřazené kandidátní listiny, nikoliv jednotlivé politiky.
Žádná politická strana v historii země dosud nezískala nadpoloviční většinu, tedy 61 křesel, což znamená, že vládní kabinety jsou pravidelně skládány formou koalic. Tato skutečnost propůjčuje menším stranám značný vliv při vyjednávání a rozhodování o budoucím vládním uspořádání.
Zájem o účast v letošním hlasování je značný, což potvrzuje očekávaných půl milionu prvovoličů a zhruba sedmdesát tisíc Izraelců, kteří se vrátili ze zahraničí speciálně kvůli odevzdání svého hlasu. Celá kampaň se nesla ve znamení debat o bezpečnosti a demokracii a je všeobecně vnímána jako přímé referendum o dosavadním vedení státu premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Pravicová strana Likud vystavěla svou kampaň na heslu zdůrazňujícím, že úřadující premiér je jediným spolehlivým ochráncem bezpečnosti země. Jejím hlavním vyzyvatelem je Gadi Eisenkot, představitel centristické strany Jašar a bývalý náčelník generálního štábu, jehož program klade důraz na ochranu demokracie, přičemž páteční průzkumy naznačovaly zcela vyrovnaný souboj.
V závěrečné fázi izraelských parlamentních voleb požádala vládní strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua ústřední volební komisi o prodloužení řádné doby pro hlasování, což okamžitě vyvolalo ostrou reakci opozice. Hlavní opoziční seskupení Jašar vedené Gadim Eisenkotem tento krok důrazně odmítlo a obvinilo vládní tábor ze snahy vytvořit politické základy pro zpochybnění integrity celého volebního procesu.
Žádost o posunutí konce hlasování, ke které se v průběhu večera připojily i další subjekty, přišla v době, kdy volební účast dosahuje historických maxim a řada místností hlásí vysoký nával příchozích. Vedení volební komise v této souvislosti připomnělo, že všichni voliči, kteří dorazí k volebním okrskům před oficiálním uzavřením v deset hodin večer, budou moci svůj hlas odevzdat bez ohledu na aktuální délku front. Opoziční představitelé však jakékoliv plošné prodlužování odmítají s odkazem na to, že postrádá opodstatnění v mimořádných okolnostech.
Kromě sporů kolem případného prodloužení volební doby provázela závěr dne celá řada oficiálních stížností podaných jednotlivými politickými stranami. Strana Jašar oficiálně kontaktovala volební komisi kvůli zprávám o tom, že na některých volebních místech byly úmyslně odstraněny nebo poškozeny její hlasovací lístky.
Podobné incidenty hlásilo také hnutí Spolu, které vede Naftali Bennett. Zástupci tohoto uskupení upozornili úřady na podezřelou aplikaci, která měla být využívána ke sledování a monitorování voličů přímo u vybraných volebních místností v severních částech země.
Další nesrovnalosti zdokumentovala dobrovolnická iniciativa Občanská volební stráž, jež se zabývá nezávislým dozorem nad průběhem hlasování. Podle jejích zjištění odkazujících na deník Haaretz docházelo v ultraortodoxních komunitách k situacím, kdy byly hlasovací lístky strany Charedi Public odstraňovány z volebních kabinek nebo schválně ukrývány pod lístky jiných stran.
Podle aktualizovaných údajů televizních stanic Channel 12 a Channel 13 se pravicová strana Likud pod vedením premiéra Benjamina Netanjahua stala nejsilnějším subjektem v zemi se ziskem 24 až 25 křesel. Hned za ní se umístila centristická strana Jašar, kterou vede bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot, s 21 až 23 mandáty. Výsledky potvrdily vyrovnanost politických sil v zemi po prvním hlasování od teroristických útoků ze sedmého října 2023.
V celkovém součtu bloků dosahuje tábor stávajícího premiéra Benjamina Netanjahua zhruba padesáti mandátů, což je výrazně pod hranicí potřebné většiny. Opoziční zionistický blok vedený Eisenkotem si v exit pollech vybojoval 52 až 53 křesla, čímž získal mírný náskok před vládní koalicí. Zbývající mandáty v parlamentním sboru připadly arabským stranám a dalším menším politickým subjektům.
Gadi Eisenkot označil úvodní povolební odhady za jasné vyjádření nedůvěry premiérovi a vládě ze strany většiny izraelských občanů. Ve svém vyjádření na sociálních sítích přislíbil, že se okamžitě pokusí naplnit vůli voličů a sestavit odpovědnou zionistickou vládu zavázanou k prosazení univerzální branné povinnosti. Zástupci opozice tak výsledek vnímají jako šanci na obrat v politickém směřování státu.
Představitelé vládní strany Likud však jakékoliv předčasné oslavy opozice odmítli a vyzvali veřejnost k trpělivosti do doby, než budou sečteny oficiální hlasy. Ministr zahraničí Gideon Sa'ar v reakci na odhady uvedl, že jistoty zaujatých komentátorů jsou přehnané, a připomněl historický vývoj z roku 1977, kdy Menachem Begin dokázal otočit výsledek navzdory nepříznivým předpovědím. Premiér Benjamin Netanjahu se bezprostředně po zveřejnění odhadů veřejně nevyjádřil a do ústředí strany v Jeruzalémě měl dorazit až v pozdních nočních hodinách.
V průběhu sčítání dílčích výsledků zaznamenaly některé subjekty menší posuny v projekcích televizních stanic. Strana Demokraté si polepšila na deset mandátů, zatímco uskupení Jisrael Bejtenu si mírně pohoršilo na osm křesel, přičemž celková bilance hlavních soupeřících bloků zůstala nezměněná. Kanál Channel 13 ve svém aktualizovaném souhrnu přisoudil arabským stranám celkem osmnáct křesel, což dále posílilo jejich pozici v rozloženém parlamentu.
Nejistota panuje také kolem osudu některých menších stran, které se ocitly na hranici pro vstup do parlamentu. Podporovatelé strany Rezervisté-ekonomie, kterou vedou Yoaz Hendel a Yaron Zelekha, vyjádřili v ústředí v Modiinu zklamání, když první odhady naznačovaly nepřekročení zákonného prahu pro vstup do Knesetu. Hendel však své stoupence vyzval, aby nepropadali panice a vyčkali na oficiální sčítání všech lístků z celého státu.
Volební komise nyní zahájila proces zpracovávání a ověřování odevzdaných hlasů z celého území státu. První oficiální průběžné výsledky se očekávají během středečního dne, avšak definitivní konečné výsledky budou zveřejněny až na začátku listopadu. Do té doby zůstává politická situace v Izraeli otevřená a obě hlavní politická křídla vyčkávají na potvrzení mandátů pro případná koaliční jednání.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.