Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Údaje Ústřední volební komise ukázaly, že do čtvrté hodiny odpoledne odvolilo již 55,7 procenta oprávněných voličů, což představuje nárůst o zhruba osm procent ve srovnání s předchozími volbami v roce 2022. Dlouhé fronty u volebních místností si vyžádaly vydání dodatečných pokynů pro volební personál, který ověřoval totožnost občanů již během čekání ve frontách.
Současný premiér Benjamin Netanjahu usiluje o zisk svého rekordního sedmého mandátu v čele Izraele a v kampani kladl důraz na národní bezpečnost a stabilitu státu. Jeho hlavní soupeř, bývalý náčelník generálního štábu a lídr centristické strany Jašar Gadi Eisenkot, naopak postavil svou kampaň na vládní odpovědnosti a nutnosti změny po letech krize a ozbrojených konfliktů v Gaze, Libanonu či s Íránem.
Do předvolebního dění se výrazně promítlo také zahraniční uspořádání, když americký prezident Donald Trump udělil Netanjahuovi plnou podporu a označil ho za velkého válečného premiéra. Washingtonský kabinet tak dal najevo svou preferenci navzdory dřívějším diplomatickým třenicím a složitým vztahům mezi oběma spojenci v průběhu uplynulých měsíců.
Během volebního dne se objevily kontroverzní momenty, kdy premiér Netanjahu a jeho spojenci využili na sociálních sítích i prostřednictvím automatických telefonních hovorů varování před údajným zneužíváním voleb ze strany oponentů. Tyto kroky měly za cíl mobilizovat pravicovou voličskou základnu v obavách z volební porážky.
Výraznou aktivitu projevili také palestinští občané Izraele, kteří tvoří přibližně pětinu voličů a v největším arabském městě Nazaretu zaznamenali silnou účast odrážející nespokojenost se současnou politikou. Tamní političtí zástupci doufají v možnost přispět k výměně vlády, která podle nich dlouhodobě selhávala v oblasti rovného přístupu a bezpečnosti menšin.
Atmosféru provázely i netradiční občanské protesty, jako byl příběh aktivisty Nira Honiho, který strávil osm dní v kamenném kruhu v biblickém oděvu před rezidencí prezidenta na protest proti setrvání kabinetu u moci. Své místo opustil pouze na dobu nezbytnou k odevzdání vlastního volebního lístku, aby podpořil výzvu ke změně politického směřování země.
Vzhledem k izraelskému politickému systému, kde žádná strana v stodvacetičlenném parlamentu nikdy nezískala samostatnou většinu, bude klíčové složení následných koaličních aliancí. Volební místnosti se uzavřou ve deset hodin večer místního času, čehož využijí hlavní televizní stanice k zveřejnění prvních odhadů výsledků, které odstartují vyjednávání o budoucí podobě vlády.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.