Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odletěl přes 8 000 kilometrů do Kanady, aby se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na summitu G7. Ten však summit nečekaně opustil dříve, než k plánovanému jednání došlo, a zamířil zpět do USA kvůli rostoucímu napětí mezi Izraelem a Íránem. Tento krok způsobil v ukrajinské delegaci rozčarování a zklamání, píše The Guardian.
Trumpovo rozhodnutí zároveň zhatilo plánovanou snahu přimět USA k tlaku na Vladimira Putina s cílem vyjednat příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Americký prezident navíc zablokoval společné prohlášení G7 k Ukrajině s odůvodněním, že jeho znění bylo příliš protiruské a mohlo by narušit jeho vyjednávání s ruským lídrem. Výsledkem bude pouze tzv. "předsednické prohlášení" kanadského premiéra Marka Carneyho.
Ukrajinští činitelé se nyní ptají, zda má vůbec smysl účastnit se příštího summitu NATO v Haagu, když není jisté, zda se ho Trump zúčastní. Jeden z diplomatů poznamenal, že "Ukrajina je opakovaně obětí událostí a Trumpovy krátkodobé pozornosti. Putin to ví, což může vysvětlovat rozsáhlý raketový útok, k němuž došlo v noci na Ukrajině."
Zelenskyj přitom do Kanady dorazil s ambiciózním plánem získat podporu pro nákup amerických zbraní a protiraketových systémů v hodnotě až 50 miliard dolarů. Chtěl tím zároveň reagovat na Trumpovy výtky, že americká pomoc Ukrajině je finančně neúnosná. Zároveň žádal americkou podporu ke snížení cenového stropu na ruskou ropu ze 60 na 45 dolarů za barel, aby se snížily příjmy Kremlu.
Jednání o sankcích však narazila na Trumpovu neochotu. Americký prezident podle svědků prohlásil, že nové sankce by měly nejprve zavést Evropané, protože USA už "platí miliardy dolarů".
Zelenskyj se musel spokojit s jednáním s ostatními členy G7 bez přítomnosti USA. Mezitím se dozvídal zprávy o masivním útoku Ruska na Ukrajinu, který si podle posledních zpráv vyžádal nejméně 16 obětí v Kyjevě.
Při setkání s kanadským premiérem Carneyem Zelenskyj vypadal zklamaně. O Trumpově odchodu se nezmínil, pouze vyzval spojence, aby podpořili ukrajinskou armádu a pomohli jí přečkat až do okamžiku, kdy bude Rusko připraveno k mírovým jednáním. "Jsme připraveni na bezpodmínečné příměří," zdůraznil.
Trump podle německého kancléře Friedricha Merze přislíbil, že se summitu NATO zúčastní, ale po jeho nečekaném odjezdu z G7 panují pochybnosti.
Zelenskyj cestou do Kanady navštívil i Rakousko, které považuje za možného prostředníka v jednáních s Ruskem. Díky svým tradičně blízkým vztahům s Moskvou je Vídeň podle některých ukrajinských představitelů důvěryhodnější než například Turecko.
Na summitu vystoupila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která uznala, že kvůli aktuálnímu růstu cen ropy není tlak na snížení cenového stropu tak urgentní. Přesto EU chystá už 18. balík sankcí, který má zahrnovat zákaz dovozu ruské ropy rafinované v třetích zemích.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová mezitím varovala, že Rusko nejeví žádný zájem o mír a nadále útočí na civilní cíle. Podle ní by sankce měly pokračovat a být důsledné, neboť už začínají mít efekt – ruské příjmy z ropy klesají, vývoz přes Černé a Baltské moře se po posledních opatřeních snížil o 30 % a ruský suverénní fond během května ztratil šest miliard dolarů.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.