Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odletěl přes 8 000 kilometrů do Kanady, aby se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na summitu G7. Ten však summit nečekaně opustil dříve, než k plánovanému jednání došlo, a zamířil zpět do USA kvůli rostoucímu napětí mezi Izraelem a Íránem. Tento krok způsobil v ukrajinské delegaci rozčarování a zklamání, píše The Guardian.
Trumpovo rozhodnutí zároveň zhatilo plánovanou snahu přimět USA k tlaku na Vladimira Putina s cílem vyjednat příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Americký prezident navíc zablokoval společné prohlášení G7 k Ukrajině s odůvodněním, že jeho znění bylo příliš protiruské a mohlo by narušit jeho vyjednávání s ruským lídrem. Výsledkem bude pouze tzv. "předsednické prohlášení" kanadského premiéra Marka Carneyho.
Ukrajinští činitelé se nyní ptají, zda má vůbec smysl účastnit se příštího summitu NATO v Haagu, když není jisté, zda se ho Trump zúčastní. Jeden z diplomatů poznamenal, že "Ukrajina je opakovaně obětí událostí a Trumpovy krátkodobé pozornosti. Putin to ví, což může vysvětlovat rozsáhlý raketový útok, k němuž došlo v noci na Ukrajině."
Zelenskyj přitom do Kanady dorazil s ambiciózním plánem získat podporu pro nákup amerických zbraní a protiraketových systémů v hodnotě až 50 miliard dolarů. Chtěl tím zároveň reagovat na Trumpovy výtky, že americká pomoc Ukrajině je finančně neúnosná. Zároveň žádal americkou podporu ke snížení cenového stropu na ruskou ropu ze 60 na 45 dolarů za barel, aby se snížily příjmy Kremlu.
Jednání o sankcích však narazila na Trumpovu neochotu. Americký prezident podle svědků prohlásil, že nové sankce by měly nejprve zavést Evropané, protože USA už "platí miliardy dolarů".
Zelenskyj se musel spokojit s jednáním s ostatními členy G7 bez přítomnosti USA. Mezitím se dozvídal zprávy o masivním útoku Ruska na Ukrajinu, který si podle posledních zpráv vyžádal nejméně 16 obětí v Kyjevě.
Při setkání s kanadským premiérem Carneyem Zelenskyj vypadal zklamaně. O Trumpově odchodu se nezmínil, pouze vyzval spojence, aby podpořili ukrajinskou armádu a pomohli jí přečkat až do okamžiku, kdy bude Rusko připraveno k mírovým jednáním. "Jsme připraveni na bezpodmínečné příměří," zdůraznil.
Trump podle německého kancléře Friedricha Merze přislíbil, že se summitu NATO zúčastní, ale po jeho nečekaném odjezdu z G7 panují pochybnosti.
Zelenskyj cestou do Kanady navštívil i Rakousko, které považuje za možného prostředníka v jednáních s Ruskem. Díky svým tradičně blízkým vztahům s Moskvou je Vídeň podle některých ukrajinských představitelů důvěryhodnější než například Turecko.
Na summitu vystoupila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která uznala, že kvůli aktuálnímu růstu cen ropy není tlak na snížení cenového stropu tak urgentní. Přesto EU chystá už 18. balík sankcí, který má zahrnovat zákaz dovozu ruské ropy rafinované v třetích zemích.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová mezitím varovala, že Rusko nejeví žádný zájem o mír a nadále útočí na civilní cíle. Podle ní by sankce měly pokračovat a být důsledné, neboť už začínají mít efekt – ruské příjmy z ropy klesají, vývoz přes Černé a Baltské moře se po posledních opatřeních snížil o 30 % a ruský suverénní fond během května ztratil šest miliard dolarů.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.