Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odletěl přes 8 000 kilometrů do Kanady, aby se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na summitu G7. Ten však summit nečekaně opustil dříve, než k plánovanému jednání došlo, a zamířil zpět do USA kvůli rostoucímu napětí mezi Izraelem a Íránem. Tento krok způsobil v ukrajinské delegaci rozčarování a zklamání, píše The Guardian.
Trumpovo rozhodnutí zároveň zhatilo plánovanou snahu přimět USA k tlaku na Vladimira Putina s cílem vyjednat příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Americký prezident navíc zablokoval společné prohlášení G7 k Ukrajině s odůvodněním, že jeho znění bylo příliš protiruské a mohlo by narušit jeho vyjednávání s ruským lídrem. Výsledkem bude pouze tzv. "předsednické prohlášení" kanadského premiéra Marka Carneyho.
Ukrajinští činitelé se nyní ptají, zda má vůbec smysl účastnit se příštího summitu NATO v Haagu, když není jisté, zda se ho Trump zúčastní. Jeden z diplomatů poznamenal, že "Ukrajina je opakovaně obětí událostí a Trumpovy krátkodobé pozornosti. Putin to ví, což může vysvětlovat rozsáhlý raketový útok, k němuž došlo v noci na Ukrajině."
Zelenskyj přitom do Kanady dorazil s ambiciózním plánem získat podporu pro nákup amerických zbraní a protiraketových systémů v hodnotě až 50 miliard dolarů. Chtěl tím zároveň reagovat na Trumpovy výtky, že americká pomoc Ukrajině je finančně neúnosná. Zároveň žádal americkou podporu ke snížení cenového stropu na ruskou ropu ze 60 na 45 dolarů za barel, aby se snížily příjmy Kremlu.
Jednání o sankcích však narazila na Trumpovu neochotu. Americký prezident podle svědků prohlásil, že nové sankce by měly nejprve zavést Evropané, protože USA už "platí miliardy dolarů".
Zelenskyj se musel spokojit s jednáním s ostatními členy G7 bez přítomnosti USA. Mezitím se dozvídal zprávy o masivním útoku Ruska na Ukrajinu, který si podle posledních zpráv vyžádal nejméně 16 obětí v Kyjevě.
Při setkání s kanadským premiérem Carneyem Zelenskyj vypadal zklamaně. O Trumpově odchodu se nezmínil, pouze vyzval spojence, aby podpořili ukrajinskou armádu a pomohli jí přečkat až do okamžiku, kdy bude Rusko připraveno k mírovým jednáním. "Jsme připraveni na bezpodmínečné příměří," zdůraznil.
Trump podle německého kancléře Friedricha Merze přislíbil, že se summitu NATO zúčastní, ale po jeho nečekaném odjezdu z G7 panují pochybnosti.
Zelenskyj cestou do Kanady navštívil i Rakousko, které považuje za možného prostředníka v jednáních s Ruskem. Díky svým tradičně blízkým vztahům s Moskvou je Vídeň podle některých ukrajinských představitelů důvěryhodnější než například Turecko.
Na summitu vystoupila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která uznala, že kvůli aktuálnímu růstu cen ropy není tlak na snížení cenového stropu tak urgentní. Přesto EU chystá už 18. balík sankcí, který má zahrnovat zákaz dovozu ruské ropy rafinované v třetích zemích.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová mezitím varovala, že Rusko nejeví žádný zájem o mír a nadále útočí na civilní cíle. Podle ní by sankce měly pokračovat a být důsledné, neboť už začínají mít efekt – ruské příjmy z ropy klesají, vývoz přes Černé a Baltské moře se po posledních opatřeních snížil o 30 % a ruský suverénní fond během května ztratil šest miliard dolarů.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.