Brendan McDonough projížděl jednou nedělní odpoledne Arizonou, když na obzoru spatřil stoupat kouř. V ten moment se mu vybavily výkřiky zoufalství, žár požáru o síle 3 000 stupňů i šustění pytlů na těla. Před rokem totiž McDonough jako jediný přežil tragédii, kdy 19 z jeho kolegů – elitních hasičů Granite Mountain Hotshots – uhořelo v běsnícím požáru v Yarnellu. V ten osudný den, 30. června 2013, byl na hlídce dál od epicentra neštěstí. Oheň, který tehdy přerostl ve smrtící past, se stal nejtragičtější ztrátou amerických hasičů od útoků z 11. září 2001.
McDonough se snažil hrát roli hrdiny – napsal knihu, podle které vznikl film, vystupoval na pódiích a přijímal poděkování od cizích lidí. Podle CNN přitom uvnitř trpěl. Aby zvládl vystoupit, musel pít.
Doma se proměňoval v emocionálně vyprahlého člověka, který nebyl schopen navázat kontakt ani se svou rodinou. Tíha přežití ho dusila – nedokázal si vysvětlit, proč zrovna on zůstal naživu, zatímco jiní, podle něj hodnotnější, zemřeli. „Cítil jsem se jako šťastlivec, ale uvnitř jsem umíral,“ řekl později.
Při pohledu na nový sloup kouře zastavil auto a sáhl po zbrani v přihrádce. Plakal. Rok po tragédii se znovu ocitl na pokraji. Jeho příběh ukazuje hlubokou krizi, do níž se mohou dostat ti, kdo zázračně přežijí, ale neumějí dál žít.
Stejně jako McDonough patří i Vishwash Kumar Ramesh mezi tzv. „zázračné přeživší“. V červnu 2025 jako jediný přežil havárii letu Air India 171, který krátce po vzletu z Ahmedabádu explodoval. Všichni ostatní na palubě i desítky lidí na zemi zahynuli. Ramesh, sedící na místě 11A, se dostal ven z hořícího vraku, omámený a zraněný. „Nevím, jak jsem to přežil,“ říkal sám šokovaně.
Do stejné tragické „bratrstva přeživších“ patří i Ari Afrizal, který přežil tsunami v roce 2004 tím, že dva týdny plul na voru a živil se kokosovými ořechy. Juliane Koepcke v roce 1971 přežila pád z výšky 10 000 stop po zasažení letadla bleskem, a sama se pak brodila 11 dní džunglí, než nalezla pomoc.
Literatura i televizní dokumenty o těchto lidech plní fascinaci veřejnosti o lidech, kteří se vrátili „ze druhé strany“. Avšak málokdy se mluví o tom, co následuje. Jak přežít přežití?
Spisovatel Rafael Yglesias, autor románu „Fearless“ inspirovaného leteckou havárií z roku 1989, tvrdí, že skutečné následky tragédie přicházejí až poté. „Samotná událost trvá jen chvíli. Ale následky si lidé nesou celý život.“
Brad Cavanagh o tom ví své. V roce 1982 přežil zkázu jachty „Trashman“, která se potopila v hurikánu v Atlantiku. Na voru bez motoru s dalšími čtyřmi přeživšími zažil hrůzu, když jeden člen posádky zemřel na zranění a jeho krev přilákala žraloky. Dva další se ve stavu šílenství napili mořské vody a zemřeli. Kavanagh přežil s kolegyní Deborah Scaling. Ta se stala motivační řečnicí, napsala knihy a působila vyrovnaně. Ale čtyři roky po rozhovoru pro CNN zemřela, tři roky po smrti vlastního syna.
Cavanagh zůstal sám a stále se necítí dobře. Žije v Massachusetts a stále pracuje na moři. „Jsem pořád v krizovém režimu,“ přiznává. „Každý den řeším problém za problémem.“ I když navštěvoval terapii, nedokázal se odpoutat – rušily ho i kapející kohoutky v ordinaci.
Cavanagh říká, že zlo, s nímž se dodnes potýká, má jméno: média. Opakované zájmy novinářů a „Shark Week“ mu připomínají traumatické zážitky. Vyhýbá se proto i emailům. „Je to cyklické. Vím, že tohle nebude naposledy, co mi někdo zavolá.“
Oproti tomu Spencer Bailey, který jako tříletý přežil havárii letu United Airlines 232 v roce 1989, se s rolí přeživšího vyrovnal jinak. Po tragické ztrátě matky, která zahynula při přistání v kukuřičném poli u Sioux City, byl zachycen na slavném snímku v náručí vojáka. Fotka obletěla svět. Bailey ale dlouho nechtěl být „tím chlapcem z havárie“.
Své tenisky z osudného dne má dodnes v igelitovém sáčku ve skříni, ale netouží po pozornosti. Identitu přeživšího odmítal. Nakonec se rozhodl stát novinářem, aby „si příběh vzal zpět“. Dnes provozuje mediální společnost Slowdown a napsal knihu o památnících věnovaných tragickým událostem.
Díky terapii a postupnému přijímání své minulosti dnes Bailey říká: „Všichni jsme přeživší – každý svým způsobem. Měli bychom si vážit samotného faktu, že jsme tady.“
Než se oženil, vzal svou snoubenku na hrob matky a na místo, kde se jejich letadlo zřítilo. „To místo je posvátné. Tam moje máma opustila tento svět.“
Tito tři přeživší – McDonough, Cavanagh a Bailey – představují různé podoby návratu z pekla. Ukazují, že přežití je jen začátek. Žít dál s tím, co člověk zažil, je někdy ten skutečný boj.
Svět se nebezpečně přibližuje překročení klíčového klimatického milníku. Podle nejnovější vědecké zprávy, zveřejněné začátkem července v časopise Earth System Science Data, se kvůli rychle rostoucím emisím skleníkových plynů planeta řítí k překročení cíle Pařížské dohody o udržení oteplení do 1,5 °C. K tomuto bodu může dojít už během příštích tří let – tedy mnohem dříve, než se dosud předpokládalo.
Bývalý americký poradce pro národní bezpečnost Robert C. O’Brien varuje, že Spojené státy riskují ztrátu vedoucí pozice v klíčovém technologickém závodě o umělou inteligenci (AI), pokud se nezmění přístup k datům a nezačnou se bránit legislativním restrikcím. Podle něj Čína využívá státem podporovaný přístup k datům a zákonnou benevolenci k tomu, aby si vybudovala AI nadvládu, zatímco USA samy sebe brzdí žalobami a regulacemi.
Na letošním filmovém festivalu Tribeca v New Yorku měl světovou premiéru dokument War Through the Eyes of Animals, známý také jako Animals in War. Snímek se snaží ukázat válku na Ukrajině z pohledu zvířat a zachycuje osudy několika druhů, mezi nimiž jsou například kráva, králík nebo vlk. Tento neotřelý pohled doplňuje i vědecký výzkum profesorky Janine Natalyi Clarkové z Birminghamské univerzity, který prostřednictvím zvukových záznamů odhaluje, jak konflikt ovlivňuje životní prostředí a živočišné druhy.
V době, kdy poptávka po čistých technologiích – od elektromobilů přes solární panely až po drony – prudce stoupá, roste i závislost na kritických surovinách jako lithium, nikl a kobalt. Tyto materiály jsou zásadní nejen pro výrobu lithium-iontových baterií, ale i pro celou řadu dalších zařízení moderní techniky. A Evropa, která většinu těchto surovin dováží, se kvůli tomu ocitá v nevýhodné a zranitelné pozici.
Špatná noc, mizerný spánek, kruhy pod očima a tělo, které by si nejradši lehlo zpět do postele. Přesně tak může vypadat ráno po probdělé noci. Co ale dělat, když vstávání nelze odložit a povinnosti volají? Britský publicista Joel Snape přináší podrobný návod, jak zvládnout den po noci plné převalování, a to od okamžiku probuzení až po večerní uléhání. I špatný spánek se dá přežít s grácií – a možná si den i trochu užijete.
V dějinách lidstva existovalo jen několik námořních flotil, které skutečně definovaly svou dobu. Nešlo pouze o počet lodí či sílu výzbroje, ale především o schopnost ovládnout moře, projektovat moc napříč kontinenty a ovlivnit běh světových událostí. Od řecké flotily v bitvě u Salamíny až po dnešní globálně rozmístěné síly amerického námořnictva – každé z těchto námořnictev využilo technologii, strategii a sílu státu ke změně mezinárodního pořádku, ukazuje analýza webu The Conversation.
První předběžná zpráva o tragické červnové havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 osob a 19 dalších lidí na zemi, vyvolala v Indii vlnu nevole. Vyšetřování totiž zatím naznačuje, že příčinou pádu mohlo být nesprávné použití palivových přepínačů – tedy chyba posádky. Podle odborníků a veřejnosti však zpráva nabízí příliš málo důkazů, a téměř ignoruje možnost mechanického nebo elektronického selhání.
Část Evropy se podle předních vědců nachází pevně v sevření klimatické krize. Extrémní výkyvy počasí, včetně vln veder a intenzivních dešťů, se stávají běžnou součástí života obyvatel. Nová klimatická zpráva označuje aktuální situaci za „hluboce znepokojivou“ a varuje před jejími důsledky pro lidské zdraví, infrastrukturu i fungování celé společnosti.
Ruský technologický gigant VK, provozovatel největší domácí sociální sítě, se snaží prosadit svou novou aplikaci pro zasílání zpráv s názvem Max jako alternativu k populárnímu WhatsAppu. V době, kdy úřady zvažují jeho zákaz, má Max nabídnout „národní“ řešení. Ale navzdory masivní reklamní kampani, do níž se zapojily známé ruské celebrity, zní z chvalozpěvů na aplikaci jediný opakující se argument: „funguje“.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio a jeho ruský protějšek Sergej Lavrov se 10. července setkali na okraj regionálního fóra ASEAN v Malajsii, aby jednali o možnostech ukončení ruské války proti Ukrajině. Šlo o první přímý kontakt mezi špičkami americké a ruské diplomacie od února, a jednání přišlo v době, kdy prezident Donald Trump stále častěji vyjadřuje frustraci z neochoty Vladimira Putina učinit skutečný krok směrem k míru.
Ruský prezident Vladimir Putin podle zprávy serveru Axios oznámil svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi, že Rusko během příštích dvou měsíců zesílí vojenskou ofenzivu na východní Ukrajině. K rozhovoru mezi oběma lídry mělo dojít 3. července. Po telefonátu Trump údajně sdělil francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to celé zabrat.“
Evropu a další části světa začíná znepokojovat nová subvarianta koronaviru označovaná jako XFG, přezdívaná Stratus. Podle odborníků může v nejbližší době vystřídat dosud dominantní subvariantu NB.1.8.1 (přezdívanou „Nimbus“) a stát se nejrozšířenějším kmenem viru SARS-CoV-2. Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila Stratus koncem června na seznam variant, které vyžadují zvýšené sledování.