Brendan McDonough projížděl jednou nedělní odpoledne Arizonou, když na obzoru spatřil stoupat kouř. V ten moment se mu vybavily výkřiky zoufalství, žár požáru o síle 3 000 stupňů i šustění pytlů na těla. Před rokem totiž McDonough jako jediný přežil tragédii, kdy 19 z jeho kolegů – elitních hasičů Granite Mountain Hotshots – uhořelo v běsnícím požáru v Yarnellu. V ten osudný den, 30. června 2013, byl na hlídce dál od epicentra neštěstí. Oheň, který tehdy přerostl ve smrtící past, se stal nejtragičtější ztrátou amerických hasičů od útoků z 11. září 2001.
McDonough se snažil hrát roli hrdiny – napsal knihu, podle které vznikl film, vystupoval na pódiích a přijímal poděkování od cizích lidí. Podle CNN přitom uvnitř trpěl. Aby zvládl vystoupit, musel pít.
Doma se proměňoval v emocionálně vyprahlého člověka, který nebyl schopen navázat kontakt ani se svou rodinou. Tíha přežití ho dusila – nedokázal si vysvětlit, proč zrovna on zůstal naživu, zatímco jiní, podle něj hodnotnější, zemřeli. „Cítil jsem se jako šťastlivec, ale uvnitř jsem umíral,“ řekl později.
Při pohledu na nový sloup kouře zastavil auto a sáhl po zbrani v přihrádce. Plakal. Rok po tragédii se znovu ocitl na pokraji. Jeho příběh ukazuje hlubokou krizi, do níž se mohou dostat ti, kdo zázračně přežijí, ale neumějí dál žít.
Stejně jako McDonough patří i Vishwash Kumar Ramesh mezi tzv. „zázračné přeživší“. V červnu 2025 jako jediný přežil havárii letu Air India 171, který krátce po vzletu z Ahmedabádu explodoval. Všichni ostatní na palubě i desítky lidí na zemi zahynuli. Ramesh, sedící na místě 11A, se dostal ven z hořícího vraku, omámený a zraněný. „Nevím, jak jsem to přežil,“ říkal sám šokovaně.
Do stejné tragické „bratrstva přeživších“ patří i Ari Afrizal, který přežil tsunami v roce 2004 tím, že dva týdny plul na voru a živil se kokosovými ořechy. Juliane Koepcke v roce 1971 přežila pád z výšky 10 000 stop po zasažení letadla bleskem, a sama se pak brodila 11 dní džunglí, než nalezla pomoc.
Literatura i televizní dokumenty o těchto lidech plní fascinaci veřejnosti o lidech, kteří se vrátili „ze druhé strany“. Avšak málokdy se mluví o tom, co následuje. Jak přežít přežití?
Spisovatel Rafael Yglesias, autor románu „Fearless“ inspirovaného leteckou havárií z roku 1989, tvrdí, že skutečné následky tragédie přicházejí až poté. „Samotná událost trvá jen chvíli. Ale následky si lidé nesou celý život.“
Brad Cavanagh o tom ví své. V roce 1982 přežil zkázu jachty „Trashman“, která se potopila v hurikánu v Atlantiku. Na voru bez motoru s dalšími čtyřmi přeživšími zažil hrůzu, když jeden člen posádky zemřel na zranění a jeho krev přilákala žraloky. Dva další se ve stavu šílenství napili mořské vody a zemřeli. Kavanagh přežil s kolegyní Deborah Scaling. Ta se stala motivační řečnicí, napsala knihy a působila vyrovnaně. Ale čtyři roky po rozhovoru pro CNN zemřela, tři roky po smrti vlastního syna.
Cavanagh zůstal sám a stále se necítí dobře. Žije v Massachusetts a stále pracuje na moři. „Jsem pořád v krizovém režimu,“ přiznává. „Každý den řeším problém za problémem.“ I když navštěvoval terapii, nedokázal se odpoutat – rušily ho i kapející kohoutky v ordinaci.
Cavanagh říká, že zlo, s nímž se dodnes potýká, má jméno: média. Opakované zájmy novinářů a „Shark Week“ mu připomínají traumatické zážitky. Vyhýbá se proto i emailům. „Je to cyklické. Vím, že tohle nebude naposledy, co mi někdo zavolá.“
Oproti tomu Spencer Bailey, který jako tříletý přežil havárii letu United Airlines 232 v roce 1989, se s rolí přeživšího vyrovnal jinak. Po tragické ztrátě matky, která zahynula při přistání v kukuřičném poli u Sioux City, byl zachycen na slavném snímku v náručí vojáka. Fotka obletěla svět. Bailey ale dlouho nechtěl být „tím chlapcem z havárie“.
Své tenisky z osudného dne má dodnes v igelitovém sáčku ve skříni, ale netouží po pozornosti. Identitu přeživšího odmítal. Nakonec se rozhodl stát novinářem, aby „si příběh vzal zpět“. Dnes provozuje mediální společnost Slowdown a napsal knihu o památnících věnovaných tragickým událostem.
Díky terapii a postupnému přijímání své minulosti dnes Bailey říká: „Všichni jsme přeživší – každý svým způsobem. Měli bychom si vážit samotného faktu, že jsme tady.“
Než se oženil, vzal svou snoubenku na hrob matky a na místo, kde se jejich letadlo zřítilo. „To místo je posvátné. Tam moje máma opustila tento svět.“
Tito tři přeživší – McDonough, Cavanagh a Bailey – představují různé podoby návratu z pekla. Ukazují, že přežití je jen začátek. Žít dál s tím, co člověk zažil, je někdy ten skutečný boj.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval k „celoplošnému“ diplomatickému úsilí o ochranu občanů v Kambodži. Stalo se tak poté, co byl univerzitní student vlákán tamním podvodným gangem a údajně umučen k smrti. Na zasedání vlády v úterý prezident I uvedl, že „ochrana životů a bezpečnosti občanů je největší odpovědností vlády“ a vyzval k „rychlé repatriaci“ všech, kteří se stali obětí podvodů.
Americká společnost vyvinula nový druh dřeva, o němž tvrdí, že má až desetinásobně vyšší poměr pevnosti k hmotnosti než ocel, přičemž je zároveň až šestkrát lehčí. Tento komerční produkt nazvaný „Superdřevo“ uvádí na trh společnost InventWood, jejímž spoluzakladatelem je materiálový vědec Liangbing Hu.
Podle uniklého dokumentu, který získal Politico, se představitelé členských zemí EU chystají na summitu koncem tohoto měsíce vyzvat instituce bloku k urychlení další fáze jejich deregulace. Evropská unie prochází obdobím rychlého legislativního zjednodušování. Reaguje tím na pomalý hospodářský růst a rostoucí dluhy v mnoha zemích. Cílem je usnadnit podnikům vydělávání peněz a vytváření nových pracovních míst.
Ačkoli by se mohlo zdát, že se včelám medonosným daří dobře, a to díky rostoucímu včelařskému průmyslu a péči včelařů, ne všechny žijí v úlech. Napříč Evropou stále existují divoké kolonie, které hnízdí v dutinách stromů a dalších přírodních prostorech. Žijí tak, jako jejich předkové po miliony let. Poprvé v historii byly tyto divoké populace včel medonosných oficiálně zařazeny do kategorie ohrožených druhů v rámci Evropské unie. Vyplývá to z nejnovější aktualizace Červeného seznamu IUCN, oficiální světové databáze stavu ochrany druhů.
Evropští diplomaté a politici se v soukromí obávají, že by Izrael neměl počítat s tím, že evropští lídři rychle zapomenou na smrt desetitisíců Palestinců v Gaze. To platí i v případě, že mírová dohoda Donalda Trumpa úspěšně ukončí válečný konflikt. Panuje mezi nimi přesvědčení, že jejich úsilí o nátlak na Izrael, aby přistoupil na příměří, se vyplatilo a je nutné v něm nadále pokračovat.
Navzdory tomu, že Kyjev nepřetržitě čelí ruským útokům drony a raketami, Ukrajinci sledují s obavami, jestli zájem a solidarita Evropy o jejich válku neochabuje.
Zatímco křehké příměří v Gaze trvá, pozornost se soustředí na to, kdo bude vládnout zpustošené enklávě. Dvacetibodový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhuje dočasnou technokratickou komisi dohlíženou mezinárodní „Radou míru“. Později by pak měla kontrolu převzít Palestinská samospráva. Kritici ale tvrdí, že tato vize odsouvá mnoho obyvatel Gazy na vedlejší kolej a evokuje ozvěny koloniální nadvlády.
Generální tajemník NATO Mark Rutte se v pondělí veřejně žertem vyjádřil o stavu ruského námořnictva, zatímco Moskva popírala, že by se jedna z jejích ponorek musela vynořit kvůli technickým problémům. Ruská černomořská flotila uvedla, že dieselelektrická ponorka Novorossijsk se vynořila u pobřeží Francie proto, aby splnila navigační pravidla v Lamanšském průlivu. Ponorku po celou dobu její plavby sledovala britská válečná loď a vrtulník. Nizozemské úřady přitom již v sobotu oznámily, že ponorka je v Severním moři vlečena.
Obavy z eskalace globálního konfliktu na úroveň třetí světové války se dramaticky zvýšily poté, co bývalý americký prezident Donald Trump pohrozil, že by Ukrajině mohl dodat rakety Tomahawk s dlouhým doletem. Moskva na tuto hrozbu reagovala zcela chladnokrevně, přičemž dlouholetý spojenec Vladimira Putina vyslal americkému prezidentovi mrazivé varování.
Vědci z University of Sussex objevili, že teplota nosu člověka může sloužit jako přesný ukazatel úrovně stresu. Zjistili, že akutní stres mění průtok krve v obličeji, což vede k náhlému ochlazení nosu. Psychologové za studií tvrdí, že termální zobrazování může být „zásadní změnou“ ve výzkumu stresu.
Spojené státy stále hlasitěji volají po návratu astronautů na Měsíc před koncem tohoto desetiletí, což je téma, které silně rezonuje mezi zákonodárci napříč politickým spektrem i u zastánců vědy. Pod touto silnou snahou se však skrývá obrovský a složitý problém, který vyvolává čím dál více znepokojení mezi odborníky z oboru.
Rozmach umělé inteligence ve zdravotnictví, od algoritmů pro interpretaci snímků až po systémy pro diagnostiku nebo řízení nemocnic, s sebou nese zásadní právní otazníky. Podle expertů hrozí, že v případě pochybení dojde ke komplikovaným sporům o to, kdo nese právní odpovědnost za negativní dopad na pacienta.