Brendan McDonough projížděl jednou nedělní odpoledne Arizonou, když na obzoru spatřil stoupat kouř. V ten moment se mu vybavily výkřiky zoufalství, žár požáru o síle 3 000 stupňů i šustění pytlů na těla. Před rokem totiž McDonough jako jediný přežil tragédii, kdy 19 z jeho kolegů – elitních hasičů Granite Mountain Hotshots – uhořelo v běsnícím požáru v Yarnellu. V ten osudný den, 30. června 2013, byl na hlídce dál od epicentra neštěstí. Oheň, který tehdy přerostl ve smrtící past, se stal nejtragičtější ztrátou amerických hasičů od útoků z 11. září 2001.
McDonough se snažil hrát roli hrdiny – napsal knihu, podle které vznikl film, vystupoval na pódiích a přijímal poděkování od cizích lidí. Podle CNN přitom uvnitř trpěl. Aby zvládl vystoupit, musel pít.
Doma se proměňoval v emocionálně vyprahlého člověka, který nebyl schopen navázat kontakt ani se svou rodinou. Tíha přežití ho dusila – nedokázal si vysvětlit, proč zrovna on zůstal naživu, zatímco jiní, podle něj hodnotnější, zemřeli. „Cítil jsem se jako šťastlivec, ale uvnitř jsem umíral,“ řekl později.
Při pohledu na nový sloup kouře zastavil auto a sáhl po zbrani v přihrádce. Plakal. Rok po tragédii se znovu ocitl na pokraji. Jeho příběh ukazuje hlubokou krizi, do níž se mohou dostat ti, kdo zázračně přežijí, ale neumějí dál žít.
Stejně jako McDonough patří i Vishwash Kumar Ramesh mezi tzv. „zázračné přeživší“. V červnu 2025 jako jediný přežil havárii letu Air India 171, který krátce po vzletu z Ahmedabádu explodoval. Všichni ostatní na palubě i desítky lidí na zemi zahynuli. Ramesh, sedící na místě 11A, se dostal ven z hořícího vraku, omámený a zraněný. „Nevím, jak jsem to přežil,“ říkal sám šokovaně.
Do stejné tragické „bratrstva přeživších“ patří i Ari Afrizal, který přežil tsunami v roce 2004 tím, že dva týdny plul na voru a živil se kokosovými ořechy. Juliane Koepcke v roce 1971 přežila pád z výšky 10 000 stop po zasažení letadla bleskem, a sama se pak brodila 11 dní džunglí, než nalezla pomoc.
Literatura i televizní dokumenty o těchto lidech plní fascinaci veřejnosti o lidech, kteří se vrátili „ze druhé strany“. Avšak málokdy se mluví o tom, co následuje. Jak přežít přežití?
Spisovatel Rafael Yglesias, autor románu „Fearless“ inspirovaného leteckou havárií z roku 1989, tvrdí, že skutečné následky tragédie přicházejí až poté. „Samotná událost trvá jen chvíli. Ale následky si lidé nesou celý život.“
Brad Cavanagh o tom ví své. V roce 1982 přežil zkázu jachty „Trashman“, která se potopila v hurikánu v Atlantiku. Na voru bez motoru s dalšími čtyřmi přeživšími zažil hrůzu, když jeden člen posádky zemřel na zranění a jeho krev přilákala žraloky. Dva další se ve stavu šílenství napili mořské vody a zemřeli. Kavanagh přežil s kolegyní Deborah Scaling. Ta se stala motivační řečnicí, napsala knihy a působila vyrovnaně. Ale čtyři roky po rozhovoru pro CNN zemřela, tři roky po smrti vlastního syna.
Cavanagh zůstal sám a stále se necítí dobře. Žije v Massachusetts a stále pracuje na moři. „Jsem pořád v krizovém režimu,“ přiznává. „Každý den řeším problém za problémem.“ I když navštěvoval terapii, nedokázal se odpoutat – rušily ho i kapející kohoutky v ordinaci.
Cavanagh říká, že zlo, s nímž se dodnes potýká, má jméno: média. Opakované zájmy novinářů a „Shark Week“ mu připomínají traumatické zážitky. Vyhýbá se proto i emailům. „Je to cyklické. Vím, že tohle nebude naposledy, co mi někdo zavolá.“
Oproti tomu Spencer Bailey, který jako tříletý přežil havárii letu United Airlines 232 v roce 1989, se s rolí přeživšího vyrovnal jinak. Po tragické ztrátě matky, která zahynula při přistání v kukuřičném poli u Sioux City, byl zachycen na slavném snímku v náručí vojáka. Fotka obletěla svět. Bailey ale dlouho nechtěl být „tím chlapcem z havárie“.
Své tenisky z osudného dne má dodnes v igelitovém sáčku ve skříni, ale netouží po pozornosti. Identitu přeživšího odmítal. Nakonec se rozhodl stát novinářem, aby „si příběh vzal zpět“. Dnes provozuje mediální společnost Slowdown a napsal knihu o památnících věnovaných tragickým událostem.
Díky terapii a postupnému přijímání své minulosti dnes Bailey říká: „Všichni jsme přeživší – každý svým způsobem. Měli bychom si vážit samotného faktu, že jsme tady.“
Než se oženil, vzal svou snoubenku na hrob matky a na místo, kde se jejich letadlo zřítilo. „To místo je posvátné. Tam moje máma opustila tento svět.“
Tito tři přeživší – McDonough, Cavanagh a Bailey – představují různé podoby návratu z pekla. Ukazují, že přežití je jen začátek. Žít dál s tím, co člověk zažil, je někdy ten skutečný boj.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.