Brendan McDonough projížděl jednou nedělní odpoledne Arizonou, když na obzoru spatřil stoupat kouř. V ten moment se mu vybavily výkřiky zoufalství, žár požáru o síle 3 000 stupňů i šustění pytlů na těla. Před rokem totiž McDonough jako jediný přežil tragédii, kdy 19 z jeho kolegů – elitních hasičů Granite Mountain Hotshots – uhořelo v běsnícím požáru v Yarnellu. V ten osudný den, 30. června 2013, byl na hlídce dál od epicentra neštěstí. Oheň, který tehdy přerostl ve smrtící past, se stal nejtragičtější ztrátou amerických hasičů od útoků z 11. září 2001.
McDonough se snažil hrát roli hrdiny – napsal knihu, podle které vznikl film, vystupoval na pódiích a přijímal poděkování od cizích lidí. Podle CNN přitom uvnitř trpěl. Aby zvládl vystoupit, musel pít.
Doma se proměňoval v emocionálně vyprahlého člověka, který nebyl schopen navázat kontakt ani se svou rodinou. Tíha přežití ho dusila – nedokázal si vysvětlit, proč zrovna on zůstal naživu, zatímco jiní, podle něj hodnotnější, zemřeli. „Cítil jsem se jako šťastlivec, ale uvnitř jsem umíral,“ řekl později.
Při pohledu na nový sloup kouře zastavil auto a sáhl po zbrani v přihrádce. Plakal. Rok po tragédii se znovu ocitl na pokraji. Jeho příběh ukazuje hlubokou krizi, do níž se mohou dostat ti, kdo zázračně přežijí, ale neumějí dál žít.
Stejně jako McDonough patří i Vishwash Kumar Ramesh mezi tzv. „zázračné přeživší“. V červnu 2025 jako jediný přežil havárii letu Air India 171, který krátce po vzletu z Ahmedabádu explodoval. Všichni ostatní na palubě i desítky lidí na zemi zahynuli. Ramesh, sedící na místě 11A, se dostal ven z hořícího vraku, omámený a zraněný. „Nevím, jak jsem to přežil,“ říkal sám šokovaně.
Do stejné tragické „bratrstva přeživších“ patří i Ari Afrizal, který přežil tsunami v roce 2004 tím, že dva týdny plul na voru a živil se kokosovými ořechy. Juliane Koepcke v roce 1971 přežila pád z výšky 10 000 stop po zasažení letadla bleskem, a sama se pak brodila 11 dní džunglí, než nalezla pomoc.
Literatura i televizní dokumenty o těchto lidech plní fascinaci veřejnosti o lidech, kteří se vrátili „ze druhé strany“. Avšak málokdy se mluví o tom, co následuje. Jak přežít přežití?
Spisovatel Rafael Yglesias, autor románu „Fearless“ inspirovaného leteckou havárií z roku 1989, tvrdí, že skutečné následky tragédie přicházejí až poté. „Samotná událost trvá jen chvíli. Ale následky si lidé nesou celý život.“
Brad Cavanagh o tom ví své. V roce 1982 přežil zkázu jachty „Trashman“, která se potopila v hurikánu v Atlantiku. Na voru bez motoru s dalšími čtyřmi přeživšími zažil hrůzu, když jeden člen posádky zemřel na zranění a jeho krev přilákala žraloky. Dva další se ve stavu šílenství napili mořské vody a zemřeli. Kavanagh přežil s kolegyní Deborah Scaling. Ta se stala motivační řečnicí, napsala knihy a působila vyrovnaně. Ale čtyři roky po rozhovoru pro CNN zemřela, tři roky po smrti vlastního syna.
Cavanagh zůstal sám a stále se necítí dobře. Žije v Massachusetts a stále pracuje na moři. „Jsem pořád v krizovém režimu,“ přiznává. „Každý den řeším problém za problémem.“ I když navštěvoval terapii, nedokázal se odpoutat – rušily ho i kapející kohoutky v ordinaci.
Cavanagh říká, že zlo, s nímž se dodnes potýká, má jméno: média. Opakované zájmy novinářů a „Shark Week“ mu připomínají traumatické zážitky. Vyhýbá se proto i emailům. „Je to cyklické. Vím, že tohle nebude naposledy, co mi někdo zavolá.“
Oproti tomu Spencer Bailey, který jako tříletý přežil havárii letu United Airlines 232 v roce 1989, se s rolí přeživšího vyrovnal jinak. Po tragické ztrátě matky, která zahynula při přistání v kukuřičném poli u Sioux City, byl zachycen na slavném snímku v náručí vojáka. Fotka obletěla svět. Bailey ale dlouho nechtěl být „tím chlapcem z havárie“.
Své tenisky z osudného dne má dodnes v igelitovém sáčku ve skříni, ale netouží po pozornosti. Identitu přeživšího odmítal. Nakonec se rozhodl stát novinářem, aby „si příběh vzal zpět“. Dnes provozuje mediální společnost Slowdown a napsal knihu o památnících věnovaných tragickým událostem.
Díky terapii a postupnému přijímání své minulosti dnes Bailey říká: „Všichni jsme přeživší – každý svým způsobem. Měli bychom si vážit samotného faktu, že jsme tady.“
Než se oženil, vzal svou snoubenku na hrob matky a na místo, kde se jejich letadlo zřítilo. „To místo je posvátné. Tam moje máma opustila tento svět.“
Tito tři přeživší – McDonough, Cavanagh a Bailey – představují různé podoby návratu z pekla. Ukazují, že přežití je jen začátek. Žít dál s tím, co člověk zažil, je někdy ten skutečný boj.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.