Brendan McDonough projížděl jednou nedělní odpoledne Arizonou, když na obzoru spatřil stoupat kouř. V ten moment se mu vybavily výkřiky zoufalství, žár požáru o síle 3 000 stupňů i šustění pytlů na těla. Před rokem totiž McDonough jako jediný přežil tragédii, kdy 19 z jeho kolegů – elitních hasičů Granite Mountain Hotshots – uhořelo v běsnícím požáru v Yarnellu. V ten osudný den, 30. června 2013, byl na hlídce dál od epicentra neštěstí. Oheň, který tehdy přerostl ve smrtící past, se stal nejtragičtější ztrátou amerických hasičů od útoků z 11. září 2001.
McDonough se snažil hrát roli hrdiny – napsal knihu, podle které vznikl film, vystupoval na pódiích a přijímal poděkování od cizích lidí. Podle CNN přitom uvnitř trpěl. Aby zvládl vystoupit, musel pít.
Doma se proměňoval v emocionálně vyprahlého člověka, který nebyl schopen navázat kontakt ani se svou rodinou. Tíha přežití ho dusila – nedokázal si vysvětlit, proč zrovna on zůstal naživu, zatímco jiní, podle něj hodnotnější, zemřeli. „Cítil jsem se jako šťastlivec, ale uvnitř jsem umíral,“ řekl později.
Při pohledu na nový sloup kouře zastavil auto a sáhl po zbrani v přihrádce. Plakal. Rok po tragédii se znovu ocitl na pokraji. Jeho příběh ukazuje hlubokou krizi, do níž se mohou dostat ti, kdo zázračně přežijí, ale neumějí dál žít.
Stejně jako McDonough patří i Vishwash Kumar Ramesh mezi tzv. „zázračné přeživší“. V červnu 2025 jako jediný přežil havárii letu Air India 171, který krátce po vzletu z Ahmedabádu explodoval. Všichni ostatní na palubě i desítky lidí na zemi zahynuli. Ramesh, sedící na místě 11A, se dostal ven z hořícího vraku, omámený a zraněný. „Nevím, jak jsem to přežil,“ říkal sám šokovaně.
Do stejné tragické „bratrstva přeživších“ patří i Ari Afrizal, který přežil tsunami v roce 2004 tím, že dva týdny plul na voru a živil se kokosovými ořechy. Juliane Koepcke v roce 1971 přežila pád z výšky 10 000 stop po zasažení letadla bleskem, a sama se pak brodila 11 dní džunglí, než nalezla pomoc.
Literatura i televizní dokumenty o těchto lidech plní fascinaci veřejnosti o lidech, kteří se vrátili „ze druhé strany“. Avšak málokdy se mluví o tom, co následuje. Jak přežít přežití?
Spisovatel Rafael Yglesias, autor románu „Fearless“ inspirovaného leteckou havárií z roku 1989, tvrdí, že skutečné následky tragédie přicházejí až poté. „Samotná událost trvá jen chvíli. Ale následky si lidé nesou celý život.“
Brad Cavanagh o tom ví své. V roce 1982 přežil zkázu jachty „Trashman“, která se potopila v hurikánu v Atlantiku. Na voru bez motoru s dalšími čtyřmi přeživšími zažil hrůzu, když jeden člen posádky zemřel na zranění a jeho krev přilákala žraloky. Dva další se ve stavu šílenství napili mořské vody a zemřeli. Kavanagh přežil s kolegyní Deborah Scaling. Ta se stala motivační řečnicí, napsala knihy a působila vyrovnaně. Ale čtyři roky po rozhovoru pro CNN zemřela, tři roky po smrti vlastního syna.
Cavanagh zůstal sám a stále se necítí dobře. Žije v Massachusetts a stále pracuje na moři. „Jsem pořád v krizovém režimu,“ přiznává. „Každý den řeším problém za problémem.“ I když navštěvoval terapii, nedokázal se odpoutat – rušily ho i kapející kohoutky v ordinaci.
Cavanagh říká, že zlo, s nímž se dodnes potýká, má jméno: média. Opakované zájmy novinářů a „Shark Week“ mu připomínají traumatické zážitky. Vyhýbá se proto i emailům. „Je to cyklické. Vím, že tohle nebude naposledy, co mi někdo zavolá.“
Oproti tomu Spencer Bailey, který jako tříletý přežil havárii letu United Airlines 232 v roce 1989, se s rolí přeživšího vyrovnal jinak. Po tragické ztrátě matky, která zahynula při přistání v kukuřičném poli u Sioux City, byl zachycen na slavném snímku v náručí vojáka. Fotka obletěla svět. Bailey ale dlouho nechtěl být „tím chlapcem z havárie“.
Své tenisky z osudného dne má dodnes v igelitovém sáčku ve skříni, ale netouží po pozornosti. Identitu přeživšího odmítal. Nakonec se rozhodl stát novinářem, aby „si příběh vzal zpět“. Dnes provozuje mediální společnost Slowdown a napsal knihu o památnících věnovaných tragickým událostem.
Díky terapii a postupnému přijímání své minulosti dnes Bailey říká: „Všichni jsme přeživší – každý svým způsobem. Měli bychom si vážit samotného faktu, že jsme tady.“
Než se oženil, vzal svou snoubenku na hrob matky a na místo, kde se jejich letadlo zřítilo. „To místo je posvátné. Tam moje máma opustila tento svět.“
Tito tři přeživší – McDonough, Cavanagh a Bailey – představují různé podoby návratu z pekla. Ukazují, že přežití je jen začátek. Žít dál s tím, co člověk zažil, je někdy ten skutečný boj.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.