Americká skupina identifikovala několik nejasných, ale potenciálně klíčových sankcí. Tvrdí, že by mohly vážně narušit válečné úsilí Ruska na Ukrajině, a to po nedávném zaměření se na největší ropné společnosti Kremlu. Předchozí kola sankcí byla uplatněna na ruské energetické společnosti, banky, vojenské dodavatele a také na „stínovou flotilu“ lodí přepravujících ruskou ropu.
Skupina Dekleptocracy, občanská společnost zabývající se výzkumem ruské válečné ekonomiky, nyní poukazuje na chemikálie používané k výrobě mechanických maziv a vojenských pneumatik. Ty představují zranitelné místo, které by tvůrci politik v USA, Spojeném království a EU měli využít. Kristofer Harrison, prezident skupiny a bývalý expert ministerstva zahraničí na Rusko, popsal tyto cíle jako „složitě specifické“ – na rozdíl od mikročipů a ropných společností, které obvykle přitahují pozornost vlád a agentur. Jsou však těžko nahraditelné a nezbytné pro schopnost Moskvy nasadit tanky a vést boj, uvádí Dekleptocracy.
„Nedostatek maziv by vážně poškodil ruskou válečnou mašinérii,“ píše skupina ve své nejnovější zprávě. Chemické přísady do mechanických maziv, jako je motorový olej pro tanky a automobily, vyrábí celosvětově pouze hrstka společností. Téměř všechny z nich přestaly Rusku tyto chemikálie prodávat na začátku plnohodnotné invaze. To vedlo k rozsáhlému nedostatku a stížnostem motoristů.
Dekleptocracy zjistila, že velkou část ruské poptávky nyní pokrývá jedna čínská společnost, Xinxiang Richful, která dodává až 8 milionů kg měsíčně. Richful nedávno otevřela pobočku ve Virginii. Zablokování této společnosti, a také několika menších dodavatelů, by v Rusku vyvolalo nedostatek mechanických maziv, tvrdí skupina. Xinxiang Richful na žádost o komentář nereagovala.
Dekleptocracy také zjistila, že Rusko má jen malé domácí kapacity na výrobu vulkanizačních urychlovačů a dalších látek nezbytných pro výrobu vojenských pneumatik. Ministr zahraničí USA Marco Rubio na zasedání G7 uvedl, že většina hlavních sankčních možností byla již využita. „No, nezbývá už moc co sankcionovat z naší strany, myslím, že jsme zasáhli jejich hlavní ropné společnosti, o což všichni žádali,“ řekl.
Tom Keatinge, ředitel centra pro finance a bezpečnost v Royal United Services Institute (přední britský obranný think-tank), označil zjištění Dekleptocracy za cennou práci a důkaz, že cíle pro sankce stále existují. „Dokud Rusko úspěšně získává komponenty, které potřebuje pro svou armádu, a dokud úspěšně prodává svou ropu, prostředí zůstává bohaté na cíle,“ uvedl.
Rusko má sice silný ropný průmysl, ale chybí mu domácí výrobci mnoha méně známých, ale důležitých chemikálií. Patří sem potravinářské přísady a látky používané k výrobě pneumatik, léčiv a šamponů. Moskva na začátku tohoto roku zahájila iniciativu na domácí výrobu stovek chemikálií – což je podle Dekleptocracy dalším důkazem, že tento sektor představuje slabinu. „Podívali jsme se na ruskou ekonomiku, na některé věci, které naprosto potřebují k udržení chodu své válečné mašinérie,“ řekl Harrison. „Zkoumali jsme jejich výrobní základnu, jejich chemickou základnu, abychom našli kritické body, věci, které Rusové nedokážou vyrobit sami.“
Rubiovy poznámky přišly poté, co USA v říjnu uvalily sankce na ruské producenty ropy Rosněfť a Lukoil ve snaze „degradovat“ ruskou válečnou mašinérii. Keatinge uvedl, že je příliš brzy na rozhodnutí, zda byly sankce proti Rosněfti a Lukoilu účinné. Bylo totiž učiněno jen málo pro vymáhání sekundárních sankcí proti společnostem, které nadále nakupovaly jejich ropu. „Úspěšný sankční režim se opírá nejen o identifikaci nových cílů, ale také o zajištění implementace proti již identifikovaným cílům,“ řekl. „Spojenci Ukrajiny musí důsledně vymáhat stávající sankce a podnikat kroky proti těm, kteří usnadňují jejich obcházení.“
Dekleptocracy se podílela na dřívějších snahách o uvalení sankcí na plynový terminál Arctic LNG 2. Spolupracovala s Bidenovou administrativou na identifikaci prvků projektu, jako jsou specifické tankery ledové třídy, které jsou pro jeho provoz nezbytné a zranitelné vůči tlaku USA. „Myslím, že odvedli neuvěřitelnou práci při prokazování potenciálních slabin, které by mohly být přinejmenším rušivé,“ řekla Cara Abercrombie, bývalá náměstkyně ministra obrany USA za vlády Joea Bidena. „Možná ne trvale poškozující, ale rozhodně rušivé.“
Dekleptocracy je součástí širšího úsilí občanské společnosti, které zahrnuje ukrajinské skupiny jako Razom We Stand a B4Ukraine a Center for Advanced Defense Studies v USA. Jejich cílem je prohledávat obrovské množství obchodních dat, aby nalezly slabiny v ruské válečné ekonomice a přesně určily cíle sankcí pro vlády. Keatinge uvedl, že tyto skupiny často nacházejí cíle, které tvůrci politik přehlížejí. „Je to velmi cenná práce. Pravidelně se objevují anomálie, které je třeba řešit,“ řekl.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh. Rozhodnutí, která v těchto dnech učiní zemědělci a vládní kabinety ohledně používání hnojiv, dovozu, financování a výběru plodin, budou mít zásadní vliv na budoucí vývoj. Podle zástupců zmíněné specializované agentury OSN se právě v těchto momentech rozhoduje o tom, zda ceny potravin dramaticky stoupnou na konci letošního roku, nebo na začátku roku 2027. Hlavní ekonom organizace Maximo Torero proto vyzval státy, aby začaly vážně přemýšlet o zvýšení své odolnosti vůči tomuto ekonomickému tlaku a minimalizovaly potenciální dopady.
Spojené státy americké oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a pět dalších osob z vraždy a spiknutí. Celý případ se vrací do roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu, přičemž o život přišli čtyři lidé, z toho tři s americkým občanstvím. Podle nynějšího kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela jde o politický manévr postrádající jakýkoli právní základ. Šéf americké diplomacie Marco Rubio naopak kontroval prohlášením, že Kuba ohrožuje národní bezpečnost Spojených států, a šance na dosažení jakékoli mírové dohody mezi oběma státy nepovažuje za vysoké.
Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích.
Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.
Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.
Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.
V indickém státě Uttarpradéš čelí zaprášený okres Banda extrémní vlně veder, která stírá rozdíly mezi částmi dne. Slunce zde již od šesti hodin ráno pálí s intenzitou horkého letního odpoledne a stíny se začínají zkracovat ještě před snídaní. V průběhu května se tato oblast opakovaně umisťovala na vrcholu celonárodního žebříčku jako nejteplejší místo v zemi, přičemž teploty se po dobu více než jednoho týdne nepřetržitě pohybovaly mezi 47 a 48 stupni Celsia. Pro více než dva miliony místních obyvatel, kteří jsou závislí na zemědělství, stavebnictví či dopravě, se jedná o mimořádnou zkoušku vytrvalosti, jež je nutí kompletně reorganizovat své každodenní životy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa o dodání protiraketových systémů Patriot poté, co ničivý ruský útok zasáhl pět ukrajinských měst. Noční údery si vyžádaly nejméně 14 lidských životů, desítky zraněných a další osoby zůstaly uvězněny pod troskami zřícených budov. Rusko podle ukrajinského letectva vyslalo na Ukrajinu celkem 73 raket a 656 dronů, a to včetně osmi hypersonických střel Cirkon. Hlavními terči masivního úderu se staly Kyjev, centrální města Dnipro a Záporoží a také východní Poltava a Charkov.