Americká skupina identifikovala několik nejasných, ale potenciálně klíčových sankcí. Tvrdí, že by mohly vážně narušit válečné úsilí Ruska na Ukrajině, a to po nedávném zaměření se na největší ropné společnosti Kremlu. Předchozí kola sankcí byla uplatněna na ruské energetické společnosti, banky, vojenské dodavatele a také na „stínovou flotilu“ lodí přepravujících ruskou ropu.
Skupina Dekleptocracy, občanská společnost zabývající se výzkumem ruské válečné ekonomiky, nyní poukazuje na chemikálie používané k výrobě mechanických maziv a vojenských pneumatik. Ty představují zranitelné místo, které by tvůrci politik v USA, Spojeném království a EU měli využít. Kristofer Harrison, prezident skupiny a bývalý expert ministerstva zahraničí na Rusko, popsal tyto cíle jako „složitě specifické“ – na rozdíl od mikročipů a ropných společností, které obvykle přitahují pozornost vlád a agentur. Jsou však těžko nahraditelné a nezbytné pro schopnost Moskvy nasadit tanky a vést boj, uvádí Dekleptocracy.
„Nedostatek maziv by vážně poškodil ruskou válečnou mašinérii,“ píše skupina ve své nejnovější zprávě. Chemické přísady do mechanických maziv, jako je motorový olej pro tanky a automobily, vyrábí celosvětově pouze hrstka společností. Téměř všechny z nich přestaly Rusku tyto chemikálie prodávat na začátku plnohodnotné invaze. To vedlo k rozsáhlému nedostatku a stížnostem motoristů.
Dekleptocracy zjistila, že velkou část ruské poptávky nyní pokrývá jedna čínská společnost, Xinxiang Richful, která dodává až 8 milionů kg měsíčně. Richful nedávno otevřela pobočku ve Virginii. Zablokování této společnosti, a také několika menších dodavatelů, by v Rusku vyvolalo nedostatek mechanických maziv, tvrdí skupina. Xinxiang Richful na žádost o komentář nereagovala.
Dekleptocracy také zjistila, že Rusko má jen malé domácí kapacity na výrobu vulkanizačních urychlovačů a dalších látek nezbytných pro výrobu vojenských pneumatik. Ministr zahraničí USA Marco Rubio na zasedání G7 uvedl, že většina hlavních sankčních možností byla již využita. „No, nezbývá už moc co sankcionovat z naší strany, myslím, že jsme zasáhli jejich hlavní ropné společnosti, o což všichni žádali,“ řekl.
Tom Keatinge, ředitel centra pro finance a bezpečnost v Royal United Services Institute (přední britský obranný think-tank), označil zjištění Dekleptocracy za cennou práci a důkaz, že cíle pro sankce stále existují. „Dokud Rusko úspěšně získává komponenty, které potřebuje pro svou armádu, a dokud úspěšně prodává svou ropu, prostředí zůstává bohaté na cíle,“ uvedl.
Rusko má sice silný ropný průmysl, ale chybí mu domácí výrobci mnoha méně známých, ale důležitých chemikálií. Patří sem potravinářské přísady a látky používané k výrobě pneumatik, léčiv a šamponů. Moskva na začátku tohoto roku zahájila iniciativu na domácí výrobu stovek chemikálií – což je podle Dekleptocracy dalším důkazem, že tento sektor představuje slabinu. „Podívali jsme se na ruskou ekonomiku, na některé věci, které naprosto potřebují k udržení chodu své válečné mašinérie,“ řekl Harrison. „Zkoumali jsme jejich výrobní základnu, jejich chemickou základnu, abychom našli kritické body, věci, které Rusové nedokážou vyrobit sami.“
Rubiovy poznámky přišly poté, co USA v říjnu uvalily sankce na ruské producenty ropy Rosněfť a Lukoil ve snaze „degradovat“ ruskou válečnou mašinérii. Keatinge uvedl, že je příliš brzy na rozhodnutí, zda byly sankce proti Rosněfti a Lukoilu účinné. Bylo totiž učiněno jen málo pro vymáhání sekundárních sankcí proti společnostem, které nadále nakupovaly jejich ropu. „Úspěšný sankční režim se opírá nejen o identifikaci nových cílů, ale také o zajištění implementace proti již identifikovaným cílům,“ řekl. „Spojenci Ukrajiny musí důsledně vymáhat stávající sankce a podnikat kroky proti těm, kteří usnadňují jejich obcházení.“
Dekleptocracy se podílela na dřívějších snahách o uvalení sankcí na plynový terminál Arctic LNG 2. Spolupracovala s Bidenovou administrativou na identifikaci prvků projektu, jako jsou specifické tankery ledové třídy, které jsou pro jeho provoz nezbytné a zranitelné vůči tlaku USA. „Myslím, že odvedli neuvěřitelnou práci při prokazování potenciálních slabin, které by mohly být přinejmenším rušivé,“ řekla Cara Abercrombie, bývalá náměstkyně ministra obrany USA za vlády Joea Bidena. „Možná ne trvale poškozující, ale rozhodně rušivé.“
Dekleptocracy je součástí širšího úsilí občanské společnosti, které zahrnuje ukrajinské skupiny jako Razom We Stand a B4Ukraine a Center for Advanced Defense Studies v USA. Jejich cílem je prohledávat obrovské množství obchodních dat, aby nalezly slabiny v ruské válečné ekonomice a přesně určily cíle sankcí pro vlády. Keatinge uvedl, že tyto skupiny často nacházejí cíle, které tvůrci politik přehlížejí. „Je to velmi cenná práce. Pravidelně se objevují anomálie, které je třeba řešit,“ řekl.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.