Americká skupina identifikovala několik nejasných, ale potenciálně klíčových sankcí. Tvrdí, že by mohly vážně narušit válečné úsilí Ruska na Ukrajině, a to po nedávném zaměření se na největší ropné společnosti Kremlu. Předchozí kola sankcí byla uplatněna na ruské energetické společnosti, banky, vojenské dodavatele a také na „stínovou flotilu“ lodí přepravujících ruskou ropu.
Skupina Dekleptocracy, občanská společnost zabývající se výzkumem ruské válečné ekonomiky, nyní poukazuje na chemikálie používané k výrobě mechanických maziv a vojenských pneumatik. Ty představují zranitelné místo, které by tvůrci politik v USA, Spojeném království a EU měli využít. Kristofer Harrison, prezident skupiny a bývalý expert ministerstva zahraničí na Rusko, popsal tyto cíle jako „složitě specifické“ – na rozdíl od mikročipů a ropných společností, které obvykle přitahují pozornost vlád a agentur. Jsou však těžko nahraditelné a nezbytné pro schopnost Moskvy nasadit tanky a vést boj, uvádí Dekleptocracy.
„Nedostatek maziv by vážně poškodil ruskou válečnou mašinérii,“ píše skupina ve své nejnovější zprávě. Chemické přísady do mechanických maziv, jako je motorový olej pro tanky a automobily, vyrábí celosvětově pouze hrstka společností. Téměř všechny z nich přestaly Rusku tyto chemikálie prodávat na začátku plnohodnotné invaze. To vedlo k rozsáhlému nedostatku a stížnostem motoristů.
Dekleptocracy zjistila, že velkou část ruské poptávky nyní pokrývá jedna čínská společnost, Xinxiang Richful, která dodává až 8 milionů kg měsíčně. Richful nedávno otevřela pobočku ve Virginii. Zablokování této společnosti, a také několika menších dodavatelů, by v Rusku vyvolalo nedostatek mechanických maziv, tvrdí skupina. Xinxiang Richful na žádost o komentář nereagovala.
Dekleptocracy také zjistila, že Rusko má jen malé domácí kapacity na výrobu vulkanizačních urychlovačů a dalších látek nezbytných pro výrobu vojenských pneumatik. Ministr zahraničí USA Marco Rubio na zasedání G7 uvedl, že většina hlavních sankčních možností byla již využita. „No, nezbývá už moc co sankcionovat z naší strany, myslím, že jsme zasáhli jejich hlavní ropné společnosti, o což všichni žádali,“ řekl.
Tom Keatinge, ředitel centra pro finance a bezpečnost v Royal United Services Institute (přední britský obranný think-tank), označil zjištění Dekleptocracy za cennou práci a důkaz, že cíle pro sankce stále existují. „Dokud Rusko úspěšně získává komponenty, které potřebuje pro svou armádu, a dokud úspěšně prodává svou ropu, prostředí zůstává bohaté na cíle,“ uvedl.
Rusko má sice silný ropný průmysl, ale chybí mu domácí výrobci mnoha méně známých, ale důležitých chemikálií. Patří sem potravinářské přísady a látky používané k výrobě pneumatik, léčiv a šamponů. Moskva na začátku tohoto roku zahájila iniciativu na domácí výrobu stovek chemikálií – což je podle Dekleptocracy dalším důkazem, že tento sektor představuje slabinu. „Podívali jsme se na ruskou ekonomiku, na některé věci, které naprosto potřebují k udržení chodu své válečné mašinérie,“ řekl Harrison. „Zkoumali jsme jejich výrobní základnu, jejich chemickou základnu, abychom našli kritické body, věci, které Rusové nedokážou vyrobit sami.“
Rubiovy poznámky přišly poté, co USA v říjnu uvalily sankce na ruské producenty ropy Rosněfť a Lukoil ve snaze „degradovat“ ruskou válečnou mašinérii. Keatinge uvedl, že je příliš brzy na rozhodnutí, zda byly sankce proti Rosněfti a Lukoilu účinné. Bylo totiž učiněno jen málo pro vymáhání sekundárních sankcí proti společnostem, které nadále nakupovaly jejich ropu. „Úspěšný sankční režim se opírá nejen o identifikaci nových cílů, ale také o zajištění implementace proti již identifikovaným cílům,“ řekl. „Spojenci Ukrajiny musí důsledně vymáhat stávající sankce a podnikat kroky proti těm, kteří usnadňují jejich obcházení.“
Dekleptocracy se podílela na dřívějších snahách o uvalení sankcí na plynový terminál Arctic LNG 2. Spolupracovala s Bidenovou administrativou na identifikaci prvků projektu, jako jsou specifické tankery ledové třídy, které jsou pro jeho provoz nezbytné a zranitelné vůči tlaku USA. „Myslím, že odvedli neuvěřitelnou práci při prokazování potenciálních slabin, které by mohly být přinejmenším rušivé,“ řekla Cara Abercrombie, bývalá náměstkyně ministra obrany USA za vlády Joea Bidena. „Možná ne trvale poškozující, ale rozhodně rušivé.“
Dekleptocracy je součástí širšího úsilí občanské společnosti, které zahrnuje ukrajinské skupiny jako Razom We Stand a B4Ukraine a Center for Advanced Defense Studies v USA. Jejich cílem je prohledávat obrovské množství obchodních dat, aby nalezly slabiny v ruské válečné ekonomice a přesně určily cíle sankcí pro vlády. Keatinge uvedl, že tyto skupiny často nacházejí cíle, které tvůrci politik přehlížejí. „Je to velmi cenná práce. Pravidelně se objevují anomálie, které je třeba řešit,“ řekl.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.