Americká skupina identifikovala několik nejasných, ale potenciálně klíčových sankcí. Tvrdí, že by mohly vážně narušit válečné úsilí Ruska na Ukrajině, a to po nedávném zaměření se na největší ropné společnosti Kremlu. Předchozí kola sankcí byla uplatněna na ruské energetické společnosti, banky, vojenské dodavatele a také na „stínovou flotilu“ lodí přepravujících ruskou ropu.
Skupina Dekleptocracy, občanská společnost zabývající se výzkumem ruské válečné ekonomiky, nyní poukazuje na chemikálie používané k výrobě mechanických maziv a vojenských pneumatik. Ty představují zranitelné místo, které by tvůrci politik v USA, Spojeném království a EU měli využít. Kristofer Harrison, prezident skupiny a bývalý expert ministerstva zahraničí na Rusko, popsal tyto cíle jako „složitě specifické“ – na rozdíl od mikročipů a ropných společností, které obvykle přitahují pozornost vlád a agentur. Jsou však těžko nahraditelné a nezbytné pro schopnost Moskvy nasadit tanky a vést boj, uvádí Dekleptocracy.
„Nedostatek maziv by vážně poškodil ruskou válečnou mašinérii,“ píše skupina ve své nejnovější zprávě. Chemické přísady do mechanických maziv, jako je motorový olej pro tanky a automobily, vyrábí celosvětově pouze hrstka společností. Téměř všechny z nich přestaly Rusku tyto chemikálie prodávat na začátku plnohodnotné invaze. To vedlo k rozsáhlému nedostatku a stížnostem motoristů.
Dekleptocracy zjistila, že velkou část ruské poptávky nyní pokrývá jedna čínská společnost, Xinxiang Richful, která dodává až 8 milionů kg měsíčně. Richful nedávno otevřela pobočku ve Virginii. Zablokování této společnosti, a také několika menších dodavatelů, by v Rusku vyvolalo nedostatek mechanických maziv, tvrdí skupina. Xinxiang Richful na žádost o komentář nereagovala.
Dekleptocracy také zjistila, že Rusko má jen malé domácí kapacity na výrobu vulkanizačních urychlovačů a dalších látek nezbytných pro výrobu vojenských pneumatik. Ministr zahraničí USA Marco Rubio na zasedání G7 uvedl, že většina hlavních sankčních možností byla již využita. „No, nezbývá už moc co sankcionovat z naší strany, myslím, že jsme zasáhli jejich hlavní ropné společnosti, o což všichni žádali,“ řekl.
Tom Keatinge, ředitel centra pro finance a bezpečnost v Royal United Services Institute (přední britský obranný think-tank), označil zjištění Dekleptocracy za cennou práci a důkaz, že cíle pro sankce stále existují. „Dokud Rusko úspěšně získává komponenty, které potřebuje pro svou armádu, a dokud úspěšně prodává svou ropu, prostředí zůstává bohaté na cíle,“ uvedl.
Rusko má sice silný ropný průmysl, ale chybí mu domácí výrobci mnoha méně známých, ale důležitých chemikálií. Patří sem potravinářské přísady a látky používané k výrobě pneumatik, léčiv a šamponů. Moskva na začátku tohoto roku zahájila iniciativu na domácí výrobu stovek chemikálií – což je podle Dekleptocracy dalším důkazem, že tento sektor představuje slabinu. „Podívali jsme se na ruskou ekonomiku, na některé věci, které naprosto potřebují k udržení chodu své válečné mašinérie,“ řekl Harrison. „Zkoumali jsme jejich výrobní základnu, jejich chemickou základnu, abychom našli kritické body, věci, které Rusové nedokážou vyrobit sami.“
Rubiovy poznámky přišly poté, co USA v říjnu uvalily sankce na ruské producenty ropy Rosněfť a Lukoil ve snaze „degradovat“ ruskou válečnou mašinérii. Keatinge uvedl, že je příliš brzy na rozhodnutí, zda byly sankce proti Rosněfti a Lukoilu účinné. Bylo totiž učiněno jen málo pro vymáhání sekundárních sankcí proti společnostem, které nadále nakupovaly jejich ropu. „Úspěšný sankční režim se opírá nejen o identifikaci nových cílů, ale také o zajištění implementace proti již identifikovaným cílům,“ řekl. „Spojenci Ukrajiny musí důsledně vymáhat stávající sankce a podnikat kroky proti těm, kteří usnadňují jejich obcházení.“
Dekleptocracy se podílela na dřívějších snahách o uvalení sankcí na plynový terminál Arctic LNG 2. Spolupracovala s Bidenovou administrativou na identifikaci prvků projektu, jako jsou specifické tankery ledové třídy, které jsou pro jeho provoz nezbytné a zranitelné vůči tlaku USA. „Myslím, že odvedli neuvěřitelnou práci při prokazování potenciálních slabin, které by mohly být přinejmenším rušivé,“ řekla Cara Abercrombie, bývalá náměstkyně ministra obrany USA za vlády Joea Bidena. „Možná ne trvale poškozující, ale rozhodně rušivé.“
Dekleptocracy je součástí širšího úsilí občanské společnosti, které zahrnuje ukrajinské skupiny jako Razom We Stand a B4Ukraine a Center for Advanced Defense Studies v USA. Jejich cílem je prohledávat obrovské množství obchodních dat, aby nalezly slabiny v ruské válečné ekonomice a přesně určily cíle sankcí pro vlády. Keatinge uvedl, že tyto skupiny často nacházejí cíle, které tvůrci politik přehlížejí. „Je to velmi cenná práce. Pravidelně se objevují anomálie, které je třeba řešit,“ řekl.
Americká skupina identifikovala několik nejasných, ale potenciálně klíčových sankcí. Tvrdí, že by mohly vážně narušit válečné úsilí Ruska na Ukrajině, a to po nedávném zaměření se na největší ropné společnosti Kremlu. Předchozí kola sankcí byla uplatněna na ruské energetické společnosti, banky, vojenské dodavatele a také na „stínovou flotilu“ lodí přepravujících ruskou ropu.
Severokorejský režim nařídil zavedení výuky ruštiny jako povinného předmětu. Odpovídá to stylu, jakým Sovětský svaz a Spojené státy šířily svou moc během studené války. Jejich jazyky se postupně dostávaly do školních osnov a díky tomu se velmocím dařilo prosazovat vliv podstatně nenápadněji a dlouhodoběji, než kdyby to prováděly výhradně fyzickou silou. Ruština sice nadále upadá v celé Evropě, jak se ale zdá, v autoritářských režimech východní Asie ji čeká boom.
Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
Rusko je údajně „připraveno“ na válku s Evropou, prohlásil tamní prezident Vladimir Putin předtím, než americké mírové rozhovory skončily bez pokroku. Kremlův poradce následně uvedl, že ukrajinská krize se k řešení nijak nepřiblížila po jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Ruský prezident také obvinil evropské mocnosti ze sabotování mírového procesu.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.