Administrativa Donalda Trumpa představila ambiciózní „Námořní akční plán“ (Maritime Action Plan), který má za cíl vzkřísit upadající americké loďařství a obnovit status Spojených států jako námořní velmoci. Podle Jamese Holmese, experta na námořní strategii z Naval War College, jde o zásadní obrat v politice, který poprvé po desetiletích přináší ucelenou strategii pro celou námořní sféru, nikoliv jen pro vojenské námořnictvo.
USA dnes sice stále disponují špičkovým námořnictvem, ale jejich průmyslová základna v tomto sektoru povážlivě oslabila. Zatímco Čína zajišťuje přibližně polovinu celosvětové produkce lodí, podíl Spojených států klesl pod jedno procento. Akční plán proto navrhuje šest klíčových změn, které mají tento trend zvrátit a zajistit, aby Amerika nebyla při přepravě vojsk a zboží závislá na plavidlech postavených a vlastněných cizími mocnostmi.
Jedním z nejvýraznějších prvků plánu je vytvoření sta „zón námořní prosperity“. Tyto zóny mají přilákat investice do regionů mimo tradiční pobřežní centra, včetně oblastí kolem velkých řek, Velkých jezer, Aljašky či Havaje. Cílem je vtáhnout do loďařského průmyslu širší populaci a obnovit sbor kvalifikovaných řemeslníků, jako jsou svářeči a potrubáři, jejichž počet v posledních letech dramaticky klesl.
Plán také sází na moderní technologie, konkrétně na robotické a autonomní systémy. Dokument vyzývá k masové výrobě dronů a bezposádkových plavidel, které by mohly být montovány i v menších loděnicích ve vnitrozemí. Sjednocení konstrukčních návrhů by mělo umožnit soukromým firmám vyrábět tyto systémy ve velkém, čímž by se urychlilo posílení americké flotily o levná a efektivní plavidla.
Vzhledem k tomu, že obnova domácích kapacit potrvá roky, plán počítá s takzvanou „přemosťovací strategií“. USA chtějí uzavřít dohody s blízkými spojenci, jako jsou Jižní Korea a Japonsko, které disponují silným loďařským průmyslem. Během přechodného období by tito spojenci stavěli lodě pro americký komerční sektor, zatímco by zároveň investovali do amerických loděnic, aby se výroba postupně přesunula na půdu USA.
Nový přístup se má projevit i v samotné filozofii výroby. S výjimkou válečných lodí by se měly v maximální míře využívat již existující a osvědčené komerční návrhy, které lze snadno upravit pro potřeby různých vládních agentur. Cílem je vyrábět trupy lodí rychle a ve velkých sériích, přičemž specifické úpravy pro potřeby ministerstva obrany by se prováděly až po dodání hotového plavidla.
Pro zajištění stability celého projektu plán navrhuje zřízení „Svěřenského fondu pro námořní bezpečnost“. Soukromé firmy se často obávají spolupracovat se státem kvůli pomalé byrokracii a měnícím se požadavkům. Tento fond má zaručit dlouhodobé a předvídatelné financování, což umožní loděnicím plánovat investice, nakupovat materiál s předstihem a v klidu nabírat nové zaměstnance bez rizika, že politické změny zastaví přísun peněz.
James Holmes zdůrazňuje, že úspěch tohoto plánu závisí na podpoře Kongresu a na tom, zda se podaří udržet politickou shodu i po skončení Trumpova funkčního období. Obnova námořní síly je podle něj úkol na mnoho let, který vyžaduje nejen peníze, ale i změnu národního charakteru a návrat k tradici námořního národa. Jako historický milník uvádí rok 1940, kdy podobně ambiciózní zákony umožnily USA vybudovat flotilu, která rozhodla druhou světovou válku.
Česko bude mít vyšší než donedávna předpokládané rozpočtové deficity. Například nejnovější prognóza České národní banky prognózuje pro rok 2027 deficit 3,1 % HDP. Takovým schodkem by vláda porušila své vlastní programové prohlášení, kde říká, že setrvá bezpečně pod tříprocentní úrovní.
Meteorologické léto oficiálně začne, jakmile skončí květen. Přesto se již během následujícího víkendu můžeme v Česku dočkat tropického počasí. Meteorologové zmiňují tři oblasti, kde by teploty mohly překročit hranici 30 stupňů.
Světová zdravotnická organizace vyhlásila sedmnáctou epidemii viru ebola v Demokratické republice Kongo za stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Doposud bylo identifikováno 139 podezřelých úmrtí a téměř 600 případů nákazy touto krvácivou horečkou, přičemž většina z nich se nachází v severovýchodních provinciích Ituri a Severní Kivu. Dva případy se objevily také v sousední Ugandě u osob, které z Konga přicestovaly, a vážné obavy panují rovněž v Jižním Súdánu. Podle odborníků se nemoc v regionu nepozorovaně šířila již několik měsíců a kvůli vysoké mobilitě tamního obyvatelstva může trvat dlouhou dobu, než se situaci podaří dostat pod kontrolu. Regionální riziko je hodnoceno jako vysoké, zatímco riziko globálního šíření zůstává nízké.
Britský premiér Keir Starmer v současnosti bojuje o své politické přežití, protože více než osmdesát poslanců jeho vlastní Labouristické strany ho vyzvalo k rezignaci a aktuální průzkumy veřejného mínění z něj dělají historicky nejméně populárního lídra země. Přitom ještě před dvěma lety vstupoval do Downing Street po drtivém volebním vítězství, které ukončilo čtrnáctiletou vládu Konzervativní strany. Tehdy bývalý nejvyšší státní zástupce z dělnické rodiny představoval po éře skandálů Borise Johnsona naději na stabilitu a slušnost. Dnes však sedmdesát procent britské veřejnosti hodnotí jeho působení v čele vlády negativně a pouhých devatenáct procent občanů na něj má kladný názor.
Federální obžaloba bývalého kubánského vůdce Raúla Castra za sestřelení civilního letadla z roku 1996 může definitivně zhatit jakoukoliv šanci na diplomatickou dohodu a dovést Spojené státy a Kubu až k otevřenému vojenskému konfliktu. Zprávu o obvinění s nadšením přivítala kubánská exilová komunita v Miami, která se dlouhodobě staví proti jakýmkoliv ústupkům vůči Havaně a požaduje úplný konec současného režimu. Bývalý americký diplomat Ricardo Zúñiga, který v minulosti vedl tajná vyjednávání s Havanou, však varoval, že krok ministerstva spravedlnosti může mít zcela opačný účinek, protože Washington tímto krokem fakticky uzavřel veškeré komunikační kanály.
Ukrajina v reakci na masivní ruské nálety vybudovala sofistikovaný vrstvený systém protivzdušné obrany, který kombinuje umělou inteligenci s levnými technologiemi. Nedávný pohřeb dvou mladých sester v Kyjevě, které zahynuly v troskách obytného domu, připomněl tragickou lidskou cenu největšího souvislého leteckého útoku od začátku války. Během pouhých osmačtyřiceti hodin Rusko na ukrajinské cíle vypálilo 1 500 bezpilotních letounů a 56 raket. I přes ztráty na životech však ukrajinská obrana podstatnou část hrozeb zlikvidovala, když podle prezidenta Volodymyra Zelenského úspěšně zneškodnila 94 procent útočných dronů a 73 procent střel.
Francouzský prezident Emmanuel Macron představil novou jadernou doktrínu takzvaného předsunutého odstrašení, která znamená nejvýraznější posun v jaderné politice země za poslední desetiletí. Paříž tímto krokem signalizuje ochotu převzít větší odpovědnost za evropskou obranu a reaguje na pokračující tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který evropské spojence v NATO dlouhodobě kritizuje za nedostatečné sdílení vojenského břemene. Nová strategie zároveň odráží rostoucí obavy evropských lídrů o spolehlivost amerických závazků vůči alianci.
Americké zpravodajské služby naznačují, že Írán obnovuje své vojenské kapacity výrazně rychleji, než se původně předpokládalo. Během šestitýdenního příměří, které začalo na počátku dubna, Teherán již stihl restartovat část své produkce útočných bezpilotních letounů.
Ruský prezident Vladimir Putin se podle webu Politico snaží využít současného politického oslabení německého kancléře Friedricha Merze. V situaci, kdy Merzova popularita v Německu prudce klesá, Kreml zintenzivňuje své úsilí s cílem urychlit jeho politický pád. Tímto postupem se Moskva pokouší posílit pozice proruských sil na německé krajní pravici, reprezentované zejména opoziční stranou Alternativa pro Německo (AfD).
Americký prezident Donald Trump po telefonickém rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem prohlásil, že předseda izraelské vlády udělá cokoliv, co po něm bude požadovat. Šéf Bílého domu před novináři na letecké základně v Marylandu zdůraznil, že jsou s izraelským lídrem na stejné vlně, pokud jde o vyjednávání s cílem ukončit válečný konflikt s Íránem.
Severoatlantická aliance v současné době nemá žádnou plnohodnotnou alternativu k umělé inteligenci od americké společnosti Palantir, která se využívá přímo na bojištích. Jeden z nejvýše postavených velitelů NATO v této souvislosti upozornil, že pokud chce avaaavEvropa snížit svou závislost na obranných technologiích ze Spojených států, musí začít jednat mnohem rychleji než doposud.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že hodlá osobně jednat s tchajwanským lídrem Laj Čching-tem o potenciálním prodeji zbraní. Tento krok by znamenal zásadní odklon od dosavadních diplomatických zvyklostí. Nejvyšší představitelé Spojených států a Tchaj-wanu spolu totiž přímo nehovořili od roku 1979. Právě tehdy Washington přerušil oficiální vztahy s Tchaj-pejí, aby mohl diplomaticky uznat vládu v Pekingu.