Administrativa Donalda Trumpa představila ambiciózní „Námořní akční plán“ (Maritime Action Plan), který má za cíl vzkřísit upadající americké loďařství a obnovit status Spojených států jako námořní velmoci. Podle Jamese Holmese, experta na námořní strategii z Naval War College, jde o zásadní obrat v politice, který poprvé po desetiletích přináší ucelenou strategii pro celou námořní sféru, nikoliv jen pro vojenské námořnictvo.
USA dnes sice stále disponují špičkovým námořnictvem, ale jejich průmyslová základna v tomto sektoru povážlivě oslabila. Zatímco Čína zajišťuje přibližně polovinu celosvětové produkce lodí, podíl Spojených států klesl pod jedno procento. Akční plán proto navrhuje šest klíčových změn, které mají tento trend zvrátit a zajistit, aby Amerika nebyla při přepravě vojsk a zboží závislá na plavidlech postavených a vlastněných cizími mocnostmi.
Jedním z nejvýraznějších prvků plánu je vytvoření sta „zón námořní prosperity“. Tyto zóny mají přilákat investice do regionů mimo tradiční pobřežní centra, včetně oblastí kolem velkých řek, Velkých jezer, Aljašky či Havaje. Cílem je vtáhnout do loďařského průmyslu širší populaci a obnovit sbor kvalifikovaných řemeslníků, jako jsou svářeči a potrubáři, jejichž počet v posledních letech dramaticky klesl.
Plán také sází na moderní technologie, konkrétně na robotické a autonomní systémy. Dokument vyzývá k masové výrobě dronů a bezposádkových plavidel, které by mohly být montovány i v menších loděnicích ve vnitrozemí. Sjednocení konstrukčních návrhů by mělo umožnit soukromým firmám vyrábět tyto systémy ve velkém, čímž by se urychlilo posílení americké flotily o levná a efektivní plavidla.
Vzhledem k tomu, že obnova domácích kapacit potrvá roky, plán počítá s takzvanou „přemosťovací strategií“. USA chtějí uzavřít dohody s blízkými spojenci, jako jsou Jižní Korea a Japonsko, které disponují silným loďařským průmyslem. Během přechodného období by tito spojenci stavěli lodě pro americký komerční sektor, zatímco by zároveň investovali do amerických loděnic, aby se výroba postupně přesunula na půdu USA.
Nový přístup se má projevit i v samotné filozofii výroby. S výjimkou válečných lodí by se měly v maximální míře využívat již existující a osvědčené komerční návrhy, které lze snadno upravit pro potřeby různých vládních agentur. Cílem je vyrábět trupy lodí rychle a ve velkých sériích, přičemž specifické úpravy pro potřeby ministerstva obrany by se prováděly až po dodání hotového plavidla.
Pro zajištění stability celého projektu plán navrhuje zřízení „Svěřenského fondu pro námořní bezpečnost“. Soukromé firmy se často obávají spolupracovat se státem kvůli pomalé byrokracii a měnícím se požadavkům. Tento fond má zaručit dlouhodobé a předvídatelné financování, což umožní loděnicím plánovat investice, nakupovat materiál s předstihem a v klidu nabírat nové zaměstnance bez rizika, že politické změny zastaví přísun peněz.
James Holmes zdůrazňuje, že úspěch tohoto plánu závisí na podpoře Kongresu a na tom, zda se podaří udržet politickou shodu i po skončení Trumpova funkčního období. Obnova námořní síly je podle něj úkol na mnoho let, který vyžaduje nejen peníze, ale i změnu národního charakteru a návrat k tradici námořního národa. Jako historický milník uvádí rok 1940, kdy podobně ambiciózní zákony umožnily USA vybudovat flotilu, která rozhodla druhou světovou válku.
Kanadský premiér Mark Carney vyjádřil během probíhajícího summitu APEC v čínském Šen-čenu opatrnou podporu připravovanému trilaterálnímu setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf kanadské vlády přitom vyzdvihl zejména plánovanou agendu zaměřenou na kontrolu jaderných zbraní a odzbrojení. Toto diplomatické setkání třech velmocí se má uskutečnit ve čtvrtek na okraj probíhajícího mezinárodního summitu.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu čelí rostoucím obavám, že Spojené státy uvalí sankce na jeho soudce, a to v předvečer očekávaného rozhodnutí o obvinění Myanmaru z genocidy na menšině Rohingyů.
Francouzská politická scéna čelí novému diplomatickým patové situaci ohledně případné schůzky mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vůdkyní francouzské krajní pravice Marine Le Penovou. Přestože obě strany deklarují zájem o vzájemné setkání, nedaří se jim nalézt shodu na místě konání. Tento spor odráží širší neshody v pohledu na budoucí podporu Ukrajiny a priority zahraniční politiky.
Americký prezident Donald Trump přicestoval do čínského technologického centra v Šen-čenu na summit Asijsko-pacifické hospodářské spolupráci, kde ho bezprostředně po příletu na letištní ploše osobně přivítal čínský vůdce Si Ťin-pching v rámci vzácného a pečlivě připraveného diplomatického gesta.
Evropští diplomaté a představitelé vyjadřují podle webu Politico hluboké obavy z toho, že ruský prezident Vladimir Putin pouze předstírá ochotu vyjednávat o ukončení konfliktu na Ukrajině. Přestože americký prezident Donald Trump usralo usilovně tlačí na uzavření dohody, panují v evropských kruzích vážné pochybnosti o skutečných záměrech Moskvy. Tyto obavy zazněly v souvislosti s obnovením zprostředkovaných mírových rozhovorů, které proběhly v Abú Zabí za účasti amerických a ukrajinských zástupců.
Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval na zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, že ruský prezident Vladimir Putin nedosáhne vítězství nad Ukrajinou ani nezlomí západní podporu Kyjevu. Během 37. zasedání v takzvaném ramsteinském formátu šéf aliance prohlásil, že hlavním záměrem Moskvy je oslabit Evropu šířením nejistoty. Podle jeho slov se Kreml snaží vyvolávat neshody a destabilizovat situaci na celém kontinentu.
Ukrajina plánuje v roce 2027 více než ztrojnásobit své schopnosti pro dálkové údery hluboko v ruském vnitrozemí, přestože čelí výhradám ze strany Spojených států. Toto oznámení učinil ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara na závěr 37. zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, které proběhlo v takzvaném ramsteinském formátu za účasti ministrů obrany členských států NATO.
Izraelský parlament zvolil nového předsedu, čímž opozice udělala klíčový krok k odvrácení politik dosavadní vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Do čela Knesetu byl zvolen Matan Kahana, který je blízkým spojencem Gadiho Eisenkota. Právě Eisenkot nyní vede snahu o sestavení nové koalice a nahrazení současného kabinetu.
Britský premiér Andy Burnham míří na nadcházející summit s Evropskou unií v Bruselu, který se nese ve znamení odlišných podmínek od doby odchodu Británie z bloku. Domácí opozice v čele s konzervativci a hnutím Reform UK přitom vládní kroky ostře kritizuje a varuje před nekontrolovanou imigrací či zadními dvířky zpět do unie. Očekávání ohledně rozsahu blížících se dohod se přitom různí podle politických perspektiv obou stran.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio odmítl obavy veřejnosti a prohlásil, že neexistují žádné důkazy spojující nedávnou vlnu výpadků informačních technologií ve Spojených státech. Reagoval tak na sérii poruch, které v posledním týdnu postihly leteckou dopravu, bankovní sektor či vládní systémy. Podle jeho slov se země nenachází pod systémovým útokem a jednotlivé incidenty spolu vzájemně nesouvisí.
Nadcházející setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a čínského lídra Si Ťin-pchinga v Číně provází nečekaná komplikace v podobě špionážního skandálu kolem společnosti Nvidia. Bývalý výkonný ředitel firmy Jensen Huang odstoupil z funkce kvůli aféře spojené s čínskou podnikatelkou Alice Huangovou, kterou americké zpravodajské služby podezírají z vazeb na čínské zpravodajské struktury. Tato událost se rychle stává novým ohniskem napětí v již tak křehkých vztazích mezi Spojenými státy a Čínou.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Írán zaplatí obrovskou cenu, pokud by uskutečnil plán na použití špinavé bomby. Reagoval tak na zprávu stanice CNN, podle které americké zpravodajské služby evidují plány Teheránu na takový útok v hlavním městě USA. O těchto plánech informovalo sedm amerických představitelů.