Administrativa Donalda Trumpa představila ambiciózní „Námořní akční plán“ (Maritime Action Plan), který má za cíl vzkřísit upadající americké loďařství a obnovit status Spojených států jako námořní velmoci. Podle Jamese Holmese, experta na námořní strategii z Naval War College, jde o zásadní obrat v politice, který poprvé po desetiletích přináší ucelenou strategii pro celou námořní sféru, nikoliv jen pro vojenské námořnictvo.
USA dnes sice stále disponují špičkovým námořnictvem, ale jejich průmyslová základna v tomto sektoru povážlivě oslabila. Zatímco Čína zajišťuje přibližně polovinu celosvětové produkce lodí, podíl Spojených států klesl pod jedno procento. Akční plán proto navrhuje šest klíčových změn, které mají tento trend zvrátit a zajistit, aby Amerika nebyla při přepravě vojsk a zboží závislá na plavidlech postavených a vlastněných cizími mocnostmi.
Jedním z nejvýraznějších prvků plánu je vytvoření sta „zón námořní prosperity“. Tyto zóny mají přilákat investice do regionů mimo tradiční pobřežní centra, včetně oblastí kolem velkých řek, Velkých jezer, Aljašky či Havaje. Cílem je vtáhnout do loďařského průmyslu širší populaci a obnovit sbor kvalifikovaných řemeslníků, jako jsou svářeči a potrubáři, jejichž počet v posledních letech dramaticky klesl.
Plán také sází na moderní technologie, konkrétně na robotické a autonomní systémy. Dokument vyzývá k masové výrobě dronů a bezposádkových plavidel, které by mohly být montovány i v menších loděnicích ve vnitrozemí. Sjednocení konstrukčních návrhů by mělo umožnit soukromým firmám vyrábět tyto systémy ve velkém, čímž by se urychlilo posílení americké flotily o levná a efektivní plavidla.
Vzhledem k tomu, že obnova domácích kapacit potrvá roky, plán počítá s takzvanou „přemosťovací strategií“. USA chtějí uzavřít dohody s blízkými spojenci, jako jsou Jižní Korea a Japonsko, které disponují silným loďařským průmyslem. Během přechodného období by tito spojenci stavěli lodě pro americký komerční sektor, zatímco by zároveň investovali do amerických loděnic, aby se výroba postupně přesunula na půdu USA.
Nový přístup se má projevit i v samotné filozofii výroby. S výjimkou válečných lodí by se měly v maximální míře využívat již existující a osvědčené komerční návrhy, které lze snadno upravit pro potřeby různých vládních agentur. Cílem je vyrábět trupy lodí rychle a ve velkých sériích, přičemž specifické úpravy pro potřeby ministerstva obrany by se prováděly až po dodání hotového plavidla.
Pro zajištění stability celého projektu plán navrhuje zřízení „Svěřenského fondu pro námořní bezpečnost“. Soukromé firmy se často obávají spolupracovat se státem kvůli pomalé byrokracii a měnícím se požadavkům. Tento fond má zaručit dlouhodobé a předvídatelné financování, což umožní loděnicím plánovat investice, nakupovat materiál s předstihem a v klidu nabírat nové zaměstnance bez rizika, že politické změny zastaví přísun peněz.
James Holmes zdůrazňuje, že úspěch tohoto plánu závisí na podpoře Kongresu a na tom, zda se podaří udržet politickou shodu i po skončení Trumpova funkčního období. Obnova námořní síly je podle něj úkol na mnoho let, který vyžaduje nejen peníze, ale i změnu národního charakteru a návrat k tradici námořního národa. Jako historický milník uvádí rok 1940, kdy podobně ambiciózní zákony umožnily USA vybudovat flotilu, která rozhodla druhou světovou válku.
Politický osud vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penové se rozhodne v úterý, kdy pařížský odvolací soud vynese verdikt ohledně její způsobilosti kandidovat v prezidentských volbách v roce 2027.
Tento víkend uplynulo čtvrt tisíciletí od chvíle, kdy se ve Filadelfii sešel Druhý kontinentální kongres zastupující třináct kolonií, aby podepsal Deklaraci nezávislosti. Válka s Británií sice v té době běžela už přes rok a trvala ještě dalších sedm let, ale 4. července 1776 se zrodily Spojené státy americké.
Světové oceány za sebou mají celý rok bezprecedentního horka, během něhož byl každý jediný den překonán nový teplotní rekord. Údaje Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a nástroje Climate Reanalyzer Mainské univerzity ukazují, že povrchové teploty globálního oceánu začaly bořit denní maxima v polovině března loňského roku.
Hluboko pod nekonečnou bílou plání Antarktidy, nedaleko odlehlé francouzsko-italské výzkumné stanice Concordia, vznikl unikátní archiv světové klimatické paměti. Nejedná se o žádnou stavbu z oceli či betonu, nenašli byste tu ani hučící mrazáky nebo složité zabezpečovací systémy. Tato bezpečná svatyně byla vyhloubena přímo do zhutněného sněhu v hloubce deseti metrů pod povrchem.
Americký prezident Donald Trump výrazně proměnil Severoatlantickou alianci, když z původního spojenectví postaveného na sdílených demokratických hodnotách vytvořil transakční model zaměřený na obchod a byznys.
Švédský ostrov Gotland, ležící na strategickém místě v Baltském moři, prochází v reakci na rostoucí napětí ve vztazích s Ruskem rychlým procesem remilitarizace. Zatímco ještě v roce 2005 byl poslední vojenský pluk na ostrově zrušen, v současnosti se zde stovky mladých branců připravují na možnou obranu území.
Kreml zorganizoval rozsáhlou sledovací kampaň zaměřenou na jaderná zařízení napříč Evropou, přičemž k tomu podle odborníků využíval bezpilotní letouny vypouštěné z plavidel ruské stínové flotily. Tyto nové závěry by mohly objasnit dva roky starou záhadu, která začala v momentě, kdy byly nad čtyřmi citlivými americkými vojenskými základnami ve Spojeném království zpozorovány drony.
Ukrajinské obranné síly provedly v neděli rozsáhlý koordinovaný úder zaměřený na klíčovou ruskou vojenskou infrastrukturu a logistické uzly na okupovaných územích.
V Teheránu byly zahájeny rozsáhlé smuteční obřady za bývalého íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a čtyři další členy jeho rodiny. Smutečních ceremonií v rozlehlém náboženském komplexu Mosalla imáma Chomejního se účastní obrovské davy lidí. Íránská státní televize odvysílala záběry tří Chameneího synů, kterými jsou Mostafá, Mejsam a Masúd, jak se modlí u vystavených rakví.
Francie s napětím očekává úterní soudní verdikt, který rozhodne o tom, zda se nacionalistická lídryně Marine Le Penová bude moci zúčastnit prezidentských voleb. Sázky jsou mimořádně vysoké, neboť nejnovější průzkumy veřejného mínění naznačují, že tato sedmapadesátiletá předsedkyně strany Národní sdružení (RN) má velmi dobrou pozici stát se příští hlavou státu.
Ruský prezident Vladimir Putin dlouhé čtyři roky úspěšně chránil domácí obyvatelstvo před ekonomickými dopady konfliktu na Ukrajině. Tato situace se však nyní zásadně mění. Nedávné ukrajinské útoky pomocí bezpilotních letounů a balistických raket, které cílily na klíčovou energetickou infrastrukturu, vyvolaly v Rusku bezprostřední a čím dál ostřejší palivovou krizi. Z minoritní nepříjemnosti se tak stal problém, který již většina Rusů nemůže ignorovat.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.