Administrativa Donalda Trumpa představila ambiciózní „Námořní akční plán“ (Maritime Action Plan), který má za cíl vzkřísit upadající americké loďařství a obnovit status Spojených států jako námořní velmoci. Podle Jamese Holmese, experta na námořní strategii z Naval War College, jde o zásadní obrat v politice, který poprvé po desetiletích přináší ucelenou strategii pro celou námořní sféru, nikoliv jen pro vojenské námořnictvo.
USA dnes sice stále disponují špičkovým námořnictvem, ale jejich průmyslová základna v tomto sektoru povážlivě oslabila. Zatímco Čína zajišťuje přibližně polovinu celosvětové produkce lodí, podíl Spojených států klesl pod jedno procento. Akční plán proto navrhuje šest klíčových změn, které mají tento trend zvrátit a zajistit, aby Amerika nebyla při přepravě vojsk a zboží závislá na plavidlech postavených a vlastněných cizími mocnostmi.
Jedním z nejvýraznějších prvků plánu je vytvoření sta „zón námořní prosperity“. Tyto zóny mají přilákat investice do regionů mimo tradiční pobřežní centra, včetně oblastí kolem velkých řek, Velkých jezer, Aljašky či Havaje. Cílem je vtáhnout do loďařského průmyslu širší populaci a obnovit sbor kvalifikovaných řemeslníků, jako jsou svářeči a potrubáři, jejichž počet v posledních letech dramaticky klesl.
Plán také sází na moderní technologie, konkrétně na robotické a autonomní systémy. Dokument vyzývá k masové výrobě dronů a bezposádkových plavidel, které by mohly být montovány i v menších loděnicích ve vnitrozemí. Sjednocení konstrukčních návrhů by mělo umožnit soukromým firmám vyrábět tyto systémy ve velkém, čímž by se urychlilo posílení americké flotily o levná a efektivní plavidla.
Vzhledem k tomu, že obnova domácích kapacit potrvá roky, plán počítá s takzvanou „přemosťovací strategií“. USA chtějí uzavřít dohody s blízkými spojenci, jako jsou Jižní Korea a Japonsko, které disponují silným loďařským průmyslem. Během přechodného období by tito spojenci stavěli lodě pro americký komerční sektor, zatímco by zároveň investovali do amerických loděnic, aby se výroba postupně přesunula na půdu USA.
Nový přístup se má projevit i v samotné filozofii výroby. S výjimkou válečných lodí by se měly v maximální míře využívat již existující a osvědčené komerční návrhy, které lze snadno upravit pro potřeby různých vládních agentur. Cílem je vyrábět trupy lodí rychle a ve velkých sériích, přičemž specifické úpravy pro potřeby ministerstva obrany by se prováděly až po dodání hotového plavidla.
Pro zajištění stability celého projektu plán navrhuje zřízení „Svěřenského fondu pro námořní bezpečnost“. Soukromé firmy se často obávají spolupracovat se státem kvůli pomalé byrokracii a měnícím se požadavkům. Tento fond má zaručit dlouhodobé a předvídatelné financování, což umožní loděnicím plánovat investice, nakupovat materiál s předstihem a v klidu nabírat nové zaměstnance bez rizika, že politické změny zastaví přísun peněz.
James Holmes zdůrazňuje, že úspěch tohoto plánu závisí na podpoře Kongresu a na tom, zda se podaří udržet politickou shodu i po skončení Trumpova funkčního období. Obnova námořní síly je podle něj úkol na mnoho let, který vyžaduje nejen peníze, ale i změnu národního charakteru a návrat k tradici námořního národa. Jako historický milník uvádí rok 1940, kdy podobně ambiciózní zákony umožnily USA vybudovat flotilu, která rozhodla druhou světovou válku.
Zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora, k němuž došlo pouhých 20 dní po zveřejnění tří milionů dokumentů z archivu ministerstva spravedlnosti USA týkajících se Jeffreyho Epsteina, značí podle britských médií začátek rozsáhlého policejního vyšetřování. Ačkoli byl králův bratr po výslechu propuštěn a jakékoli pochybení dlouhodobě popírá, nově odtajněné spisy vrhají stín na jeho desetileté působení ve funkci britského obchodního zmocněnce. Právě tato role je nyní středobodem vyšetřování podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele.
Možný vojenský úder Spojených států proti Íránu představuje pro administrativu Donalda Trumpa značné riziko. Prezident v současnosti zvažuje útok na zemi, která disponuje třetími největšími zásobami ropy na světě a kontroluje klíčovou námořní trasu. Jakékoli narušení stability v této oblasti by mohlo vést k okamžitému a prudkému zdražení pohonných hmot, což by přímo zasáhlo peněženky amerických domácností.
Administrativa Donalda Trumpa představila ambiciózní „Námořní akční plán“ (Maritime Action Plan), který má za cíl vzkřísit upadající americké loďařství a obnovit status Spojených států jako námořní velmoci. Podle Jamese Holmese, experta na námořní strategii z Naval War College, jde o zásadní obrat v politice, který poprvé po desetiletích přináší ucelenou strategii pro celou námořní sféru, nikoliv jen pro vojenské námořnictvo.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že nařídí ministerstvu obrany a dalším vládním agenturám zveřejnit veškeré složky, které mají k dispozici ohledně pátrání po mimozemském životě. Ve svém příspěvku na sociálních sítích uvedl, že požádá ministra obrany o zahájení procesu identifikace a odtajnění dokumentů týkajících se mimozemského života, neidentifikovaných anomálních jevů (UAP) a neidentifikovaných létajících objektů (UFO).
V rybářské vesnici Sedanka na ruském Dálném východě je život drsný i bez válečného konfliktu. Většina domů zde postrádá tekoucí vodu, splachovací toalety i ústřední topení, přestože teploty v zimě běžně klesají k -10 °C. Osada, obklopená tundrou a bažinami, je po většinu roku dostupná pouze říčním člunem nebo pásovými vozidly, v zimě pak jen sněžnými skútry či helikoptérou. Místních pracovních příležitostí je minimum a lidé přežívají díky rybolovu a pěstování vlastních potravin.
Evropská unie čelí na globální scéně ostré kritice za svůj přístup k regulaci umělé inteligence. Na světovém summitu o AI, který se konal v Novém Dillí, zazněla na adresu Bruselu tvrdá slova od vládních představitelů, lobbistů i technologických expertů. Podle mnoha účastníků si Evropa svým ambiciózním zákonem o AI (AI Act) z roku 2024 obrazně řečeno „prostřelila vlastní nohu“.
Po zatčení Andrewa Mountbattena-Windsora vydal král Karel III. prohlášení, v němž zdůraznil, že úřady mají „plnou a bezvýhradnou podporu i spolupráci“ koruny. Tato situace však vyvolává zásadní otázku, zda existuje způsob, jakým by tento vývoj mohl dopadnout pro palác, královskou rodinu a samotnou monarchii jinak než špatně.
Britská policie ještě ve čtvrtek propustila zadrženého Andrewa Mountbatten-Windsora, tedy bývalého prince Andrewa. Policisté ho zatkli ve čtvrtek ráno v souvislosti s kauzou kolem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Policie zdůraznila, že vyšetřování případu nadále pokračuje.
Agáta Hanychová a Ornella Koktová mají úspěšný podcast, ale už mezi nimi v minulosti došlo ke konfliktům. Napětí panuje i po zásadním oznámení druhé jmenované. U Ornelly totiž nejde jen o rozvod s manželem. Hanychové podle všeho mnohem víc vidí, že kamarádka bez jejího vědomí natočila dokument o sobě.
NHL po dvanácti letech opět pustila hokejisty na olympijský turnaj. Nechyběli v něm ani Češi, kteří se s ním rozloučili po čtvrtfinálové porážce v prodloužení s favorizovanou Kanadou. Na ledě nechyběl David Pastrňák a po zápase se podělil o dojmy.
Britská policie dnes zatkla bývalého prince Andrewa. Premiér Keir Starmer už před zadržením člena královské rodiny prohlásil, že policie by měla prošetřit jeho kauzu s důrazem na dodržení principu rovnosti před zákonem. Nevyloučil také parlamentní diskuzi o případu. Mladší bratr krále Karla III. by podle politika měl zároveň vypovídat v USA.
Sněhová kalamita hrozí už dnes v jižních oblastech České republiky. Podle aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) může napadnout až 12 centimetrů sněhu. Meteorologové varují řidiče, že mohou nastat dopravní komplikace.