Zašlá sláva amerického námořnictva: Jak chtějí USA bojovat s rostoucím vlivem Číny na moři?

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Depositphotos
Klára Marková 20. února 2026 11:51
Sdílej:

Administrativa Donalda Trumpa představila ambiciózní „Námořní akční plán“ (Maritime Action Plan), který má za cíl vzkřísit upadající americké loďařství a obnovit status Spojených států jako námořní velmoci. Podle Jamese Holmese, experta na námořní strategii z Naval War College, jde o zásadní obrat v politice, který poprvé po desetiletích přináší ucelenou strategii pro celou námořní sféru, nikoliv jen pro vojenské námořnictvo.

USA dnes sice stále disponují špičkovým námořnictvem, ale jejich průmyslová základna v tomto sektoru povážlivě oslabila. Zatímco Čína zajišťuje přibližně polovinu celosvětové produkce lodí, podíl Spojených států klesl pod jedno procento. Akční plán proto navrhuje šest klíčových změn, které mají tento trend zvrátit a zajistit, aby Amerika nebyla při přepravě vojsk a zboží závislá na plavidlech postavených a vlastněných cizími mocnostmi.

Jedním z nejvýraznějších prvků plánu je vytvoření sta „zón námořní prosperity“. Tyto zóny mají přilákat investice do regionů mimo tradiční pobřežní centra, včetně oblastí kolem velkých řek, Velkých jezer, Aljašky či Havaje. Cílem je vtáhnout do loďařského průmyslu širší populaci a obnovit sbor kvalifikovaných řemeslníků, jako jsou svářeči a potrubáři, jejichž počet v posledních letech dramaticky klesl.

Plán také sází na moderní technologie, konkrétně na robotické a autonomní systémy. Dokument vyzývá k masové výrobě dronů a bezposádkových plavidel, které by mohly být montovány i v menších loděnicích ve vnitrozemí. Sjednocení konstrukčních návrhů by mělo umožnit soukromým firmám vyrábět tyto systémy ve velkém, čímž by se urychlilo posílení americké flotily o levná a efektivní plavidla.

Vzhledem k tomu, že obnova domácích kapacit potrvá roky, plán počítá s takzvanou „přemosťovací strategií“. USA chtějí uzavřít dohody s blízkými spojenci, jako jsou Jižní Korea a Japonsko, které disponují silným loďařským průmyslem. Během přechodného období by tito spojenci stavěli lodě pro americký komerční sektor, zatímco by zároveň investovali do amerických loděnic, aby se výroba postupně přesunula na půdu USA.

Nový přístup se má projevit i v samotné filozofii výroby. S výjimkou válečných lodí by se měly v maximální míře využívat již existující a osvědčené komerční návrhy, které lze snadno upravit pro potřeby různých vládních agentur. Cílem je vyrábět trupy lodí rychle a ve velkých sériích, přičemž specifické úpravy pro potřeby ministerstva obrany by se prováděly až po dodání hotového plavidla.

Pro zajištění stability celého projektu plán navrhuje zřízení „Svěřenského fondu pro námořní bezpečnost“. Soukromé firmy se často obávají spolupracovat se státem kvůli pomalé byrokracii a měnícím se požadavkům. Tento fond má zaručit dlouhodobé a předvídatelné financování, což umožní loděnicím plánovat investice, nakupovat materiál s předstihem a v klidu nabírat nové zaměstnance bez rizika, že politické změny zastaví přísun peněz.

James Holmes zdůrazňuje, že úspěch tohoto plánu závisí na podpoře Kongresu a na tom, zda se podaří udržet politickou shodu i po skončení Trumpova funkčního období. Obnova námořní síly je podle něj úkol na mnoho let, který vyžaduje nejen peníze, ale i změnu národního charakteru a návrat k tradici námořního národa. Jako historický milník uvádí rok 1940, kdy podobně ambiciózní zákony umožnily USA vybudovat flotilu, která rozhodla druhou světovou válku.

Stalo se
Novinky
Ukrajinská armáda

Ukrajinskou armádu nezastaví ani USA. Kyjev plánuje ztrojnásobit schopnosti pro dálkové údery v Rusku

Ukrajina plánuje v roce 2027 více než ztrojnásobit své schopnosti pro dálkové údery hluboko v ruském vnitrozemí, přestože čelí výhradám ze strany Spojených států. Toto oznámení učinil ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara na závěr 37. zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, které proběhlo v takzvaném ramsteinském formátu za účasti ministrů obrany členských států NATO.

Novinky
Benjamin Netanjahu

Další políček Netanjahuovi: Izraelský parlament zvolil za předsedu spojence Eisenkota

Izraelský parlament zvolil nového předsedu, čímž opozice udělala klíčový krok k odvrácení politik dosavadní vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Do čela Knesetu byl zvolen Matan Kahana, který je blízkým spojencem Gadiho Eisenkota. Právě Eisenkot nyní vede snahu o sestavení nové koalice a nahrazení současného kabinetu.

Novinky
Ilustrační foto

Návrat do celní unie, jednotného trhu či Unie? Británie se snaží obnovit integraci s EU, ta se od dob brexitu změnila

Britský premiér Andy Burnham míří na nadcházející summit s Evropskou unií v Bruselu, který se nese ve znamení odlišných podmínek od doby odchodu Británie z bloku. Domácí opozice v čele s konzervativci a hnutím Reform UK přitom vládní kroky ostře kritizuje a varuje před nekontrolovanou imigrací či zadními dvířky zpět do unie. Očekávání ohledně rozsahu blížících se dohod se přitom různí podle politických perspektiv obou stran.

Novinky
Marco Rubio

Letadla, banky i úřady. USA zasáhla vlna výpadků informačních technologií, Rubio prozradil podrobnosti

Americký ministr zahraničí Marco Rubio odmítl obavy veřejnosti a prohlásil, že neexistují žádné důkazy spojující nedávnou vlnu výpadků informačních technologií ve Spojených státech. Reagoval tak na sérii poruch, které v posledním týdnu postihly leteckou dopravu, bankovní sektor či vládní systémy. Podle jeho slov se země nenachází pod systémovým útokem a jednotlivé incidenty spolu vzájemně nesouvisí.