Pod povrchem Země se možná skrývá zlatý poklad větší, než si kdo kdy dokázal představit. Nová vědecká studie naznačuje, že hluboko v nitru planety dochází k pomalému, ale skutečnému „úniku“ zlata a dalších vzácných kovů z kovového jádra směrem vzhůru do horních vrstev. Tento proces podle geochemiků může trvat stovky milionů let a zanechává stopy v sopečných ostrovech jako Havaj.
Výsledky tříleté analýzy havajských čedičových hornin, publikované 21. května v prestižním vědeckém časopise Nature, poskytly nejsilnější důkaz, že zemské jádro není zcela izolované, jak se dříve domnívali vědci, ale že materiál z něj skutečně proniká do zemského pláště – vrstvy mezi tenkou kůrou a jádrem.
„Před čtyřiceti lety se poprvé objevila teorie, že by mohlo docházet k úniku materiálu z jádra do pláště, ale dosavadní signály byly nejednoznačné,“ řekl hlavní autor studie Nils Messling z Univerzity v Göttingenu. „Nyní máme podle mě první velmi silný důkaz, že část jádra se skutečně dostává do pláště.“
Podle vědců více než 99,95 % veškerého zlata na Zemi leží v jejím roztaveném kovovém jádru spolu s platinou, iridiem, osmium a dalšími těžkými kovy. Vznik tohoto bohatství se datuje do období před 4,5 miliardami let, kdy se Země utvářela z nárazů meteorů.
Vědecký tým analyzoval vzorky lávových hornin odebraných z podmořských sopek i z povrchu Havaje, včetně čediče z jezera Kilauea Iki, které vybuchlo v roce 1959. Z hornin vědci extrahovali stopové množství ruthenia – vzácného kovu ze skupiny platiny, který by měl být v zemském plášti prakticky neexistující. To, že se v horninách našlo, podle vědců dokazuje, že musel pocházet z jádra.
Ruthenium je přitom chemicky velmi podobné zlatu, takže jeho přítomnost naznačuje, že zlato se do horních vrstev Země dostává stejným způsobem. Ačkoliv jde o „mikroskopické“ množství, v geologickém měřítku to může být významné. Výzkum tak poprvé jasně potvrzuje, že tzv. horké skvrny – sopečná místa jako Havaj – mohou být napájeny proudy materiálu z hlubokého rozhraní mezi jádrem a pláštěm.
„Zjistili jsme, že obrovské objemy přehřátého plášťového materiálu – stovky kvadrilionů tun – stoupají od rozhraní jádra a pláště až k povrchu a vytvářejí oceánské ostrovy jako Havaj,“ uvedl spoluautor studie Matthias Willbold.
Vědci identifikovali specifický izotop ruthenia, který se nachází pouze ve starodávných stavebních materiálech planety, jež se dnes už v meteoritech nevyskytují. Tento izotop byl podle Messlinga uzavřen v jádru při jeho formování, a jeho současná přítomnost v čediči z Havaje tak potvrzuje jeho původ.
Zemské jádro se skládá ze dvou vrstev: pevného vnitřního jádra o poloměru zhruba 1 200 kilometrů a kapalného vnějšího jádra, které sahá až do hloubky téměř 2 900 kilometrů. Oproti tomu plášť, složený převážně z pevných hornin, má tloušťku přibližně 2 900 kilometrů a podle dosavadních teorií by se jeho hmota s jádrem neměla míchat – jejich hustota je totiž velmi odlišná.
„Jádro a plášť by spolu neměly vůbec interagovat, podobně jako olej a voda,“ říká Messling. „Ale přesto se to nějak děje – a zatím nevíme proč.“
Proces podle Messlinga probíhá extrémně pomalu – může trvat 500 milionů až miliardu let, než se materiál z jádra dostane k povrchu. Pokud však trvá neustále, mohlo by to podle vědců znamenat, že zásoby zlata na Zemi se pomalu obnovují.
„Je to fascinující myšlenka. I když tento proces má nulový dopad na úrovni jednoho ostrova, pokud ho rozšíříme na celé dějiny Země, může změnit složení planety,“ říká Messling.
Někteří odborníci, kteří se studie neúčastnili, její závěry přivítali. Podle Helen Williamsové z Univerzity v Cambridge jde o vzrušující objev, jenž potvrzuje, že sopečné horké skvrny obsahují materiál pocházející z kovového jádra.
Jesse Reimink z Pensylvánské státní univerzity dodal, že „nová data skutečně potvrzují starou hypotézu – že jádro chemicky uniká do pláště“. A dánský geochemik Pedro Waterton souhlasí, že část zlata v zemské kůře mohla původně pocházet z jádra, i když pravděpodobně jen velmi malé množství.
Navzdory vzrušujícímu objevu ale vědci dodávají, že vytěžení zlata přímo z jádra je nemožné – rozhraní mezi pláštěm a jádrem je více než 2 800 kilometrů hluboko, zatímco nejhlubší vrt do zemské kůry dosáhl sotva 12,3 kilometru.
Přesto jde o zásadní posun v našem chápání toho, jak je Země chemicky propojena napříč svými hlubokými vrstvami – a že její jádro možná dodnes ovlivňuje nejen složení planety, ale i její bohatství.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.