Pod povrchem Země se možná skrývá zlatý poklad větší, než si kdo kdy dokázal představit. Nová vědecká studie naznačuje, že hluboko v nitru planety dochází k pomalému, ale skutečnému „úniku“ zlata a dalších vzácných kovů z kovového jádra směrem vzhůru do horních vrstev. Tento proces podle geochemiků může trvat stovky milionů let a zanechává stopy v sopečných ostrovech jako Havaj.
Výsledky tříleté analýzy havajských čedičových hornin, publikované 21. května v prestižním vědeckém časopise Nature, poskytly nejsilnější důkaz, že zemské jádro není zcela izolované, jak se dříve domnívali vědci, ale že materiál z něj skutečně proniká do zemského pláště – vrstvy mezi tenkou kůrou a jádrem.
„Před čtyřiceti lety se poprvé objevila teorie, že by mohlo docházet k úniku materiálu z jádra do pláště, ale dosavadní signály byly nejednoznačné,“ řekl hlavní autor studie Nils Messling z Univerzity v Göttingenu. „Nyní máme podle mě první velmi silný důkaz, že část jádra se skutečně dostává do pláště.“
Podle vědců více než 99,95 % veškerého zlata na Zemi leží v jejím roztaveném kovovém jádru spolu s platinou, iridiem, osmium a dalšími těžkými kovy. Vznik tohoto bohatství se datuje do období před 4,5 miliardami let, kdy se Země utvářela z nárazů meteorů.
Vědecký tým analyzoval vzorky lávových hornin odebraných z podmořských sopek i z povrchu Havaje, včetně čediče z jezera Kilauea Iki, které vybuchlo v roce 1959. Z hornin vědci extrahovali stopové množství ruthenia – vzácného kovu ze skupiny platiny, který by měl být v zemském plášti prakticky neexistující. To, že se v horninách našlo, podle vědců dokazuje, že musel pocházet z jádra.
Ruthenium je přitom chemicky velmi podobné zlatu, takže jeho přítomnost naznačuje, že zlato se do horních vrstev Země dostává stejným způsobem. Ačkoliv jde o „mikroskopické“ množství, v geologickém měřítku to může být významné. Výzkum tak poprvé jasně potvrzuje, že tzv. horké skvrny – sopečná místa jako Havaj – mohou být napájeny proudy materiálu z hlubokého rozhraní mezi jádrem a pláštěm.
„Zjistili jsme, že obrovské objemy přehřátého plášťového materiálu – stovky kvadrilionů tun – stoupají od rozhraní jádra a pláště až k povrchu a vytvářejí oceánské ostrovy jako Havaj,“ uvedl spoluautor studie Matthias Willbold.
Vědci identifikovali specifický izotop ruthenia, který se nachází pouze ve starodávných stavebních materiálech planety, jež se dnes už v meteoritech nevyskytují. Tento izotop byl podle Messlinga uzavřen v jádru při jeho formování, a jeho současná přítomnost v čediči z Havaje tak potvrzuje jeho původ.
Zemské jádro se skládá ze dvou vrstev: pevného vnitřního jádra o poloměru zhruba 1 200 kilometrů a kapalného vnějšího jádra, které sahá až do hloubky téměř 2 900 kilometrů. Oproti tomu plášť, složený převážně z pevných hornin, má tloušťku přibližně 2 900 kilometrů a podle dosavadních teorií by se jeho hmota s jádrem neměla míchat – jejich hustota je totiž velmi odlišná.
„Jádro a plášť by spolu neměly vůbec interagovat, podobně jako olej a voda,“ říká Messling. „Ale přesto se to nějak děje – a zatím nevíme proč.“
Proces podle Messlinga probíhá extrémně pomalu – může trvat 500 milionů až miliardu let, než se materiál z jádra dostane k povrchu. Pokud však trvá neustále, mohlo by to podle vědců znamenat, že zásoby zlata na Zemi se pomalu obnovují.
„Je to fascinující myšlenka. I když tento proces má nulový dopad na úrovni jednoho ostrova, pokud ho rozšíříme na celé dějiny Země, může změnit složení planety,“ říká Messling.
Někteří odborníci, kteří se studie neúčastnili, její závěry přivítali. Podle Helen Williamsové z Univerzity v Cambridge jde o vzrušující objev, jenž potvrzuje, že sopečné horké skvrny obsahují materiál pocházející z kovového jádra.
Jesse Reimink z Pensylvánské státní univerzity dodal, že „nová data skutečně potvrzují starou hypotézu – že jádro chemicky uniká do pláště“. A dánský geochemik Pedro Waterton souhlasí, že část zlata v zemské kůře mohla původně pocházet z jádra, i když pravděpodobně jen velmi malé množství.
Navzdory vzrušujícímu objevu ale vědci dodávají, že vytěžení zlata přímo z jádra je nemožné – rozhraní mezi pláštěm a jádrem je více než 2 800 kilometrů hluboko, zatímco nejhlubší vrt do zemské kůry dosáhl sotva 12,3 kilometru.
Přesto jde o zásadní posun v našem chápání toho, jak je Země chemicky propojena napříč svými hlubokými vrstvami – a že její jádro možná dodnes ovlivňuje nejen složení planety, ale i její bohatství.
Ukrajinská tajná služba zatkla příslušníka armádního letectva, který je podezřelý ze špionáže pro Rusko. Na případ upozornilo Politico. Podle vyšetřovatelů měl poskytovat lokace a letové plány stíhaček, které Ukrajině dodali západní spojenci.
Nejhoršího možného vysvětlení absence Laďky Něrgešové ve vysílání stanice CNN Prima News se dočkali její diváci. Příčinou jsou totiž velmi vážné zdravotní potíže. U moderátorky odhalen nádor na mozku, který si vyžádal operaci a léčbu chemoterapií.
Aprílové počasí si v létě asi nikdo nepřeje, v Česku je však v posledních dnech realitou. Maxima jsou někdy až o téměř tři stupně nižší, než je průměr pro tuto roční dobu. Změna přitom podle meteorologů není na obzoru.
Jaromír Soukup naposledy oficiálně tvořil pár s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen, ale následoval rozchod, po kterém se ona dokonce otočila proti němu. Ve sporu u soudu totiž svědčila ve prospěch Agáty Hanychové. Nyní to navíc vypadá, že za Soukupa našla jinou zámožnou náhradu.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.