Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že při nedávném leteckém úderu v Gaze byl zabit Muhammad Sinvár, jeden z nejvýše postavených a nejhledanějších velitelů Hamásu. Podle Netanjahua jde o další z řady úspěšných likvidací, které zasáhly vedení této islamistické organizace. Zatím však nevedly k jejímu definitivnímu oslabení.
Muhammad Sinvár, bratr někdejšího vůdce Hamásu Jahji Sinvára, který padl při izraelském útoku v říjnu loňského roku, byl považován za vojensky zkušenějšího a stejně neústupného jako jeho sourozenec. Od začátku války se skrýval a podle izraelské armády se podílel na plánování útoků z 7. října 2023, při nichž zemřelo přes 1 200 lidí a dalších asi 250 bylo uneseno.
Netanjahu oznámil jeho smrt při projevu v izraelském parlamentu u příležitosti 600. dne od útoku Hamásu. Uvedl, že Izrael likvidoval „desítky tisíc teroristů“ a konkrétně jmenoval zabité vrcholné představitele Hamásu – Mohammeda Deifa, Ismaila Haníju, Jahju Sinvára a nyní i Muhammada Sinvára.
Podle izraelských zdrojů byl Muhammad Sinvár cílem úderu na Evropskou nemocnici v Khan Júnisu, ke kterému došlo 13. května – den poté, co Hamás propustil izraelsko-amerického vojáka Edana Alexandera. Tehdy izraelská armáda oznámila zásah proti velitelskému centru Hamásu v podzemních prostorách nemocnice. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví si útok vyžádal desítky mrtvých a zraněných.
Hamás tehdy zprávu o Sinvárově smrti odmítl potvrdit a prohlásil, že pouze on sám je oprávněn takové informace ověřovat. Pokud se smrt Muhammada Sinvára potvrdí, půjde o vážnou ztrátu pro vojenské vedení Hamásu. Analytici však varují, že to konflikt neukončí – naopak by to mohlo zkomplikovat probíhající jednání o příměří.
Sinvár byl považován za klíčového velitele brigády Khan Júnis až do roku 2016 a Izrael ho označoval za schopného taktika. Armáda zveřejnila v prosinci 2023 video, na němž měl jet v autě tunelem u přechodu Erez. V únoru 2024 pak armáda tvrdila, že lokalizovala jeho kancelář v západní části Khan Júnisu.
Podle některých pozorovatelů, jako je Muhammad Šeháda z Evropské rady pro zahraniční vztahy, by jeho smrt mohla narušit vnitřní strukturu Hamásu v Gaze a ztížit vyjednávání o příměří. Hamás se totiž musí nově zorganizovat, a bez lídrů v Gaze se proces stává decentralizovanějším a složitějším.
Jiní experti, jako komentátor Avi Isaacharoff, míní, že Sinvárova smrt může otevřít prostor pragmatičtějším hlasům uvnitř Hamásu, jako je Chalíl al-Hajja, který se již nyní podílí na rozhovorech s Katarem a Spojenými státy.
Muhammad Sinvár měl za sebou 30 let zkušeností v ozbrojeném boji a podle izraelských bezpečnostních analytiků žil ve stínu, s maximálním utajením a po neúspěšném pokusu o atentát v roce 2003 zcela zmizel z veřejnosti. Podle projektu Counter Extremism Project se výrazně podílel na únosu izraelského vojáka Gilada Šalita v roce 2006 a na prosazení výměny za svého bratra.
I když izraelská armáda tvrdí, že Hamás přišel o až 20 000 bojovníků, stále operuje na mnoha místech v Gaze a opakovaně odpaloval rakety na Izrael. Podle think-tanku International Crisis Group však dokázal ztráty rychle doplnit náborem nových bojovníků.
Šeháda upozorňuje, že navzdory vojenským úspěchům Izraele se Hamás transformuje spíše do podoby partyzánského hnutí a jeho likvidace již není záležitostí jednotlivců. „Zabít Sinvára na tom nic nemění,“ řekl.
Podle bývalého poradce pro národní bezpečnost Ja'akova Amidora bude Izrael muset pokračovat v operacích ještě nejméně rok, než zcela zničí infrastrukturu Hamásu a vytvoří podmínky pro nové správní uspořádání Gazy.
Šeháda zároveň varuje, že načasování útoku – hned po propuštění rukojmího – může výrazně poškodit důvěru Hamásu v zprostředkovatele jako jsou Spojené státy nebo Katar. „Je to jasný signál, že žádné záruky zprostředkovatelů nestačí, ani když se dosáhne příměří,“ dodal.
Analytici se nakonec shodují, že budoucnost konfliktu se čím dál více odvíjí od postoje Spojených států. Podle komentátora deníku Haaretz Amose Harela už není hlavní otázkou, zda Sinvár žije či ne. „Další vývoj války závisí především na tom, co udělá prezident Donald Trump – a zda se mu podaří prosadit svou vůli na Netanjahua.“
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.
Ministerstvo financí Spojených států oznámilo krok, který nemá v americké historii obdoby. Podpis Donalda Trumpa se objeví na amerických bankovkách, čímž se stane vůbec prvním úřadujícím prezidentem v dějinách, jehož jméno ponese národní měna. Tato novinka má podle oficiálního vyjádření úřadu připomínat blížící se 250. výročí založení Spojených států.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
