Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že při nedávném leteckém úderu v Gaze byl zabit Muhammad Sinvár, jeden z nejvýše postavených a nejhledanějších velitelů Hamásu. Podle Netanjahua jde o další z řady úspěšných likvidací, které zasáhly vedení této islamistické organizace. Zatím však nevedly k jejímu definitivnímu oslabení.
Muhammad Sinvár, bratr někdejšího vůdce Hamásu Jahji Sinvára, který padl při izraelském útoku v říjnu loňského roku, byl považován za vojensky zkušenějšího a stejně neústupného jako jeho sourozenec. Od začátku války se skrýval a podle izraelské armády se podílel na plánování útoků z 7. října 2023, při nichž zemřelo přes 1 200 lidí a dalších asi 250 bylo uneseno.
Netanjahu oznámil jeho smrt při projevu v izraelském parlamentu u příležitosti 600. dne od útoku Hamásu. Uvedl, že Izrael likvidoval „desítky tisíc teroristů“ a konkrétně jmenoval zabité vrcholné představitele Hamásu – Mohammeda Deifa, Ismaila Haníju, Jahju Sinvára a nyní i Muhammada Sinvára.
Podle izraelských zdrojů byl Muhammad Sinvár cílem úderu na Evropskou nemocnici v Khan Júnisu, ke kterému došlo 13. května – den poté, co Hamás propustil izraelsko-amerického vojáka Edana Alexandera. Tehdy izraelská armáda oznámila zásah proti velitelskému centru Hamásu v podzemních prostorách nemocnice. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví si útok vyžádal desítky mrtvých a zraněných.
Hamás tehdy zprávu o Sinvárově smrti odmítl potvrdit a prohlásil, že pouze on sám je oprávněn takové informace ověřovat. Pokud se smrt Muhammada Sinvára potvrdí, půjde o vážnou ztrátu pro vojenské vedení Hamásu. Analytici však varují, že to konflikt neukončí – naopak by to mohlo zkomplikovat probíhající jednání o příměří.
Sinvár byl považován za klíčového velitele brigády Khan Júnis až do roku 2016 a Izrael ho označoval za schopného taktika. Armáda zveřejnila v prosinci 2023 video, na němž měl jet v autě tunelem u přechodu Erez. V únoru 2024 pak armáda tvrdila, že lokalizovala jeho kancelář v západní části Khan Júnisu.
Podle některých pozorovatelů, jako je Muhammad Šeháda z Evropské rady pro zahraniční vztahy, by jeho smrt mohla narušit vnitřní strukturu Hamásu v Gaze a ztížit vyjednávání o příměří. Hamás se totiž musí nově zorganizovat, a bez lídrů v Gaze se proces stává decentralizovanějším a složitějším.
Jiní experti, jako komentátor Avi Isaacharoff, míní, že Sinvárova smrt může otevřít prostor pragmatičtějším hlasům uvnitř Hamásu, jako je Chalíl al-Hajja, který se již nyní podílí na rozhovorech s Katarem a Spojenými státy.
Muhammad Sinvár měl za sebou 30 let zkušeností v ozbrojeném boji a podle izraelských bezpečnostních analytiků žil ve stínu, s maximálním utajením a po neúspěšném pokusu o atentát v roce 2003 zcela zmizel z veřejnosti. Podle projektu Counter Extremism Project se výrazně podílel na únosu izraelského vojáka Gilada Šalita v roce 2006 a na prosazení výměny za svého bratra.
I když izraelská armáda tvrdí, že Hamás přišel o až 20 000 bojovníků, stále operuje na mnoha místech v Gaze a opakovaně odpaloval rakety na Izrael. Podle think-tanku International Crisis Group však dokázal ztráty rychle doplnit náborem nových bojovníků.
Šeháda upozorňuje, že navzdory vojenským úspěchům Izraele se Hamás transformuje spíše do podoby partyzánského hnutí a jeho likvidace již není záležitostí jednotlivců. „Zabít Sinvára na tom nic nemění,“ řekl.
Podle bývalého poradce pro národní bezpečnost Ja'akova Amidora bude Izrael muset pokračovat v operacích ještě nejméně rok, než zcela zničí infrastrukturu Hamásu a vytvoří podmínky pro nové správní uspořádání Gazy.
Šeháda zároveň varuje, že načasování útoku – hned po propuštění rukojmího – může výrazně poškodit důvěru Hamásu v zprostředkovatele jako jsou Spojené státy nebo Katar. „Je to jasný signál, že žádné záruky zprostředkovatelů nestačí, ani když se dosáhne příměří,“ dodal.
Analytici se nakonec shodují, že budoucnost konfliktu se čím dál více odvíjí od postoje Spojených států. Podle komentátora deníku Haaretz Amose Harela už není hlavní otázkou, zda Sinvár žije či ne. „Další vývoj války závisí především na tom, co udělá prezident Donald Trump – a zda se mu podaří prosadit svou vůli na Netanjahua.“
Ve čtvrtek došlo v ruském městě Stavropol k explozi, při níž zahynul místní místostarosta Zaur Alexandrovich Gurtsijev, veterán ruské války na Ukrajině. Podle médií mu bylo 34 let. Spolu s ním přišel o život i další muž, jehož totožnost zatím nebyla zveřejněna. Vyšetřovatelé potvrdili, že šlo o výbuch podomácku vyrobené výbušniny, a na místě nadále probíhá ohledání a expertízy s cílem zjistit podrobnosti.
„Kdo by chtěl slyšet, co se děje, když umíráte?“ ptá se s klidem a zvláštní vřelostí hospicová sestra v závěrečné epizodě seriálu Dying for Sex. Vysvětluje pacientce, co může očekávat v posledních chvílích života. Smrt, tvrdí, není tragédie ani medicínská pohroma, ale přirozený tělesný proces – podobně jako porod nebo kašel. „Vaše tělo ví, co má dělat.“
Podle nové studie už je téměř 40 % dnešních ledovců předurčeno k roztátí v důsledku emisí skleníkových plynů způsobených spalováním fosilních paliv. A pokud planeta bude nadále směřovat ke zvýšení globální teploty o 2,7 °C – což odpovídá současnému trendu – ztráty ledovců by mohly dosáhnout až 75 %.
Autoritářské režimy v Rusku a Bělorusku mohou brzy čelit nepříjemnému poznání, že se neodvratně blíží konec jejich politické dominance. Naznačují to narůstající problémy se zajištěním základních potravin a jejich prudce rostoucí ceny – symbolicky nejvýrazněji v případě brambor. Právě zdražení této klíčové komodity může v konečném důsledku sehrát roli katalyzátoru, jenž připraví vládnoucí elity o poslední a nejcennější kapitál, který jim ještě zbývá – loajalitu vlastního obyvatelstva.
Ruský rozpočtový schodek pro rok 2025 se podle ukrajinského zmocněnce pro sankční politiku Vladyslava Vlasiuka ztrojnásobil, a to kvůli propadu příjmů z ropy, který je způsoben západními sankcemi a prudkým poklesem cen surové ropy. Kreml nedávno upravil svůj federální rozpočet a zvýšil plánovaný schodek z původních 1,17 bilionu rublů (asi 14,8 miliardy dolarů) na 3,8 bilionu rublů (zhruba 48,3 miliardy dolarů), tedy z 0,5 % na 1,7 % HDP.
Více než dva miliony uniklých dokumentů odhalily rozsah a tempo, jakým Vladimir Putin modernizuje ruskou jadernou infrastrukturu. Dokumenty zveřejněné nezávislým dánským médiem Danwatch přinášejí nebývalý pohled na síť raketových sil rozmístěných v jižním Rusku podél pohoří Ural.
Ruský prezident Vladimir Putin během uplynulého víkendu nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Zasáhl zhruba 900 drony a desítkami raket, při útocích zemřelo minimálně 18 lidí, včetně tří dětí. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.
Ve čtvrtek odpoledne došlo v ústecké čtvrti Předlice k vážné dopravní nehodě, při níž se střetl kamion s menším autobusem plným cestujících. Řidič nákladního vozu z místa nehody ujel, ale policisté ho krátce nato vypátrali. Při nehodě bylo zraněno 25 lidí, z toho tři utrpěli středně těžká poranění. Dechová zkouška u řidiče byla sice negativní, ale test na přítomnost drog vyšel pozitivně.
Během tří nocí počínaje sobotou 24. května podniklo Rusko jeden z největších koordinovaných vzdušných útoků od začátku války. Na ukrajinská města a vesnice dopadlo téměř tisíc dronů a raket, přičemž útoky si vyžádaly více než tucet obětí a desítky zraněných. Ačkoliv byly ničivé, tyto masivní útoky nejsou levné — jejich skutečné náklady však zůstávají záhadou.
Evropská unie čelí ostré kritice za svou bezradnost a bezzubost v reakci na válku v Gaze. Navzdory svému politickému, ekonomickému i diplomatickému potenciálu zůstává pasivní, nečinná a v klíčových momentech zcela neviditelná. Unie tímto přístupem ztrácí vliv v regionu, který leží doslova na jejím prahu.
Naděje na uzavření rozsáhlé obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se rozplývají. Evropské hlavní město dává jasně najevo, že nemá chuť se znovu ponořit do bolestivých debat, které před deseti lety vedly k neúspěchu Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP).
Maďarský premiér Viktor Orbán ztrácí doma půdu pod nohama, a tak hledá oporu v zahraničí. Jeho emisary zajímají lidé kolem Andreje Babiše. Cíl? Zabránit, aby Evropská unie omezila Maďarsku pravomoci. Referoval o tom v podcastu 5:59 webu Seznam Zprávy maďarský novinář Szabolcs Panyi.
