Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že při nedávném leteckém úderu v Gaze byl zabit Muhammad Sinvár, jeden z nejvýše postavených a nejhledanějších velitelů Hamásu. Podle Netanjahua jde o další z řady úspěšných likvidací, které zasáhly vedení této islamistické organizace. Zatím však nevedly k jejímu definitivnímu oslabení.
Muhammad Sinvár, bratr někdejšího vůdce Hamásu Jahji Sinvára, který padl při izraelském útoku v říjnu loňského roku, byl považován za vojensky zkušenějšího a stejně neústupného jako jeho sourozenec. Od začátku války se skrýval a podle izraelské armády se podílel na plánování útoků z 7. října 2023, při nichž zemřelo přes 1 200 lidí a dalších asi 250 bylo uneseno.
Netanjahu oznámil jeho smrt při projevu v izraelském parlamentu u příležitosti 600. dne od útoku Hamásu. Uvedl, že Izrael likvidoval „desítky tisíc teroristů“ a konkrétně jmenoval zabité vrcholné představitele Hamásu – Mohammeda Deifa, Ismaila Haníju, Jahju Sinvára a nyní i Muhammada Sinvára.
Podle izraelských zdrojů byl Muhammad Sinvár cílem úderu na Evropskou nemocnici v Khan Júnisu, ke kterému došlo 13. května – den poté, co Hamás propustil izraelsko-amerického vojáka Edana Alexandera. Tehdy izraelská armáda oznámila zásah proti velitelskému centru Hamásu v podzemních prostorách nemocnice. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví si útok vyžádal desítky mrtvých a zraněných.
Hamás tehdy zprávu o Sinvárově smrti odmítl potvrdit a prohlásil, že pouze on sám je oprávněn takové informace ověřovat. Pokud se smrt Muhammada Sinvára potvrdí, půjde o vážnou ztrátu pro vojenské vedení Hamásu. Analytici však varují, že to konflikt neukončí – naopak by to mohlo zkomplikovat probíhající jednání o příměří.
Sinvár byl považován za klíčového velitele brigády Khan Júnis až do roku 2016 a Izrael ho označoval za schopného taktika. Armáda zveřejnila v prosinci 2023 video, na němž měl jet v autě tunelem u přechodu Erez. V únoru 2024 pak armáda tvrdila, že lokalizovala jeho kancelář v západní části Khan Júnisu.
Podle některých pozorovatelů, jako je Muhammad Šeháda z Evropské rady pro zahraniční vztahy, by jeho smrt mohla narušit vnitřní strukturu Hamásu v Gaze a ztížit vyjednávání o příměří. Hamás se totiž musí nově zorganizovat, a bez lídrů v Gaze se proces stává decentralizovanějším a složitějším.
Jiní experti, jako komentátor Avi Isaacharoff, míní, že Sinvárova smrt může otevřít prostor pragmatičtějším hlasům uvnitř Hamásu, jako je Chalíl al-Hajja, který se již nyní podílí na rozhovorech s Katarem a Spojenými státy.
Muhammad Sinvár měl za sebou 30 let zkušeností v ozbrojeném boji a podle izraelských bezpečnostních analytiků žil ve stínu, s maximálním utajením a po neúspěšném pokusu o atentát v roce 2003 zcela zmizel z veřejnosti. Podle projektu Counter Extremism Project se výrazně podílel na únosu izraelského vojáka Gilada Šalita v roce 2006 a na prosazení výměny za svého bratra.
I když izraelská armáda tvrdí, že Hamás přišel o až 20 000 bojovníků, stále operuje na mnoha místech v Gaze a opakovaně odpaloval rakety na Izrael. Podle think-tanku International Crisis Group však dokázal ztráty rychle doplnit náborem nových bojovníků.
Šeháda upozorňuje, že navzdory vojenským úspěchům Izraele se Hamás transformuje spíše do podoby partyzánského hnutí a jeho likvidace již není záležitostí jednotlivců. „Zabít Sinvára na tom nic nemění,“ řekl.
Podle bývalého poradce pro národní bezpečnost Ja'akova Amidora bude Izrael muset pokračovat v operacích ještě nejméně rok, než zcela zničí infrastrukturu Hamásu a vytvoří podmínky pro nové správní uspořádání Gazy.
Šeháda zároveň varuje, že načasování útoku – hned po propuštění rukojmího – může výrazně poškodit důvěru Hamásu v zprostředkovatele jako jsou Spojené státy nebo Katar. „Je to jasný signál, že žádné záruky zprostředkovatelů nestačí, ani když se dosáhne příměří,“ dodal.
Analytici se nakonec shodují, že budoucnost konfliktu se čím dál více odvíjí od postoje Spojených států. Podle komentátora deníku Haaretz Amose Harela už není hlavní otázkou, zda Sinvár žije či ne. „Další vývoj války závisí především na tom, co udělá prezident Donald Trump – a zda se mu podaří prosadit svou vůli na Netanjahua.“
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.
