Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že při nedávném leteckém úderu v Gaze byl zabit Muhammad Sinvár, jeden z nejvýše postavených a nejhledanějších velitelů Hamásu. Podle Netanjahua jde o další z řady úspěšných likvidací, které zasáhly vedení této islamistické organizace. Zatím však nevedly k jejímu definitivnímu oslabení.
Muhammad Sinvár, bratr někdejšího vůdce Hamásu Jahji Sinvára, který padl při izraelském útoku v říjnu loňského roku, byl považován za vojensky zkušenějšího a stejně neústupného jako jeho sourozenec. Od začátku války se skrýval a podle izraelské armády se podílel na plánování útoků z 7. října 2023, při nichž zemřelo přes 1 200 lidí a dalších asi 250 bylo uneseno.
Netanjahu oznámil jeho smrt při projevu v izraelském parlamentu u příležitosti 600. dne od útoku Hamásu. Uvedl, že Izrael likvidoval „desítky tisíc teroristů“ a konkrétně jmenoval zabité vrcholné představitele Hamásu – Mohammeda Deifa, Ismaila Haníju, Jahju Sinvára a nyní i Muhammada Sinvára.
Podle izraelských zdrojů byl Muhammad Sinvár cílem úderu na Evropskou nemocnici v Khan Júnisu, ke kterému došlo 13. května – den poté, co Hamás propustil izraelsko-amerického vojáka Edana Alexandera. Tehdy izraelská armáda oznámila zásah proti velitelskému centru Hamásu v podzemních prostorách nemocnice. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví si útok vyžádal desítky mrtvých a zraněných.
Hamás tehdy zprávu o Sinvárově smrti odmítl potvrdit a prohlásil, že pouze on sám je oprávněn takové informace ověřovat. Pokud se smrt Muhammada Sinvára potvrdí, půjde o vážnou ztrátu pro vojenské vedení Hamásu. Analytici však varují, že to konflikt neukončí – naopak by to mohlo zkomplikovat probíhající jednání o příměří.
Sinvár byl považován za klíčového velitele brigády Khan Júnis až do roku 2016 a Izrael ho označoval za schopného taktika. Armáda zveřejnila v prosinci 2023 video, na němž měl jet v autě tunelem u přechodu Erez. V únoru 2024 pak armáda tvrdila, že lokalizovala jeho kancelář v západní části Khan Júnisu.
Podle některých pozorovatelů, jako je Muhammad Šeháda z Evropské rady pro zahraniční vztahy, by jeho smrt mohla narušit vnitřní strukturu Hamásu v Gaze a ztížit vyjednávání o příměří. Hamás se totiž musí nově zorganizovat, a bez lídrů v Gaze se proces stává decentralizovanějším a složitějším.
Jiní experti, jako komentátor Avi Isaacharoff, míní, že Sinvárova smrt může otevřít prostor pragmatičtějším hlasům uvnitř Hamásu, jako je Chalíl al-Hajja, který se již nyní podílí na rozhovorech s Katarem a Spojenými státy.
Muhammad Sinvár měl za sebou 30 let zkušeností v ozbrojeném boji a podle izraelských bezpečnostních analytiků žil ve stínu, s maximálním utajením a po neúspěšném pokusu o atentát v roce 2003 zcela zmizel z veřejnosti. Podle projektu Counter Extremism Project se výrazně podílel na únosu izraelského vojáka Gilada Šalita v roce 2006 a na prosazení výměny za svého bratra.
I když izraelská armáda tvrdí, že Hamás přišel o až 20 000 bojovníků, stále operuje na mnoha místech v Gaze a opakovaně odpaloval rakety na Izrael. Podle think-tanku International Crisis Group však dokázal ztráty rychle doplnit náborem nových bojovníků.
Šeháda upozorňuje, že navzdory vojenským úspěchům Izraele se Hamás transformuje spíše do podoby partyzánského hnutí a jeho likvidace již není záležitostí jednotlivců. „Zabít Sinvára na tom nic nemění,“ řekl.
Podle bývalého poradce pro národní bezpečnost Ja'akova Amidora bude Izrael muset pokračovat v operacích ještě nejméně rok, než zcela zničí infrastrukturu Hamásu a vytvoří podmínky pro nové správní uspořádání Gazy.
Šeháda zároveň varuje, že načasování útoku – hned po propuštění rukojmího – může výrazně poškodit důvěru Hamásu v zprostředkovatele jako jsou Spojené státy nebo Katar. „Je to jasný signál, že žádné záruky zprostředkovatelů nestačí, ani když se dosáhne příměří,“ dodal.
Analytici se nakonec shodují, že budoucnost konfliktu se čím dál více odvíjí od postoje Spojených států. Podle komentátora deníku Haaretz Amose Harela už není hlavní otázkou, zda Sinvár žije či ne. „Další vývoj války závisí především na tom, co udělá prezident Donald Trump – a zda se mu podaří prosadit svou vůli na Netanjahua.“
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
