Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že při nedávném leteckém úderu v Gaze byl zabit Muhammad Sinvár, jeden z nejvýše postavených a nejhledanějších velitelů Hamásu. Podle Netanjahua jde o další z řady úspěšných likvidací, které zasáhly vedení této islamistické organizace. Zatím však nevedly k jejímu definitivnímu oslabení.
Muhammad Sinvár, bratr někdejšího vůdce Hamásu Jahji Sinvára, který padl při izraelském útoku v říjnu loňského roku, byl považován za vojensky zkušenějšího a stejně neústupného jako jeho sourozenec. Od začátku války se skrýval a podle izraelské armády se podílel na plánování útoků z 7. října 2023, při nichž zemřelo přes 1 200 lidí a dalších asi 250 bylo uneseno.
Netanjahu oznámil jeho smrt při projevu v izraelském parlamentu u příležitosti 600. dne od útoku Hamásu. Uvedl, že Izrael likvidoval „desítky tisíc teroristů“ a konkrétně jmenoval zabité vrcholné představitele Hamásu – Mohammeda Deifa, Ismaila Haníju, Jahju Sinvára a nyní i Muhammada Sinvára.
Podle izraelských zdrojů byl Muhammad Sinvár cílem úderu na Evropskou nemocnici v Khan Júnisu, ke kterému došlo 13. května – den poté, co Hamás propustil izraelsko-amerického vojáka Edana Alexandera. Tehdy izraelská armáda oznámila zásah proti velitelskému centru Hamásu v podzemních prostorách nemocnice. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví si útok vyžádal desítky mrtvých a zraněných.
Hamás tehdy zprávu o Sinvárově smrti odmítl potvrdit a prohlásil, že pouze on sám je oprávněn takové informace ověřovat. Pokud se smrt Muhammada Sinvára potvrdí, půjde o vážnou ztrátu pro vojenské vedení Hamásu. Analytici však varují, že to konflikt neukončí – naopak by to mohlo zkomplikovat probíhající jednání o příměří.
Sinvár byl považován za klíčového velitele brigády Khan Júnis až do roku 2016 a Izrael ho označoval za schopného taktika. Armáda zveřejnila v prosinci 2023 video, na němž měl jet v autě tunelem u přechodu Erez. V únoru 2024 pak armáda tvrdila, že lokalizovala jeho kancelář v západní části Khan Júnisu.
Podle některých pozorovatelů, jako je Muhammad Šeháda z Evropské rady pro zahraniční vztahy, by jeho smrt mohla narušit vnitřní strukturu Hamásu v Gaze a ztížit vyjednávání o příměří. Hamás se totiž musí nově zorganizovat, a bez lídrů v Gaze se proces stává decentralizovanějším a složitějším.
Jiní experti, jako komentátor Avi Isaacharoff, míní, že Sinvárova smrt může otevřít prostor pragmatičtějším hlasům uvnitř Hamásu, jako je Chalíl al-Hajja, který se již nyní podílí na rozhovorech s Katarem a Spojenými státy.
Muhammad Sinvár měl za sebou 30 let zkušeností v ozbrojeném boji a podle izraelských bezpečnostních analytiků žil ve stínu, s maximálním utajením a po neúspěšném pokusu o atentát v roce 2003 zcela zmizel z veřejnosti. Podle projektu Counter Extremism Project se výrazně podílel na únosu izraelského vojáka Gilada Šalita v roce 2006 a na prosazení výměny za svého bratra.
I když izraelská armáda tvrdí, že Hamás přišel o až 20 000 bojovníků, stále operuje na mnoha místech v Gaze a opakovaně odpaloval rakety na Izrael. Podle think-tanku International Crisis Group však dokázal ztráty rychle doplnit náborem nových bojovníků.
Šeháda upozorňuje, že navzdory vojenským úspěchům Izraele se Hamás transformuje spíše do podoby partyzánského hnutí a jeho likvidace již není záležitostí jednotlivců. „Zabít Sinvára na tom nic nemění,“ řekl.
Podle bývalého poradce pro národní bezpečnost Ja'akova Amidora bude Izrael muset pokračovat v operacích ještě nejméně rok, než zcela zničí infrastrukturu Hamásu a vytvoří podmínky pro nové správní uspořádání Gazy.
Šeháda zároveň varuje, že načasování útoku – hned po propuštění rukojmího – může výrazně poškodit důvěru Hamásu v zprostředkovatele jako jsou Spojené státy nebo Katar. „Je to jasný signál, že žádné záruky zprostředkovatelů nestačí, ani když se dosáhne příměří,“ dodal.
Analytici se nakonec shodují, že budoucnost konfliktu se čím dál více odvíjí od postoje Spojených států. Podle komentátora deníku Haaretz Amose Harela už není hlavní otázkou, zda Sinvár žije či ne. „Další vývoj války závisí především na tom, co udělá prezident Donald Trump – a zda se mu podaří prosadit svou vůli na Netanjahua.“
Princ z Walesu, William, otevřeně promluvil o tom, jak s Princeznou z Walesu, Catherine, řešili sdílení složitých rodinných událostí se svými dětmi. Konkrétně se jednalo o oznámení diagnózy rakoviny u Catherine a také u Krále Karla III.
Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
