Witkoff a Kushner dorazili do Ženevy. Ostře sledovaná jednání s Íránem začala

Prezident Donald Trump novinářům na palubě Air Force One sdělil, že se do jednání zapojí „nepřímo“. Podle íránských médií jsou rozhovory již v plném proudu, přičemž Trump dal jasně najevo, že pro Írán mohou mít nezdary při vyjednávání „velmi strmé následky“. Tato strategie kombinující diplomacii s otevřenými vojenskými hrozbami je pro současnou administrativu typická a má Teherán dotlačit k zásadním ústupkům.

Navzdory nepřátelské rétorice považují bývalí vyjednavači dohodu za proveditelnou. Rob Malley, který vedl americký tým v roce 2015, se domnívá, že teoreticky je možné dosáhnout „krátkodobého a křehkého uspořádání“, které by oběma stranám umožnilo deklarovat vítězství. Podle něj by Írán mohl argumentovat, že pozastavení obohacování uranu je vynucené technickým stavem programu po loňských útocích, zatímco Trump by se mohl chlubit zastavením aktivit, které se nepodařilo zkrotit jeho předchůdcům.

Íránský pohled na věc nabídl bývalý diplomat Seyed Hossein Mousavian, podle něhož je současná situace sice odlišná, ale paradoxně příznivější pro uzavření trvalé záruky, že Írán nikdy nebude usilovat o jadernou zbraň. Zdůraznil však, že Írán se za žádných okolností nevzdá svých odstrašujících obranných kapacit, protože v nynějších jednáních jde Teheránu především o přežití, národní suverenitu a zachování územní celistvosti.

Atmosféru kolem rozhovorů však v úterý vyhrotil nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Ve svém projevu vzkázal Donaldu Trumpovi, že i ta nejsilnější armáda světa může dostat „takovou facku, že se z ní nezvedne“. Reagoval tak na přesuny amerických letadlových lodí do blízkosti íránských břehů. Chameneí prohlásil, že Írán disponuje zbraněmi schopnými poslat tyto pýchy amerického námořnictva přímo „na dno moře“.

Zatímco se v Ženevě vyjednává, v samotném Íránu vrcholí čtyřicetidenní období smutku za oběti brutálního potlačení lednových protestů. Režim, který čelil největší vlně odporu za poslední desetiletí, se nyní snaží uctít své vlastní „mučedníky“ a označuje protestní hnutí za spiknutí Spojených států a Izraele. Existují obavy, zda se vzpomínkové obřady nezmění v další vlnu nepokojů, které by mohly íránskou pozici u jednacího stolu dále oslabit.

Analytici varují, že nynější kolo rozhovorů je pravděpodobně rozhodující. Ali Vaez z organizace International Crisis Group upozornil, že pokud se nepodaří najít alespoň základní rámec pro budoucí dohodu, šance na diplomacii po tomto kole dramaticky klesnou a riziko války naopak vzroste. Úspěch závisí na tom, zda budou obě strany ochotny slevit ze svých „červených linií“ a zda Trump bude trvat pouze na jaderné otázce, nebo do hry vtáhne i íránské balistické rakety a regionální vliv.

Ženevská mise je pro americkou delegaci o to náročnější, že Witkoff a Kushner mají v odpoledních hodinách naplánovaná také trilaterální jednání o válce na Ukrajině. Svět tak upírá zrak ke Švýcarsku jako k centru globální diplomacie, kde se v jediný den rozhoduje o dvou největších bezpečnostních krizích současnosti. Zatímco Kreml vzkázal, že pro dnešek nečeká „žádné novinky“, napětí v jednacích sálech i na bojištích zůstává na bodu mrazu.