V Ženevě odstartovala ostře sledovaná diplomatická jednání mezi Spojenými státy a Íránem, která mají za cíl vyřešit vleklý spor o jaderný program Teheránu. Rozhovory probíhají v době extrémního napětí, kdy se v regionu Blízkého východu masivně koncentrují americké vojenské síly. Americkou delegaci vedou zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner, zatímco íránskou stranu reprezentuje ministr zahraničí Abbás Araghčí.
Prezident Donald Trump novinářům na palubě Air Force One sdělil, že se do jednání zapojí „nepřímo“. Podle íránských médií jsou rozhovory již v plném proudu, přičemž Trump dal jasně najevo, že pro Írán mohou mít nezdary při vyjednávání „velmi strmé následky“. Tato strategie kombinující diplomacii s otevřenými vojenskými hrozbami je pro současnou administrativu typická a má Teherán dotlačit k zásadním ústupkům.
Navzdory nepřátelské rétorice považují bývalí vyjednavači dohodu za proveditelnou. Rob Malley, který vedl americký tým v roce 2015, se domnívá, že teoreticky je možné dosáhnout „krátkodobého a křehkého uspořádání“, které by oběma stranám umožnilo deklarovat vítězství. Podle něj by Írán mohl argumentovat, že pozastavení obohacování uranu je vynucené technickým stavem programu po loňských útocích, zatímco Trump by se mohl chlubit zastavením aktivit, které se nepodařilo zkrotit jeho předchůdcům.
Íránský pohled na věc nabídl bývalý diplomat Seyed Hossein Mousavian, podle něhož je současná situace sice odlišná, ale paradoxně příznivější pro uzavření trvalé záruky, že Írán nikdy nebude usilovat o jadernou zbraň. Zdůraznil však, že Írán se za žádných okolností nevzdá svých odstrašujících obranných kapacit, protože v nynějších jednáních jde Teheránu především o přežití, národní suverenitu a zachování územní celistvosti.
Atmosféru kolem rozhovorů však v úterý vyhrotil nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Ve svém projevu vzkázal Donaldu Trumpovi, že i ta nejsilnější armáda světa může dostat „takovou facku, že se z ní nezvedne“. Reagoval tak na přesuny amerických letadlových lodí do blízkosti íránských břehů. Chameneí prohlásil, že Írán disponuje zbraněmi schopnými poslat tyto pýchy amerického námořnictva přímo „na dno moře“.
Zatímco se v Ženevě vyjednává, v samotném Íránu vrcholí čtyřicetidenní období smutku za oběti brutálního potlačení lednových protestů. Režim, který čelil největší vlně odporu za poslední desetiletí, se nyní snaží uctít své vlastní „mučedníky“ a označuje protestní hnutí za spiknutí Spojených států a Izraele. Existují obavy, zda se vzpomínkové obřady nezmění v další vlnu nepokojů, které by mohly íránskou pozici u jednacího stolu dále oslabit.
Analytici varují, že nynější kolo rozhovorů je pravděpodobně rozhodující. Ali Vaez z organizace International Crisis Group upozornil, že pokud se nepodaří najít alespoň základní rámec pro budoucí dohodu, šance na diplomacii po tomto kole dramaticky klesnou a riziko války naopak vzroste. Úspěch závisí na tom, zda budou obě strany ochotny slevit ze svých „červených linií“ a zda Trump bude trvat pouze na jaderné otázce, nebo do hry vtáhne i íránské balistické rakety a regionální vliv.
Ženevská mise je pro americkou delegaci o to náročnější, že Witkoff a Kushner mají v odpoledních hodinách naplánovaná také trilaterální jednání o válce na Ukrajině. Svět tak upírá zrak ke Švýcarsku jako k centru globální diplomacie, kde se v jediný den rozhoduje o dvou největších bezpečnostních krizích současnosti. Zatímco Kreml vzkázal, že pro dnešek nečeká „žádné novinky“, napětí v jednacích sálech i na bojištích zůstává na bodu mrazu.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.