V Ženevě odstartovala ostře sledovaná diplomatická jednání mezi Spojenými státy a Íránem, která mají za cíl vyřešit vleklý spor o jaderný program Teheránu. Rozhovory probíhají v době extrémního napětí, kdy se v regionu Blízkého východu masivně koncentrují americké vojenské síly. Americkou delegaci vedou zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner, zatímco íránskou stranu reprezentuje ministr zahraničí Abbás Araghčí.
Prezident Donald Trump novinářům na palubě Air Force One sdělil, že se do jednání zapojí „nepřímo“. Podle íránských médií jsou rozhovory již v plném proudu, přičemž Trump dal jasně najevo, že pro Írán mohou mít nezdary při vyjednávání „velmi strmé následky“. Tato strategie kombinující diplomacii s otevřenými vojenskými hrozbami je pro současnou administrativu typická a má Teherán dotlačit k zásadním ústupkům.
Navzdory nepřátelské rétorice považují bývalí vyjednavači dohodu za proveditelnou. Rob Malley, který vedl americký tým v roce 2015, se domnívá, že teoreticky je možné dosáhnout „krátkodobého a křehkého uspořádání“, které by oběma stranám umožnilo deklarovat vítězství. Podle něj by Írán mohl argumentovat, že pozastavení obohacování uranu je vynucené technickým stavem programu po loňských útocích, zatímco Trump by se mohl chlubit zastavením aktivit, které se nepodařilo zkrotit jeho předchůdcům.
Íránský pohled na věc nabídl bývalý diplomat Seyed Hossein Mousavian, podle něhož je současná situace sice odlišná, ale paradoxně příznivější pro uzavření trvalé záruky, že Írán nikdy nebude usilovat o jadernou zbraň. Zdůraznil však, že Írán se za žádných okolností nevzdá svých odstrašujících obranných kapacit, protože v nynějších jednáních jde Teheránu především o přežití, národní suverenitu a zachování územní celistvosti.
Atmosféru kolem rozhovorů však v úterý vyhrotil nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Ve svém projevu vzkázal Donaldu Trumpovi, že i ta nejsilnější armáda světa může dostat „takovou facku, že se z ní nezvedne“. Reagoval tak na přesuny amerických letadlových lodí do blízkosti íránských břehů. Chameneí prohlásil, že Írán disponuje zbraněmi schopnými poslat tyto pýchy amerického námořnictva přímo „na dno moře“.
Zatímco se v Ženevě vyjednává, v samotném Íránu vrcholí čtyřicetidenní období smutku za oběti brutálního potlačení lednových protestů. Režim, který čelil největší vlně odporu za poslední desetiletí, se nyní snaží uctít své vlastní „mučedníky“ a označuje protestní hnutí za spiknutí Spojených států a Izraele. Existují obavy, zda se vzpomínkové obřady nezmění v další vlnu nepokojů, které by mohly íránskou pozici u jednacího stolu dále oslabit.
Analytici varují, že nynější kolo rozhovorů je pravděpodobně rozhodující. Ali Vaez z organizace International Crisis Group upozornil, že pokud se nepodaří najít alespoň základní rámec pro budoucí dohodu, šance na diplomacii po tomto kole dramaticky klesnou a riziko války naopak vzroste. Úspěch závisí na tom, zda budou obě strany ochotny slevit ze svých „červených linií“ a zda Trump bude trvat pouze na jaderné otázce, nebo do hry vtáhne i íránské balistické rakety a regionální vliv.
Ženevská mise je pro americkou delegaci o to náročnější, že Witkoff a Kushner mají v odpoledních hodinách naplánovaná také trilaterální jednání o válce na Ukrajině. Svět tak upírá zrak ke Švýcarsku jako k centru globální diplomacie, kde se v jediný den rozhoduje o dvou největších bezpečnostních krizích současnosti. Zatímco Kreml vzkázal, že pro dnešek nečeká „žádné novinky“, napětí v jednacích sálech i na bojištích zůstává na bodu mrazu.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.