Witkoff a Kushner dorazili do Ženevy. Ostře sledovaná jednání s Íránem začala

Steve Witkoff
Steve Witkoff, foto: The White House
Klára Marková 17. února 2026 12:27
Sdílej:

V Ženevě odstartovala ostře sledovaná diplomatická jednání mezi Spojenými státy a Íránem, která mají za cíl vyřešit vleklý spor o jaderný program Teheránu. Rozhovory probíhají v době extrémního napětí, kdy se v regionu Blízkého východu masivně koncentrují americké vojenské síly. Americkou delegaci vedou zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner, zatímco íránskou stranu reprezentuje ministr zahraničí Abbás Araghčí.

Prezident Donald Trump novinářům na palubě Air Force One sdělil, že se do jednání zapojí „nepřímo“. Podle íránských médií jsou rozhovory již v plném proudu, přičemž Trump dal jasně najevo, že pro Írán mohou mít nezdary při vyjednávání „velmi strmé následky“. Tato strategie kombinující diplomacii s otevřenými vojenskými hrozbami je pro současnou administrativu typická a má Teherán dotlačit k zásadním ústupkům.

Navzdory nepřátelské rétorice považují bývalí vyjednavači dohodu za proveditelnou. Rob Malley, který vedl americký tým v roce 2015, se domnívá, že teoreticky je možné dosáhnout „krátkodobého a křehkého uspořádání“, které by oběma stranám umožnilo deklarovat vítězství. Podle něj by Írán mohl argumentovat, že pozastavení obohacování uranu je vynucené technickým stavem programu po loňských útocích, zatímco Trump by se mohl chlubit zastavením aktivit, které se nepodařilo zkrotit jeho předchůdcům.

Íránský pohled na věc nabídl bývalý diplomat Seyed Hossein Mousavian, podle něhož je současná situace sice odlišná, ale paradoxně příznivější pro uzavření trvalé záruky, že Írán nikdy nebude usilovat o jadernou zbraň. Zdůraznil však, že Írán se za žádných okolností nevzdá svých odstrašujících obranných kapacit, protože v nynějších jednáních jde Teheránu především o přežití, národní suverenitu a zachování územní celistvosti.

Atmosféru kolem rozhovorů však v úterý vyhrotil nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Ve svém projevu vzkázal Donaldu Trumpovi, že i ta nejsilnější armáda světa může dostat „takovou facku, že se z ní nezvedne“. Reagoval tak na přesuny amerických letadlových lodí do blízkosti íránských břehů. Chameneí prohlásil, že Írán disponuje zbraněmi schopnými poslat tyto pýchy amerického námořnictva přímo „na dno moře“.

Zatímco se v Ženevě vyjednává, v samotném Íránu vrcholí čtyřicetidenní období smutku za oběti brutálního potlačení lednových protestů. Režim, který čelil největší vlně odporu za poslední desetiletí, se nyní snaží uctít své vlastní „mučedníky“ a označuje protestní hnutí za spiknutí Spojených států a Izraele. Existují obavy, zda se vzpomínkové obřady nezmění v další vlnu nepokojů, které by mohly íránskou pozici u jednacího stolu dále oslabit.

Analytici varují, že nynější kolo rozhovorů je pravděpodobně rozhodující. Ali Vaez z organizace International Crisis Group upozornil, že pokud se nepodaří najít alespoň základní rámec pro budoucí dohodu, šance na diplomacii po tomto kole dramaticky klesnou a riziko války naopak vzroste. Úspěch závisí na tom, zda budou obě strany ochotny slevit ze svých „červených linií“ a zda Trump bude trvat pouze na jaderné otázce, nebo do hry vtáhne i íránské balistické rakety a regionální vliv.

Ženevská mise je pro americkou delegaci o to náročnější, že Witkoff a Kushner mají v odpoledních hodinách naplánovaná také trilaterální jednání o válce na Ukrajině. Svět tak upírá zrak ke Švýcarsku jako k centru globální diplomacie, kde se v jediný den rozhoduje o dvou největších bezpečnostních krizích současnosti. Zatímco Kreml vzkázal, že pro dnešek nečeká „žádné novinky“, napětí v jednacích sálech i na bojištích zůstává na bodu mrazu.

Stalo se
Novinky
Andrej Babiš

Babiš se po letech dočkal! Víme, o čem v Izraeli jednal s Netanjahuem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se po letech dočkal jednání s jedním ze zahraničních státníků. Vyrazil za ním do Izraele, kde ho absolvoval v předvečer úterního státního svátku. Podle předsedy vlády se jednalo o bezpečnosti a obraně.

Novinky
Komentář
Ilustrační foto

Český muž po pádu komunismu: Co se rozhodně změnilo k lepšímu?

Jedním z nejvýraznějších, ale zároveň poměrně málo připomínaných úspěchů ekonomické transformace po listopadu 1989 je zásadní prodloužení lidského života. Zatímco na sklonku komunistického režimu činila střední délka života českého muže pouze 68,1 roku, podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu dosáhla v roce 2025 historického rekordu 77,5 roku. Český muž tak za 36 let získal v naději dožití dalších 9,4 roku, tedy bezmála tři a půl tisíce dní. České ženy si polepšily ze 75,4 na 83,2 roku, tedy o bezmála osm let.

Novinky
Tomio Okamura

Okamuru či Klempíře poslal za Putinem do Ruska! Slavný herec má jasno

Jednou ze slavných osobností, které v neděli na Letné vystoupily před statisíci lidí na pódium, byl Ivan Trojan. Populární herec se ostře vymezil proti několika představitelům Babišovy vlády, kterým dokonce vzkázal, aby odjeli do Ruska. 

Novinky
Česká televize

Šok ve vysílání ČT: Host odešel ze studia se slovy o neseriózní diskuzi!

Nebývá to obvyklé, ale občas se stane, že host odejde z televizního studia. V neděli se to stalo České televizi v pořadu Události, komentáře týdne na programu ČT24. Literární historik a pedagog Martin C. Putna odešel, protože se mu nelíbila úroveň diskuze.