NATO závodí s časem. Kvůli hrozbě ruského útoku přestavuje ostrov Gotland na pevnost

Nedávno Švédsko na ostrově dokončilo své první cvičení koordinované v rámci NATO od svého vstupu do aliance v roce 2024. Na prašných pláních Gotlandu trénovalo přibližně 18 000 vojáků ze 13 zemí obranu před možným ruským útokem, který by podle švédského náčelníka obrany Michaela Claessona mohl nastat kdykoliv. Cvičení však zároveň odhalilo komplikace spojené s klesající účastí amerických sil, což je důsledek širšího trendu stahování vojsk ze strany prezidenta Donalda Trumpa.

Význam Gotlandu spočívá v jeho jedinečné poloze, díky níž bývá označován za nepotopitelnou letadlovou loď. Kontrola nad ostrovem umožňuje ovládat podstatnou část dění v Baltském moři, přičemž stíhačky startující z tamních základen mohou dosáhnout jakéhokoliv pobaltského hlavního města během několika minut. Pokud by ostrov obsadilo Rusko a rozmístilo zde systémy protivzdušné obrany, mohlo by zablokovat zásobovací trasy do Finska a Pobaltí, zatímco v rukou NATO slouží ostrov k uzavření přístupu Moskvy k moři a k případné obraně regionu raketami dlouhého doletu.

Stockholm proto reaguje rychlou remilitarizací ostrova s 60 000 obyvateli, čímž zcela obrací odzbrojovací proces z období po skončení studené války. Švédsko investovalo do modernizace infrastruktury přes 200 milionů eur, obnovilo systémy protivzdušné obrany a reaktivovalo pluk vybavený obrněnými vozidly CV90 a tanky Leopard 2. Velitel gotlandského pluku Andreas Gustafsson potvrdil, že k současným 4 500 vojákům se do roka připojí nejméně tisíc dalších rotačních jednotek a v budoucnu se počítá i s nasazením protiletadlových systémů středního doletu IRIS-T.

Kromě hrozby přímého vojenského útoku, například formou skrytého vylodění z komerčních plavidel za pomoci rušení signálu, čelí Gotland intenzivním hybridním operacím. V posledním roce a půl postihla ostrov sabotáž kritického vodního čerpadla, přerušení podmořského optického kabelu a časté radiové rušení ovlivňující civilní i záchranné složky. Podle armádních představitelů je cílem ruské doktríny vyhledávat slabá místa a zranitelnosti a následně je zneužívat k vyvolání nejistoty.

Evropští spojenci se navíc musí vyrovnat s vyhlídkou na obranu s menší podporou Washingtonu. Trump nedávno překvapil Evropu oznámením o nečekaném stažení vojáků z Německa a Polska, což podkopalo důvěryhodnost transatlantických vazeb. Tento trend se projevil i na Gotlandu, kde Spojené státy výrazně snížily počet nasazených vojáků na konečných 300, přestože přítomní důstojníci, jako podplukovník námořní pěchoty Travis Chamberlain, veřejně deklarovali trvající sílu vojenské spolupráce a společného plánování.

Švédsko, které na obranu vynakládá 2,5 % HDP a disponuje silným domácím zbrojním průmyslem, sice proklamuje, že při obraně samotného ostrova není stoprocentně závislé na USA, nicméně americkou podporu stále nutně potřebuje v oblasti logistiky, údržby zařízení a specifických zbraňových systémů, jako jsou střely Patriot PAC-3. Alianční cvičení navíc naplno ukázalo, jak zásadní roli v moderním konfliktu hrají masové útoky bezpilotních letounů, v jejichž inovacích a produkci mají Rusko s Ukrajinou před zbytkem aliance značný náskok.

Během manévrů dokázala pouhá sedmnáctičlenná skupina ukrajinských operátorů dronů pod vedením čtyřiadvacetiletého mladíka s volacím znakem Tarik opakovaně zničit švédský obrněný oddíl. Ukrajinci v simulovaném scénáři mechanizovaného útoku až dvaceti tanků snadno lokalizovali a zlikvidovali všechny cíle, což donutilo švédské jednotky restartovat cvičení celkem třikrát. Velitel pluku Gustafsson přiznal překvapení nad množstvím dronů, které jsou denně v reálném boji nasazovány, a označil intenzivnější výcvik s těmito prostředky za hlavní ponaučení.

Regionální samospráva v čele s Meit Fohlinovou reaguje na přetrvávající rizika pravidelnou koordinací všech složek od pobřežní stráže přes policii, hasiče až po správce energetických sítí a nemocnic. Cílem je připravit obyvatele a všech 92 farností na ostrově na jakýkoliv krizový scénář, včetně energetických výpadků, blokád dodávek nebo ozbrojeného útoku na místní přístav ve středověkém hlavním městě Visby.

I přes dosavadní posílení bezpečnosti po vstupu Švédska do NATO zaznívají z některých aliančních hlavních měst hlasy, že by aliance měla na Gotlandu trvale rozmístit protivzdušnou obranu dlouhého doletu pro efektivnější odstrašení Moskvy. Klíčem k úspěchu je podle švédského velení nenechat iniciativu na ruské straně a nečekat pasivně na obnovu jejích ozbrojených sil. Celá aliance tak musí zůstat neustále v pohotovosti a připravená reagovat na jakýkoliv vývoj situace v regionu.