Severoatlantická aliance se snaží urychleně posílit obranu větrného baltského ostrova Gotland, který vojenští plánovači považují za jednu z nejvíce zranitelných a zároveň strategicky nejvýznamnějších frontových linií vůči Rusku. Tento ostrov se nachází ve středu Baltského moře, pouhých 300 kilometrů od silně militarizované ruské enklávy Kaliningrad. Vzhledem k rostoucím obavám z ruské agrese, hybridních útoků a kolísajícího spojenectví ze strany Spojených států závodí Švédsko a jeho partneři s časem, aby z Gotlandu opět vybudovali vojenskou pevnost.
Nedávno Švédsko na ostrově dokončilo své první cvičení koordinované v rámci NATO od svého vstupu do aliance v roce 2024. Na prašných pláních Gotlandu trénovalo přibližně 18 000 vojáků ze 13 zemí obranu před možným ruským útokem, který by podle švédského náčelníka obrany Michaela Claessona mohl nastat kdykoliv. Cvičení však zároveň odhalilo komplikace spojené s klesající účastí amerických sil, což je důsledek širšího trendu stahování vojsk ze strany prezidenta Donalda Trumpa.
Význam Gotlandu spočívá v jeho jedinečné poloze, díky níž bývá označován za nepotopitelnou letadlovou loď. Kontrola nad ostrovem umožňuje ovládat podstatnou část dění v Baltském moři, přičemž stíhačky startující z tamních základen mohou dosáhnout jakéhokoliv pobaltského hlavního města během několika minut. Pokud by ostrov obsadilo Rusko a rozmístilo zde systémy protivzdušné obrany, mohlo by zablokovat zásobovací trasy do Finska a Pobaltí, zatímco v rukou NATO slouží ostrov k uzavření přístupu Moskvy k moři a k případné obraně regionu raketami dlouhého doletu.
Stockholm proto reaguje rychlou remilitarizací ostrova s 60 000 obyvateli, čímž zcela obrací odzbrojovací proces z období po skončení studené války. Švédsko investovalo do modernizace infrastruktury přes 200 milionů eur, obnovilo systémy protivzdušné obrany a reaktivovalo pluk vybavený obrněnými vozidly CV90 a tanky Leopard 2. Velitel gotlandského pluku Andreas Gustafsson potvrdil, že k současným 4 500 vojákům se do roka připojí nejméně tisíc dalších rotačních jednotek a v budoucnu se počítá i s nasazením protiletadlových systémů středního doletu IRIS-T.
Kromě hrozby přímého vojenského útoku, například formou skrytého vylodění z komerčních plavidel za pomoci rušení signálu, čelí Gotland intenzivním hybridním operacím. V posledním roce a půl postihla ostrov sabotáž kritického vodního čerpadla, přerušení podmořského optického kabelu a časté radiové rušení ovlivňující civilní i záchranné složky. Podle armádních představitelů je cílem ruské doktríny vyhledávat slabá místa a zranitelnosti a následně je zneužívat k vyvolání nejistoty.
Evropští spojenci se navíc musí vyrovnat s vyhlídkou na obranu s menší podporou Washingtonu. Trump nedávno překvapil Evropu oznámením o nečekaném stažení vojáků z Německa a Polska, což podkopalo důvěryhodnost transatlantických vazeb. Tento trend se projevil i na Gotlandu, kde Spojené státy výrazně snížily počet nasazených vojáků na konečných 300, přestože přítomní důstojníci, jako podplukovník námořní pěchoty Travis Chamberlain, veřejně deklarovali trvající sílu vojenské spolupráce a společného plánování.
Švédsko, které na obranu vynakládá 2,5 % HDP a disponuje silným domácím zbrojním průmyslem, sice proklamuje, že při obraně samotného ostrova není stoprocentně závislé na USA, nicméně americkou podporu stále nutně potřebuje v oblasti logistiky, údržby zařízení a specifických zbraňových systémů, jako jsou střely Patriot PAC-3. Alianční cvičení navíc naplno ukázalo, jak zásadní roli v moderním konfliktu hrají masové útoky bezpilotních letounů, v jejichž inovacích a produkci mají Rusko s Ukrajinou před zbytkem aliance značný náskok.
Během manévrů dokázala pouhá sedmnáctičlenná skupina ukrajinských operátorů dronů pod vedením čtyřiadvacetiletého mladíka s volacím znakem Tarik opakovaně zničit švédský obrněný oddíl. Ukrajinci v simulovaném scénáři mechanizovaného útoku až dvaceti tanků snadno lokalizovali a zlikvidovali všechny cíle, což donutilo švédské jednotky restartovat cvičení celkem třikrát. Velitel pluku Gustafsson přiznal překvapení nad množstvím dronů, které jsou denně v reálném boji nasazovány, a označil intenzivnější výcvik s těmito prostředky za hlavní ponaučení.
Regionální samospráva v čele s Meit Fohlinovou reaguje na přetrvávající rizika pravidelnou koordinací všech složek od pobřežní stráže přes policii, hasiče až po správce energetických sítí a nemocnic. Cílem je připravit obyvatele a všech 92 farností na ostrově na jakýkoliv krizový scénář, včetně energetických výpadků, blokád dodávek nebo ozbrojeného útoku na místní přístav ve středověkém hlavním městě Visby.
I přes dosavadní posílení bezpečnosti po vstupu Švédska do NATO zaznívají z některých aliančních hlavních měst hlasy, že by aliance měla na Gotlandu trvale rozmístit protivzdušnou obranu dlouhého doletu pro efektivnější odstrašení Moskvy. Klíčem k úspěchu je podle švédského velení nenechat iniciativu na ruské straně a nečekat pasivně na obnovu jejích ozbrojených sil. Celá aliance tak musí zůstat neustále v pohotovosti a připravená reagovat na jakýkoliv vývoj situace v regionu.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.