Pokud pro vytváření svých hesel používáte umělou inteligenci, měli byste je co nejdříve změnit. Výzkum kyberbezpečnostní firmy Irregular, který ověřila stanice Sky News, totiž odhalil, že populární modely jako ChatGPT, Claude nebo Gemini generují hesla, která jsou vysoce předvídatelná. Přestože se na první pohled zdají být silná, ve skutečnosti obsahují opakující se vzorce, které mohou kyberzločinci snadno odhalit pomocí automatizovaných nástrojů.
Spoluzakladatel firmy Irregular Dan Lahav varuje, že používání AI k tomuto účelu je nebezpečné. Podle něj lidé často netuší, že jde o problém, a spoléhají na to, že jim umělá inteligence poskytne náhodný řetězec znaků. Realita je však taková, že velké jazykové modely (LLM) nejsou schopny skutečné náhody. Namísto toho vytvářejí výsledky na základě vzorců ve svých tréninkových datech, což vede k vytvoření pouhé iluze bezpečnosti.
Výzkumníci například testovali model Claude od společnosti Anthropic a z padesáti vygenerovaných hesel jich bylo unikátních pouze 23. Jedno konkrétní heslo se v testu zopakovalo dokonce desetkrát. Podobné tendence k opakování stejných řetězců nebo velmi podobných struktur vykazovaly i modely od OpenAI a Googlu. Problém se nevyhnul ani systému NanoBanana, který při požadavku na obrázek hesla napsaného na papírku generoval stále stejné znaky.
Nebezpečí spočívá v tom, že běžné online nástroje pro kontrolu síly hesla tyto výstupy hodnotí jako extrémně bezpečné. Některé z nich odhadovaly, že prolomení hesla od AI by trvalo biliardy let. Tyto kontrolory však nejsou naprogramovány tak, aby vnímaly specifický vzorec, který umělá inteligence používá. Podle Lahava by v důsledku této předvídatelnosti dokázaly tato hesla v relativně krátkém čase prolomit i starší a méně výkonné počítače.
Tento problém se netýká jen běžných uživatelů, ale i vývojářů, kteří AI využívají k psaní kódu. Při vyhledávání na platformě GitHub se ukázalo, že úryvky typických AI hesel se již vyskytují ve stovkách projektů. Mnohdy jde o nevinné příklady v dokumentaci nebo testovacím kódu, ale výzkumníci narazili i na případy, kdy byla tato předvídatelná hesla použita v reálných serverech nebo službách. Uživatelé tak mohou být ohroženi, aniž by o tom vůbec věděli.
Odborníci proto doporučují, aby technologické firmy své modely upravily. Ideálním řešením by bylo, kdyby umělá inteligence při požadavku na heslo automaticky použila externí nástroj pro generování skutečně náhodných znaků, podobně jako člověk používá kalkulačku pro přesné výpočty. Do té doby zůstává odpovědnost na uživatelích, kteří by se při správě svého soukromí měli raději spoléhat na specializované správce hesel nebo biometrické údaje.
Graeme Stewart z firmy Check Point uklidňuje veřejnost tím, že jde o jeden z mála bezpečnostních problémů, který má velmi jednoduché řešení. Situaci řadí do kategorie rizik, která jsou sice závažná, ale lze se jim snadno vyhnout. Není podle něj důvod k panice, že by byl v tuto chvíli napaden úplně každý, ale opatrnost je na místě.
Pokud nemáte možnost využívat modernější metody autentizace, jako je rozpoznávání obličeje nebo otisk prstu (tzv. passkeys), univerzální rada expertů zůstává stejná. Pro maximální bezpečnost si zvolte dlouhou a zapamatovatelnou frázi, kterou si sami vymyslíte. Hlavním pravidlem však zůstává: v této konkrétní věci se nikdy neptejte umělé inteligence.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.