Na české streamovací scéně nastává významná změna! Od 10. března 2025 došlo k fúzi Voyo a O2 TV, čímž vznikla nová platforma Oneplay. Tato změna přichází poté, co investiční skupina PPF rozhodla ukončit značku Voyo a spojit obě služby do jedné, sjednocující budoucnosti streamování.
S přechodem na Oneplay přichází nejen rozšířená nabídka, ale i zvýšení cen. Základní tarif vzrostl na 199 Kč měsíčně, což znamená nárůst o 40 Kč oproti původnímu Voyo. Nově platforma nabízí čtyři tarifní možnosti – 199 Kč, 399 Kč, 599 Kč a 799 Kč, přičemž každá varianta poskytuje různé úrovně přístupu k obsahu.
Zásadní změnou je však omezení počtu zařízení, na kterých lze službu využívat. Dříve bylo možné sledovat obsah na až pěti zařízeních současně, což se nyní mění na jedno zařízení u všech tarifů, kromě nejvyššího plánu Maximum (799 Kč), který umožňuje streamování až na třech zařízeních. Pro uživatele, kteří chtějí přístup na více zařízeních, je možné přikoupit Rodinný balíček za 99 Kč měsíčně, který toto omezení odstraňuje.
Pokud jde o sportovní obsah, tarif Extra Sport (599 Kč měsíčně) zahrnuje kompletní nabídku sportovních přenosů a filmů/seriálů z Voya. U uživatelů O2 TV je tento balíček o 100 Kč levnější, tedy za 499 Kč. O2 TV zákazníci mohou těžit i z dalších cenových výhod u tarifů jako Extra (349 Kč místo 399 Kč) nebo Maximum (699 Kč místo 799 Kč). Základní tarif Komfort zůstává na původní ceně 199 Kč.
I když zvýšení ceny může některé uživatele odradit, širší nabídka a výhodné ceny pro některé skupiny mohou přitáhnout nové diváky, kteří ocení přístup k pestré nabídce filmů, seriálů a sportovních přenosů. Navíc, i s vyššími náklady, Oneplay slibuje atraktivní obsah pro široké spektrum diváků.
Na obloze se rozsvítila nová éra kosmického poznání. První testovací snímky z přelomové observatoře Vera C. Rubinové, pojmenované po jedné z nejvýznamnějších astronomek historie, odhalily ohromující záběry milionů hvězd a galaxií, které dosud zůstávaly lidskému oku skryté. Observatoř, vybavená největší kamerou, jaká kdy byla postavena, přináší nejen ohromující pohled do hlubin vesmíru, ale také první objevy tisíců asteroidů.
Současná série izraelských útoků na Írán se neomezuje pouze na jadernou infrastrukturu. Podle slov izraelského premiéra Benjamina Netanjahua může tento konflikt vést až ke změně režimu v Islámské republice. Netanjahuova vyjádření přichází poté, co měl být podle některých zpráv americkým prezidentem Donaldem Trumpem odmítnut izraelský plán na atentát na nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího.
Prezident Donald Trump naznačil možnost změny režimu v Íránu, jen několik dní po největším vojenském útoku USA na tuto zemi od počátku diplomatického napětí v roce 1979. Ačkoliv sám označil americké údery na tři íránské jaderné lokality za „monumentální“, jejich skutečný dopad zůstává zatím nejasný.
Navzdory bezprecedentnímu bombardování tří hlavních íránských jaderných zařízení Spojenými státy zůstává nejisté, zda režim v Teheránu skutečně přišel o možnost sestrojit jadernou bombu. Upozorňuje na to vědecký editor stanice Sky News Tom Clarke, podle nějž mohly útoky zastavit obohacování uranu – ale ne celý jaderný program.
Ruská vláda se na letošním Mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě snažila prezentovat zemi jako atraktivního partnera pro zahraniční investory. Ve skutečnosti ale setkání odhalilo hluboké nervozity panující v Kremlu i v hospodářském vedení země. Sám prezident Vladimir Putin v závěrečném panelu pronesl výrok, který okamžitě přitáhl pozornost světových médií: „Máme staré pravidlo – kam vkročí noha ruského vojáka, tam je to naše.“
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské vedení podle důvěryhodných poznatků vojenské rozvědky HUR připravuje nové vojenské operace na evropském území. Uvedl to po jednání s šéfem rozvědky Kyrylem Budanovem.
Spojené státy vyzvaly Čínu, aby využila svůj vliv a zasáhla u Íránu ve snaze zabránit mu v uzavření strategicky důležitého Hormuzského průlivu. Tato výzva přichází v době rostoucího napětí poté, co americká armáda provedla masivní údery na íránská jaderná zařízení.
Rozsáhlé americké letecké útoky na íránská jaderná zařízení, které o víkendu nařídil prezident Donald Trump, vyvolaly vlnu reakcí světových lídrů. Většina z nich varuje před nebezpečím další eskalace konfliktu na Blízkém východě a vyzývá k diplomatickému řešení. Významné světové mocnosti včetně Británie, Francie, Německa či Japonska se postavily na stranu jednání, zatímco Rusko, Čína, Pákistán a Turecko krok Spojených států ostře odsoudily.
Spojené státy o víkendu zaútočily na tři klíčová jaderná zařízení v Íránu. Prezident Donald Trump na síti Truth Social uvedl, že komplexy Fordo, Isfahan a Natanz byly „zcela a totálně zničeny“. Írán útok bagatelizuje – jeden z poslanců jej označil za „povrchní“ a tvrdí, že Fordow vážně poškozen nebyl. Teherán přesto varuje, že americký zásah bude mít „trvalé důsledky“, zatímco Trump pohrozil silovou odpovědí na jakoukoli íránskou odvetu.
Americká armáda provedla v noci koordinovaný útok na íránskou jadernou infrastrukturu. Operaci s krycím názvem „Operation Midnight Hammer“ neboli „Půlnoční kladivo“ v neděli podrobně popsal předseda Sboru náčelníků štábů generál Dan Caine na brífinku v Pentagonu.
Spojené státy v noci na dnešek provedly masivní letecký úder na klíčová íránská jaderná zařízení. Na tiskové konferenci v Pentagonu to oznámil ministr obrany Pete Hegseth, podle něhož šlo o historický zásah, který „zdevastoval“ íránské jaderné ambice, aniž by přitom zasáhl civilisty či vojenský personál.
Na část České republiky míří vlna extrémních teplot a silných bouřek. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal výstrahu, která platí od neděle a bude pokračovat i v pondělí. V obou dnech se očekávají teploty přesahující 31 °C a v pondělí navíc velmi silné bouřky, které mohou být provázeny extrémními projevy počasí.