Vatikán se nebude podílet na činnosti „Rady míru“, kterou založil americký prezident Donald Trump. V úterý to potvrdil nejvyšší diplomat Svatého stolce s tím, že řešení krizových situací by mělo zůstat především v kompetenci Organizace spojených národů. Tato rada, v jejímž čele stojí s časově neomezeným mandátem sám Trump, měla původně dohlížet na obnovu Gazy, ale její ambice se rozšířily na úroveň globálního mírotvorného orgánu.
Papež Lev XIV. obdržel pozvání k připojení se k radě minulý měsíc. Kardinál Pietro Parolin, státní sekretář Svatého stolce, však novinářům sdělil, že Vatikán toto pozvání nevyužije. Podle jeho slov vyvolaly některé body Trumpova plánu rozpaky a v celém projektu existují kritické problémy, které by bylo nutné nejprve vyřešit.
Hlavní výhrada Vatikánu spočívá v přesvědčení, že na mezinárodní úrovni by měla krizové situace řídit OSN. Kardinál Parolin tento postoj zdůraznil po setkání s italskou vládou u příležitosti výročí Lateránských smluv. Zatímco Itálie a Evropská unie zvažují účast v radě alespoň v roli pozorovatelů, Vatikán se podle Parolina nezúčastní vůbec, a to i kvůli své specifické povaze, která se liší od běžných států.
Vatikán není jedinou autoritou, která Trumpovu iniciativu odmítla. K radě se neplánují připojit ani Velká Británie, Francie nebo Norsko. Světoví lídři a diplomaté vyjadřují znepokojení nad příliš širokými pravomocemi tohoto nového orgánu, nad doživotním předsednictvím Donalda Trumpa i nad rizikem, že tato aktivita podkope dosavadní práci OSN.
Lev XIV., který je historicky prvním papežem pocházejícím z USA, učinil z budování míru ústřední téma svého pontifikátu. V nedávném diplomatickém projevu varoval, že válka se stává opět módním trendem, a trval na tom, že klíčovou roli v řešení konfliktů musí hrát právě OSN za přísného dodržování mezinárodního humanitárního práva.
Papež se od svého zvolení opakovaně věnuje situaci v Gaze, vyzývá k řešení v podobě dvou států a k právu Palestinců žít v míru ve své vlastní zemi. Během konfliktu mezi Izraelem a Hamásem naléhal na propuštění rukojmí, udržoval dialog s izraelskými lídry a vyjadřoval politování nad nárůstem antisemitismu ve světě.
Lev XIV. již dříve kritizoval Trumpovu imigrační politiku. Současný rozpor mezi Vatikánem a Bílým domem podtrhuje i rozdílný pohled na mezinárodní právo. Zatímco papež na jeho dodržování trvá, prezident Trump v lednu pro deník New York Times prohlásil, že se cítí být omezován pouze svou vlastní morálkou, a vyjádřil despekt k mezinárodnímu řádu nastolenému po druhé světové válce.
Nejnovější kolo mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou, které se za zprostředkování Spojených států konalo v Ženevě, skončilo ve středu bez výraznějšího průlomu. Jednání byla uzavřena v době, kdy se konflikt, jenž příští týden vstoupí do svého pátého roku, stále nerozhodně vleče na bojištích.
Vatikán se nebude podílet na činnosti „Rady míru“, kterou založil americký prezident Donald Trump. V úterý to potvrdil nejvyšší diplomat Svatého stolce s tím, že řešení krizových situací by mělo zůstat především v kompetenci Organizace spojených národů. Tato rada, v jejímž čele stojí s časově neomezeným mandátem sám Trump, měla původně dohlížet na obnovu Gazy, ale její ambice se rozšířily na úroveň globálního mírotvorného orgánu.
Německý kancléř Friedrich Merz vyjádřil podporu návrhu na zákaz sociálních sítí pro děti. Učinil tak před klíčovou debatou vládních politiků, která má začít tento pátek. V Německu i v dalších evropských zemích sílí hlasy volající po přísnější ochraně duševního a fyzického zdraví nezletilých v digitálním prostředí.
Spojené státy se pod vedením Trumpovy administrativy proměnily v místo, které mnozí zahraniční turisté vnímají jako nehostinné a nebezpečné. Podle aktuálního průzkumu deníku Independent plánuje celých 80 % respondentů zemi v nejbližší době nenavštívit, zatímco pro cestu do USA se rozhodlo jen 11 % dotázaných. Mezi cestovateli, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje zhruba každý sedmý její zrušení kvůli obavám z aktuálního vývoje.
Čínský prezident Si Ťin-pching se nezvykle přímo vyjádřil k rozsáhlým čistkám, které v poslední době zasáhly nejvyšší patra armádního velení. Mezi odvolanými špičkovými důstojníky se v lednu objevil i generál Čang Jou-sia, který byl dlouho pokládán za prezidentova klíčového vojenského spojence. Oficiálním důvodem jeho konce bylo „vážné porušení disciplíny“, což je v tamním prostředí termín běžně používaný pro korupční jednání.
Více než tucet neziskových organizací zaměřených na zdraví a ochranu životního prostředí podalo žalobu na Agenturu pro ochranu životního prostředí (EPA). Předmětem sporu je zrušení právního rozhodnutí, které tvoří základ federálních regulací v oblasti klimatu v USA. Žaloba podaná u obvodního soudu ve Washingtonu DC napadá zrušení takzvaného „potvrzení o ohrožení“ (endangerment finding).
Dokumenty amerického ministerstva spravedlnosti odhalují, že se odsouzený sexuální delikvent Jeffrey Epstein intenzivně snažil vybudovat vazby na ruskou politickou elitu. Spisy naznačují, že Epstein opakovaně usiloval o schůzku s prezidentem Vladimirem Putinem. Dokumenty rovněž podrobně popisují jeho cesty do Ruska a snahy o nábor mladých žen prostřednictvím vysoce postavených zprostředkovatelů.
Evropská unie se rozhodla pro diplomatický bojkot zahajovacího ceremoniálu nadcházejících paralympijských her. Důvodem je nesouhlas s krokem Mezinárodního paralympijského výboru (IPC), který povolil sportovcům z Ruska a Běloruska startovat pod národními symboly. Eurokomisař pro sport Glenn Micallef označil toto rozhodnutí za zcela nepřijatelné a oznámil, že se slavnostního zahájení nezúčastní.
Nad Caracasem se v lednu rozzářily stovky dronů, které na noční obloze vykreslily siluety Nicoláse Madura a jeho manželky Cilie Flores. Světelný vzkaz „lid vás žádá zpět“ byl zoufalým voláním stoupenců režimu poté, co americké speciální síly 3. ledna během bleskové operace „Absolute Resolve“ zadržely sesazeného prezidenta i s chotí a přepravily je do newyorské vazební věznice. Venezuela se tak ocitla v politickém vzduchoprázdnu, které se nyní snaží zaplnit úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová.
Více než 80 členských států OSN v úterý společně odsoudilo rozšiřující se izraelskou kontrolu nad Západním břehem Jordánu. Ve svém prohlášení země varovaly, že tyto kroky mohou fakticky znamenat anexi palestinského území. Signatáři označili jednostranná opatření za porušení mezinárodního práva a vyzvali Izrael k jejich okamžitému zrušení.
Britské úsilí o modernizaci armády naráží na vážné rozpočtové potíže, což vyvolává značnou nervozitu u evropských spojenců i v obranném průmyslu. Londýn sice deklaruje snahu o posílení bezpečnosti, ale nedaří se mu finalizovat rozpočty pro klíčové vojenské programy. Tato situace začíná negativně ovlivňovat mezinárodní partnerství a oslabuje britskou snahu demonstrovat solidaritu s evropskými sousedy v době rostoucích geopolitických hrozeb.
Pokud pro vytváření svých hesel používáte umělou inteligenci, měli byste je co nejdříve změnit. Výzkum kyberbezpečnostní firmy Irregular, který ověřila stanice Sky News, totiž odhalil, že populární modely jako ChatGPT, Claude nebo Gemini generují hesla, která jsou vysoce předvídatelná. Přestože se na první pohled zdají být silná, ve skutečnosti obsahují opakující se vzorce, které mohou kyberzločinci snadno odhalit pomocí automatizovaných nástrojů.