Vatikán se odmítnul připojit k Trumpově Radě míru

Rada míru
Rada míru, foto: Světové ekonomické forum
Klára Marková 18. února 2026 18:16
Sdílej:

Vatikán se nebude podílet na činnosti „Rady míru“, kterou založil americký prezident Donald Trump. V úterý to potvrdil nejvyšší diplomat Svatého stolce s tím, že řešení krizových situací by mělo zůstat především v kompetenci Organizace spojených národů. Tato rada, v jejímž čele stojí s časově neomezeným mandátem sám Trump, měla původně dohlížet na obnovu Gazy, ale její ambice se rozšířily na úroveň globálního mírotvorného orgánu.

Papež Lev XIV. obdržel pozvání k připojení se k radě minulý měsíc. Kardinál Pietro Parolin, státní sekretář Svatého stolce, však novinářům sdělil, že Vatikán toto pozvání nevyužije. Podle jeho slov vyvolaly některé body Trumpova plánu rozpaky a v celém projektu existují kritické problémy, které by bylo nutné nejprve vyřešit.

Hlavní výhrada Vatikánu spočívá v přesvědčení, že na mezinárodní úrovni by měla krizové situace řídit OSN. Kardinál Parolin tento postoj zdůraznil po setkání s italskou vládou u příležitosti výročí Lateránských smluv. Zatímco Itálie a Evropská unie zvažují účast v radě alespoň v roli pozorovatelů, Vatikán se podle Parolina nezúčastní vůbec, a to i kvůli své specifické povaze, která se liší od běžných států.

Vatikán není jedinou autoritou, která Trumpovu iniciativu odmítla. K radě se neplánují připojit ani Velká Británie, Francie nebo Norsko. Světoví lídři a diplomaté vyjadřují znepokojení nad příliš širokými pravomocemi tohoto nového orgánu, nad doživotním předsednictvím Donalda Trumpa i nad rizikem, že tato aktivita podkope dosavadní práci OSN.

Lev XIV., který je historicky prvním papežem pocházejícím z USA, učinil z budování míru ústřední téma svého pontifikátu. V nedávném diplomatickém projevu varoval, že válka se stává opět módním trendem, a trval na tom, že klíčovou roli v řešení konfliktů musí hrát právě OSN za přísného dodržování mezinárodního humanitárního práva.

Papež se od svého zvolení opakovaně věnuje situaci v Gaze, vyzývá k řešení v podobě dvou států a k právu Palestinců žít v míru ve své vlastní zemi. Během konfliktu mezi Izraelem a Hamásem naléhal na propuštění rukojmí, udržoval dialog s izraelskými lídry a vyjadřoval politování nad nárůstem antisemitismu ve světě.

Lev XIV. již dříve kritizoval Trumpovu imigrační politiku. Současný rozpor mezi Vatikánem a Bílým domem podtrhuje i rozdílný pohled na mezinárodní právo. Zatímco papež na jeho dodržování trvá, prezident Trump v lednu pro deník New York Times prohlásil, že se cítí být omezován pouze svou vlastní morálkou, a vyjádřil despekt k mezinárodnímu řádu nastolenému po druhé světové válce.

Stalo se
Novinky
Analýza
Vladimir Putin

Jak bude vypadat Rusko po Putinovi? Ve hře jsou dva scénáře

Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.

Novinky
Jensen Huang

Musk a statisíce signatářů chtějí návrat Huanga do čela společnosti Nvidia

Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.

Novinky
Ilustrační fotografie

Jedno zranění každých 30 vteřin. Ruská armáda přichází o vojáky obrovským tempem

Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.

Novinky
Ilustrační foto

Evropské unie oznámí dohodu o zřízení střediska pro deportaci migrantů, poprvé mimo její území

Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.