Trump projevuje stále větší ochotu provést vojenský útok proti Kubě

Vojenské plánování Spojených států nyní zahrnuje celou škálu možností, přičemž Jižní velitelství USA (Southcom) již v uplynulých týdnech zahájilo přípravu konkrétních scénářů pro potenciální zásah. Nedávné zprávy o chystaném obvinění čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra vyvolaly spekulace o možné operaci na jeho zadržení, podobně jako tomu bylo v lednu v případě venezuelského lídra Nicoláse Madura. Američtí plánovači však zvažují mnohem širší spektrum kroků, od jediného varovného leteckého úderu až po plnohodnotnou pozemní invazi zaměřenou na svržení tamního režimu. Pentagon má v oblasti dostatek sil a Kuba se nachází pouhých devadesát mil od pobřeží Floridy, nicméně žádná akce bezprostředně nehrozí.

Podle zdrojů z administrativy bylo vyloučeno zapojení kubánských exilových skupin do jakékoli mise, takže situace nebude opakováním událostí v Zátoce sviní. Představitelé Bílého domu uvádějí, že úkolem Pentagonu je pouze připravit varianty pro vrchního velitele, což automaticky neznamená, že prezident již přijal konečné rozhodnutí. Zároveň však vládní činitelé začínají připravovat veřejné mínění na možný zásah, což naznačil ministr zahraničí a národní bezpečnostní poradce Marco Rubio prohlášením, že trajektorii Kuby pravděpodobně nepůjde změnit, dokud budou současní lidé u moci. K obavám přispěla i zpráva, že Kuba získala stovky vojenských dronů, což mnozí analytici interpretují jako řízený únik informací s cílem ospravedlnit americký úder.

Donald Trump musí při svém rozhodování zvažovat také domácí politickou situaci, jelikož jeho volební preference klesají v důsledku rostoucích cen benzínu způsobených válkou v Íránu. Rozsah případné kubánské operace by tak mohl záviset na tom, co budou ochotni tolerovat jeho stoupenci z hnutí MAGA. Bývalý vysoce postavený představitel CIA Brian Latell varoval, že i pokus o malou operaci by mohl ztroskotat na přecenění vlastních sil. Washington nicméně vyjadřuje upřímné rozhořčení nad kubánským vedením, které podle amerických úředníků nereaguje adekvátně na strukturální problémy země, jako je zchátralá elektrická síť, a místo toho nabízí pouze dílčí řešení typu zahraničních investic do hotelů.

Kubánská vláda reaguje na americký tlak žádostmi o pomoc směřovanými do Moskvy, která již koncem března vyslala na ostrov jeden tanker s palivem. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v reakci na stupňující se napětí uvedl, že americká vojenská agrese by vyvolala krveprolití s nevypočitatelnými následky. Impulsem pro toto prohlášení byla řada nedávných kroků ze strany USA, mezi něž patří rozšíření sankcí, zvýšení počtu průzkumných letů nad ostrovem, spory o podmínky americké finanční pomoci ve výši sto milionů dolarů a také medializovaná návštěva ředitele CIA Johna Ratcliffa na Kubě, během níž vznesl vůči Havaně několik zásadních požadavků.

Americké ministerstvo zahraničí opakovaně obviňuje Kubu z toho, že slouží jako útočiště pro teroristy a protivníky USA. Šéf CIA Ratcliffe během své návštěvy jasně deklaroval, že ostrov již nesmí fungovat jako platforma pro nepřátelské agendy v západní hemisféře. Postoj Marca Rubia, který je synem kubánských imigrantů, se v průběhu času proměnil od původního prosazování metodických ekonomických reforem, jako je privatizace státního majetku, rozšíření internetu a povolení zahraničních investic, k požadavku na úplnou politickou změnu a odstranění kubánského vedení. Rubio navíc začal intenzivně prezentovat Kubu jako přímou hrozbu pro národní bezpečnost USA kvůli jejím vazbám na Moskvu a Peking, což dokládá i fotografiemi z Jižního velitelství.

Kubánský režim považuje americké požadavky na ekonomické reformy za hrozbu pro své přežití a argumentuje tím, že hospodářské potíže země jsou způsobeny desítky let trvajícím americkým embargem. Mnozí analytici sice považují označování Kuby za vojenskou hrozbu pro USA za silně přehnané, avšak Trumpovy současné problémy v Íránu by ho nemusely odradit od akce v Karibiku. Naopak, komplikace na Blízkém východě mohou způsobit, že prezident bude chtít dosáhnout rychlého vojenského vítězství právě na Kubě, kterou může mylně považovat za snadný cíl. Bývalí diplomaté zabývající se Kubou však varují, že situace nebude jednoduchá, protože tamní režim má stále své pevné zastánce.