Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa podle zjištění diplomatických zdrojů webu Politico projevuje stále větší ochotu provést vojenský útok proti Kubě. Tento posun představuje výraznou eskalaci oproti předchozím měsícům, kdy se Washington soustředil primárně na hospodářský a diplomatický tlak s cílem oslabit komunistický režim v Havaně. Představitelé administrativy jsou frustrováni skutečností, že dosavadní kampaň, která zahrnuje i palivovou blokádu ostrova, nepřiměla kubánské vůdce k zásadním ekonomickým a politickým reformám. Původní předpoklad, že slabé vedení Kuby podlehne tlaku pod vlivem amerických vojenských úspěchů ve Venezuele a Íránu, se nenaplnil, jelikož se Írán zkomplikoval a Kubánci se ukázali jako odolnější soupeř.
Vojenské plánování Spojených států nyní zahrnuje celou škálu možností, přičemž Jižní velitelství USA (Southcom) již v uplynulých týdnech zahájilo přípravu konkrétních scénářů pro potenciální zásah. Nedávné zprávy o chystaném obvinění čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra vyvolaly spekulace o možné operaci na jeho zadržení, podobně jako tomu bylo v lednu v případě venezuelského lídra Nicoláse Madura. Američtí plánovači však zvažují mnohem širší spektrum kroků, od jediného varovného leteckého úderu až po plnohodnotnou pozemní invazi zaměřenou na svržení tamního režimu. Pentagon má v oblasti dostatek sil a Kuba se nachází pouhých devadesát mil od pobřeží Floridy, nicméně žádná akce bezprostředně nehrozí.
Podle zdrojů z administrativy bylo vyloučeno zapojení kubánských exilových skupin do jakékoli mise, takže situace nebude opakováním událostí v Zátoce sviní. Představitelé Bílého domu uvádějí, že úkolem Pentagonu je pouze připravit varianty pro vrchního velitele, což automaticky neznamená, že prezident již přijal konečné rozhodnutí. Zároveň však vládní činitelé začínají připravovat veřejné mínění na možný zásah, což naznačil ministr zahraničí a národní bezpečnostní poradce Marco Rubio prohlášením, že trajektorii Kuby pravděpodobně nepůjde změnit, dokud budou současní lidé u moci. K obavám přispěla i zpráva, že Kuba získala stovky vojenských dronů, což mnozí analytici interpretují jako řízený únik informací s cílem ospravedlnit americký úder.
Donald Trump musí při svém rozhodování zvažovat také domácí politickou situaci, jelikož jeho volební preference klesají v důsledku rostoucích cen benzínu způsobených válkou v Íránu. Rozsah případné kubánské operace by tak mohl záviset na tom, co budou ochotni tolerovat jeho stoupenci z hnutí MAGA. Bývalý vysoce postavený představitel CIA Brian Latell varoval, že i pokus o malou operaci by mohl ztroskotat na přecenění vlastních sil. Washington nicméně vyjadřuje upřímné rozhořčení nad kubánským vedením, které podle amerických úředníků nereaguje adekvátně na strukturální problémy země, jako je zchátralá elektrická síť, a místo toho nabízí pouze dílčí řešení typu zahraničních investic do hotelů.
Kubánská vláda reaguje na americký tlak žádostmi o pomoc směřovanými do Moskvy, která již koncem března vyslala na ostrov jeden tanker s palivem. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v reakci na stupňující se napětí uvedl, že americká vojenská agrese by vyvolala krveprolití s nevypočitatelnými následky. Impulsem pro toto prohlášení byla řada nedávných kroků ze strany USA, mezi něž patří rozšíření sankcí, zvýšení počtu průzkumných letů nad ostrovem, spory o podmínky americké finanční pomoci ve výši sto milionů dolarů a také medializovaná návštěva ředitele CIA Johna Ratcliffa na Kubě, během níž vznesl vůči Havaně několik zásadních požadavků.
Americké ministerstvo zahraničí opakovaně obviňuje Kubu z toho, že slouží jako útočiště pro teroristy a protivníky USA. Šéf CIA Ratcliffe během své návštěvy jasně deklaroval, že ostrov již nesmí fungovat jako platforma pro nepřátelské agendy v západní hemisféře. Postoj Marca Rubia, který je synem kubánských imigrantů, se v průběhu času proměnil od původního prosazování metodických ekonomických reforem, jako je privatizace státního majetku, rozšíření internetu a povolení zahraničních investic, k požadavku na úplnou politickou změnu a odstranění kubánského vedení. Rubio navíc začal intenzivně prezentovat Kubu jako přímou hrozbu pro národní bezpečnost USA kvůli jejím vazbám na Moskvu a Peking, což dokládá i fotografiemi z Jižního velitelství.
Kubánský režim považuje americké požadavky na ekonomické reformy za hrozbu pro své přežití a argumentuje tím, že hospodářské potíže země jsou způsobeny desítky let trvajícím americkým embargem. Mnozí analytici sice považují označování Kuby za vojenskou hrozbu pro USA za silně přehnané, avšak Trumpovy současné problémy v Íránu by ho nemusely odradit od akce v Karibiku. Naopak, komplikace na Blízkém východě mohou způsobit, že prezident bude chtít dosáhnout rychlého vojenského vítězství právě na Kubě, kterou může mylně považovat za snadný cíl. Bývalí diplomaté zabývající se Kubou však varují, že situace nebude jednoduchá, protože tamní režim má stále své pevné zastánce.
Vojenská situace na Ukrajině nadále zůstává ve fázi pozemního opotřebovávacího boje, v němž ruská armáda navzdory probíhající letní ofenzivě nedosahuje žádných operačně významných územních zisků. Tempo postupu ruských jednotek se již několik měsíců drží na velmi nízkých hodnotách, které výrazně zaostávají za výsledky z předchozích let.
Ruské síly během předminulého týdne stupňovaly vzdušný tlak na ukrajinské území a vyslaly přibližně 1900 útočných bezpilotních prostředků, 1600 naváděných pum a 144 raket různých typů. Podle ukrajinských představitelů tyto rozsáhlé údery zasáhly celkem šestnáct oblastí. Masivní bombardování způsobilo škody na více než patnácti stovkách objektů, přičemž významnou část zasažených cílů tvořily obytné domy.
Zatímco Demokratická republika Kongo čelí masivnímu šíření zákeřného viru ebola, sousední Uganda hlásí úspěšné zvládnutí nákazy. V některých oblastech si současná epidemie vyžádala již přes patnáct set obětí a tamní úřady přiznávají, že se situace vymyká kontrole. Naproti tomu ugandské zdravotnictví zaznamenalo pouze dvě desítky nakažených a po propuštění posledního pacienta z nemocnice země oznámila, že je nákaza pod kontrolou.
Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou.
Řidiči jednoho konkrétního typu vozidla z Hradce Králové by si na své automobily měli dávat velký pozor. Soustředí se na ně totiž organizovaná skupina zlodějů, zřejmě jde o cizince. Auta nejspíš končí v jedné ze sousedních zemí.
Poslanec Filip Turek (Motoristé) nakonec nebude žalovat prezidenta Petra Pavla v souvislosti s nejmenováním ministrem Babišovy vlády. Turek, jenž měl původně stanout v čele ministerstva životního prostředí, podle svých slov z mnoha důvodů změnil názor.
Letošní mimořádné sucho může české domácnosti připravit o houby a další lesní plody v hodnotě několika miliard korun. Pokud se srážkové poměry během druhé poloviny srpna a zejména v září výrazně nezlepší, lze nyní jako střední odhad vyčíslit letošní výpadek proti běžnému roku na přibližně 3,5 miliardy korun. Nejde přitom o peníze, o které by přímo přišli houbaři nebo státní rozpočet.
Meteorologové dnes upřesnili výstrahu před pondělními silnými bouřkami, které mají doprovázet kroupy a přívalové srážky. Beze změny zůstává varování před rizikem vzniku a šíření požárů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký prezident Donald Trump upřednostňuje osobní sympatie k severokorejskému diktátorovi Kim Čong-unovi před strategickým partnerstvím s Jižní Koreou. Pentagonu totiž nařídil, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Informovala o tom britská BBC.
Z Hollywoodu přišla velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 36 let a jen několik dní před svými narozeninami nečekaně zemřela americká herečka Hayden Panettiere. O úmrtí informovala americká televizní stanice ABC News.
Průměrný starobní důchod v Česku letos v červnu dosáhl 21 803 korun měsíčně. Průměrná hrubá mzda přitom v prvním čtvrtletí činila 50 282 korun. V prostém srovnání tak penze odpovídá zhruba 43 procentům průměrné mzdy. Pro zachování životní úrovně po odchodu z práce proto bude stále důležitější vlastní finanční rezerva. A právě ta zůstává u českých domácností ve srovnání s významem státní penze malá.
Bývalý britský princ Andrew už přišel o řadu poct a privilegií, ale královská rodina vedená jeho bratrem ho ještě nehodila zcela přes palubu. Nejnovější informace ostrovních médií jsou toho důkazem. Andrewovo jméno totiž nechybí na důležitém seznamu.