Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa podle zjištění diplomatických zdrojů webu Politico projevuje stále větší ochotu provést vojenský útok proti Kubě. Tento posun představuje výraznou eskalaci oproti předchozím měsícům, kdy se Washington soustředil primárně na hospodářský a diplomatický tlak s cílem oslabit komunistický režim v Havaně. Představitelé administrativy jsou frustrováni skutečností, že dosavadní kampaň, která zahrnuje i palivovou blokádu ostrova, nepřiměla kubánské vůdce k zásadním ekonomickým a politickým reformám. Původní předpoklad, že slabé vedení Kuby podlehne tlaku pod vlivem amerických vojenských úspěchů ve Venezuele a Íránu, se nenaplnil, jelikož se Írán zkomplikoval a Kubánci se ukázali jako odolnější soupeř.
Vojenské plánování Spojených států nyní zahrnuje celou škálu možností, přičemž Jižní velitelství USA (Southcom) již v uplynulých týdnech zahájilo přípravu konkrétních scénářů pro potenciální zásah. Nedávné zprávy o chystaném obvinění čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra vyvolaly spekulace o možné operaci na jeho zadržení, podobně jako tomu bylo v lednu v případě venezuelského lídra Nicoláse Madura. Američtí plánovači však zvažují mnohem širší spektrum kroků, od jediného varovného leteckého úderu až po plnohodnotnou pozemní invazi zaměřenou na svržení tamního režimu. Pentagon má v oblasti dostatek sil a Kuba se nachází pouhých devadesát mil od pobřeží Floridy, nicméně žádná akce bezprostředně nehrozí.
Podle zdrojů z administrativy bylo vyloučeno zapojení kubánských exilových skupin do jakékoli mise, takže situace nebude opakováním událostí v Zátoce sviní. Představitelé Bílého domu uvádějí, že úkolem Pentagonu je pouze připravit varianty pro vrchního velitele, což automaticky neznamená, že prezident již přijal konečné rozhodnutí. Zároveň však vládní činitelé začínají připravovat veřejné mínění na možný zásah, což naznačil ministr zahraničí a národní bezpečnostní poradce Marco Rubio prohlášením, že trajektorii Kuby pravděpodobně nepůjde změnit, dokud budou současní lidé u moci. K obavám přispěla i zpráva, že Kuba získala stovky vojenských dronů, což mnozí analytici interpretují jako řízený únik informací s cílem ospravedlnit americký úder.
Donald Trump musí při svém rozhodování zvažovat také domácí politickou situaci, jelikož jeho volební preference klesají v důsledku rostoucích cen benzínu způsobených válkou v Íránu. Rozsah případné kubánské operace by tak mohl záviset na tom, co budou ochotni tolerovat jeho stoupenci z hnutí MAGA. Bývalý vysoce postavený představitel CIA Brian Latell varoval, že i pokus o malou operaci by mohl ztroskotat na přecenění vlastních sil. Washington nicméně vyjadřuje upřímné rozhořčení nad kubánským vedením, které podle amerických úředníků nereaguje adekvátně na strukturální problémy země, jako je zchátralá elektrická síť, a místo toho nabízí pouze dílčí řešení typu zahraničních investic do hotelů.
Kubánská vláda reaguje na americký tlak žádostmi o pomoc směřovanými do Moskvy, která již koncem března vyslala na ostrov jeden tanker s palivem. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v reakci na stupňující se napětí uvedl, že americká vojenská agrese by vyvolala krveprolití s nevypočitatelnými následky. Impulsem pro toto prohlášení byla řada nedávných kroků ze strany USA, mezi něž patří rozšíření sankcí, zvýšení počtu průzkumných letů nad ostrovem, spory o podmínky americké finanční pomoci ve výši sto milionů dolarů a také medializovaná návštěva ředitele CIA Johna Ratcliffa na Kubě, během níž vznesl vůči Havaně několik zásadních požadavků.
Americké ministerstvo zahraničí opakovaně obviňuje Kubu z toho, že slouží jako útočiště pro teroristy a protivníky USA. Šéf CIA Ratcliffe během své návštěvy jasně deklaroval, že ostrov již nesmí fungovat jako platforma pro nepřátelské agendy v západní hemisféře. Postoj Marca Rubia, který je synem kubánských imigrantů, se v průběhu času proměnil od původního prosazování metodických ekonomických reforem, jako je privatizace státního majetku, rozšíření internetu a povolení zahraničních investic, k požadavku na úplnou politickou změnu a odstranění kubánského vedení. Rubio navíc začal intenzivně prezentovat Kubu jako přímou hrozbu pro národní bezpečnost USA kvůli jejím vazbám na Moskvu a Peking, což dokládá i fotografiemi z Jižního velitelství.
Kubánský režim považuje americké požadavky na ekonomické reformy za hrozbu pro své přežití a argumentuje tím, že hospodářské potíže země jsou způsobeny desítky let trvajícím americkým embargem. Mnozí analytici sice považují označování Kuby za vojenskou hrozbu pro USA za silně přehnané, avšak Trumpovy současné problémy v Íránu by ho nemusely odradit od akce v Karibiku. Naopak, komplikace na Blízkém východě mohou způsobit, že prezident bude chtít dosáhnout rychlého vojenského vítězství právě na Kubě, kterou může mylně považovat za snadný cíl. Bývalí diplomaté zabývající se Kubou však varují, že situace nebude jednoduchá, protože tamní režim má stále své pevné zastánce.
Ukrajina zahájila s Evropskou komisí jednání o zavedení nového sankčního mechanismu, jehož cílem je odradit třetí země od vývozu benzínu a dalších ropných produktů do Ruské federace. Tento krok reaguje na to, že opakované ukrajinské útoky na ruské rafinerie a sklady pohonných hmot výrazně ochromily tamní produkci. Výpadky v zásobování v ropně bohatém Rusku již vedly k zavedení plošných restrikcí prodeje paliv na čerpacích stanicích ve většině ruských regionů.
V Íránu začalo několik dní veřejného smutku za bývalého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, který zahynul v únoru při společných úderech Spojených států a Izraele. Rakev s jeho tělem již dorazila do Teheránu, kde se shromažďují tisíce lidí, aby mu vzdaly úctu. Vládní duchovní v zemi nyní připravují rozsáhlé pohřební rituály a procesí, které se potáhnou přes celý nadcházející týden.
Před dvěma sty padesáti lety se zrodil americký sen, koncept slibující, že tvrdá práce a dodržování pravidel zajistí každému v USA pohodlný život střední třídy. Tento celosvětově exportovaný ideál, spojený s vidinou sociální mobility a ekonomických příležitostí, však v současnosti čelí vážné krizi. Podle průzkumu veřejného mínění organizace Associated Press-NORC věří v jeho existenci pouhá třetina Američanů. Výzkumné centrum Pew Research Center navíc uvádí, že většina obyvatel Spojených států se domnívá, že nejlepší dny má země již za sebou.
Německá armáda musí dosáhnout plné bojové připravenosti nejpozději do roku 2029, jelikož riziko vypuknutí ozbrojeného střetu s Ruskou federací je reálné. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na zasedání v Bruselu ostře zkritizoval evropské spojence v NATO a oznámil zahájení šestiměsíčního prověřování amerických sil v Evropě ze strany Pentagonu. Výsledek této revize bude přímo záviset na tom, jak rychle Evropané převezmou primární odpovědnost za vlastní bezpečnost. Podle Hegsetha má prověrka zajistit, aby Severoatlantická aliance směřovala k nezvratnému stavu, kdy vedení a hlavní obrannou roli na kontinentu převezme právě Evropa.
Nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře by měl posloužit jako příležitost k předvedení reálného pokroku v rámci bloku. To bylo hlavním poselstvím nedávné washingtonské cesty generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který se snažil podchytit evropskou dynamiku v oblasti obranných výdajů ještě předtím, než ji stihne narušit případná ambivalence ze strany Spojených států.
Cesta do Moskvy na jednání s Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu Volodymyra Zelenského znamenala fatální chybu. V rozhovoru pro deník Kyiv Post to konstatoval Steven Pifer, bývalý velvyslanec USA na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump označil za absurdní, aby Spojené státy pokračovaly ve svém jednostranném vztahu se Severoatlantickou aliancí. Toto prohlášení učinil necelý týden před plánovaným summitem NATO, který se uskuteční v Ankaře. Na své sociální síti Truth Social Trump uvedli, že alianční partneři nestáli při USA a že vzájemný vztah s NATO není založen na reciprocitě.
Do íránského přístavního města Bandar Abbás na břehu Hormuzského průlivu se po měsících bojů vrací křehký klid. Místní rybáři opět vyplouvají na moře a na doky přivážejí své úlovky, mezi nimiž nechybí ani malí žraloci, kteří v oblasti platí za vyhledávanou delikatesu. Hormuzský průliv, klíčová námořní cesta pro globální obchod a energetiku, se stal hlavním ohniskem americko-izraelské války s Íránem, přičemž mezinárodní novináři dostali možnost navštívit íránskou stranu této strategické úžiny poprvé od vypuknutí konfliktu.
V Česku před týdnem sílila vlna rekordních veder. Tentokrát se v závěru týdne očekává jiné počasí, alespoň co se týká teplot. Nejtepleji bude na jižní Moravě, ale ani tam maxima nedosáhnou třicítky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Amerického prezidenta Donalda Trumpa zasáhla jedna smutná zpráva ze šoubyznysu. Ve věku 74 let zemřel zpěvák Victor Willis z legendární skupiny Village People, která se celosvětově proslavila hitem YMCA.
Mezinárodní snahy o ukončení severokorejského programu jaderných zbraní ztroskotaly. Výsledky nedávného ostentativního summitu mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v Pchjongjangu ukázaly, že nejzásadnější věci zůstaly nevyřčeny. Oficiální čínská prohlášení ze schůzky zcela vynechala jakoukoli zmínku o denuklearizaci, což značí jasný posun od dlouhodobého politického cíle Pekingu.