Trump projevuje stále větší ochotu provést vojenský útok proti Kubě

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 19. května 2026 08:51
Sdílej:

Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa podle zjištění diplomatických zdrojů webu Politico projevuje stále větší ochotu provést vojenský útok proti Kubě. Tento posun představuje výraznou eskalaci oproti předchozím měsícům, kdy se Washington soustředil primárně na hospodářský a diplomatický tlak s cílem oslabit komunistický režim v Havaně. Představitelé administrativy jsou frustrováni skutečností, že dosavadní kampaň, která zahrnuje i palivovou blokádu ostrova, nepřiměla kubánské vůdce k zásadním ekonomickým a politickým reformám. Původní předpoklad, že slabé vedení Kuby podlehne tlaku pod vlivem amerických vojenských úspěchů ve Venezuele a Íránu, se nenaplnil, jelikož se Írán zkomplikoval a Kubánci se ukázali jako odolnější soupeř.

Vojenské plánování Spojených států nyní zahrnuje celou škálu možností, přičemž Jižní velitelství USA (Southcom) již v uplynulých týdnech zahájilo přípravu konkrétních scénářů pro potenciální zásah. Nedávné zprávy o chystaném obvinění čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra vyvolaly spekulace o možné operaci na jeho zadržení, podobně jako tomu bylo v lednu v případě venezuelského lídra Nicoláse Madura. Američtí plánovači však zvažují mnohem širší spektrum kroků, od jediného varovného leteckého úderu až po plnohodnotnou pozemní invazi zaměřenou na svržení tamního režimu. Pentagon má v oblasti dostatek sil a Kuba se nachází pouhých devadesát mil od pobřeží Floridy, nicméně žádná akce bezprostředně nehrozí.

Podle zdrojů z administrativy bylo vyloučeno zapojení kubánských exilových skupin do jakékoli mise, takže situace nebude opakováním událostí v Zátoce sviní. Představitelé Bílého domu uvádějí, že úkolem Pentagonu je pouze připravit varianty pro vrchního velitele, což automaticky neznamená, že prezident již přijal konečné rozhodnutí. Zároveň však vládní činitelé začínají připravovat veřejné mínění na možný zásah, což naznačil ministr zahraničí a národní bezpečnostní poradce Marco Rubio prohlášením, že trajektorii Kuby pravděpodobně nepůjde změnit, dokud budou současní lidé u moci. K obavám přispěla i zpráva, že Kuba získala stovky vojenských dronů, což mnozí analytici interpretují jako řízený únik informací s cílem ospravedlnit americký úder.

Donald Trump musí při svém rozhodování zvažovat také domácí politickou situaci, jelikož jeho volební preference klesají v důsledku rostoucích cen benzínu způsobených válkou v Íránu. Rozsah případné kubánské operace by tak mohl záviset na tom, co budou ochotni tolerovat jeho stoupenci z hnutí MAGA. Bývalý vysoce postavený představitel CIA Brian Latell varoval, že i pokus o malou operaci by mohl ztroskotat na přecenění vlastních sil. Washington nicméně vyjadřuje upřímné rozhořčení nad kubánským vedením, které podle amerických úředníků nereaguje adekvátně na strukturální problémy země, jako je zchátralá elektrická síť, a místo toho nabízí pouze dílčí řešení typu zahraničních investic do hotelů.

Kubánská vláda reaguje na americký tlak žádostmi o pomoc směřovanými do Moskvy, která již koncem března vyslala na ostrov jeden tanker s palivem. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v reakci na stupňující se napětí uvedl, že americká vojenská agrese by vyvolala krveprolití s nevypočitatelnými následky. Impulsem pro toto prohlášení byla řada nedávných kroků ze strany USA, mezi něž patří rozšíření sankcí, zvýšení počtu průzkumných letů nad ostrovem, spory o podmínky americké finanční pomoci ve výši sto milionů dolarů a také medializovaná návštěva ředitele CIA Johna Ratcliffa na Kubě, během níž vznesl vůči Havaně několik zásadních požadavků.

Americké ministerstvo zahraničí opakovaně obviňuje Kubu z toho, že slouží jako útočiště pro teroristy a protivníky USA. Šéf CIA Ratcliffe během své návštěvy jasně deklaroval, že ostrov již nesmí fungovat jako platforma pro nepřátelské agendy v západní hemisféře. Postoj Marca Rubia, který je synem kubánských imigrantů, se v průběhu času proměnil od původního prosazování metodických ekonomických reforem, jako je privatizace státního majetku, rozšíření internetu a povolení zahraničních investic, k požadavku na úplnou politickou změnu a odstranění kubánského vedení. Rubio navíc začal intenzivně prezentovat Kubu jako přímou hrozbu pro národní bezpečnost USA kvůli jejím vazbám na Moskvu a Peking, což dokládá i fotografiemi z Jižního velitelství.

Kubánský režim považuje americké požadavky na ekonomické reformy za hrozbu pro své přežití a argumentuje tím, že hospodářské potíže země jsou způsobeny desítky let trvajícím americkým embargem. Mnozí analytici sice považují označování Kuby za vojenskou hrozbu pro USA za silně přehnané, avšak Trumpovy současné problémy v Íránu by ho nemusely odradit od akce v Karibiku. Naopak, komplikace na Blízkém východě mohou způsobit, že prezident bude chtít dosáhnout rychlého vojenského vítězství právě na Kubě, kterou může mylně považovat za snadný cíl. Bývalí diplomaté zabývající se Kubou však varují, že situace nebude jednoduchá, protože tamní režim má stále své pevné zastánce.

Témata:
Stalo se
Novinky
Analýza
Vladimir Putin

Jak bude vypadat Rusko po Putinovi? Ve hře jsou dva scénáře

Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.

Novinky
Jensen Huang

Musk a statisíce signatářů chtějí návrat Huanga do čela společnosti Nvidia

Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.

Novinky
Ilustrační fotografie

Jedno zranění každých 30 vteřin. Ruská armáda přichází o vojáky obrovským tempem

Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.

Novinky
Ilustrační foto

Evropské unie oznámí dohodu o zřízení střediska pro deportaci migrantů, poprvé mimo její území

Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.