Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa podle zjištění diplomatických zdrojů webu Politico projevuje stále větší ochotu provést vojenský útok proti Kubě. Tento posun představuje výraznou eskalaci oproti předchozím měsícům, kdy se Washington soustředil primárně na hospodářský a diplomatický tlak s cílem oslabit komunistický režim v Havaně. Představitelé administrativy jsou frustrováni skutečností, že dosavadní kampaň, která zahrnuje i palivovou blokádu ostrova, nepřiměla kubánské vůdce k zásadním ekonomickým a politickým reformám. Původní předpoklad, že slabé vedení Kuby podlehne tlaku pod vlivem amerických vojenských úspěchů ve Venezuele a Íránu, se nenaplnil, jelikož se Írán zkomplikoval a Kubánci se ukázali jako odolnější soupeř.
Vojenské plánování Spojených států nyní zahrnuje celou škálu možností, přičemž Jižní velitelství USA (Southcom) již v uplynulých týdnech zahájilo přípravu konkrétních scénářů pro potenciální zásah. Nedávné zprávy o chystaném obvinění čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra vyvolaly spekulace o možné operaci na jeho zadržení, podobně jako tomu bylo v lednu v případě venezuelského lídra Nicoláse Madura. Američtí plánovači však zvažují mnohem širší spektrum kroků, od jediného varovného leteckého úderu až po plnohodnotnou pozemní invazi zaměřenou na svržení tamního režimu. Pentagon má v oblasti dostatek sil a Kuba se nachází pouhých devadesát mil od pobřeží Floridy, nicméně žádná akce bezprostředně nehrozí.
Podle zdrojů z administrativy bylo vyloučeno zapojení kubánských exilových skupin do jakékoli mise, takže situace nebude opakováním událostí v Zátoce sviní. Představitelé Bílého domu uvádějí, že úkolem Pentagonu je pouze připravit varianty pro vrchního velitele, což automaticky neznamená, že prezident již přijal konečné rozhodnutí. Zároveň však vládní činitelé začínají připravovat veřejné mínění na možný zásah, což naznačil ministr zahraničí a národní bezpečnostní poradce Marco Rubio prohlášením, že trajektorii Kuby pravděpodobně nepůjde změnit, dokud budou současní lidé u moci. K obavám přispěla i zpráva, že Kuba získala stovky vojenských dronů, což mnozí analytici interpretují jako řízený únik informací s cílem ospravedlnit americký úder.
Donald Trump musí při svém rozhodování zvažovat také domácí politickou situaci, jelikož jeho volební preference klesají v důsledku rostoucích cen benzínu způsobených válkou v Íránu. Rozsah případné kubánské operace by tak mohl záviset na tom, co budou ochotni tolerovat jeho stoupenci z hnutí MAGA. Bývalý vysoce postavený představitel CIA Brian Latell varoval, že i pokus o malou operaci by mohl ztroskotat na přecenění vlastních sil. Washington nicméně vyjadřuje upřímné rozhořčení nad kubánským vedením, které podle amerických úředníků nereaguje adekvátně na strukturální problémy země, jako je zchátralá elektrická síť, a místo toho nabízí pouze dílčí řešení typu zahraničních investic do hotelů.
Kubánská vláda reaguje na americký tlak žádostmi o pomoc směřovanými do Moskvy, která již koncem března vyslala na ostrov jeden tanker s palivem. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v reakci na stupňující se napětí uvedl, že americká vojenská agrese by vyvolala krveprolití s nevypočitatelnými následky. Impulsem pro toto prohlášení byla řada nedávných kroků ze strany USA, mezi něž patří rozšíření sankcí, zvýšení počtu průzkumných letů nad ostrovem, spory o podmínky americké finanční pomoci ve výši sto milionů dolarů a také medializovaná návštěva ředitele CIA Johna Ratcliffa na Kubě, během níž vznesl vůči Havaně několik zásadních požadavků.
Americké ministerstvo zahraničí opakovaně obviňuje Kubu z toho, že slouží jako útočiště pro teroristy a protivníky USA. Šéf CIA Ratcliffe během své návštěvy jasně deklaroval, že ostrov již nesmí fungovat jako platforma pro nepřátelské agendy v západní hemisféře. Postoj Marca Rubia, který je synem kubánských imigrantů, se v průběhu času proměnil od původního prosazování metodických ekonomických reforem, jako je privatizace státního majetku, rozšíření internetu a povolení zahraničních investic, k požadavku na úplnou politickou změnu a odstranění kubánského vedení. Rubio navíc začal intenzivně prezentovat Kubu jako přímou hrozbu pro národní bezpečnost USA kvůli jejím vazbám na Moskvu a Peking, což dokládá i fotografiemi z Jižního velitelství.
Kubánský režim považuje americké požadavky na ekonomické reformy za hrozbu pro své přežití a argumentuje tím, že hospodářské potíže země jsou způsobeny desítky let trvajícím americkým embargem. Mnozí analytici sice považují označování Kuby za vojenskou hrozbu pro USA za silně přehnané, avšak Trumpovy současné problémy v Íránu by ho nemusely odradit od akce v Karibiku. Naopak, komplikace na Blízkém východě mohou způsobit, že prezident bude chtít dosáhnout rychlého vojenského vítězství právě na Kubě, kterou může mylně považovat za snadný cíl. Bývalí diplomaté zabývající se Kubou však varují, že situace nebude jednoduchá, protože tamní režim má stále své pevné zastánce.
Evropa čelí nové vlně takzvaného čínského šoku, která ohrožuje místní továrny a nese s sebou riziko ztráty pracovních míst i faktické kolonizace průmyslu ze strany Pekingu. Analytici a obchodní zástupci se obávají, že propadající se směnný kurz a podpora čínských státních firem připomínají krizi ve Spojených státech amerických před pětadvaceti lety. Tehdy prudký nárůst čínského importu po vstupu země do Světové obchodní organizace vytlačil tamní průmysl a způsobil ztrátu až 2,5 milionu pracovních míst. Současný problém v Evropě však netkví v hotových výrobcích, jako jsou elektromobily, nýbrž v obrovském objemu dovážených komponentů, na nichž se unie stává stále závislejší.
Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa podle zjištění diplomatických zdrojů webu Politico projevuje stále větší ochotu provést vojenský útok proti Kubě. Tento posun představuje výraznou eskalaci oproti předchozím měsícům, kdy se Washington soustředil primárně na hospodářský a diplomatický tlak s cílem oslabit komunistický režim v Havaně. Představitelé administrativy jsou frustrováni skutečností, že dosavadní kampaň, která zahrnuje i palivovou blokádu ostrova, nepřiměla kubánské vůdce k zásadním ekonomickým a politickým reformám. Původní předpoklad, že slabé vedení Kuby podlehne tlaku pod vlivem amerických vojenských úspěchů ve Venezuele a Íránu, se nenaplnil, jelikož se Írán zkomplikoval a Kubánci se ukázali jako odolnější soupeř.
V měsících, které předcházely zavedení australského zákazu sociálních sítí pro mládež v prosinci 2025, se intenzivně diskutovalo o možných negativních dopadech tohoto opatření. Mezi hlavní obavy patřilo riziko, že dospívající přestanou konzumovat zprávy. Vzhledem k tomu, že většina mladých lidí využívá sociální sítě jako primární zdroj informací a mnozí jsou na nich závislí, jednalo se o reálnou hrozbu. Nově publikovaný výzkum nyní ukazuje, jaká je situace několik měsíců po vstupu legislativy v platnost.
Energetická krize se stává finanční noční můrou pro běžné občany a zároveň politickým problémem pro Bílý dům. Inflace ve Spojených státech opět výrazně roste, reálné mzdy klesají a voliči dávají prezidentu Donaldu Trumpovi za vinu, že cena benzinu stoupla na 4,50 dolaru za galon. Trump se tak ocitá v momentě, kdy musí zvážit krizová opatření, aby zabránil překonání rekordních cen z éry předchozího prezidenta Joea Bidena.
Americký prezident Donald Trump poslal Teheránu důrazné varování, že se jeho čas na vyjednávání neúprosně krátí. Reagoval tak na situaci, kdy rozhovory o ukončení válečného konfliktu uvízly na mrtvém bodě. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že Írán musí jednat bezodkladně, jinak z něj nic nezbude, a zdůraznil, že čas je v tomto ohledu naprosto klíčový factor. Americký vůdce již dříve označil íránský protinávrh k americkým mírovým podmínkám za odpad. Toto nejnovější prohlášení přišlo po nedělním telefonickém rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Jakýkoli vojenský zásah ze strany Spojených států by vedl ke krveprolití s nevyčíslitelnými následky pro mír a stabilitu v celém regionu. Na sociální síti X před tím varoval kubánský prezident Miguel Díaz-Canel, který zároveň zdůraznil, že Kuba pro nikoho nepředstavuje hrozbu. Reagoval tak na zprávy o tom, že by Washington mohl přistoupit k vojenské akci.
I malé zvýšení fyzické aktivity v každodenním životě může mít zásadní vliv na naše dlouhodobé zdraví a délku života. Nový rozsáhlý výzkum, který analyzoval data od 150 000 dospělých ve Spojených státech, Velké Británii a Skandinávii, ukázal, že pouhých pět minut středně intenzivního pohybu denně dokáže odvrátit přibližně jedno z deseti předčasných úmrtí. Mezi takové aktivity patří například svižná chůze, jízda na kole nebo chůze po schodech.
Andy Burnham oznámil, že se nebude pokoušet o návrat Spojeného království do Evropské unie. Ve svém prvním velkém projevu od oznámení kandidatury v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield uvedl, že by země uvízla v permanentních problémech, pokud by se neustále dokola vedly stejné debaty. Místo toho slíbil nekompromisní zaměření na domácí politiku, opravu vlastní země a její opětovné zprovoznění.
Asteroid o velikosti jednoho až dvou školních autobusů v pondělí těsně mine Zemi. Podle Evropské vesmírné agentury se k naší planetě přiblíží na vzdálenost 91593 kilometrů, což odpovídá přibližně jedné čtvrtině vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Těleso objevili astronomové v Arizoně teprve 10. května a dostalo označení 2026JH2. Objekt patří do skupiny Apollo, což jsou asteroidy obíhající Slunce po drahách, které protínají oběžnou dráhu Země.
Evropa se pravděpodobně nikdy plně neoprostí od závislosti na cizích technologiích, protože se až příliš spoléhá na software ze Spojených států a hardware z Číny. V rozhovoru pro server Politico to uvedl šéf finské bezpečnostní a zpravodajské služby Juha Martelius. Situaci na evropském kontinentu přirovnal k tělu napadenému dvěma druhy rakoviny s tím, že operace je sice nejspíš nemožná, ale dá se s tím žít.
Tvrdé zásahy Trumpovy administrativy proti nelegální imigraci by mohly Spojené státy v následujících deseti letech připravit až o 479 miliard dolarů na ušlých daňových příjmech. Podle daňových odborníků totiž represe a obavy ze zátahů imigračních úřadů odrazují lidi bez legálního statusu od podávání daňových přiznání.
Kreml ústy svých představitelů oznámil, že v současné době považuje mírový proces s Ukrajinou za pozastavený. Ruské úřady nicméně podle tiskové agentury Reuters dodaly, že očekávají jeho brzké obnovení.