EU má vážný problém. Hrozí jí naprostá závislost na Číně

Import a export
Import a export, foto: Pixabay
Klára Marková 19. května 2026 09:43
Sdílej:

Evropa čelí nové vlně takzvaného čínského šoku, která ohrožuje místní továrny a nese s sebou riziko ztráty pracovních míst i faktické kolonizace průmyslu ze strany Pekingu. Analytici a obchodní zástupci se obávají, že propadající se směnný kurz a podpora čínských státních firem připomínají krizi ve Spojených státech amerických před pětadvaceti lety. Tehdy prudký nárůst čínského importu po vstupu země do Světové obchodní organizace vytlačil tamní průmysl a způsobil ztrátu až 2,5 milionu pracovních míst. Současný problém v Evropě však netkví v hotových výrobcích, jako jsou elektromobily, nýbrž v obrovském objemu dovážených komponentů, na nichž se unie stává stále závislejší.

Vzhledem k tomu, že jsou čínské součástky stále hlouběji zakořeněny v unijním průmyslu, zvažuje Evropská unie zavedení opatření, které by evropské firmy nutilo nakupovat kritické komponenty od nejméně tří různých dodavatelů. Evropští komisaři se sejdou koncem května k naléhavým rozhovorům o krocích na ochranu trhu. Představitelé obchodních organizací oceňují přístup Bruselu, který aktivně vyžaduje data a názory z trhu, zatímco postoj Berlína v této věci kritizují. Čínské výrobky jsou levnější nejen kvůli státním subvencím, ale především kvůli změnám směnného kurzu za posledních pět let, v jejichž důsledku může být jüan vůči euru podhodnocen až o 40 %.

Pro nákupčí v evropských firmách je volba levnějších čínských komponentů racionálním krokem, pokud dodavatel nabízí 95% kvalitu evropského produktu za cenu o 30 až 50 % nižší. Tento stav však vážně poškozuje evropské výrobce strojů a zařízení, kteří ztrácejí tržní podíl a ocitají se pod značným tlakem. Jen v Německu zaniklo v tomto odvětví za uplynulý rok 22 000 pracovních míst. Analýzy potvrzují, že levné dodávky postupně činí evropskou produkci neekonomickou, což unii vystavuje riziku úplné závislosti na Číně. Například u aminokyselin využívaných v potravinářství a farmacii tvoří čínský dovoz 52 % hodnoty, ale objemově je to až 88 %. U vícehřídelových alkoholů pro výrobu plastů či nemrznoucích směsí pochází z Číny dokonce 96 % objemu importu.

Obchodní data ukazují, že čínský přebytek v obchodu s Evropskou unií neustále roste. Dopad unijních cel na čínské elektromobily z roku 2024 byl kvůli vývoji směnného kurzu zcela vymazán. Čína navíc vystřídala Spojené státy na pozici hlavního obchodního partnera Německa. Čínský přebytek v obchodu s Německem se mezi lety 2024 a 2025 zdvojnásobil ze 12 miliard dolarů na 25 miliard dolarů. Dovoz z Číny do Německa dosáhl 118 miliard dolarů, zatímco německý export klesl na 93 miliard dolarů. Od roku 2019 zaniklo v Německu přibližně 250 000 průmyslových pracovních míst, přičemž nejvýraznější pokles postihl automobilový průmysl, kde mezi lety 2024 a 2025 ubylo 51 000 pozic.

Rostoucí závislost představuje pro evropské hospodářství existenční hrozbu. Průzkumy ukazují, že 26 % členů Evropské komory v Pekingu zvyšuje svou přítomnost přímo v Číně. V Německu v současnosti zaniká zhruba 10 000 až 15 000 průmyslových míst měsíčně, což by brzy mohlo přerůst z ekonomického problému v bezpečnostní hrozbu. Evropská unie proto připravila dva legislativní návrhy na ochranu průmyslu, konkrétně zákon o průmyslovém akcelerátoru a aktualizaci zákona o kybernetické bezpečnosti, který by firmám umožnil odmítnout čínské dodávky z bezpečnostních důvodů. Tyto normy však vstoupí v platnost až v roce 2027, což nutí Brusel hledat okamžitá řešení.

Zavádění dalších cel je pro řadu politiků neprůchodné, protože prosazení předchozích tarifů vyžadovalo obrovské množství politické energie a výsledný efekt stejně zaostal za očekáváním. Jakákoli nová opatření bude unie navíc muset pečlivě kalibrovat s ohledem na nevyhnutelnou nepřátelskou reakci ze strany Pekingu. Čína má momentálně silnější vyjednávací pozici a analytici předpokládají, že se bude snažit unijní legislativní procesy záměrně komplikovat, aby udržela plynulý tok svého exportu na evropský trh.

Stalo se
Novinky
Analýza
Vladimir Putin

Jak bude vypadat Rusko po Putinovi? Ve hře jsou dva scénáře

Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.

Novinky
Jensen Huang

Musk a statisíce signatářů chtějí návrat Huanga do čela společnosti Nvidia

Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.

Novinky
Ilustrační fotografie

Jedno zranění každých 30 vteřin. Ruská armáda přichází o vojáky obrovským tempem

Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.

Novinky
Ilustrační foto

Evropské unie oznámí dohodu o zřízení střediska pro deportaci migrantů, poprvé mimo její území

Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.