Evropa čelí nové vlně takzvaného čínského šoku, která ohrožuje místní továrny a nese s sebou riziko ztráty pracovních míst i faktické kolonizace průmyslu ze strany Pekingu. Analytici a obchodní zástupci se obávají, že propadající se směnný kurz a podpora čínských státních firem připomínají krizi ve Spojených státech amerických před pětadvaceti lety. Tehdy prudký nárůst čínského importu po vstupu země do Světové obchodní organizace vytlačil tamní průmysl a způsobil ztrátu až 2,5 milionu pracovních míst. Současný problém v Evropě však netkví v hotových výrobcích, jako jsou elektromobily, nýbrž v obrovském objemu dovážených komponentů, na nichž se unie stává stále závislejší.
Vzhledem k tomu, že jsou čínské součástky stále hlouběji zakořeněny v unijním průmyslu, zvažuje Evropská unie zavedení opatření, které by evropské firmy nutilo nakupovat kritické komponenty od nejméně tří různých dodavatelů. Evropští komisaři se sejdou koncem května k naléhavým rozhovorům o krocích na ochranu trhu. Představitelé obchodních organizací oceňují přístup Bruselu, který aktivně vyžaduje data a názory z trhu, zatímco postoj Berlína v této věci kritizují. Čínské výrobky jsou levnější nejen kvůli státním subvencím, ale především kvůli změnám směnného kurzu za posledních pět let, v jejichž důsledku může být jüan vůči euru podhodnocen až o 40 %.
Pro nákupčí v evropských firmách je volba levnějších čínských komponentů racionálním krokem, pokud dodavatel nabízí 95% kvalitu evropského produktu za cenu o 30 až 50 % nižší. Tento stav však vážně poškozuje evropské výrobce strojů a zařízení, kteří ztrácejí tržní podíl a ocitají se pod značným tlakem. Jen v Německu zaniklo v tomto odvětví za uplynulý rok 22 000 pracovních míst. Analýzy potvrzují, že levné dodávky postupně činí evropskou produkci neekonomickou, což unii vystavuje riziku úplné závislosti na Číně. Například u aminokyselin využívaných v potravinářství a farmacii tvoří čínský dovoz 52 % hodnoty, ale objemově je to až 88 %. U vícehřídelových alkoholů pro výrobu plastů či nemrznoucích směsí pochází z Číny dokonce 96 % objemu importu.
Obchodní data ukazují, že čínský přebytek v obchodu s Evropskou unií neustále roste. Dopad unijních cel na čínské elektromobily z roku 2024 byl kvůli vývoji směnného kurzu zcela vymazán. Čína navíc vystřídala Spojené státy na pozici hlavního obchodního partnera Německa. Čínský přebytek v obchodu s Německem se mezi lety 2024 a 2025 zdvojnásobil ze 12 miliard dolarů na 25 miliard dolarů. Dovoz z Číny do Německa dosáhl 118 miliard dolarů, zatímco německý export klesl na 93 miliard dolarů. Od roku 2019 zaniklo v Německu přibližně 250 000 průmyslových pracovních míst, přičemž nejvýraznější pokles postihl automobilový průmysl, kde mezi lety 2024 a 2025 ubylo 51 000 pozic.
Rostoucí závislost představuje pro evropské hospodářství existenční hrozbu. Průzkumy ukazují, že 26 % členů Evropské komory v Pekingu zvyšuje svou přítomnost přímo v Číně. V Německu v současnosti zaniká zhruba 10 000 až 15 000 průmyslových míst měsíčně, což by brzy mohlo přerůst z ekonomického problému v bezpečnostní hrozbu. Evropská unie proto připravila dva legislativní návrhy na ochranu průmyslu, konkrétně zákon o průmyslovém akcelerátoru a aktualizaci zákona o kybernetické bezpečnosti, který by firmám umožnil odmítnout čínské dodávky z bezpečnostních důvodů. Tyto normy však vstoupí v platnost až v roce 2027, což nutí Brusel hledat okamžitá řešení.
Zavádění dalších cel je pro řadu politiků neprůchodné, protože prosazení předchozích tarifů vyžadovalo obrovské množství politické energie a výsledný efekt stejně zaostal za očekáváním. Jakákoli nová opatření bude unie navíc muset pečlivě kalibrovat s ohledem na nevyhnutelnou nepřátelskou reakci ze strany Pekingu. Čína má momentálně silnější vyjednávací pozici a analytici předpokládají, že se bude snažit unijní legislativní procesy záměrně komplikovat, aby udržela plynulý tok svého exportu na evropský trh.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na zasedání v Bruselu ostře zkritizoval evropské spojence v NATO a oznámil zahájení šestiměsíčního prověřování amerických sil v Evropě ze strany Pentagonu. Výsledek této revize bude přímo záviset na tom, jak rychle Evropané převezmou primární odpovědnost za vlastní bezpečnost. Podle Hegsetha má prověrka zajistit, aby Severoatlantická aliance směřovala k nezvratnému stavu, kdy vedení a hlavní obrannou roli na kontinentu převezme právě Evropa.
Nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře by měl posloužit jako příležitost k předvedení reálného pokroku v rámci bloku. To bylo hlavním poselstvím nedávné washingtonské cesty generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který se snažil podchytit evropskou dynamiku v oblasti obranných výdajů ještě předtím, než ji stihne narušit případná ambivalence ze strany Spojených států.
Cesta do Moskvy na jednání s Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu Volodymyra Zelenského znamenala fatální chybu. V rozhovoru pro deník Kyiv Post to konstatoval Steven Pifer, bývalý velvyslanec USA na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump označil za absurdní, aby Spojené státy pokračovaly ve svém jednostranném vztahu se Severoatlantickou aliancí. Toto prohlášení učinil necelý týden před plánovaným summitem NATO, který se uskuteční v Ankaře. Na své sociální síti Truth Social Trump uvedli, že alianční partneři nestáli při USA a že vzájemný vztah s NATO není založen na reciprocitě.
Do íránského přístavního města Bandar Abbás na břehu Hormuzského průlivu se po měsících bojů vrací křehký klid. Místní rybáři opět vyplouvají na moře a na doky přivážejí své úlovky, mezi nimiž nechybí ani malí žraloci, kteří v oblasti platí za vyhledávanou delikatesu. Hormuzský průliv, klíčová námořní cesta pro globální obchod a energetiku, se stal hlavním ohniskem americko-izraelské války s Íránem, přičemž mezinárodní novináři dostali možnost navštívit íránskou stranu této strategické úžiny poprvé od vypuknutí konfliktu.
V Česku před týdnem sílila vlna rekordních veder. Tentokrát se v závěru týdne očekává jiné počasí, alespoň co se týká teplot. Nejtepleji bude na jižní Moravě, ale ani tam maxima nedosáhnou třicítky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Amerického prezidenta Donalda Trumpa zasáhla jedna smutná zpráva ze šoubyznysu. Ve věku 74 let zemřel zpěvák Victor Willis z legendární skupiny Village People, která se celosvětově proslavila hitem YMCA.
Mezinárodní snahy o ukončení severokorejského programu jaderných zbraní ztroskotaly. Výsledky nedávného ostentativního summitu mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v Pchjongjangu ukázaly, že nejzásadnější věci zůstaly nevyřčeny. Oficiální čínská prohlášení ze schůzky zcela vynechala jakoukoli zmínku o denuklearizaci, což značí jasný posun od dlouhodobého politického cíle Pekingu.
Teherán důrazně varoval amerického prezidenta Donalda Trumpa a Izrael před jakýmikoliv vojenskými útoky v době, kdy se země chystá na státní pohřeb nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Tento klíčový představitel přišel o život při náletech hned v první den války. Írán dal jasně najevo, že jakékoliv vojenské akce během smutečních obřadů vyvolají okamžitou a velmi tvrdou odvetu.
Prezident Donald Trump s oblibou dává na odiv svou osobní moc, přičemž se obklopuje loajálními členy kabinetu, útočí na neoblíbené světové lídry a tlačí na velké americké korporace. Dokonce se podle BBC v Bílém domě nechal slyšet, že jeho moc nemá žádné limity. Tento přístup vyvolává ve Spojených státech rozsáhlé protesty pod hesly jako „Žádní králové“ či „Máme ústavu, ne krále“, jelikož kritici tvrdí, že Trump posouvá hranice prezidentských pravomocí dál než jeho předchůdci.
Americký viceprezident JD Vance ostře zkritizoval ty izraelské členy kabinetu, kteří odmítají novou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Vzkázal jim, že Donald Trump je v současné době jediným hlavním představitelem státu na světě, který má pro Izrael pochopení, a že by si tamní politici měli uvědomit realitu situace, v níž se jejich země nachází.
Ruské zbraně použité při nočním raketovém a dronovém útok na Ukrajinu obsahovaly přibližně 35 000 součástek vyrobených v zahraničí. Uvedl to ukrajinský prezidentský komisař pro sankční politiku Vladyslav Vlasjuk, podle kterého toto zjištění poukazuje na přetrvávající mezery v mezinárodních kontrolách vývozu navzdory platným západním sankcím. Podle jeho vyjádření na sociální síti Facebook šlo ve velké míře o produkty dvojího užití nebo o civilní výrobky, které globální firmy vyprodukovaly ještě předtím, než byly přes prostředníky odkloněny do Ruska.
