Ruský prezident Vladimir Putin se chystá na návštěvu Pekingu, která se časově shoduje s 25. výročím podpisu Smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci mezi Ruskem a Čínou. Oproti nedávné pompézní návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně se Putinova cesta nese v podstatně skromnějším duchu a doprovází ji minimum předem zveřejněných informací. Podle mluvčího Kremlu je jedním z cílů Moskvy získat od čínského protějšku Si Ťin-pchinga informace z první ruky o jeho rozhovorech s americkým prezidentem. Naděje některých kruhů ve Washingtonu, že by Trump mohl Peking od Moskvy odpoutat, se ukázaly jako pouhé přání.
Vztah mezi oběma mocnostmi, který samy státy označují za „přátelství bez hranic“, je však podle politických analytiků silně nerovnoměrný. Čína má ve vzájemném partnerství dominantní postavení a může si diktovat podmínky, což se projevuje zejména v hospodářské sféře. Zatímco pro Rusko představuje Čína vůbec největšího obchodního partnera, ruský podíl na celkovém mezinárodním obchodu Číny dosahuje pouhých 4 %. Čínská ekonomika je výrazně větší a asijská velmoc vyváží do Ruska více zboží než kterákoli jiná země na světě.
Dlouholeté západní sankce postupně donutily Moskvu k ještě hlubší obchodní provázanosti s Pekingem. Příkladem je technologický gigant Huawei, na kterého Spojené státy uvalily sankce a britská vláda ho po přezkoumání vyloučila ze svých sítí 5G. Tato firma využila absence západních konkurentů na ruském trhu a stala se klíčovým pilířem tamního telekomunikačního průmyslu. Kvůli narušeným vazbám se Západem se Čína pro Rusko stala první volbou při hledání technologických, vědeckých i průmyslových znalostí.
Od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022 je ruská válečná mašinerie stále závislejší na čínských součástkách. Podle dat agentury Bloomberg dováží Rusko více než 90 % sankcionovaného technologického zboží právě z Číny, což představuje meziroční nárůst o 10 %. Moskva si je tohoto asymetrického postavení dobře vědoma, což potvrdil i šéf Ruské rady pro mezinárodní záležitosti Dmitrij Trenin, když zdůraznil, že Rusko je velmocí, která odmítá být v pozici vazalského státu či pouhého mladšího partnera. Kvůli zpřetrhání vztahů se Západem však Rusko nemá k čínskému trhu žádnou reálnou alternativu.
Čína si obrovskou asymetrii ve vztazích uvědomuje, ale vůči svému sousedovi projevuje značnou zdrženlivost, aby nevyvolala odpor mezi ruskými elitami. Rusko sice v partnerství tahá za kratší konec, ale stále zůstává hrdým státem, který by nátlak hned nepřijal. To se ukázalo například v roce 2023, kdy Si Ťin-pching během návštěvy Moskvy naléhal na Putina, aby na Ukrajině nepoužíval jaderné zbraně. Jen o několik dní později ruská strana oznámila plány na rozmístění jaderného arzenálu v Bělorusku, což bylo vnímáno jako demonstrace nezávislosti na vnějších tlacích.
Ruská vleklá válka na Ukrajině sice přináší řadu rizik, pro Peking však představuje cenný zdroj informací při zvažování vlastních kroků ohledně potenciální invaze na Tchaj-wan. Rusko může Číně nabídnout specifické vojenské technologie a zároveň slouží jako testovací prostředí pro čínské vybavení a komponenty. Rusko navíc disponuje obrovskými energetickými zdroji, které jsou pro Čínu strategicky důležité. Putin v květnu naznačil, že obě strany jsou velmi blízko k významnému posunu v ropné a plynové spolupráci.
Tento posun se pravděpodobně týká plynovodu Síla Sibiře 2, ohledně kterého společnosti Gazprom a China National Petroleum Corporation podepsaly předběžnou dohodu po letech stagnujících jednání. Pokud bude tento projekt realizován, umožní přepravu 50 miliard metrů krychlových ruského plynu do Číny přes území Mongolska. Vzhledem k přetrvávající krizi v Hormuzském průlivu se čínská sázka na ruské energie ukazuje jako výhodná, protože Pekingu garantuje zajištění domácí energetické bezpečnosti v nestabilním světovém prostředí.
Vzájemný vztah obou zemí funguje jako flexibilní strategické partnerství, nikoli jako formální vojenská aliance, což oběma stranám poskytuje strategickou flexibilitu a odolnost vůči vnějším tlakům. Západní analytici mají tendenci vnímat toto spojení buď jako pevnou „osu autoritářství“ sjednocenou odporem vůči Západu, nebo jako křehké bratrství před kolapsem. Ani jeden z těchto pohledů však plně nevystihuje realitu dvou sousedních států, které přes všechny rozdíly sdílejí zásadní zájmy, jako je společná hranice o délce 4 300 kilometrů, komplementární ekonomiky a odpor vůči světovému řádu vedenému Spojenými státy.
Na rozdíl od západních zemí, které uplatňují sankce na základě lidskoprávních hodnot, Rusko a Čína jednání druhé strany nekritizují. Opakovaná obvinění z porušování lidských práv v čínské oblasti Sin-ťiang nebo úmrtí ruského opozičního lídra Alexeje Navalného sice vedly k větší opatrnosti Západu vůči oběma státům, Moskva a Peking však tyto záležitosti přecházejí a v rámci OSN se navzájem podporují. Tento pragmatický přístup k budování vztahů má navíc dlouhou tradici sahající až do sovětské éry.
Podle čínských politických analytiků je prezentace stoprocentní jednoty obou zemí částečně divadlem pro veřejnost, které slouží jako užitečný nástroj k překonání občasných rozdílů v zájmech. Zatímco Rusko usiluje o vybudování nového světového řádu, který by zcela obcházel USA, Čína zůstává opatrnější a dává přednost postupnému dosahování dlouhodobých cílů. To se projevilo i na zdrženlivé reakci Pekingu vůči americkým krokům v Íránu, kdy Čína nezrušila přípravy na Trumpovu návštěvu, čímž dala najevo ochotu neuzavírat dveře pro komunikaci s Washingtonem.
Kromě geopolitiky hrají roli také sílící vazby mezi obyvateli obou zemí. Putin a Si se snaží demonstrovat osobní přátelství a ruští úředníci v současnosti komunikují se svými čínskými protějšky častěji než s představiteli jiných států. Západní diplomaté sice pochybují o přirozené kulturní spřízněnosti běžných občanů a poukazují na to, že Rusové by v případě možnosti stále raději investovali do nemovitostí v Londýně či Paříži než v Pekingu, vzájemné kontakty přesto rostou. Vlivem přísnější vízové politiky Evropy a západních sankcí totiž Rusové stále častěji cestují do Číny díky bezvízovému režimu, využívají čínské telefony a jezdí v čínských automobilech, k čemuž přispívají i rozsáhlé výměnné a stipendijní programy mezi oběma společnostmi.
Vyšetřování pátečního kolapsu letecké dopravy v USA ukazuje, že ho doopravdy způsobila zastaralá infrastruktura, na kterou se ve Státech stále spoléhá. Problémy se nejprve objevily na jednom místě, ale postupem času se rozšířily do většiny center řízení letového provozu v zemi.
V USA se připravují na vydání nových memoárů bývalého prezidenta Joea Bidena. Pro Evropany jsou zajímavé především jeho postřehy ohledně hlavních postav stále probíhající války na Ukrajině. Biden v knize odhalil, co si myslí o Volodymyru Zelenském i Vladimiru Putinovi.
Američtí vyjednavači se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO. Novinářům to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, informuje deník Kyiv Post.
Po Polsku se další evropská země rozhodla významně omezit vojenskou pomoc napadené Ukrajině. Bulharští představitelé v sobotu oznámili, že končí s finančními příspěvky na nákupy zbraní i dodávkami zbraní a munice z vlastních skladů.
Příjemné podzimní počasí, které panovalo o víkendu, se do nadcházejícího týdne nepřenese. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) má v následujících dnech pršet. Navzdory tomu ale mohou nejvyšší teploty vystoupat na nadprůměrných 14 stupňů.
Italské regulační orgány udělily masivní pokutu americké technologické firmě Meta, protože přistupovala k fotkám uživatelů s přístroji s operačním systémem Android bez jejich výslovného souhlasu. Informovala o tom BBC. Meta má zaplatit 805 milionů eur.
Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.
Americký prezident Donald Trump, šéf Kremlu Vladimir Putin a čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching se příští týden plánují setkat na okraj summitu v Číně. Uvedl to Bílý dům, informovala britská stanice BBC.
Zubní lékař Roman Šmucler se poprvé vyjádřil ke svému konci v čele České stomatologické komory. Podle svých slov dokončil misi, kterou neskromně považuje za úspěšnou. Šmucler rezignoval po diskuzi ohledně dalšího fungování komory.
Rusko si začíná diktovat podmínky, které bude leckdo považovat za nesplnitelné. Delegace vyslaná Kremlem měla na jednáních v Abú Zabí přednést návrhy ohrožující suverenitu dalších pěti evropských zemí. S odvoláním na své zdroje to tvrdí německý deník Bild.
Americký prezident Donald Trump se rovněž vyjádřil k pátečnímu přerušení leteckého provozu ve Spojených státech. Podle šéfa Bílého domu ho nezapříčinil kybernetický útok. Problém prý způsobila stará a rozbitá infrastruktura, na kterou se v letecké dopravě v USA stále spoléhá.
PPL letos očekává dřívější začátek předvánoční nákupní horečky a její rozložení do několika silnějších vln už během listopadu. Více než třetina českých online nakupujících pořizuje zboží s předstihem, aby si rozložila výdaje. Významnou roli hrají také slevové akce, kterým zákazníci navzdory debatám o „falešných slevách“ ve velké míře věří. Podle průzkumu E-Commerce Trends Report 2026 důvěřuje sezónním nabídkám a cenovým akcím alespoň částečně 86 % českých online nakupujících.