Evropská komise představila dlouhodobý plán, který má čelit hrozící hnojivové krizi a s ní spojenému růstu cen potravin. Hlavním bodem této strategie, jejíž vydání bylo naplánováno na úterý, je intenzivnější využívání kravského hnoje a zemědělského odpadu k výrobě recyklovaných hnojiv. Kvůli pokračujícímu válečnému konfliktu v Íránu a stoupajícím nákladům na hnojiva sice hrozí prudký nárůst cen v obchodech, Brusel však vsadil na dlouhodobou regulační cestu namísto okamžitých řešení, což vyvolalo kritiku ze strany zemědělců i politiků.
Kriticky se k plánu vyjádřila europoslankyně Veronika Vrecionová, která vede zemědělský výbor Evropského parlamentu, s tím, že zemědělci potřebovali odvážné kroky, protože strategické plány jejich účty nezaplatí. Stejný názor zastávají i zemědělské lobbistické skupiny, podle nichž evropské kapacity na výrobu hnojiv mizí a současná krize ohrožuje potravinovou bezpečnost a přežití celého odvětví. Evropa totiž většinu svých hnojiv vyrábí z dováženého plynu, jehož ceny po únorovém uzavření Hormuzského průlivu prudce stouply, což vyhnalo ceny hnojiv na světových trzích přibližně o 70 procent nad úroveň roku 2024.
Brusel se v krizové situaci rozhodl nepoužít nejrychlejší dostupné nástroje, protože byly politicky příliš toxické. Jedním z nich bylo dočasné pozastavení cel na dovoz hnojiv z Ruska a Běloruska, což by však znamenalo finanční podporu pro tamní režimy. Komise tato cla zavedená v červnu 2025 v plánu naopak obhajuje jako nutnost pro snížení strategické závislosti. Druhou rychlou možností bylo zbrzdění zavedení uhlíkového cla na dovoz z třetích zemí s mírnějšími klimatickými pravidly, což sice unijní resorty původně zvažovaly, nakonec však zvítězily klimatické ambice a Komise naopak přislíbila tento mechanismus dále zpřísnit. Plán nicméně naznačuje, že producenti čistějších alternativ hnojiv by si mohli udržet bezplatné povolenky v rámci trhu s emisemi i po roce 2034.
Evropská komise se proto soustředí na legislativní změny, které mají snížit závislost na fosilních hnojivech z dovozu. Navrhuje například úpravu směrnice o dusičanech, která by zemědělcům v oblastech ohrožených znečištěním vod umožnila používat více dusíku extrahovaného z hnoje, přičemž tato pravidla by se nově vztahovala i na takzvané digestáty, tedy vedlejší produkty výroby bioplynu. Vlivný europoslanec Herbert Dorfmann však upozornil, že hnůj sice může být součástí řešení, ale nikdy plně nenahradí dusíkatá hnojiva na bázi močoviny, zatímco zelený europoslanec Thomas Waitz naopak kritizoval Komisi za to, že v odklonu od fosilních hnojiv nepostupuje dostatečně důsledně.
Většina opatření v tomto akčním plánu byla rozpracována již před vypuknutím války v Íránu jako reakce na dřívější energetickou krizi. Současný konflikt přidal do dokumentu pouze několik nouzových prvků, jako je státní pomoc zasaženým farmářům, možnost označit hnojiva za krizové zboží či slib finančního posílení krizového zemědělského rozpočtu EU. Přesná částka navýšení rozpočtu však v plánu chybí a bude záviset na samostatném schvalovacím procesu v příštím měsíci. Podle Veroniky Vrecionové se tak rýsuje plán bez jasného rozpočtu a se zablokovanými nástroji společné zemědělské politiky.
Politická naléhavost situace je v Bruselu mírně oslabena skutečností, že problém zatím plně nedolehl na pole ani na peněženky spotřebitelů, jelikož hnojiva pro současnou sezónu byla nakoupena ještě před konfliktem a místní výrobci měli ceny plynu zajištěné. Podle komoditních analytiků z Rabobank je proto strukturální přístup Komise obhajitelný, neboť krizová opatření nebyla pro letošní úrodu bezprostředně nutná. Eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen nicméně situaci označil za velmi vážnou a vyjádřil obavu, aby zemědělci kvůli vysokým nákladům nepřestali produkovat plodiny v příštím sklizňovém cyklu, kdy se již očekává plný dopad cenové nestability na trh.
Miliardář Elon Musk utrpěl u soudu další porážku. Jeho pondělní prohra ve sledovaném právním sporu proti společnosti OpenAI a jejímu spoluzakladateli Samu Altmanovi je zatím posledním článkem v řadě nedávných soudních nezdarů a nucených mimosoudních vyrovnání. Podle právních expertů však ani tato série neúspěchů nejbohatšího muže planety neodradí od toho, aby se do právních bitev pouštěl i nadále.
Evropská komise představila dlouhodobý plán, který má čelit hrozící hnojivové krizi a s ní spojenému růstu cen potravin. Hlavním bodem této strategie, jejíž vydání bylo naplánováno na úterý, je intenzivnější využívání kravského hnoje a zemědělského odpadu k výrobě recyklovaných hnojiv. Kvůli pokračujícímu válečnému konfliktu v Íránu a stoupajícím nákladům na hnojiva sice hrozí prudký nárůst cen v obchodech, Brusel však vsadil na dlouhodobou regulační cestu namísto okamžitých řešení, což vyvolalo kritiku ze strany zemědělců i politiků.
Ruský prezident Vladimir Putin se chystá na návštěvu Pekingu, která se časově shoduje s 25. výročím podpisu Smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci mezi Ruskem a Čínou. Oproti nedávné pompézní návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně se Putinova cesta nese v podstatně skromnějším duchu a doprovází ji minimum předem zveřejněných informací. Podle mluvčího Kremlu je jedním z cílů Moskvy získat od čínského protějšku Si Ťin-pchinga informace z první ruky o jeho rozhovorech s americkým prezidentem. Naděje některých kruhů ve Washingtonu, že by Trump mohl Peking od Moskvy odpoutat, se ukázaly jako pouhé přání.
Evropa čelí nové vlně takzvaného čínského šoku, která ohrožuje místní továrny a nese s sebou riziko ztráty pracovních míst i faktické kolonizace průmyslu ze strany Pekingu. Analytici a obchodní zástupci se obávají, že propadající se směnný kurz a podpora čínských státních firem připomínají krizi ve Spojených státech amerických před pětadvaceti lety. Tehdy prudký nárůst čínského importu po vstupu země do Světové obchodní organizace vytlačil tamní průmysl a způsobil ztrátu až 2,5 milionu pracovních míst. Současný problém v Evropě však netkví v hotových výrobcích, jako jsou elektromobily, nýbrž v obrovském objemu dovážených komponentů, na nichž se unie stává stále závislejší.
Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa podle zjištění diplomatických zdrojů webu Politico projevuje stále větší ochotu provést vojenský útok proti Kubě. Tento posun představuje výraznou eskalaci oproti předchozím měsícům, kdy se Washington soustředil primárně na hospodářský a diplomatický tlak s cílem oslabit komunistický režim v Havaně. Představitelé administrativy jsou frustrováni skutečností, že dosavadní kampaň, která zahrnuje i palivovou blokádu ostrova, nepřiměla kubánské vůdce k zásadním ekonomickým a politickým reformám. Původní předpoklad, že slabé vedení Kuby podlehne tlaku pod vlivem amerických vojenských úspěchů ve Venezuele a Íránu, se nenaplnil, jelikož se Írán zkomplikoval a Kubánci se ukázali jako odolnější soupeř.
V měsících, které předcházely zavedení australského zákazu sociálních sítí pro mládež v prosinci 2025, se intenzivně diskutovalo o možných negativních dopadech tohoto opatření. Mezi hlavní obavy patřilo riziko, že dospívající přestanou konzumovat zprávy. Vzhledem k tomu, že většina mladých lidí využívá sociální sítě jako primární zdroj informací a mnozí jsou na nich závislí, jednalo se o reálnou hrozbu. Nově publikovaný výzkum nyní ukazuje, jaká je situace několik měsíců po vstupu legislativy v platnost.
Energetická krize se stává finanční noční můrou pro běžné občany a zároveň politickým problémem pro Bílý dům. Inflace ve Spojených státech opět výrazně roste, reálné mzdy klesají a voliči dávají prezidentu Donaldu Trumpovi za vinu, že cena benzinu stoupla na 4,50 dolaru za galon. Trump se tak ocitá v momentě, kdy musí zvážit krizová opatření, aby zabránil překonání rekordních cen z éry předchozího prezidenta Joea Bidena.
Americký prezident Donald Trump poslal Teheránu důrazné varování, že se jeho čas na vyjednávání neúprosně krátí. Reagoval tak na situaci, kdy rozhovory o ukončení válečného konfliktu uvízly na mrtvém bodě. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že Írán musí jednat bezodkladně, jinak z něj nic nezbude, a zdůraznil, že čas je v tomto ohledu naprosto klíčový factor. Americký vůdce již dříve označil íránský protinávrh k americkým mírovým podmínkám za odpad. Toto nejnovější prohlášení přišlo po nedělním telefonickém rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Jakýkoli vojenský zásah ze strany Spojených států by vedl ke krveprolití s nevyčíslitelnými následky pro mír a stabilitu v celém regionu. Na sociální síti X před tím varoval kubánský prezident Miguel Díaz-Canel, který zároveň zdůraznil, že Kuba pro nikoho nepředstavuje hrozbu. Reagoval tak na zprávy o tom, že by Washington mohl přistoupit k vojenské akci.
I malé zvýšení fyzické aktivity v každodenním životě může mít zásadní vliv na naše dlouhodobé zdraví a délku života. Nový rozsáhlý výzkum, který analyzoval data od 150 000 dospělých ve Spojených státech, Velké Británii a Skandinávii, ukázal, že pouhých pět minut středně intenzivního pohybu denně dokáže odvrátit přibližně jedno z deseti předčasných úmrtí. Mezi takové aktivity patří například svižná chůze, jízda na kole nebo chůze po schodech.
Andy Burnham oznámil, že se nebude pokoušet o návrat Spojeného království do Evropské unie. Ve svém prvním velkém projevu od oznámení kandidatury v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield uvedl, že by země uvízla v permanentních problémech, pokud by se neustále dokola vedly stejné debaty. Místo toho slíbil nekompromisní zaměření na domácí politiku, opravu vlastní země a její opětovné zprovoznění.
Asteroid o velikosti jednoho až dvou školních autobusů v pondělí těsně mine Zemi. Podle Evropské vesmírné agentury se k naší planetě přiblíží na vzdálenost 91593 kilometrů, což odpovídá přibližně jedné čtvrtině vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Těleso objevili astronomové v Arizoně teprve 10. května a dostalo označení 2026JH2. Objekt patří do skupiny Apollo, což jsou asteroidy obíhající Slunce po drahách, které protínají oběžnou dráhu Země.