Evropská komise představila dlouhodobý plán, který má čelit hrozící hnojivové krizi a s ní spojenému růstu cen potravin. Hlavním bodem této strategie, jejíž vydání bylo naplánováno na úterý, je intenzivnější využívání kravského hnoje a zemědělského odpadu k výrobě recyklovaných hnojiv. Kvůli pokračujícímu válečnému konfliktu v Íránu a stoupajícím nákladům na hnojiva sice hrozí prudký nárůst cen v obchodech, Brusel však vsadil na dlouhodobou regulační cestu namísto okamžitých řešení, což vyvolalo kritiku ze strany zemědělců i politiků.
Kriticky se k plánu vyjádřila europoslankyně Veronika Vrecionová, která vede zemědělský výbor Evropského parlamentu, s tím, že zemědělci potřebovali odvážné kroky, protože strategické plány jejich účty nezaplatí. Stejný názor zastávají i zemědělské lobbistické skupiny, podle nichž evropské kapacity na výrobu hnojiv mizí a současná krize ohrožuje potravinovou bezpečnost a přežití celého odvětví. Evropa totiž většinu svých hnojiv vyrábí z dováženého plynu, jehož ceny po únorovém uzavření Hormuzského průlivu prudce stouply, což vyhnalo ceny hnojiv na světových trzích přibližně o 70 procent nad úroveň roku 2024.
Brusel se v krizové situaci rozhodl nepoužít nejrychlejší dostupné nástroje, protože byly politicky příliš toxické. Jedním z nich bylo dočasné pozastavení cel na dovoz hnojiv z Ruska a Běloruska, což by však znamenalo finanční podporu pro tamní režimy. Komise tato cla zavedená v červnu 2025 v plánu naopak obhajuje jako nutnost pro snížení strategické závislosti. Druhou rychlou možností bylo zbrzdění zavedení uhlíkového cla na dovoz z třetích zemí s mírnějšími klimatickými pravidly, což sice unijní resorty původně zvažovaly, nakonec však zvítězily klimatické ambice a Komise naopak přislíbila tento mechanismus dále zpřísnit. Plán nicméně naznačuje, že producenti čistějších alternativ hnojiv by si mohli udržet bezplatné povolenky v rámci trhu s emisemi i po roce 2034.
Evropská komise se proto soustředí na legislativní změny, které mají snížit závislost na fosilních hnojivech z dovozu. Navrhuje například úpravu směrnice o dusičanech, která by zemědělcům v oblastech ohrožených znečištěním vod umožnila používat více dusíku extrahovaného z hnoje, přičemž tato pravidla by se nově vztahovala i na takzvané digestáty, tedy vedlejší produkty výroby bioplynu. Vlivný europoslanec Herbert Dorfmann však upozornil, že hnůj sice může být součástí řešení, ale nikdy plně nenahradí dusíkatá hnojiva na bázi močoviny, zatímco zelený europoslanec Thomas Waitz naopak kritizoval Komisi za to, že v odklonu od fosilních hnojiv nepostupuje dostatečně důsledně.
Většina opatření v tomto akčním plánu byla rozpracována již před vypuknutím války v Íránu jako reakce na dřívější energetickou krizi. Současný konflikt přidal do dokumentu pouze několik nouzových prvků, jako je státní pomoc zasaženým farmářům, možnost označit hnojiva za krizové zboží či slib finančního posílení krizového zemědělského rozpočtu EU. Přesná částka navýšení rozpočtu však v plánu chybí a bude záviset na samostatném schvalovacím procesu v příštím měsíci. Podle Veroniky Vrecionové se tak rýsuje plán bez jasného rozpočtu a se zablokovanými nástroji společné zemědělské politiky.
Politická naléhavost situace je v Bruselu mírně oslabena skutečností, že problém zatím plně nedolehl na pole ani na peněženky spotřebitelů, jelikož hnojiva pro současnou sezónu byla nakoupena ještě před konfliktem a místní výrobci měli ceny plynu zajištěné. Podle komoditních analytiků z Rabobank je proto strukturální přístup Komise obhajitelný, neboť krizová opatření nebyla pro letošní úrodu bezprostředně nutná. Eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen nicméně situaci označil za velmi vážnou a vyjádřil obavu, aby zemědělci kvůli vysokým nákladům nepřestali produkovat plodiny v příštím sklizňovém cyklu, kdy se již očekává plný dopad cenové nestability na trh.
Ukrajina zahájila s Evropskou komisí jednání o zavedení nového sankčního mechanismu, jehož cílem je odradit třetí země od vývozu benzínu a dalších ropných produktů do Ruské federace. Tento krok reaguje na to, že opakované ukrajinské útoky na ruské rafinerie a sklady pohonných hmot výrazně ochromily tamní produkci. Výpadky v zásobování v ropně bohatém Rusku již vedly k zavedení plošných restrikcí prodeje paliv na čerpacích stanicích ve většině ruských regionů.
V Íránu začalo několik dní veřejného smutku za bývalého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, který zahynul v únoru při společných úderech Spojených států a Izraele. Rakev s jeho tělem již dorazila do Teheránu, kde se shromažďují tisíce lidí, aby mu vzdaly úctu. Vládní duchovní v zemi nyní připravují rozsáhlé pohřební rituály a procesí, které se potáhnou přes celý nadcházející týden.
Před dvěma sty padesáti lety se zrodil americký sen, koncept slibující, že tvrdá práce a dodržování pravidel zajistí každému v USA pohodlný život střední třídy. Tento celosvětově exportovaný ideál, spojený s vidinou sociální mobility a ekonomických příležitostí, však v současnosti čelí vážné krizi. Podle průzkumu veřejného mínění organizace Associated Press-NORC věří v jeho existenci pouhá třetina Američanů. Výzkumné centrum Pew Research Center navíc uvádí, že většina obyvatel Spojených států se domnívá, že nejlepší dny má země již za sebou.
Německá armáda musí dosáhnout plné bojové připravenosti nejpozději do roku 2029, jelikož riziko vypuknutí ozbrojeného střetu s Ruskou federací je reálné. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na zasedání v Bruselu ostře zkritizoval evropské spojence v NATO a oznámil zahájení šestiměsíčního prověřování amerických sil v Evropě ze strany Pentagonu. Výsledek této revize bude přímo záviset na tom, jak rychle Evropané převezmou primární odpovědnost za vlastní bezpečnost. Podle Hegsetha má prověrka zajistit, aby Severoatlantická aliance směřovala k nezvratnému stavu, kdy vedení a hlavní obrannou roli na kontinentu převezme právě Evropa.
Nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře by měl posloužit jako příležitost k předvedení reálného pokroku v rámci bloku. To bylo hlavním poselstvím nedávné washingtonské cesty generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který se snažil podchytit evropskou dynamiku v oblasti obranných výdajů ještě předtím, než ji stihne narušit případná ambivalence ze strany Spojených států.
Cesta do Moskvy na jednání s Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu Volodymyra Zelenského znamenala fatální chybu. V rozhovoru pro deník Kyiv Post to konstatoval Steven Pifer, bývalý velvyslanec USA na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump označil za absurdní, aby Spojené státy pokračovaly ve svém jednostranném vztahu se Severoatlantickou aliancí. Toto prohlášení učinil necelý týden před plánovaným summitem NATO, který se uskuteční v Ankaře. Na své sociální síti Truth Social Trump uvedli, že alianční partneři nestáli při USA a že vzájemný vztah s NATO není založen na reciprocitě.
Do íránského přístavního města Bandar Abbás na břehu Hormuzského průlivu se po měsících bojů vrací křehký klid. Místní rybáři opět vyplouvají na moře a na doky přivážejí své úlovky, mezi nimiž nechybí ani malí žraloci, kteří v oblasti platí za vyhledávanou delikatesu. Hormuzský průliv, klíčová námořní cesta pro globální obchod a energetiku, se stal hlavním ohniskem americko-izraelské války s Íránem, přičemž mezinárodní novináři dostali možnost navštívit íránskou stranu této strategické úžiny poprvé od vypuknutí konfliktu.
V Česku před týdnem sílila vlna rekordních veder. Tentokrát se v závěru týdne očekává jiné počasí, alespoň co se týká teplot. Nejtepleji bude na jižní Moravě, ale ani tam maxima nedosáhnou třicítky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Amerického prezidenta Donalda Trumpa zasáhla jedna smutná zpráva ze šoubyznysu. Ve věku 74 let zemřel zpěvák Victor Willis z legendární skupiny Village People, která se celosvětově proslavila hitem YMCA.
Mezinárodní snahy o ukončení severokorejského programu jaderných zbraní ztroskotaly. Výsledky nedávného ostentativního summitu mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v Pchjongjangu ukázaly, že nejzásadnější věci zůstaly nevyřčeny. Oficiální čínská prohlášení ze schůzky zcela vynechala jakoukoli zmínku o denuklearizaci, což značí jasný posun od dlouhodobého politického cíle Pekingu.