Evropská komise představila dlouhodobý plán, který má čelit hrozící hnojivové krizi a s ní spojenému růstu cen potravin. Hlavním bodem této strategie, jejíž vydání bylo naplánováno na úterý, je intenzivnější využívání kravského hnoje a zemědělského odpadu k výrobě recyklovaných hnojiv. Kvůli pokračujícímu válečnému konfliktu v Íránu a stoupajícím nákladům na hnojiva sice hrozí prudký nárůst cen v obchodech, Brusel však vsadil na dlouhodobou regulační cestu namísto okamžitých řešení, což vyvolalo kritiku ze strany zemědělců i politiků.
Kriticky se k plánu vyjádřila europoslankyně Veronika Vrecionová, která vede zemědělský výbor Evropského parlamentu, s tím, že zemědělci potřebovali odvážné kroky, protože strategické plány jejich účty nezaplatí. Stejný názor zastávají i zemědělské lobbistické skupiny, podle nichž evropské kapacity na výrobu hnojiv mizí a současná krize ohrožuje potravinovou bezpečnost a přežití celého odvětví. Evropa totiž většinu svých hnojiv vyrábí z dováženého plynu, jehož ceny po únorovém uzavření Hormuzského průlivu prudce stouply, což vyhnalo ceny hnojiv na světových trzích přibližně o 70 procent nad úroveň roku 2024.
Brusel se v krizové situaci rozhodl nepoužít nejrychlejší dostupné nástroje, protože byly politicky příliš toxické. Jedním z nich bylo dočasné pozastavení cel na dovoz hnojiv z Ruska a Běloruska, což by však znamenalo finanční podporu pro tamní režimy. Komise tato cla zavedená v červnu 2025 v plánu naopak obhajuje jako nutnost pro snížení strategické závislosti. Druhou rychlou možností bylo zbrzdění zavedení uhlíkového cla na dovoz z třetích zemí s mírnějšími klimatickými pravidly, což sice unijní resorty původně zvažovaly, nakonec však zvítězily klimatické ambice a Komise naopak přislíbila tento mechanismus dále zpřísnit. Plán nicméně naznačuje, že producenti čistějších alternativ hnojiv by si mohli udržet bezplatné povolenky v rámci trhu s emisemi i po roce 2034.
Evropská komise se proto soustředí na legislativní změny, které mají snížit závislost na fosilních hnojivech z dovozu. Navrhuje například úpravu směrnice o dusičanech, která by zemědělcům v oblastech ohrožených znečištěním vod umožnila používat více dusíku extrahovaného z hnoje, přičemž tato pravidla by se nově vztahovala i na takzvané digestáty, tedy vedlejší produkty výroby bioplynu. Vlivný europoslanec Herbert Dorfmann však upozornil, že hnůj sice může být součástí řešení, ale nikdy plně nenahradí dusíkatá hnojiva na bázi močoviny, zatímco zelený europoslanec Thomas Waitz naopak kritizoval Komisi za to, že v odklonu od fosilních hnojiv nepostupuje dostatečně důsledně.
Většina opatření v tomto akčním plánu byla rozpracována již před vypuknutím války v Íránu jako reakce na dřívější energetickou krizi. Současný konflikt přidal do dokumentu pouze několik nouzových prvků, jako je státní pomoc zasaženým farmářům, možnost označit hnojiva za krizové zboží či slib finančního posílení krizového zemědělského rozpočtu EU. Přesná částka navýšení rozpočtu však v plánu chybí a bude záviset na samostatném schvalovacím procesu v příštím měsíci. Podle Veroniky Vrecionové se tak rýsuje plán bez jasného rozpočtu a se zablokovanými nástroji společné zemědělské politiky.
Politická naléhavost situace je v Bruselu mírně oslabena skutečností, že problém zatím plně nedolehl na pole ani na peněženky spotřebitelů, jelikož hnojiva pro současnou sezónu byla nakoupena ještě před konfliktem a místní výrobci měli ceny plynu zajištěné. Podle komoditních analytiků z Rabobank je proto strukturální přístup Komise obhajitelný, neboť krizová opatření nebyla pro letošní úrodu bezprostředně nutná. Eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen nicméně situaci označil za velmi vážnou a vyjádřil obavu, aby zemědělci kvůli vysokým nákladům nepřestali produkovat plodiny v příštím sklizňovém cyklu, kdy se již očekává plný dopad cenové nestability na trh.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.