EU představila plán na zastavení růstu cen potravin. Bouří se politici i zemědělci

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 19. května 2026 11:42
Sdílej:

Evropská komise představila dlouhodobý plán, který má čelit hrozící hnojivové krizi a s ní spojenému růstu cen potravin. Hlavním bodem této strategie, jejíž vydání bylo naplánováno na úterý, je intenzivnější využívání kravského hnoje a zemědělského odpadu k výrobě recyklovaných hnojiv. Kvůli pokračujícímu válečnému konfliktu v Íránu a stoupajícím nákladům na hnojiva sice hrozí prudký nárůst cen v obchodech, Brusel však vsadil na dlouhodobou regulační cestu namísto okamžitých řešení, což vyvolalo kritiku ze strany zemědělců i politiků.

Kriticky se k plánu vyjádřila europoslankyně Veronika Vrecionová, která vede zemědělský výbor Evropského parlamentu, s tím, že zemědělci potřebovali odvážné kroky, protože strategické plány jejich účty nezaplatí. Stejný názor zastávají i zemědělské lobbistické skupiny, podle nichž evropské kapacity na výrobu hnojiv mizí a současná krize ohrožuje potravinovou bezpečnost a přežití celého odvětví. Evropa totiž většinu svých hnojiv vyrábí z dováženého plynu, jehož ceny po únorovém uzavření Hormuzského průlivu prudce stouply, což vyhnalo ceny hnojiv na světových trzích přibližně o 70 procent nad úroveň roku 2024.

Brusel se v krizové situaci rozhodl nepoužít nejrychlejší dostupné nástroje, protože byly politicky příliš toxické. Jedním z nich bylo dočasné pozastavení cel na dovoz hnojiv z Ruska a Běloruska, což by však znamenalo finanční podporu pro tamní režimy. Komise tato cla zavedená v červnu 2025 v plánu naopak obhajuje jako nutnost pro snížení strategické závislosti. Druhou rychlou možností bylo zbrzdění zavedení uhlíkového cla na dovoz z třetích zemí s mírnějšími klimatickými pravidly, což sice unijní resorty původně zvažovaly, nakonec však zvítězily klimatické ambice a Komise naopak přislíbila tento mechanismus dále zpřísnit. Plán nicméně naznačuje, že producenti čistějších alternativ hnojiv by si mohli udržet bezplatné povolenky v rámci trhu s emisemi i po roce 2034.

Evropská komise se proto soustředí na legislativní změny, které mají snížit závislost na fosilních hnojivech z dovozu. Navrhuje například úpravu směrnice o dusičanech, která by zemědělcům v oblastech ohrožených znečištěním vod umožnila používat více dusíku extrahovaného z hnoje, přičemž tato pravidla by se nově vztahovala i na takzvané digestáty, tedy vedlejší produkty výroby bioplynu. Vlivný europoslanec Herbert Dorfmann však upozornil, že hnůj sice může být součástí řešení, ale nikdy plně nenahradí dusíkatá hnojiva na bázi močoviny, zatímco zelený europoslanec Thomas Waitz naopak kritizoval Komisi za to, že v odklonu od fosilních hnojiv nepostupuje dostatečně důsledně.

Většina opatření v tomto akčním plánu byla rozpracována již před vypuknutím války v Íránu jako reakce na dřívější energetickou krizi. Současný konflikt přidal do dokumentu pouze několik nouzových prvků, jako je státní pomoc zasaženým farmářům, možnost označit hnojiva za krizové zboží či slib finančního posílení krizového zemědělského rozpočtu EU. Přesná částka navýšení rozpočtu však v plánu chybí a bude záviset na samostatném schvalovacím procesu v příštím měsíci. Podle Veroniky Vrecionové se tak rýsuje plán bez jasného rozpočtu a se zablokovanými nástroji společné zemědělské politiky.

Politická naléhavost situace je v Bruselu mírně oslabena skutečností, že problém zatím plně nedolehl na pole ani na peněženky spotřebitelů, jelikož hnojiva pro současnou sezónu byla nakoupena ještě před konfliktem a místní výrobci měli ceny plynu zajištěné. Podle komoditních analytiků z Rabobank je proto strukturální přístup Komise obhajitelný, neboť krizová opatření nebyla pro letošní úrodu bezprostředně nutná. Eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen nicméně situaci označil za velmi vážnou a vyjádřil obavu, aby zemědělci kvůli vysokým nákladům nepřestali produkovat plodiny v příštím sklizňovém cyklu, kdy se již očekává plný dopad cenové nestability na trh.

Stalo se
Novinky
Ilustrační fotografie.

Češi a důchod: Ekonomický expert upozornil na jednu velkou chybu, kterou děláme!

Průměrný starobní důchod v Česku letos v červnu dosáhl 21 803 korun měsíčně. Průměrná hrubá mzda přitom v prvním čtvrtletí činila 50 282 korun. V prostém srovnání tak penze odpovídá zhruba 43 procentům průměrné mzdy. Pro zachování životní úrovně po odchodu z práce proto bude stále důležitější vlastní finanční rezerva. A právě ta zůstává u českých domácností ve srovnání s významem státní penze malá.

Celebrity
Bývalý princ Andrew

Bývalý princ Andrew je na seznamu! Britové vědí, co bude následovat po jeho smrti

Bývalý britský princ Andrew už přišel o řadu poct a privilegií, ale královská rodina vedená jeho bratrem ho ještě nehodila zcela přes palubu. Nejnovější informace ostrovních médií jsou toho důkazem. Andrewovo jméno totiž nechybí na důležitém seznamu.

Novinky
Donald Trump

Majetek Trumpa po návratu do Bílého domu prudce vzrostl

Nová finanční uzávěrka ukazuje, že majetek prezidenta Donalda Trumpa po návratu do úřadu prudce vzrostl. Rekordní nárůst příjmů zaznamenala zejména jeho dvě hlavní sídla na Floridě, což jasně ukazuje na propojení jeho osobního podnikání s prezidentskou politikou. Trump od začátku minulého roku navštívil areály Mar-a-Lago a Trump National Doral více než pětadvacetkrát. Pořádal tam milionové dárcovské večeře, hostil zahraniční představitele a vítal akce Republikánské strany, přičemž o rezervace na těchto místech se ucházeli také podnikatelé a politické skupiny. 

Novinky
Donald Tusk

Tusk: Polsko se připravuje na útočné akce ze strany Ruska

Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.