Evropská komise představila dlouhodobý plán, který má čelit hrozící hnojivové krizi a s ní spojenému růstu cen potravin. Hlavním bodem této strategie, jejíž vydání bylo naplánováno na úterý, je intenzivnější využívání kravského hnoje a zemědělského odpadu k výrobě recyklovaných hnojiv. Kvůli pokračujícímu válečnému konfliktu v Íránu a stoupajícím nákladům na hnojiva sice hrozí prudký nárůst cen v obchodech, Brusel však vsadil na dlouhodobou regulační cestu namísto okamžitých řešení, což vyvolalo kritiku ze strany zemědělců i politiků.
Kriticky se k plánu vyjádřila europoslankyně Veronika Vrecionová, která vede zemědělský výbor Evropského parlamentu, s tím, že zemědělci potřebovali odvážné kroky, protože strategické plány jejich účty nezaplatí. Stejný názor zastávají i zemědělské lobbistické skupiny, podle nichž evropské kapacity na výrobu hnojiv mizí a současná krize ohrožuje potravinovou bezpečnost a přežití celého odvětví. Evropa totiž většinu svých hnojiv vyrábí z dováženého plynu, jehož ceny po únorovém uzavření Hormuzského průlivu prudce stouply, což vyhnalo ceny hnojiv na světových trzích přibližně o 70 procent nad úroveň roku 2024.
Brusel se v krizové situaci rozhodl nepoužít nejrychlejší dostupné nástroje, protože byly politicky příliš toxické. Jedním z nich bylo dočasné pozastavení cel na dovoz hnojiv z Ruska a Běloruska, což by však znamenalo finanční podporu pro tamní režimy. Komise tato cla zavedená v červnu 2025 v plánu naopak obhajuje jako nutnost pro snížení strategické závislosti. Druhou rychlou možností bylo zbrzdění zavedení uhlíkového cla na dovoz z třetích zemí s mírnějšími klimatickými pravidly, což sice unijní resorty původně zvažovaly, nakonec však zvítězily klimatické ambice a Komise naopak přislíbila tento mechanismus dále zpřísnit. Plán nicméně naznačuje, že producenti čistějších alternativ hnojiv by si mohli udržet bezplatné povolenky v rámci trhu s emisemi i po roce 2034.
Evropská komise se proto soustředí na legislativní změny, které mají snížit závislost na fosilních hnojivech z dovozu. Navrhuje například úpravu směrnice o dusičanech, která by zemědělcům v oblastech ohrožených znečištěním vod umožnila používat více dusíku extrahovaného z hnoje, přičemž tato pravidla by se nově vztahovala i na takzvané digestáty, tedy vedlejší produkty výroby bioplynu. Vlivný europoslanec Herbert Dorfmann však upozornil, že hnůj sice může být součástí řešení, ale nikdy plně nenahradí dusíkatá hnojiva na bázi močoviny, zatímco zelený europoslanec Thomas Waitz naopak kritizoval Komisi za to, že v odklonu od fosilních hnojiv nepostupuje dostatečně důsledně.
Většina opatření v tomto akčním plánu byla rozpracována již před vypuknutím války v Íránu jako reakce na dřívější energetickou krizi. Současný konflikt přidal do dokumentu pouze několik nouzových prvků, jako je státní pomoc zasaženým farmářům, možnost označit hnojiva za krizové zboží či slib finančního posílení krizového zemědělského rozpočtu EU. Přesná částka navýšení rozpočtu však v plánu chybí a bude záviset na samostatném schvalovacím procesu v příštím měsíci. Podle Veroniky Vrecionové se tak rýsuje plán bez jasného rozpočtu a se zablokovanými nástroji společné zemědělské politiky.
Politická naléhavost situace je v Bruselu mírně oslabena skutečností, že problém zatím plně nedolehl na pole ani na peněženky spotřebitelů, jelikož hnojiva pro současnou sezónu byla nakoupena ještě před konfliktem a místní výrobci měli ceny plynu zajištěné. Podle komoditních analytiků z Rabobank je proto strukturální přístup Komise obhajitelný, neboť krizová opatření nebyla pro letošní úrodu bezprostředně nutná. Eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen nicméně situaci označil za velmi vážnou a vyjádřil obavu, aby zemědělci kvůli vysokým nákladům nepřestali produkovat plodiny v příštím sklizňovém cyklu, kdy se již očekává plný dopad cenové nestability na trh.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.
Velká Británie zahájila krizová jednání s evropskými spojenci o možném uvolnění nouzových zásob nafty po nátlaku ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Washington pohrozil evropským zemím úplným zákazem vývozu americké nafty, pokud Německo, Francie a další státy neuvolní své strategické rezervy. Cílem Bílého domu je srazit rostoucí ceny paliv před nadcházejícími listopadovými kongresovými volbami v USA.
Spojené státy vysílají na Blízký východ již třetí údernou skupinu letadlové lodi. Americký prezident Donald Trump zároveň varoval, že po nadcházejících kongresových volbách může dojít k dalšímu vyostření konfliktu a novým úderům proti Íránu. Tento krok podtrhuje rostoucí složitost válečného konfliktu s Teheránem, u kterého Trump původně sliboval, že potrvá pouze několik týdnů, ale v současnosti se nachází v patové situaci.
Je jasné, že probíhající babí léto se každým dnem chýlí ke konci. Dobrá zpráva ale nepochybně spočívá v tom, že ještě alespoň během prvního říjnového víkendu má pokračovat. Nejvyšší teploty budou ve volných dnech stoupat nad 20 stupňů.
Severoatlantické alianci nehrozí bezprostřední hrozba ze strany Ruska, řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Moskvě každopádně vzkázal, že aliance je na případný ruský útok připravena a hodlá bránit každý metr území členských států.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasné signály, že navzdory vysokým ztrátám na bojišti a dopadům na ekonomiku nehodlá zastavit vojenskou invazi na Ukrajině. Při svém vystoupení v parlamentu se mohl opřít o rekordní zastoupení vládní strany Jednotné Rusko, které vzešlo z nedávných parlamentních voleb. Moskevský režim tyto výsledky prezentuje jako silný mandát od ruských občanů pro další pokračování bojů. Podle analytiků i mezinárodních pozorovatelů oslovených webem BBC vše nasvědčuje tomu, že se Kreml připravuje na další stupňování konfliktu.
Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládních poradních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.
Evropští lídři by měli přestat označovat ruské útoky v Evropě za hybridní a začít je nazývat teroristickými nebo sabotážními činy. Ve svém prohlášení to uvedl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna, podle kterého Moskva vede proti evropským zemím systematickou kampaň představující určitou formu války. Estonský šéf diplomacie zdůraznil, že evropské státy musejí proti ruskému jednání vystupovat jednotně.
Dva plánované stadionové koncerty amerického rappera Ye, známého pod jménem Kanye West, v Rusku byly oficiálně zrušeny. Rozhodnutí přichází po několika týdnech nejistoty a zmatků ohledně pořadatelství i samotného místa konání. Americký hudebník měl vystoupit před ruským publikem na stadionu Gazprom Arena v Petrohradu. Zrušení vystoupení potvrdili sami pořadatelé.
Umělá inteligence je schopna na pokyn uživatelů upravovat obrázky a odstraňovat muslimským ženám náboženské šátky neboli hidžáby. Ukázaly to testy britského deníku The Guardian, který podrobil zkoušce několik předních konverzačních AI modelů. Ačkoliv vývojáři deklarují přísná pravidla pro úpravu fotografií reálných osob, v praxi systémy náboženské symboly často ze snímků vymazávají. Tento postup kritizují odborníci na lidská práva i náboženskou svobodu.
Aktualizované satelitní snímky ve službě Google Maps odhalily obrovský rozsah zkázy v Pásmu Gazy po tříletém válečném konfliktu. Nově dostupné fotografie ukazují pokračující ničení obytných domů, podniků, náboženských míst i infrastruktury. Záběry zachycují hloubku přetrvávající humanitární krize, které čelí více než dva miliony místních obyvatel. Snímky dokládají, že k devastaci docházelo i po vyhlášení křehkého příměří.
