Miliardář Elon Musk utrpěl u soudu další porážku. Jeho pondělní prohra ve sledovaném právním sporu proti společnosti OpenAI a jejímu spoluzakladateli Samu Altmanovi je zatím posledním článkem v řadě nedávných soudních nezdarů a nucených mimosoudních vyrovnání. Podle právních expertů však ani tato série neúspěchů nejbohatšího muže planety neodradí od toho, aby se do právních bitev pouštěl i nadále.
Soudní pře s OpenAI navazuje na několik dalších nedávných proher. Koncem loňského roku musel Musk přistoupit na mimosoudní vyrovnání s bývalým vedením a tisíci někdejšími zaměstnanci sociální sítě X, kterou dříve vlastnil pod názvem Twitter, přestože roky bojoval za to, aby jim nemusel vyplatit vůbec nic. V březnu pak prohrál spor s investory Twitteru, kteří ho zažalovali s tím, že je svými veřejnými prohlášeními během převzetí společnosti uvedl v omyl. V témže měsíci soudce zamítl také jeho žalobu namířenou proti inzerentům, kteří se rozhodli platformu opustit.
Další rána přišla v květnu, kdy soud zvrátil některá opatření vládního úřadu pro efektivitu DOGE, na jehož vzniku a vedení se Musk loni podílel. Soudce tehdy došel k závěru, že škrty v některých grantech byly ukázkovým příkladem neústavní diskriminace na základě názorů. Navzdory těmto prohrám odborníci nepředpokládají, že by Musk svůj agresivní přístup změnil. Podle profesora práva Shubhy Ghoshe ze Syracuse University sice nikdo není neporazitelný, ale Musk v mnoha ohledech pouze tvrdě prosazuje svá byznysová práva a právní systém vyloženě nezneužívá.
Klíčovým faktorem Muskova neústupného chování je jeho finanční zázemí. Díky svému podílu ve společnosti SpaceX, která se v blízké budoucnosti chystá vstoupit na burzu, má nakročeno k tomu, aby se stal prvním dolarovým milonářem s dvanácti nulami na světě. Obrovský rozsah jeho majetku znamená, že soudní výlohy nebo pokuty pro něj nepředstavují reálnou hrozbu. Profesorka práva Dorothy Lund z Columbia Law School upozornila, že Musk dosud nečelil žádným následkům, které by pro něj měly skutečný dopad. Například nedávná pokuta 1,5 milionu dolarů od americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) za včasné nezveřejnění nákupu akcií Twitteru je pro člověka s jeho jměním zanedbatelná.
Ukázkovým příkladem Muskova přístupu je situace z prosince 2024, kdy soudce zneplatnil jeho miliardový balíček odměn v automobilce Tesla. Musk tehdy jednoduše celou společnost právně přesunul do Texasu a nechal si od akcionářů schválit balíček, který byl potenciálně ještě vyšší. Podle Lundové dostává Musk za své chování v podstatě jen symbolická plácnutí přes prsty, a nemá tak žádný důvod cokoli měnit. Po pondělním verdiktu v kauze OpenAI navíc ostře kritizoval soudce, kterého označil za hrozného aktivistu, rozhodnutí označil za povolení k beztrestnému tunelování charitativních organizací a okamžitě přislíbil, že se proti rozsudku odvolá.
Muskova specifická osobnost se projevila i v tom, že rozhodnutí uvést SpaceX na veřejný akciový trh učinil právě v době, kdy vrcholil jeho ostře sledovaný soudní proces s Altmanem. Tím zcela ignoroval standardní postupy, jelikož šéfové firem před vstupem na burzu obvykle dodržují takzvané období mlčení nařízené komisí SEC, během kterého se kvůli ochraně investorů zdržují jakýchkoli zásadních veřejných prohlášení o růstu či budoucnosti podniku.
Analytici přirovnávají Muskovu schopnost ignorovat rizika a veřejné mínění k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Lundová poznamenala, že ani historicky nejagresivnější korporátní dravci, jako byl Carl Icahn, nedisponovali takovou mírou odvahy a neomalenosti jako Musk. Podobně jako u Trumpa se zdá, že na Muskovi žádné negativní události ani soudní prohry nenechávají trvalé následky.
S příjezdem výzkumné a výletní lodi MV Hondius do nizozemského Rotterdamu se otevřelo kritické okno pro zastavení potenciálního šíření nebezpečného hantaviru kmene Andes. Nákaza tímto virem končí fatálně přibližně ve 40 procentech případů. Vzhledem k tomu, že plavidlo přepravovalo cestující zhruba ze dvou desítek zemí, čelí globální úřady pro ochranu veřejného zdraví první velké zkoušce v kontrole šíření infekcí od pandemie covidu-19. Jednotlivé státy však volí odlišné strategie pro monitorování vystavených osob i pro komunikaci s nervózní veřejností.
Miliardář Elon Musk utrpěl u soudu další porážku. Jeho pondělní prohra ve sledovaném právním sporu proti společnosti OpenAI a jejímu spoluzakladateli Samu Altmanovi je zatím posledním článkem v řadě nedávných soudních nezdarů a nucených mimosoudních vyrovnání. Podle právních expertů však ani tato série neúspěchů nejbohatšího muže planety neodradí od toho, aby se do právních bitev pouštěl i nadále.
Evropská komise představila dlouhodobý plán, který má čelit hrozící hnojivové krizi a s ní spojenému růstu cen potravin. Hlavním bodem této strategie, jejíž vydání bylo naplánováno na úterý, je intenzivnější využívání kravského hnoje a zemědělského odpadu k výrobě recyklovaných hnojiv. Kvůli pokračujícímu válečnému konfliktu v Íránu a stoupajícím nákladům na hnojiva sice hrozí prudký nárůst cen v obchodech, Brusel však vsadil na dlouhodobou regulační cestu namísto okamžitých řešení, což vyvolalo kritiku ze strany zemědělců i politiků.
Ruský prezident Vladimir Putin se chystá na návštěvu Pekingu, která se časově shoduje s 25. výročím podpisu Smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci mezi Ruskem a Čínou. Oproti nedávné pompézní návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně se Putinova cesta nese v podstatně skromnějším duchu a doprovází ji minimum předem zveřejněných informací. Podle mluvčího Kremlu je jedním z cílů Moskvy získat od čínského protějšku Si Ťin-pchinga informace z první ruky o jeho rozhovorech s americkým prezidentem. Naděje některých kruhů ve Washingtonu, že by Trump mohl Peking od Moskvy odpoutat, se ukázaly jako pouhé přání.
Evropa čelí nové vlně takzvaného čínského šoku, která ohrožuje místní továrny a nese s sebou riziko ztráty pracovních míst i faktické kolonizace průmyslu ze strany Pekingu. Analytici a obchodní zástupci se obávají, že propadající se směnný kurz a podpora čínských státních firem připomínají krizi ve Spojených státech amerických před pětadvaceti lety. Tehdy prudký nárůst čínského importu po vstupu země do Světové obchodní organizace vytlačil tamní průmysl a způsobil ztrátu až 2,5 milionu pracovních míst. Současný problém v Evropě však netkví v hotových výrobcích, jako jsou elektromobily, nýbrž v obrovském objemu dovážených komponentů, na nichž se unie stává stále závislejší.
Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa podle zjištění diplomatických zdrojů webu Politico projevuje stále větší ochotu provést vojenský útok proti Kubě. Tento posun představuje výraznou eskalaci oproti předchozím měsícům, kdy se Washington soustředil primárně na hospodářský a diplomatický tlak s cílem oslabit komunistický režim v Havaně. Představitelé administrativy jsou frustrováni skutečností, že dosavadní kampaň, která zahrnuje i palivovou blokádu ostrova, nepřiměla kubánské vůdce k zásadním ekonomickým a politickým reformám. Původní předpoklad, že slabé vedení Kuby podlehne tlaku pod vlivem amerických vojenských úspěchů ve Venezuele a Íránu, se nenaplnil, jelikož se Írán zkomplikoval a Kubánci se ukázali jako odolnější soupeř.
V měsících, které předcházely zavedení australského zákazu sociálních sítí pro mládež v prosinci 2025, se intenzivně diskutovalo o možných negativních dopadech tohoto opatření. Mezi hlavní obavy patřilo riziko, že dospívající přestanou konzumovat zprávy. Vzhledem k tomu, že většina mladých lidí využívá sociální sítě jako primární zdroj informací a mnozí jsou na nich závislí, jednalo se o reálnou hrozbu. Nově publikovaný výzkum nyní ukazuje, jaká je situace několik měsíců po vstupu legislativy v platnost.
Energetická krize se stává finanční noční můrou pro běžné občany a zároveň politickým problémem pro Bílý dům. Inflace ve Spojených státech opět výrazně roste, reálné mzdy klesají a voliči dávají prezidentu Donaldu Trumpovi za vinu, že cena benzinu stoupla na 4,50 dolaru za galon. Trump se tak ocitá v momentě, kdy musí zvážit krizová opatření, aby zabránil překonání rekordních cen z éry předchozího prezidenta Joea Bidena.
Americký prezident Donald Trump poslal Teheránu důrazné varování, že se jeho čas na vyjednávání neúprosně krátí. Reagoval tak na situaci, kdy rozhovory o ukončení válečného konfliktu uvízly na mrtvém bodě. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že Írán musí jednat bezodkladně, jinak z něj nic nezbude, a zdůraznil, že čas je v tomto ohledu naprosto klíčový factor. Americký vůdce již dříve označil íránský protinávrh k americkým mírovým podmínkám za odpad. Toto nejnovější prohlášení přišlo po nedělním telefonickém rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Jakýkoli vojenský zásah ze strany Spojených států by vedl ke krveprolití s nevyčíslitelnými následky pro mír a stabilitu v celém regionu. Na sociální síti X před tím varoval kubánský prezident Miguel Díaz-Canel, který zároveň zdůraznil, že Kuba pro nikoho nepředstavuje hrozbu. Reagoval tak na zprávy o tom, že by Washington mohl přistoupit k vojenské akci.
I malé zvýšení fyzické aktivity v každodenním životě může mít zásadní vliv na naše dlouhodobé zdraví a délku života. Nový rozsáhlý výzkum, který analyzoval data od 150 000 dospělých ve Spojených státech, Velké Británii a Skandinávii, ukázal, že pouhých pět minut středně intenzivního pohybu denně dokáže odvrátit přibližně jedno z deseti předčasných úmrtí. Mezi takové aktivity patří například svižná chůze, jízda na kole nebo chůze po schodech.
Andy Burnham oznámil, že se nebude pokoušet o návrat Spojeného království do Evropské unie. Ve svém prvním velkém projevu od oznámení kandidatury v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield uvedl, že by země uvízla v permanentních problémech, pokud by se neustále dokola vedly stejné debaty. Místo toho slíbil nekompromisní zaměření na domácí politiku, opravu vlastní země a její opětovné zprovoznění.