V měsících, které předcházely zavedení australského zákazu sociálních sítí pro mládež v prosinci 2025, se intenzivně diskutovalo o možných negativních dopadech tohoto opatření. Mezi hlavní obavy patřilo riziko, že dospívající přestanou konzumovat zprávy. Vzhledem k tomu, že většina mladých lidí využívá sociální sítě jako primární zdroj informací a mnozí jsou na nich závislí, jednalo se o reálnou hrozbu. Nově publikovaný výzkum nyní ukazuje, jaká je situace několik měsíců po vstupu legislativy v platnost.
Průzkum proběhl v únoru mezi 1 027 mladými lidmi ve věku 10 až 17 let, tedy pouhé dva měsíce po zavedení zákazu. Tato studie je součástí dlouhodobého projektu, který sleduje zájem mladých Australanů o zpravodajství již od roku 2017. Vědci se v dotaznících zaměřili na to, jakým způsobem vládní nařízení ovlivnilo každodenní používání sociálních platforem a jak se podepsalo na přístupu dospívajících k informacím o aktuálním dění.
Výsledky ukazují, že pro většinu mladé generace byl zákaz v prvních měsících neúčinný. Celkem 61 % respondentů mladších 16 let, kteří dříve zakázané platformy navštěvovali, totiž nezaznamenalo téměř žádnou změnu ve svém chování na internetu. Pouze jedna čtvrtina dotázaných, konkrétně 26 %, uvedla, že vládní nařízení nějakým způsobem zasáhlo do jejich fungování na sociálních sítích, ať už v podobě úplného konce užívání, nebo jeho omezení.
U skupiny dětí, jejichž aktivita na sociálních sítích byla vládním zásahem výrazně narušena, byl dopad na informovanost velmi výrazný. Celých 51 % z nich potvrdilo, že v přímém důsledku tohoto zákazu získávají mnohem méně zpráv než dříve. Tento poznatek vyvolává značné obavy, protože naznačuje, že s postupným prosazováním zákazu a odstraňováním legislativních mezer bude informovanost mládeže paralelně klesat.
Úbytek informací má navíc přímý vliv na občanskou angažovanost mladých. Již zpráva australského úřadu ACARA z roku 2025 ukázala, že znalosti žáků v oblasti občanské nauky jsou na nejnižší úrovni za posledních dvacet let. Nová data potvrzují, že kvůli omezení sociálních sítí ztrácejí dospívající přístup k tématům, která je zajímají, méně o zprávách diskutují a mají méně příležitostí vyjadřovat své názory nebo se zapojovat do společenského dění.
Předchozí analýzy jasně prokazují, že zájem o zpravodajství dává mladým lidem pocit větší kompetence a schopnosti reagovat na problémy ve svém okolí. Obecně platí, že čím více lidé sledují veřejné dění, tím ochotněji se angažují v komunitních a sociálních otázkách. Odříznutí od sociálních sítí však s velkou pravděpodobností nepovede k tomu, že by se teenageři začali masivně vracet k tradičním médiím.
Většina mladých Australanů se totiž v obsahu klasických médií necítí být dostatečně zastoupena nebo slyšena. Tradiční zpravodajské domy podle nich vytvářejí obsah, který je pro mladou generaci těžko přístupný a ignoruje témata, jež považují za klíčová. V průzkumu 75 % respondentů uvedlo, že mediální organizace nemají vůbec představu o jejich skutečném životě, a 71 % si postěžovalo, že najít zprávy relevantní pro lidi jejich věku je velmi obtížné.
Dřívější texty z tohoto výzkumného projektu navíc doložily, že australská média zahrnují mladé lidi do svých příspěvků jen zřídka. V běžném zpravodajském dni se mladí lidé objevují na fotografiích či v videozáznamech desetkrát častěji, než kolikrát dostanou prostor pro přímou citaci nebo vyjádření vlastního názoru. Pokud se navíc dospívající stanou součástí mimořádného zpravodajství, média je často vykreslují stereotypně jako líné, nebezpečné nebo sebestředné.
Vzhledem k tomu, že technická kontrola zákazu se bude časem pravděpodobně zpřísňovat, bude nutné najít způsoby, jak mladé lidi motivovat ke sledování jiných zdrojů informací. Klíčovým problémem zůstává důvěra. Je zapotřebí vzdělávat mládež o významu nezávislých médií pro demokratický proces, vysvětlovat jim proces vzniku kvalitní žurnalistiky a pomáhat jim v rozhodování, komu a čemu mohou v online prostoru věřit.
Tento proces by měl ideálně probíhat v rámci rozvoje mediální gramotnosti ve školách, což si ovšem vyžádá investice do učebních osnov a školení pedagogů. V Austrálii již některé organizace, jako je veřejnoprávní ABC s programem Behind The News nebo projekt Squiz Kids, kvalitní materiály vytvářejí. Tradiční redakce však musí samy začít mladou generaci zobrazovat spravedlivějším a inkluzivnějším způsobem. Z výzkumu zároveň vyplývá, že vůbec prvním a nejvíce důvěryhodným zdrojem informací zůstává pro děti jejich vlastní rodina, což podtrhuje roli rodičů při orientaci v mediálním světě.
Vyšetřování pátečního kolapsu letecké dopravy v USA ukazuje, že ho doopravdy způsobila zastaralá infrastruktura, na kterou se ve Státech stále spoléhá. Problémy se nejprve objevily na jednom místě, ale postupem času se rozšířily do většiny center řízení letového provozu v zemi.
V USA se připravují na vydání nových memoárů bývalého prezidenta Joea Bidena. Pro Evropany jsou zajímavé především jeho postřehy ohledně hlavních postav stále probíhající války na Ukrajině. Biden v knize odhalil, co si myslí o Volodymyru Zelenském i Vladimiru Putinovi.
Američtí vyjednavači se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO. Novinářům to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, informuje deník Kyiv Post.
Po Polsku se další evropská země rozhodla významně omezit vojenskou pomoc napadené Ukrajině. Bulharští představitelé v sobotu oznámili, že končí s finančními příspěvky na nákupy zbraní i dodávkami zbraní a munice z vlastních skladů.
Příjemné podzimní počasí, které panovalo o víkendu, se do nadcházejícího týdne nepřenese. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) má v následujících dnech pršet. Navzdory tomu ale mohou nejvyšší teploty vystoupat na nadprůměrných 14 stupňů.
Italské regulační orgány udělily masivní pokutu americké technologické firmě Meta, protože přistupovala k fotkám uživatelů s přístroji s operačním systémem Android bez jejich výslovného souhlasu. Informovala o tom BBC. Meta má zaplatit 805 milionů eur.
Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.
Americký prezident Donald Trump, šéf Kremlu Vladimir Putin a čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching se příští týden plánují setkat na okraj summitu v Číně. Uvedl to Bílý dům, informovala britská stanice BBC.
Zubní lékař Roman Šmucler se poprvé vyjádřil ke svému konci v čele České stomatologické komory. Podle svých slov dokončil misi, kterou neskromně považuje za úspěšnou. Šmucler rezignoval po diskuzi ohledně dalšího fungování komory.
Rusko si začíná diktovat podmínky, které bude leckdo považovat za nesplnitelné. Delegace vyslaná Kremlem měla na jednáních v Abú Zabí přednést návrhy ohrožující suverenitu dalších pěti evropských zemí. S odvoláním na své zdroje to tvrdí německý deník Bild.
Americký prezident Donald Trump se rovněž vyjádřil k pátečnímu přerušení leteckého provozu ve Spojených státech. Podle šéfa Bílého domu ho nezapříčinil kybernetický útok. Problém prý způsobila stará a rozbitá infrastruktura, na kterou se v letecké dopravě v USA stále spoléhá.
PPL letos očekává dřívější začátek předvánoční nákupní horečky a její rozložení do několika silnějších vln už během listopadu. Více než třetina českých online nakupujících pořizuje zboží s předstihem, aby si rozložila výdaje. Významnou roli hrají také slevové akce, kterým zákazníci navzdory debatám o „falešných slevách“ ve velké míře věří. Podle průzkumu E-Commerce Trends Report 2026 důvěřuje sezónním nabídkám a cenovým akcím alespoň částečně 86 % českých online nakupujících.