V měsících, které předcházely zavedení australského zákazu sociálních sítí pro mládež v prosinci 2025, se intenzivně diskutovalo o možných negativních dopadech tohoto opatření. Mezi hlavní obavy patřilo riziko, že dospívající přestanou konzumovat zprávy. Vzhledem k tomu, že většina mladých lidí využívá sociální sítě jako primární zdroj informací a mnozí jsou na nich závislí, jednalo se o reálnou hrozbu. Nově publikovaný výzkum nyní ukazuje, jaká je situace několik měsíců po vstupu legislativy v platnost.
Průzkum proběhl v únoru mezi 1 027 mladými lidmi ve věku 10 až 17 let, tedy pouhé dva měsíce po zavedení zákazu. Tato studie je součástí dlouhodobého projektu, který sleduje zájem mladých Australanů o zpravodajství již od roku 2017. Vědci se v dotaznících zaměřili na to, jakým způsobem vládní nařízení ovlivnilo každodenní používání sociálních platforem a jak se podepsalo na přístupu dospívajících k informacím o aktuálním dění.
Výsledky ukazují, že pro většinu mladé generace byl zákaz v prvních měsících neúčinný. Celkem 61 % respondentů mladších 16 let, kteří dříve zakázané platformy navštěvovali, totiž nezaznamenalo téměř žádnou změnu ve svém chování na internetu. Pouze jedna čtvrtina dotázaných, konkrétně 26 %, uvedla, že vládní nařízení nějakým způsobem zasáhlo do jejich fungování na sociálních sítích, ať už v podobě úplného konce užívání, nebo jeho omezení.
U skupiny dětí, jejichž aktivita na sociálních sítích byla vládním zásahem výrazně narušena, byl dopad na informovanost velmi výrazný. Celých 51 % z nich potvrdilo, že v přímém důsledku tohoto zákazu získávají mnohem méně zpráv než dříve. Tento poznatek vyvolává značné obavy, protože naznačuje, že s postupným prosazováním zákazu a odstraňováním legislativních mezer bude informovanost mládeže paralelně klesat.
Úbytek informací má navíc přímý vliv na občanskou angažovanost mladých. Již zpráva australského úřadu ACARA z roku 2025 ukázala, že znalosti žáků v oblasti občanské nauky jsou na nejnižší úrovni za posledních dvacet let. Nová data potvrzují, že kvůli omezení sociálních sítí ztrácejí dospívající přístup k tématům, která je zajímají, méně o zprávách diskutují a mají méně příležitostí vyjadřovat své názory nebo se zapojovat do společenského dění.
Předchozí analýzy jasně prokazují, že zájem o zpravodajství dává mladým lidem pocit větší kompetence a schopnosti reagovat na problémy ve svém okolí. Obecně platí, že čím více lidé sledují veřejné dění, tím ochotněji se angažují v komunitních a sociálních otázkách. Odříznutí od sociálních sítí však s velkou pravděpodobností nepovede k tomu, že by se teenageři začali masivně vracet k tradičním médiím.
Většina mladých Australanů se totiž v obsahu klasických médií necítí být dostatečně zastoupena nebo slyšena. Tradiční zpravodajské domy podle nich vytvářejí obsah, který je pro mladou generaci těžko přístupný a ignoruje témata, jež považují za klíčová. V průzkumu 75 % respondentů uvedlo, že mediální organizace nemají vůbec představu o jejich skutečném životě, a 71 % si postěžovalo, že najít zprávy relevantní pro lidi jejich věku je velmi obtížné.
Dřívější texty z tohoto výzkumného projektu navíc doložily, že australská média zahrnují mladé lidi do svých příspěvků jen zřídka. V běžném zpravodajském dni se mladí lidé objevují na fotografiích či v videozáznamech desetkrát častěji, než kolikrát dostanou prostor pro přímou citaci nebo vyjádření vlastního názoru. Pokud se navíc dospívající stanou součástí mimořádného zpravodajství, média je často vykreslují stereotypně jako líné, nebezpečné nebo sebestředné.
Vzhledem k tomu, že technická kontrola zákazu se bude časem pravděpodobně zpřísňovat, bude nutné najít způsoby, jak mladé lidi motivovat ke sledování jiných zdrojů informací. Klíčovým problémem zůstává důvěra. Je zapotřebí vzdělávat mládež o významu nezávislých médií pro demokratický proces, vysvětlovat jim proces vzniku kvalitní žurnalistiky a pomáhat jim v rozhodování, komu a čemu mohou v online prostoru věřit.
Tento proces by měl ideálně probíhat v rámci rozvoje mediální gramotnosti ve školách, což si ovšem vyžádá investice do učebních osnov a školení pedagogů. V Austrálii již některé organizace, jako je veřejnoprávní ABC s programem Behind The News nebo projekt Squiz Kids, kvalitní materiály vytvářejí. Tradiční redakce však musí samy začít mladou generaci zobrazovat spravedlivějším a inkluzivnějším způsobem. Z výzkumu zároveň vyplývá, že vůbec prvním a nejvíce důvěryhodným zdrojem informací zůstává pro děti jejich vlastní rodina, což podtrhuje roli rodičů při orientaci v mediálním světě.
V Česku by se podle některých informací měl během prvního říjnového víkendu uskutečnit ilegální tuningový sraz. Informovala o tom policie, která se obává situací, kdy bude ohrožen bezpečný silniční provoz.
Babí léto se podle aktuální předpovědi protáhne i do příštího, tedy prvního ryze říjnového týdne. V jeho průběhu ale nastane zlom, kdy se počasí změní k horšímu. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.
Více než osm tisíc případů a téměř čtyři tisíce mrtvých už má na svědomí aktuální epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo, která vypukla již na jaře letošního roku. Nejnovější komplikací je, že se zhoršilo trasování kontaktů nakažených. Podle expertů z WHO dokonce hrozí, že se epidemie rozšíří i do sousedních zemí.
Jižní Korea požaduje po Severní Koreji omluvu a přijetí odpovídajících opatření v souvislosti s výbuchem miny, který zranil tři jihokorejské vojáky. Podle jihokorejské armády k incidentu došlo na jižní straně hranice, kde KLDR v poslední době umisťuje nástražná zařízení. Ředitel operací generálního štábu jihokorejské armády Kang Hjon-u vyzval k okamžitému zastavení kladení min a budování opevnění v pohraničním pásmu. Upozornil přitom, že tyto kroky porušují dohodu o příměří i duch vzájemných mezinárodních ujednání.
Několik evropských policejních a bezpečnostních složek pozastavuje nebo zcela ukončuje používání sledovacího softwaru od společnosti Oxygen Forensics. Tento krok následuje po zjištěních novinářů serveru Politico, podle nichž americká firma tajila své skutečné ruské vlastníky a řízení. Technologie dané společnosti přitom sloužila bezpečnostním orgánům napříč kontinentem k získávání a analýze dat z mobilních telefonů při vyšetřování trestné činnosti. Vyšetřovatelé ve Spojených státech amerických tvrdí, že vývoj a správa softwaru probíhaly přímo na území Ruska.
Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly růst v reakci na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně vyjednávání s Íránem. Šéf Bílého domu ostře odmítl zprávy, podle kterých měla americká administrativa nabídnout Teheránu zmírnění sankcí výměnou za omezení jeho jaderného programu. Trump na své sociální síti uvedl, že íránské straně nenabídl vůbec nic. Reagoval tak na informace některých amerických médií, která tvrdila, že Washington zvažuje uvolnění zmrazených íránských financí.
Evropská unie připravuje zásadní změnu ve své politice rozšiřování, která má uchazečům o členství zpřístupnit unijní trh ještě před samotným vstupem do bloku. Evropská komise vypracovala návrh, který kandidátským zemím nabízí takzvanou postupnou integraci a hlubší hospodářskou spolupráci. Výhody mají zahrnovat zapojení do výzkumných programů i odstranění obchodních bariér. Tento krok má posílit evropské dodavatelské řetězce a zároveň snížit strategickou závislost Unie na vnějších aktérech.
Severoatlantická aliance rázně zareagovala na nová varování ze strany Ruské federace ohledně možného použití jaderného arsenálu. Moskva zaslala NATO oficiální dopis, ve kterém hrozí nasazením jaderných zbraní v případě ohrožení své baltické enklávy Kaliningradu.
Americké vojenské jednotky opouštějí své zbývající základny v Iráku a dokončují tak stahování, na kterém se dohodla předchozí i současná administrativa v Washingtonu. Odchod vojsk přichází více než dvacet let po invazi, která tehdy svrhla diktátora Saddáma Husajna a zahájila dlouholeté období nestability. Stažení amerických sil vyvolává v regionu značné obavy z vznikajícího bezpečnostního vákua. Mnozí odborníci i místní představitelé podle France24 varují, že situace může posílit milice podporované Íránem a poskytnout nový prostor radikálům.
Téměř 93 procent známých chemických látek obsažených v plastech pro balení potravin, výrobu oděvů, hraček i zdravotnických potřeb představuje vysoké riziko pro lidské zdraví. Vyplývá to z výzkumu organizace Environmental Justice Foundation se sídlem v Londýně. Hlavní autorka zprávy Naima Fenderl web CNN upozornila, že mezi možná zdravotní rizika patří rakovina, genetické změny a poškození hormonálního i reprodukčního systému. Vědci při výpočtu celkového rizika posuzovali účinky těchto chemikálií na lidský organismus společně s mírou vystavení obyvatelstva těmto látkám.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s klíčovými představiteli technologického sektoru, které označil za výjimečné shromáždění osobností budujících novou éru Spojených států. Schůzky se zúčastnili šéfové společností OpenAI, Anthropic, Nvidia, SpaceX, Meta a Google. Hlavním tématem jednání byl překotný rozvoj umělé inteligence a způsoby, jak čelit jejím potenciálním rizikům. Prezident po uzavřeném jednání předstoupil před novináře spolu s předními technologickými magnáty.