V měsících, které předcházely zavedení australského zákazu sociálních sítí pro mládež v prosinci 2025, se intenzivně diskutovalo o možných negativních dopadech tohoto opatření. Mezi hlavní obavy patřilo riziko, že dospívající přestanou konzumovat zprávy. Vzhledem k tomu, že většina mladých lidí využívá sociální sítě jako primární zdroj informací a mnozí jsou na nich závislí, jednalo se o reálnou hrozbu. Nově publikovaný výzkum nyní ukazuje, jaká je situace několik měsíců po vstupu legislativy v platnost.
Průzkum proběhl v únoru mezi 1 027 mladými lidmi ve věku 10 až 17 let, tedy pouhé dva měsíce po zavedení zákazu. Tato studie je součástí dlouhodobého projektu, který sleduje zájem mladých Australanů o zpravodajství již od roku 2017. Vědci se v dotaznících zaměřili na to, jakým způsobem vládní nařízení ovlivnilo každodenní používání sociálních platforem a jak se podepsalo na přístupu dospívajících k informacím o aktuálním dění.
Výsledky ukazují, že pro většinu mladé generace byl zákaz v prvních měsících neúčinný. Celkem 61 % respondentů mladších 16 let, kteří dříve zakázané platformy navštěvovali, totiž nezaznamenalo téměř žádnou změnu ve svém chování na internetu. Pouze jedna čtvrtina dotázaných, konkrétně 26 %, uvedla, že vládní nařízení nějakým způsobem zasáhlo do jejich fungování na sociálních sítích, ať už v podobě úplného konce užívání, nebo jeho omezení.
U skupiny dětí, jejichž aktivita na sociálních sítích byla vládním zásahem výrazně narušena, byl dopad na informovanost velmi výrazný. Celých 51 % z nich potvrdilo, že v přímém důsledku tohoto zákazu získávají mnohem méně zpráv než dříve. Tento poznatek vyvolává značné obavy, protože naznačuje, že s postupným prosazováním zákazu a odstraňováním legislativních mezer bude informovanost mládeže paralelně klesat.
Úbytek informací má navíc přímý vliv na občanskou angažovanost mladých. Již zpráva australského úřadu ACARA z roku 2025 ukázala, že znalosti žáků v oblasti občanské nauky jsou na nejnižší úrovni za posledních dvacet let. Nová data potvrzují, že kvůli omezení sociálních sítí ztrácejí dospívající přístup k tématům, která je zajímají, méně o zprávách diskutují a mají méně příležitostí vyjadřovat své názory nebo se zapojovat do společenského dění.
Předchozí analýzy jasně prokazují, že zájem o zpravodajství dává mladým lidem pocit větší kompetence a schopnosti reagovat na problémy ve svém okolí. Obecně platí, že čím více lidé sledují veřejné dění, tím ochotněji se angažují v komunitních a sociálních otázkách. Odříznutí od sociálních sítí však s velkou pravděpodobností nepovede k tomu, že by se teenageři začali masivně vracet k tradičním médiím.
Většina mladých Australanů se totiž v obsahu klasických médií necítí být dostatečně zastoupena nebo slyšena. Tradiční zpravodajské domy podle nich vytvářejí obsah, který je pro mladou generaci těžko přístupný a ignoruje témata, jež považují za klíčová. V průzkumu 75 % respondentů uvedlo, že mediální organizace nemají vůbec představu o jejich skutečném životě, a 71 % si postěžovalo, že najít zprávy relevantní pro lidi jejich věku je velmi obtížné.
Dřívější texty z tohoto výzkumného projektu navíc doložily, že australská média zahrnují mladé lidi do svých příspěvků jen zřídka. V běžném zpravodajském dni se mladí lidé objevují na fotografiích či v videozáznamech desetkrát častěji, než kolikrát dostanou prostor pro přímou citaci nebo vyjádření vlastního názoru. Pokud se navíc dospívající stanou součástí mimořádného zpravodajství, média je často vykreslují stereotypně jako líné, nebezpečné nebo sebestředné.
Vzhledem k tomu, že technická kontrola zákazu se bude časem pravděpodobně zpřísňovat, bude nutné najít způsoby, jak mladé lidi motivovat ke sledování jiných zdrojů informací. Klíčovým problémem zůstává důvěra. Je zapotřebí vzdělávat mládež o významu nezávislých médií pro demokratický proces, vysvětlovat jim proces vzniku kvalitní žurnalistiky a pomáhat jim v rozhodování, komu a čemu mohou v online prostoru věřit.
Tento proces by měl ideálně probíhat v rámci rozvoje mediální gramotnosti ve školách, což si ovšem vyžádá investice do učebních osnov a školení pedagogů. V Austrálii již některé organizace, jako je veřejnoprávní ABC s programem Behind The News nebo projekt Squiz Kids, kvalitní materiály vytvářejí. Tradiční redakce však musí samy začít mladou generaci zobrazovat spravedlivějším a inkluzivnějším způsobem. Z výzkumu zároveň vyplývá, že vůbec prvním a nejvíce důvěryhodným zdrojem informací zůstává pro děti jejich vlastní rodina, což podtrhuje roli rodičů při orientaci v mediálním světě.
V měsících, které předcházely zavedení australského zákazu sociálních sítí pro mládež v prosinci 2025, se intenzivně diskutovalo o možných negativních dopadech tohoto opatření. Mezi hlavní obavy patřilo riziko, že dospívající přestanou konzumovat zprávy. Vzhledem k tomu, že většina mladých lidí využívá sociální sítě jako primární zdroj informací a mnozí jsou na nich závislí, jednalo se o reálnou hrozbu. Nově publikovaný výzkum nyní ukazuje, jaká je situace několik měsíců po vstupu legislativy v platnost.
Energetická krize se stává finanční noční můrou pro běžné občany a zároveň politickým problémem pro Bílý dům. Inflace ve Spojených státech opět výrazně roste, reálné mzdy klesají a voliči dávají prezidentu Donaldu Trumpovi za vinu, že cena benzinu stoupla na 4,50 dolaru za galon. Trump se tak ocitá v momentě, kdy musí zvážit krizová opatření, aby zabránil překonání rekordních cen z éry předchozího prezidenta Joea Bidena.
Americký prezident Donald Trump poslal Teheránu důrazné varování, že se jeho čas na vyjednávání neúprosně krátí. Reagoval tak na situaci, kdy rozhovory o ukončení válečného konfliktu uvízly na mrtvém bodě. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že Írán musí jednat bezodkladně, jinak z něj nic nezbude, a zdůraznil, že čas je v tomto ohledu naprosto klíčový factor. Americký vůdce již dříve označil íránský protinávrh k americkým mírovým podmínkám za odpad. Toto nejnovější prohlášení přišlo po nedělním telefonickém rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Jakýkoli vojenský zásah ze strany Spojených států by vedl ke krveprolití s nevyčíslitelnými následky pro mír a stabilitu v celém regionu. Na sociální síti X před tím varoval kubánský prezident Miguel Díaz-Canel, který zároveň zdůraznil, že Kuba pro nikoho nepředstavuje hrozbu. Reagoval tak na zprávy o tom, že by Washington mohl přistoupit k vojenské akci.
I malé zvýšení fyzické aktivity v každodenním životě může mít zásadní vliv na naše dlouhodobé zdraví a délku života. Nový rozsáhlý výzkum, který analyzoval data od 150 000 dospělých ve Spojených státech, Velké Británii a Skandinávii, ukázal, že pouhých pět minut středně intenzivního pohybu denně dokáže odvrátit přibližně jedno z deseti předčasných úmrtí. Mezi takové aktivity patří například svižná chůze, jízda na kole nebo chůze po schodech.
Andy Burnham oznámil, že se nebude pokoušet o návrat Spojeného království do Evropské unie. Ve svém prvním velkém projevu od oznámení kandidatury v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield uvedl, že by země uvízla v permanentních problémech, pokud by se neustále dokola vedly stejné debaty. Místo toho slíbil nekompromisní zaměření na domácí politiku, opravu vlastní země a její opětovné zprovoznění.
Asteroid o velikosti jednoho až dvou školních autobusů v pondělí těsně mine Zemi. Podle Evropské vesmírné agentury se k naší planetě přiblíží na vzdálenost 91593 kilometrů, což odpovídá přibližně jedné čtvrtině vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Těleso objevili astronomové v Arizoně teprve 10. května a dostalo označení 2026JH2. Objekt patří do skupiny Apollo, což jsou asteroidy obíhající Slunce po drahách, které protínají oběžnou dráhu Země.
Evropa se pravděpodobně nikdy plně neoprostí od závislosti na cizích technologiích, protože se až příliš spoléhá na software ze Spojených států a hardware z Číny. V rozhovoru pro server Politico to uvedl šéf finské bezpečnostní a zpravodajské služby Juha Martelius. Situaci na evropském kontinentu přirovnal k tělu napadenému dvěma druhy rakoviny s tím, že operace je sice nejspíš nemožná, ale dá se s tím žít.
Tvrdé zásahy Trumpovy administrativy proti nelegální imigraci by mohly Spojené státy v následujících deseti letech připravit až o 479 miliard dolarů na ušlých daňových příjmech. Podle daňových odborníků totiž represe a obavy ze zátahů imigračních úřadů odrazují lidi bez legálního statusu od podávání daňových přiznání.
Kreml ústy svých představitelů oznámil, že v současné době považuje mírový proces s Ukrajinou za pozastavený. Ruské úřady nicméně podle tiskové agentury Reuters dodaly, že očekávají jeho brzké obnovení.
Britský premiér Keir Starmer neplánuje stanovit žádný časový harmonogram pro svůj odchod z Downing Street. Uvedl to jeden z jeho nejbližších vládních spojenců, vicepremiér a ministr spravedlnosti David Lammy. Zároveň vyzval Labouristickou stranu, aby hodila za hlavu opakované spekulace o výměně lídra, které označil za velkolepý vlastní gól.
Po celá poslední tři desetiletí byla Čína národem vlastníků nemovitostí. Tento trend výrazně poháněl druhou největší ekonomiku světa a plnil sny milionů lidí. Po útlumu a následném ukončení politiky sociálního bydlení v devadesátých letech minulých let se vládní plánování spojilo s hluboce zakořeněnými kulturními normami. Výsledkem byl vznik takové úrovně soukromého vlastnictví, která je v západních zemích naprosto nepředstavitelná.