V měsících, které předcházely zavedení australského zákazu sociálních sítí pro mládež v prosinci 2025, se intenzivně diskutovalo o možných negativních dopadech tohoto opatření. Mezi hlavní obavy patřilo riziko, že dospívající přestanou konzumovat zprávy. Vzhledem k tomu, že většina mladých lidí využívá sociální sítě jako primární zdroj informací a mnozí jsou na nich závislí, jednalo se o reálnou hrozbu. Nově publikovaný výzkum nyní ukazuje, jaká je situace několik měsíců po vstupu legislativy v platnost.
Průzkum proběhl v únoru mezi 1 027 mladými lidmi ve věku 10 až 17 let, tedy pouhé dva měsíce po zavedení zákazu. Tato studie je součástí dlouhodobého projektu, který sleduje zájem mladých Australanů o zpravodajství již od roku 2017. Vědci se v dotaznících zaměřili na to, jakým způsobem vládní nařízení ovlivnilo každodenní používání sociálních platforem a jak se podepsalo na přístupu dospívajících k informacím o aktuálním dění.
Výsledky ukazují, že pro většinu mladé generace byl zákaz v prvních měsících neúčinný. Celkem 61 % respondentů mladších 16 let, kteří dříve zakázané platformy navštěvovali, totiž nezaznamenalo téměř žádnou změnu ve svém chování na internetu. Pouze jedna čtvrtina dotázaných, konkrétně 26 %, uvedla, že vládní nařízení nějakým způsobem zasáhlo do jejich fungování na sociálních sítích, ať už v podobě úplného konce užívání, nebo jeho omezení.
U skupiny dětí, jejichž aktivita na sociálních sítích byla vládním zásahem výrazně narušena, byl dopad na informovanost velmi výrazný. Celých 51 % z nich potvrdilo, že v přímém důsledku tohoto zákazu získávají mnohem méně zpráv než dříve. Tento poznatek vyvolává značné obavy, protože naznačuje, že s postupným prosazováním zákazu a odstraňováním legislativních mezer bude informovanost mládeže paralelně klesat.
Úbytek informací má navíc přímý vliv na občanskou angažovanost mladých. Již zpráva australského úřadu ACARA z roku 2025 ukázala, že znalosti žáků v oblasti občanské nauky jsou na nejnižší úrovni za posledních dvacet let. Nová data potvrzují, že kvůli omezení sociálních sítí ztrácejí dospívající přístup k tématům, která je zajímají, méně o zprávách diskutují a mají méně příležitostí vyjadřovat své názory nebo se zapojovat do společenského dění.
Předchozí analýzy jasně prokazují, že zájem o zpravodajství dává mladým lidem pocit větší kompetence a schopnosti reagovat na problémy ve svém okolí. Obecně platí, že čím více lidé sledují veřejné dění, tím ochotněji se angažují v komunitních a sociálních otázkách. Odříznutí od sociálních sítí však s velkou pravděpodobností nepovede k tomu, že by se teenageři začali masivně vracet k tradičním médiím.
Většina mladých Australanů se totiž v obsahu klasických médií necítí být dostatečně zastoupena nebo slyšena. Tradiční zpravodajské domy podle nich vytvářejí obsah, který je pro mladou generaci těžko přístupný a ignoruje témata, jež považují za klíčová. V průzkumu 75 % respondentů uvedlo, že mediální organizace nemají vůbec představu o jejich skutečném životě, a 71 % si postěžovalo, že najít zprávy relevantní pro lidi jejich věku je velmi obtížné.
Dřívější texty z tohoto výzkumného projektu navíc doložily, že australská média zahrnují mladé lidi do svých příspěvků jen zřídka. V běžném zpravodajském dni se mladí lidé objevují na fotografiích či v videozáznamech desetkrát častěji, než kolikrát dostanou prostor pro přímou citaci nebo vyjádření vlastního názoru. Pokud se navíc dospívající stanou součástí mimořádného zpravodajství, média je často vykreslují stereotypně jako líné, nebezpečné nebo sebestředné.
Vzhledem k tomu, že technická kontrola zákazu se bude časem pravděpodobně zpřísňovat, bude nutné najít způsoby, jak mladé lidi motivovat ke sledování jiných zdrojů informací. Klíčovým problémem zůstává důvěra. Je zapotřebí vzdělávat mládež o významu nezávislých médií pro demokratický proces, vysvětlovat jim proces vzniku kvalitní žurnalistiky a pomáhat jim v rozhodování, komu a čemu mohou v online prostoru věřit.
Tento proces by měl ideálně probíhat v rámci rozvoje mediální gramotnosti ve školách, což si ovšem vyžádá investice do učebních osnov a školení pedagogů. V Austrálii již některé organizace, jako je veřejnoprávní ABC s programem Behind The News nebo projekt Squiz Kids, kvalitní materiály vytvářejí. Tradiční redakce však musí samy začít mladou generaci zobrazovat spravedlivějším a inkluzivnějším způsobem. Z výzkumu zároveň vyplývá, že vůbec prvním a nejvíce důvěryhodným zdrojem informací zůstává pro děti jejich vlastní rodina, což podtrhuje roli rodičů při orientaci v mediálním světě.
Nová finanční uzávěrka ukazuje, že majetek prezidenta Donalda Trumpa po návratu do úřadu prudce vzrostl. Rekordní nárůst příjmů zaznamenala zejména jeho dvě hlavní sídla na Floridě, což jasně ukazuje na propojení jeho osobního podnikání s prezidentskou politikou. Trump od začátku minulého roku navštívil areály Mar-a-Lago a Trump National Doral více než pětadvacetkrát. Pořádal tam milionové dárcovské večeře, hostil zahraniční představitele a vítal akce Republikánské strany, přičemž o rezervace na těchto místech se ucházeli také podnikatelé a politické skupiny.
Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.
Bílý dům čelí vlně kritiky za prezentaci nového článku o poklesu cen léků na předpis. Americký prezident Donald Trump i jeho tiskový tým se veřejně pochlubili novinovým titulkem, podle kterého zaznamenaly ceny léků nejprudší propad za více než šest desetiletí. Zveřejněný materiál však opomněl zmínit zjištění odborníků, podle nichž je tento pozitivní vývoj zásluhou legislativy předchozího prezidenta Joea Bidena.
Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezident JD Vance čelí kritice za neustálé posouvání a zjednodušování cílů ve válce s Íránem, která trvá již šestý měsíc. Původní absolutistické požadavky, mezi které patřila kapitulace režimu, změna vedení v Teheránu či ukončení podpory íránských militantních skupin v regionu, se postupně vytrácejí.
Extrémní vlny veder a dlouhotrvající sucha spouštějí v letošním roce po celém světě lesní požáry nevídaného rozsahu. Podle údajů klimatických odborníků a satelitních systémů lehnulo popelem již více než 370 milionů akrů půdy napříč osmdesáti zeměmi. Celková zasažená plocha tak dosahuje rozlohy, která překračuje spojené území Francie, Španělska a Německa. Odborníci podle The Independent zdůrazňují, že letošní požáry se šíří výrazně rychleji a mají destruktivnější dopady než kdykoli v moderní historii.
Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo vyřazení z provozu sedmi z deseti největších logistických center ruské e-commerce platformy Wildberries. Prohlášení následovalo po rozsáhlém dronovém útoku v Moskevské oblasti, který způsobil masivní požáry v klíčovém komplexu společnosti v obci Koledino o rozloze 250 tisíc metrů čtverečních a také v logistickém centru Severnoje Domodědovo. Oba objekty musely zcela zastavit svůj provoz.
Vysoké teploty a dlouhotrvající vlny veder v letošním letním období zasadily evropské ekonomice těžkou ránu. Podle rozsáhlých analýz ekonomů z nizozemské banky Triodos mohou tyto klimatické výkyvy připravit HDP Evropské unie až o 180 miliard eur, což v praxi znamená snížení očekávaného hospodářského růstu celého bloku přibližně o jeden procentní bod.
Vývoz ukrajinského obilí čelí vážné krizi, která je důsledkem intenzivních ruských útoků v Černém moři, nepříznivých klimatických podmínek i trvajícího odporu středoevropských sousedů. Intenzivní raketové údery na přístavní infrastrukturu vyhrotily bezpečnostní situaci na námořních trasách do té míry, že nákladní lodi do klíčových ukrajinských přístavů v okolí Oděsy přestaly vplouvat. Námořní přepravci i posádky plavidel odmítají z obav o životy riskovat plavbu přes Černé moře.
Následující dekáda nabídne milovníkům vesmírných úkazů několik zatmění Slunce, přičemž to vůbec nejvýznamnější nastane 2. srpna 2027. Podle slunečního astrofyzika Ryana Frenche z Laboratoře pro atmosféru a vesmírnou fyziku v Coloradu půjde o nejdelší úplné zatmění Slunce, které bude možné během našeho života pozorovat. Fáze totality, kdy měsíc zcela zakryje sluneční kotouč, potrvá v některých místech přes šest minut.
Ruské jednotky v brzkých ranních hodinách podnikly rozsáhlý raketový útok na Kyjev. Podle starosty města Vitalije Klička způsobil úder požáry nejméně ve dvou městských částech. Armádní administrativa metropole potvrdila nejméně jednoho zraněného člověka. Ve městě po vyhlášení leteckého poplachu zaznělo několik silných výbuchů.
Ruská armáda utrpěla v průběhu července jedny z nejvyšších lidských i materiálních ztrát od začátku invaze, zatímco ukrajinské síly zaznamenaly nejvýraznější územní zisky za více než rok. Odhady ukrajinského ministerstva obrany založené na vyhodnocování dělostřeleckých a dronových snímků uvádějí, že Ruská federace přišla v červenci o více než 42 tisíc vojáků. Jde o nejvyšší měsíční bilanci zabitých či těžce raněných ruských vojáků od začátku roku 2025.
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.