Energetická krize se stává finanční noční můrou pro běžné občany a zároveň politickým problémem pro Bílý dům. Inflace ve Spojených státech opět výrazně roste, reálné mzdy klesají a voliči dávají prezidentu Donaldu Trumpovi za vinu, že cena benzinu stoupla na 4,50 dolaru za galon. Trump se tak ocitá v momentě, kdy musí zvážit krizová opatření, aby zabránil překonání rekordních cen z éry předchozího prezidenta Joea Bidena.
Americká administrativa již přitom realizovala několik nouzových kroků s cílem zmírnit dopady krize. Vláda odčerpává ropu z amerických strategických rezerv nejrychlejším tempem v historii, došlo k dočasnému uvolnění některých přepravních omezení a byly zmírněny vybrané sankce vůči Rusku a Venezuele. Podle globálního energetického stratéga Jana Stuarta ze společnosti Piper Sandler má však Trumpova administrativa v současnosti k dispozici už jen velmi málo pák. Stuart proto očekává, že se situace během jara a léta ještě zhorší a ceny benzinu by mohly již tento měsíc dosáhnout hranice 5 dolarů za galon.
Vzhledem k vyčerpání jiných možností zbývá Donaldu Trumpovi k výraznému snížení cen pohonných hmot v podstatě jediný nástroj, a tím je jakýmkoli způsobem docílit znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Mluvčí Bílého domu Taylor Rogersová v prohlášení uvedla, že prezident Trump považuje současné výpadky v dodávkách za krátkodobé a dočasné. Dodala, že jakmile se provoz v Hormuzském průlivu vrátí do normálu, ceny energií opět prudce klesnou.
Mezi dalšími zvažovanými kroky se objevil návrh na dočasné pozastavení federální daně z benzinu, která činí 18,4 centu za galon. Podle analýzy nezávislého institutu Penn Wharton Budget Model by však toto opatření během 122 dní letní motoristické sezony stálo Fond pro dálniční síť 11,5 miliardy dolarů na ušlých příjmech, aniž by spotřebitelům přineslo výraznou úlevu. Jason Bordoff z Centra pro globální energetickou politiku na Kolumbijské univerzitě navíc upozornil, že daňové prázdniny by pouze podpořily poptávku po palivu v době jeho akutního nedostatku.
Jako extrémní možnost se nabízí také omezení či úplný zákaz vývozu ropy a ropných produktů z USA. Analytici sice připouštějí, že by to mohlo vést k rychlému poklesu cen na domácím trhu, tento krok by však pravděpodobně byl jen přechodný. Americké rafinérie by totiž omezily produkci benzinu, což by těžce zasáhlo texaské ropné společnosti, zatímco světové ceny ropy by vystřelily nahoru a poškodily globální ekonomiku. Zrychlení domácí těžby v USA se rovněž nekoná; přestože ceny ropy přesáhly 100 dolarů za barel, těžba se podle odhadů vládního úřadu EIA letos udrží na stabilní úrovni kolem 13,6 milionu barelů denně a k mírnému nárůstu dojde až příští rok.
V minulosti se američtí prezidenti v podobných situacích obraceli na Saudskou Arábii s žádostí o zvýšení produkce, což však v současnosti kvůli uzavření Hormuzského průlivu není možné, neboť blokáda ochromila i saúdský export. Zakladatel společnosti Rapidan Energy Group Bob McNally proto varuje, že pokud je otevření průlivu nezbytné a dohoda s Íránem není na stole, nezbývá než konflikt eskalovat. Jeho firma odhaduje pravděpodobnost obnovení bojů v příštích čtyřech až šesti týdnech na 70 procent. Nové střety by přitom mohly vyhnat ceny ropy Brent až k hranici 150 dolarů za barel, čímž by atakovaly historické maximum z roku 2008.
Nová finanční uzávěrka ukazuje, že majetek prezidenta Donalda Trumpa po návratu do úřadu prudce vzrostl. Rekordní nárůst příjmů zaznamenala zejména jeho dvě hlavní sídla na Floridě, což jasně ukazuje na propojení jeho osobního podnikání s prezidentskou politikou. Trump od začátku minulého roku navštívil areály Mar-a-Lago a Trump National Doral více než pětadvacetkrát. Pořádal tam milionové dárcovské večeře, hostil zahraniční představitele a vítal akce Republikánské strany, přičemž o rezervace na těchto místech se ucházeli také podnikatelé a politické skupiny.
Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.
Bílý dům čelí vlně kritiky za prezentaci nového článku o poklesu cen léků na předpis. Americký prezident Donald Trump i jeho tiskový tým se veřejně pochlubili novinovým titulkem, podle kterého zaznamenaly ceny léků nejprudší propad za více než šest desetiletí. Zveřejněný materiál však opomněl zmínit zjištění odborníků, podle nichž je tento pozitivní vývoj zásluhou legislativy předchozího prezidenta Joea Bidena.
Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezident JD Vance čelí kritice za neustálé posouvání a zjednodušování cílů ve válce s Íránem, která trvá již šestý měsíc. Původní absolutistické požadavky, mezi které patřila kapitulace režimu, změna vedení v Teheránu či ukončení podpory íránských militantních skupin v regionu, se postupně vytrácejí.
Extrémní vlny veder a dlouhotrvající sucha spouštějí v letošním roce po celém světě lesní požáry nevídaného rozsahu. Podle údajů klimatických odborníků a satelitních systémů lehnulo popelem již více než 370 milionů akrů půdy napříč osmdesáti zeměmi. Celková zasažená plocha tak dosahuje rozlohy, která překračuje spojené území Francie, Španělska a Německa. Odborníci podle The Independent zdůrazňují, že letošní požáry se šíří výrazně rychleji a mají destruktivnější dopady než kdykoli v moderní historii.
Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo vyřazení z provozu sedmi z deseti největších logistických center ruské e-commerce platformy Wildberries. Prohlášení následovalo po rozsáhlém dronovém útoku v Moskevské oblasti, který způsobil masivní požáry v klíčovém komplexu společnosti v obci Koledino o rozloze 250 tisíc metrů čtverečních a také v logistickém centru Severnoje Domodědovo. Oba objekty musely zcela zastavit svůj provoz.
Vysoké teploty a dlouhotrvající vlny veder v letošním letním období zasadily evropské ekonomice těžkou ránu. Podle rozsáhlých analýz ekonomů z nizozemské banky Triodos mohou tyto klimatické výkyvy připravit HDP Evropské unie až o 180 miliard eur, což v praxi znamená snížení očekávaného hospodářského růstu celého bloku přibližně o jeden procentní bod.
Vývoz ukrajinského obilí čelí vážné krizi, která je důsledkem intenzivních ruských útoků v Černém moři, nepříznivých klimatických podmínek i trvajícího odporu středoevropských sousedů. Intenzivní raketové údery na přístavní infrastrukturu vyhrotily bezpečnostní situaci na námořních trasách do té míry, že nákladní lodi do klíčových ukrajinských přístavů v okolí Oděsy přestaly vplouvat. Námořní přepravci i posádky plavidel odmítají z obav o životy riskovat plavbu přes Černé moře.
Následující dekáda nabídne milovníkům vesmírných úkazů několik zatmění Slunce, přičemž to vůbec nejvýznamnější nastane 2. srpna 2027. Podle slunečního astrofyzika Ryana Frenche z Laboratoře pro atmosféru a vesmírnou fyziku v Coloradu půjde o nejdelší úplné zatmění Slunce, které bude možné během našeho života pozorovat. Fáze totality, kdy měsíc zcela zakryje sluneční kotouč, potrvá v některých místech přes šest minut.
Ruské jednotky v brzkých ranních hodinách podnikly rozsáhlý raketový útok na Kyjev. Podle starosty města Vitalije Klička způsobil úder požáry nejméně ve dvou městských částech. Armádní administrativa metropole potvrdila nejméně jednoho zraněného člověka. Ve městě po vyhlášení leteckého poplachu zaznělo několik silných výbuchů.
Ruská armáda utrpěla v průběhu července jedny z nejvyšších lidských i materiálních ztrát od začátku invaze, zatímco ukrajinské síly zaznamenaly nejvýraznější územní zisky za více než rok. Odhady ukrajinského ministerstva obrany založené na vyhodnocování dělostřeleckých a dronových snímků uvádějí, že Ruská federace přišla v červenci o více než 42 tisíc vojáků. Jde o nejvyšší měsíční bilanci zabitých či těžce raněných ruských vojáků od začátku roku 2025.
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.