Energetická krize se stává finanční noční můrou pro běžné občany a zároveň politickým problémem pro Bílý dům. Inflace ve Spojených státech opět výrazně roste, reálné mzdy klesají a voliči dávají prezidentu Donaldu Trumpovi za vinu, že cena benzinu stoupla na 4,50 dolaru za galon. Trump se tak ocitá v momentě, kdy musí zvážit krizová opatření, aby zabránil překonání rekordních cen z éry předchozího prezidenta Joea Bidena.
Americká administrativa již přitom realizovala několik nouzových kroků s cílem zmírnit dopady krize. Vláda odčerpává ropu z amerických strategických rezerv nejrychlejším tempem v historii, došlo k dočasnému uvolnění některých přepravních omezení a byly zmírněny vybrané sankce vůči Rusku a Venezuele. Podle globálního energetického stratéga Jana Stuarta ze společnosti Piper Sandler má však Trumpova administrativa v současnosti k dispozici už jen velmi málo pák. Stuart proto očekává, že se situace během jara a léta ještě zhorší a ceny benzinu by mohly již tento měsíc dosáhnout hranice 5 dolarů za galon.
Vzhledem k vyčerpání jiných možností zbývá Donaldu Trumpovi k výraznému snížení cen pohonných hmot v podstatě jediný nástroj, a tím je jakýmkoli způsobem docílit znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Mluvčí Bílého domu Taylor Rogersová v prohlášení uvedla, že prezident Trump považuje současné výpadky v dodávkách za krátkodobé a dočasné. Dodala, že jakmile se provoz v Hormuzském průlivu vrátí do normálu, ceny energií opět prudce klesnou.
Mezi dalšími zvažovanými kroky se objevil návrh na dočasné pozastavení federální daně z benzinu, která činí 18,4 centu za galon. Podle analýzy nezávislého institutu Penn Wharton Budget Model by však toto opatření během 122 dní letní motoristické sezony stálo Fond pro dálniční síť 11,5 miliardy dolarů na ušlých příjmech, aniž by spotřebitelům přineslo výraznou úlevu. Jason Bordoff z Centra pro globální energetickou politiku na Kolumbijské univerzitě navíc upozornil, že daňové prázdniny by pouze podpořily poptávku po palivu v době jeho akutního nedostatku.
Jako extrémní možnost se nabízí také omezení či úplný zákaz vývozu ropy a ropných produktů z USA. Analytici sice připouštějí, že by to mohlo vést k rychlému poklesu cen na domácím trhu, tento krok by však pravděpodobně byl jen přechodný. Americké rafinérie by totiž omezily produkci benzinu, což by těžce zasáhlo texaské ropné společnosti, zatímco světové ceny ropy by vystřelily nahoru a poškodily globální ekonomiku. Zrychlení domácí těžby v USA se rovněž nekoná; přestože ceny ropy přesáhly 100 dolarů za barel, těžba se podle odhadů vládního úřadu EIA letos udrží na stabilní úrovni kolem 13,6 milionu barelů denně a k mírnému nárůstu dojde až příští rok.
V minulosti se američtí prezidenti v podobných situacích obraceli na Saudskou Arábii s žádostí o zvýšení produkce, což však v současnosti kvůli uzavření Hormuzského průlivu není možné, neboť blokáda ochromila i saúdský export. Zakladatel společnosti Rapidan Energy Group Bob McNally proto varuje, že pokud je otevření průlivu nezbytné a dohoda s Íránem není na stole, nezbývá než konflikt eskalovat. Jeho firma odhaduje pravděpodobnost obnovení bojů v příštích čtyřech až šesti týdnech na 70 procent. Nové střety by přitom mohly vyhnat ceny ropy Brent až k hranici 150 dolarů za barel, čímž by atakovaly historické maximum z roku 2008.
V Česku před týdnem sílila vlna rekordních veder. Tentokrát se v závěru týdne očekává jiné počasí, alespoň co se týká teplot. Nejtepleji bude na jižní Moravě, ale ani tam maxima nedosáhnou třicítky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Amerického prezidenta Donalda Trumpa zasáhla jedna smutná zpráva ze šoubyznysu. Ve věku 74 let zemřel zpěvák Victor Willis z legendární skupiny Village People, která se celosvětově proslavila hitem YMCA.
Mezinárodní snahy o ukončení severokorejského programu jaderných zbraní ztroskotaly. Výsledky nedávného ostentativního summitu mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v Pchjongjangu ukázaly, že nejzásadnější věci zůstaly nevyřčeny. Oficiální čínská prohlášení ze schůzky zcela vynechala jakoukoli zmínku o denuklearizaci, což značí jasný posun od dlouhodobého politického cíle Pekingu.
Teherán důrazně varoval amerického prezidenta Donalda Trumpa a Izrael před jakýmikoliv vojenskými útoky v době, kdy se země chystá na státní pohřeb nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Tento klíčový představitel přišel o život při náletech hned v první den války. Írán dal jasně najevo, že jakékoliv vojenské akce během smutečních obřadů vyvolají okamžitou a velmi tvrdou odvetu.
Prezident Donald Trump s oblibou dává na odiv svou osobní moc, přičemž se obklopuje loajálními členy kabinetu, útočí na neoblíbené světové lídry a tlačí na velké americké korporace. Dokonce se podle BBC v Bílém domě nechal slyšet, že jeho moc nemá žádné limity. Tento přístup vyvolává ve Spojených státech rozsáhlé protesty pod hesly jako „Žádní králové“ či „Máme ústavu, ne krále“, jelikož kritici tvrdí, že Trump posouvá hranice prezidentských pravomocí dál než jeho předchůdci.
Americký viceprezident JD Vance ostře zkritizoval ty izraelské členy kabinetu, kteří odmítají novou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Vzkázal jim, že Donald Trump je v současné době jediným hlavním představitelem státu na světě, který má pro Izrael pochopení, a že by si tamní politici měli uvědomit realitu situace, v níž se jejich země nachází.
Ruské zbraně použité při nočním raketovém a dronovém útok na Ukrajinu obsahovaly přibližně 35 000 součástek vyrobených v zahraničí. Uvedl to ukrajinský prezidentský komisař pro sankční politiku Vladyslav Vlasjuk, podle kterého toto zjištění poukazuje na přetrvávající mezery v mezinárodních kontrolách vývozu navzdory platným západním sankcím. Podle jeho vyjádření na sociální síti Facebook šlo ve velké míře o produkty dvojího užití nebo o civilní výrobky, které globální firmy vyprodukovaly ještě předtím, než byly přes prostředníky odkloněny do Ruska.
Snaha o zajištění nezapomenutelného zážitku na fotbalovém mistrovství světa se pro řadu fanoušků změnila v noční můru. Sekundární prodejní platformy, jako je StubHub, totiž na poslední chvíli hromadně ruší zakoupené lístky. Mnoho lidí tak zůstává stát před branami stadionů, přestože za vstupenky zaplatili tisíce dolarů a další nemalé finanční prostředky investovali do letenek a ubytování. Celá situace je v odvětví označována za jeden z největších kolapsů v historii prodeje vstupenek.
Rozhodnutí Ruska zahájit plnohodnotnou invazi na Ukrajinu stálo zemi již přibližně 450 000 lidských životů. Nová studie odhaduje, že celkový počet obětí a zraněných v tomto konfliktu na obou stranách již přesáhl hranici 2 milionů. Výzkum provedený Centrem pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) uvádí, že samotné Rusko zaznamenalo přibližně 1,4 milionu ztrát, což zahrnuje zabité, zraněné a pohřešované vojáky, a toto ohromující číslo představuje zhruba 1 % celkové populace země.
Britský premiér Keir Starmer vystoupil v parlamentu s prohlášením k historické politice nucených adopcí. Uvedl, že se v Downing Street setkal s matkami i dospělými adoptovanými, kterých se tato praxe dotkla, a přiznal, že slyšet jejich příběhy pro něj bylo jako pro otce nesmírně těžké.
Rozhodnutí lékařské komise v Gaze o schválení Aminy Abú al-Kas k léčbě v zahraničí přineslo její rodině po dlouhé době naději. Amina trpěla agresivní nekrotizující infekcí, která se jí rozšířila až do lebeční kosti, a místní doktoři pro ni neměli potřebné léky ani terapii. Podle jejího syna Sábira byla situace zoufalá, protože matka kvůli nesnesitelným bolestem nemohla spát a běžná analgetika jí lékaři museli zakázat kvůli žaludečním vředům a závažným zánětům. Rodina po získání doporučení čekala na bezpečnostní prověrky a přijetí cizím státem, což jsou nezbytné podmínky pro opuštění pásma. Úřady se jim však ozvaly s hotovými dokumenty až dva týdny poté, co Amina 29. května zemřela.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí stále intenzivnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší zapojení své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle nejnovějšího hodnocení Institutu pro studium války (ISW) se Kreml snaží donutit Minsk k tomu, aby poskytl své území pro masivnější vojenské operace.