Energetická krize se stává finanční noční můrou pro běžné občany a zároveň politickým problémem pro Bílý dům. Inflace ve Spojených státech opět výrazně roste, reálné mzdy klesají a voliči dávají prezidentu Donaldu Trumpovi za vinu, že cena benzinu stoupla na 4,50 dolaru za galon. Trump se tak ocitá v momentě, kdy musí zvážit krizová opatření, aby zabránil překonání rekordních cen z éry předchozího prezidenta Joea Bidena.
Americká administrativa již přitom realizovala několik nouzových kroků s cílem zmírnit dopady krize. Vláda odčerpává ropu z amerických strategických rezerv nejrychlejším tempem v historii, došlo k dočasnému uvolnění některých přepravních omezení a byly zmírněny vybrané sankce vůči Rusku a Venezuele. Podle globálního energetického stratéga Jana Stuarta ze společnosti Piper Sandler má však Trumpova administrativa v současnosti k dispozici už jen velmi málo pák. Stuart proto očekává, že se situace během jara a léta ještě zhorší a ceny benzinu by mohly již tento měsíc dosáhnout hranice 5 dolarů za galon.
Vzhledem k vyčerpání jiných možností zbývá Donaldu Trumpovi k výraznému snížení cen pohonných hmot v podstatě jediný nástroj, a tím je jakýmkoli způsobem docílit znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Mluvčí Bílého domu Taylor Rogersová v prohlášení uvedla, že prezident Trump považuje současné výpadky v dodávkách za krátkodobé a dočasné. Dodala, že jakmile se provoz v Hormuzském průlivu vrátí do normálu, ceny energií opět prudce klesnou.
Mezi dalšími zvažovanými kroky se objevil návrh na dočasné pozastavení federální daně z benzinu, která činí 18,4 centu za galon. Podle analýzy nezávislého institutu Penn Wharton Budget Model by však toto opatření během 122 dní letní motoristické sezony stálo Fond pro dálniční síť 11,5 miliardy dolarů na ušlých příjmech, aniž by spotřebitelům přineslo výraznou úlevu. Jason Bordoff z Centra pro globální energetickou politiku na Kolumbijské univerzitě navíc upozornil, že daňové prázdniny by pouze podpořily poptávku po palivu v době jeho akutního nedostatku.
Jako extrémní možnost se nabízí také omezení či úplný zákaz vývozu ropy a ropných produktů z USA. Analytici sice připouštějí, že by to mohlo vést k rychlému poklesu cen na domácím trhu, tento krok by však pravděpodobně byl jen přechodný. Americké rafinérie by totiž omezily produkci benzinu, což by těžce zasáhlo texaské ropné společnosti, zatímco světové ceny ropy by vystřelily nahoru a poškodily globální ekonomiku. Zrychlení domácí těžby v USA se rovněž nekoná; přestože ceny ropy přesáhly 100 dolarů za barel, těžba se podle odhadů vládního úřadu EIA letos udrží na stabilní úrovni kolem 13,6 milionu barelů denně a k mírnému nárůstu dojde až příští rok.
V minulosti se američtí prezidenti v podobných situacích obraceli na Saudskou Arábii s žádostí o zvýšení produkce, což však v současnosti kvůli uzavření Hormuzského průlivu není možné, neboť blokáda ochromila i saúdský export. Zakladatel společnosti Rapidan Energy Group Bob McNally proto varuje, že pokud je otevření průlivu nezbytné a dohoda s Íránem není na stole, nezbývá než konflikt eskalovat. Jeho firma odhaduje pravděpodobnost obnovení bojů v příštích čtyřech až šesti týdnech na 70 procent. Nové střety by přitom mohly vyhnat ceny ropy Brent až k hranici 150 dolarů za barel, čímž by atakovaly historické maximum z roku 2008.
V Česku by se podle některých informací měl během prvního říjnového víkendu uskutečnit ilegální tuningový sraz. Informovala o tom policie, která se obává situací, kdy bude ohrožen bezpečný silniční provoz.
Babí léto se podle aktuální předpovědi protáhne i do příštího, tedy prvního ryze říjnového týdne. V jeho průběhu ale nastane zlom, kdy se počasí změní k horšímu. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.
Více než osm tisíc případů a téměř čtyři tisíce mrtvých už má na svědomí aktuální epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo, která vypukla již na jaře letošního roku. Nejnovější komplikací je, že se zhoršilo trasování kontaktů nakažených. Podle expertů z WHO dokonce hrozí, že se epidemie rozšíří i do sousedních zemí.
Jižní Korea požaduje po Severní Koreji omluvu a přijetí odpovídajících opatření v souvislosti s výbuchem miny, který zranil tři jihokorejské vojáky. Podle jihokorejské armády k incidentu došlo na jižní straně hranice, kde KLDR v poslední době umisťuje nástražná zařízení. Ředitel operací generálního štábu jihokorejské armády Kang Hjon-u vyzval k okamžitému zastavení kladení min a budování opevnění v pohraničním pásmu. Upozornil přitom, že tyto kroky porušují dohodu o příměří i duch vzájemných mezinárodních ujednání.
Několik evropských policejních a bezpečnostních složek pozastavuje nebo zcela ukončuje používání sledovacího softwaru od společnosti Oxygen Forensics. Tento krok následuje po zjištěních novinářů serveru Politico, podle nichž americká firma tajila své skutečné ruské vlastníky a řízení. Technologie dané společnosti přitom sloužila bezpečnostním orgánům napříč kontinentem k získávání a analýze dat z mobilních telefonů při vyšetřování trestné činnosti. Vyšetřovatelé ve Spojených státech amerických tvrdí, že vývoj a správa softwaru probíhaly přímo na území Ruska.
Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly růst v reakci na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně vyjednávání s Íránem. Šéf Bílého domu ostře odmítl zprávy, podle kterých měla americká administrativa nabídnout Teheránu zmírnění sankcí výměnou za omezení jeho jaderného programu. Trump na své sociální síti uvedl, že íránské straně nenabídl vůbec nic. Reagoval tak na informace některých amerických médií, která tvrdila, že Washington zvažuje uvolnění zmrazených íránských financí.
Evropská unie připravuje zásadní změnu ve své politice rozšiřování, která má uchazečům o členství zpřístupnit unijní trh ještě před samotným vstupem do bloku. Evropská komise vypracovala návrh, který kandidátským zemím nabízí takzvanou postupnou integraci a hlubší hospodářskou spolupráci. Výhody mají zahrnovat zapojení do výzkumných programů i odstranění obchodních bariér. Tento krok má posílit evropské dodavatelské řetězce a zároveň snížit strategickou závislost Unie na vnějších aktérech.
Severoatlantická aliance rázně zareagovala na nová varování ze strany Ruské federace ohledně možného použití jaderného arsenálu. Moskva zaslala NATO oficiální dopis, ve kterém hrozí nasazením jaderných zbraní v případě ohrožení své baltické enklávy Kaliningradu.
Americké vojenské jednotky opouštějí své zbývající základny v Iráku a dokončují tak stahování, na kterém se dohodla předchozí i současná administrativa v Washingtonu. Odchod vojsk přichází více než dvacet let po invazi, která tehdy svrhla diktátora Saddáma Husajna a zahájila dlouholeté období nestability. Stažení amerických sil vyvolává v regionu značné obavy z vznikajícího bezpečnostního vákua. Mnozí odborníci i místní představitelé podle France24 varují, že situace může posílit milice podporované Íránem a poskytnout nový prostor radikálům.
Téměř 93 procent známých chemických látek obsažených v plastech pro balení potravin, výrobu oděvů, hraček i zdravotnických potřeb představuje vysoké riziko pro lidské zdraví. Vyplývá to z výzkumu organizace Environmental Justice Foundation se sídlem v Londýně. Hlavní autorka zprávy Naima Fenderl web CNN upozornila, že mezi možná zdravotní rizika patří rakovina, genetické změny a poškození hormonálního i reprodukčního systému. Vědci při výpočtu celkového rizika posuzovali účinky těchto chemikálií na lidský organismus společně s mírou vystavení obyvatelstva těmto látkám.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s klíčovými představiteli technologického sektoru, které označil za výjimečné shromáždění osobností budujících novou éru Spojených států. Schůzky se zúčastnili šéfové společností OpenAI, Anthropic, Nvidia, SpaceX, Meta a Google. Hlavním tématem jednání byl překotný rozvoj umělé inteligence a způsoby, jak čelit jejím potenciálním rizikům. Prezident po uzavřeném jednání předstoupil před novináře spolu s předními technologickými magnáty.