Energetická krize se stává pro USA finanční noční můrou

Americká administrativa již přitom realizovala několik nouzových kroků s cílem zmírnit dopady krize. Vláda odčerpává ropu z amerických strategických rezerv nejrychlejším tempem v historii, došlo k dočasnému uvolnění některých přepravních omezení a byly zmírněny vybrané sankce vůči Rusku a Venezuele. Podle globálního energetického stratéga Jana Stuarta ze společnosti Piper Sandler má však Trumpova administrativa v současnosti k dispozici už jen velmi málo pák. Stuart proto očekává, že se situace během jara a léta ještě zhorší a ceny benzinu by mohly již tento měsíc dosáhnout hranice 5 dolarů za galon.

Vzhledem k vyčerpání jiných možností zbývá Donaldu Trumpovi k výraznému snížení cen pohonných hmot v podstatě jediný nástroj, a tím je jakýmkoli způsobem docílit znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Mluvčí Bílého domu Taylor Rogersová v prohlášení uvedla, že prezident Trump považuje současné výpadky v dodávkách za krátkodobé a dočasné. Dodala, že jakmile se provoz v Hormuzském průlivu vrátí do normálu, ceny energií opět prudce klesnou.

Mezi dalšími zvažovanými kroky se objevil návrh na dočasné pozastavení federální daně z benzinu, která činí 18,4 centu za galon. Podle analýzy nezávislého institutu Penn Wharton Budget Model by však toto opatření během 122 dní letní motoristické sezony stálo Fond pro dálniční síť 11,5 miliardy dolarů na ušlých příjmech, aniž by spotřebitelům přineslo výraznou úlevu. Jason Bordoff z Centra pro globální energetickou politiku na Kolumbijské univerzitě navíc upozornil, že daňové prázdniny by pouze podpořily poptávku po palivu v době jeho akutního nedostatku.

Jako extrémní možnost se nabízí také omezení či úplný zákaz vývozu ropy a ropných produktů z USA. Analytici sice připouštějí, že by to mohlo vést k rychlému poklesu cen na domácím trhu, tento krok by však pravděpodobně byl jen přechodný. Americké rafinérie by totiž omezily produkci benzinu, což by těžce zasáhlo texaské ropné společnosti, zatímco světové ceny ropy by vystřelily nahoru a poškodily globální ekonomiku. Zrychlení domácí těžby v USA se rovněž nekoná; přestože ceny ropy přesáhly 100 dolarů za barel, těžba se podle odhadů vládního úřadu EIA letos udrží na stabilní úrovni kolem 13,6 milionu barelů denně a k mírnému nárůstu dojde až příští rok.

V minulosti se američtí prezidenti v podobných situacích obraceli na Saudskou Arábii s žádostí o zvýšení produkce, což však v současnosti kvůli uzavření Hormuzského průlivu není možné, neboť blokáda ochromila i saúdský export. Zakladatel společnosti Rapidan Energy Group Bob McNally proto varuje, že pokud je otevření průlivu nezbytné a dohoda s Íránem není na stole, nezbývá než konflikt eskalovat. Jeho firma odhaduje pravděpodobnost obnovení bojů v příštích čtyřech až šesti týdnech na 70 procent. Nové střety by přitom mohly vyhnat ceny ropy Brent až k hranici 150 dolarů za barel, čímž by atakovaly historické maximum z roku 2008.