Současná válka mezi Íránem a Izraelem není jen lokálním střetem, ale zásadním testem pro světové mocnosti, které se snaží ovlivnit budoucí podobu mezinárodního řádu. Zatímco rakety létají přes hranice, Peking a Moskva sledují situaci s velkým napětím. Ačkoliv obě mocnosti spojuje odpor k západní dominanci a kritika izraelských vojenských operací, jejich skutečné strategie v tomto konfliktu se dramaticky rozcházejí.
Čína v krizi vystupuje jako zastánce zdrženlivosti a stability, zatímco Rusko v ní vidí především geopolitickou příležitost. Tento rozdíl odráží dvě odlišné vize fungování multipolárního světa v době krize. Peking se snaží chaos krotit, aby neohrozil své ekonomické zájmy, kdežto Moskva se jej pokouší využít k posílení vlastního vlivu a oslabení Západu.
V centru čínského uvažování stojí ekonomický kalkul. Írán je pro Peking klíčovým dodavatelem energií a důležitým bodem v logistických projektech. Čína si však dává pozor, aby Teherán nevnímala jako výhradního spojence. Její strategie spočívá v udržování vztahů se všemi stranami, včetně Izraele a arabských monarchií, což jí umožňuje zůstat ekonomicky aktivní napříč znepřátelenými bloky.
Válka v Íránu tuto křehkou architekturu narušuje. Eskalace v Hormuzském průlivu přímo ohrožuje energetickou bezpečnost Číny a stabilitu globálních trhů, na kterých je její průmysl závislý. Pro Peking je tedy konflikt především přítěží a rizikem, které vyvolává inflaci a zpomaluje růst. Proto je instinktem čínské diplomacie napětí tlumit, nikoliv ho dále rozdmýchávat.
Rusko k situaci přistupuje z opačného konce. Jeho vztah s Teheránem se prohloubil v pevné strategické spojenectví založené na společném odporu vůči tlaku Západu. Moskva profituje z vojenské spolupráce a výměny zpravodajských informací. Na rozdíl od ambivalenční Číny je ruský postoj mnohem jasnější a nebojí se být vnímán jako přímý politický spojenec Íránu.
Zatímco Čína usiluje o roli odpovědného mediátora, Rusko se profiluje jako vyzyvatel stávajícího řádu. Peking svými výzvami k příměří a dialogu vysílá signál směrem k zemím globálního Jihu i k Evropě. Snaží se prezentovat jako stabilizační síla a alternativa k tomu, co nazývá západním militarismem, čímž chce napravit svou pověst pošramocenou podporou Ruska ve válce na Ukrajině.
Pro Rusko je tento konflikt vítaným odvedením pozornosti. Válka na Blízkém východě vyčerpává zdroje a pozornost Západu, které pak chybí při podpoře Ukrajiny. Moskva navíc není tak zranitelná vůči narušení obchodu v Perském zálivu jako Čína. Naopak, vyšší ceny energií způsobené konfliktem mohou ruské ekonomice, postavené na exportu surovin, paradoxně pomoci.
Výrazný rozdíl panuje také v přístupu k Izraeli. Čína zůstává opatrná a navzdory kritice izraelských útoků nechce pálit mosty. Izrael pro ni představuje důležitého partnera v oblasti technologií a ekonomické výměny. Plné přimknutí k Íránu by pro Peking znamenalo ohrožení těchto cenných kanálů, a proto si v konfliktu udržuje určitý odstup.
Ruské vztahy s Izraelem v posledních letech naopak značně ochladly, zejména kvůli neshodám v Sýrii a dopadům ukrajinského konfliktu. Moskva se nyní cítí mnohem svobodnější v otevřené kritice izraelských kroků a rétorickém spojenectví s Teheránem. Izrael v ruském uvažování figuruje spíše jako prodloužená ruka Západu, proti kterému je třeba se vymezit.
Konečný rozdíl mezi oběma mocnostmi lze shrnout jako souboj mezi opatrným správcem systému a strategickým oportunistou. Čína chce zachovat globální stabilitu, která jí umožňuje ekonomicky vzkvétat. Rusko sice chaos přímo nevyhledává, ale je mnohem ochotnější jej využít k dosažení svých cílů a ke změně poměru sil ve světové politice.
Tato situace jasně ukazuje, že partnerství mezi Pekingem a Moskvou není ideologicky jednotné, ale spíše pragmatické. Přestože obě země stojí proti západnímu vedení světa, nemají shodnou představu o tom, co by ho mělo nahradit. Jak se bude íránská válka vyvíjet, tyto rozdíly budou i nadále určovat nejen jejich politiku na Blízkém východě, ale i jejich role v rozdrobeném globálním řádu.
Léto se pomalu chýlí ke konci a už by se ve svém zbytku mělo obejít bez dalších tropických epizod. Alespoň to naznačuje nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na konci srpna mohou být teploty dokonce podprůměrné.
Právě měla probíhat hlavní sezóna, ale sběrači hub rozhodně nezažívají žně. Počasí si vybralo daň i ohledně této oblíbené kratochvíle českých občanů. Na mapě prakticky nenajdete místo, na které by se dalo vyrazit na jistotu.
Rusko nezahálí a připravuje se i na možný konflikt se státy Severoatlantické aliance. V tichosti buduje základny, z nichž by výkonné drony mohly proniknout hluboko na západ na území NATO. Upozornil na to britský deník The Telegraph.
Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) se v pondělí prioritně věnovala především problematice sucha. Novelizací také upravila pravidla pro škody způsobené softwarem a umělou inteligencí a podpořila vysokorychlostní tratě.
Britové se dostávají do konfliktu s Moskvou. Rusové je totiž obvinili z úmyslné snahy o eskalaci války na Ukrajině, protože ukrajinští vojáci při posledních útocích na ruské cíle použili drony, které se vyráběly ve Spojeném království. Informovala o tom BBC.
Britská královská rodina se nedávno rozrostla o dalšího člena, kterého v Portugalsku přivedla na svět princezna Eugenie. S manželem si ale ještě nějaký čas nechávala jedno tajemství. S pravdou se rozhodla jít ven až v úvodu tohoto srpnového týdne.
Kdo by byl řekl, že umělá inteligence Čechům zdražuje bydlení. Přestože většina datových center AI stojí tisíce kilometrů daleko, je tomu vskutku tak. Ve Spojených státech totiž v současnosti sílí hned dva mocné zdroje poptávky po kapitálu.
Srdce zřejmě zradilo americkou herečku Hayden Panettiere, jejíž nečekané úmrtí zaskočilo svět v úvodu probíhacího týdne. Panettiere bylo pouhých 36 let, v tomto týdnu by oslavila narozeniny. Americká policie teď vyšetřuje okolnosti jejího odchodu.
Kulturní instituce se musí několikrát do roka připravit na velký zájem návštěvníků. Státní muzea a galerie po celém Česku totiž budou každou první neděli v měsíci přístupné zdarma, rozhodlo ministerstvo kultury.
Víkend ještě nabízel horké letní počasí, ale pondělí přineslo výraznou změnu. Konečně zapršelo víceméně na celém území republiky, uvedli meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na problémy se suchem to však bylo málo.
Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.
Více než měsíc po její smrti se dnes ve Velké Británii uskutečnilo poslední rozloučení s ikonickou velšskou zpěvačkou Bonnie Tyler. Naposledy vydechla v červenci v nemocnici v Portugalsku, kde byla hospitalizována kvůli zdravotním problémům. Bylo jí 75 let.