Válka v Íránu zasáhla Rusko i Čínu. Proč k ní každá země přistupuje úplně jinak?

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán
Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán, foto: reprofoto X
Klára Marková 2. dubna 2026 18:58
Sdílej:

Současná válka mezi Íránem a Izraelem není jen lokálním střetem, ale zásadním testem pro světové mocnosti, které se snaží ovlivnit budoucí podobu mezinárodního řádu. Zatímco rakety létají přes hranice, Peking a Moskva sledují situaci s velkým napětím. Ačkoliv obě mocnosti spojuje odpor k západní dominanci a kritika izraelských vojenských operací, jejich skutečné strategie v tomto konfliktu se dramaticky rozcházejí.

Čína v krizi vystupuje jako zastánce zdrženlivosti a stability, zatímco Rusko v ní vidí především geopolitickou příležitost. Tento rozdíl odráží dvě odlišné vize fungování multipolárního světa v době krize. Peking se snaží chaos krotit, aby neohrozil své ekonomické zájmy, kdežto Moskva se jej pokouší využít k posílení vlastního vlivu a oslabení Západu.

V centru čínského uvažování stojí ekonomický kalkul. Írán je pro Peking klíčovým dodavatelem energií a důležitým bodem v logistických projektech. Čína si však dává pozor, aby Teherán nevnímala jako výhradního spojence. Její strategie spočívá v udržování vztahů se všemi stranami, včetně Izraele a arabských monarchií, což jí umožňuje zůstat ekonomicky aktivní napříč znepřátelenými bloky.

Válka v Íránu tuto křehkou architekturu narušuje. Eskalace v Hormuzském průlivu přímo ohrožuje energetickou bezpečnost Číny a stabilitu globálních trhů, na kterých je její průmysl závislý. Pro Peking je tedy konflikt především přítěží a rizikem, které vyvolává inflaci a zpomaluje růst. Proto je instinktem čínské diplomacie napětí tlumit, nikoliv ho dále rozdmýchávat.

Rusko k situaci přistupuje z opačného konce. Jeho vztah s Teheránem se prohloubil v pevné strategické spojenectví založené na společném odporu vůči tlaku Západu. Moskva profituje z vojenské spolupráce a výměny zpravodajských informací. Na rozdíl od ambivalenční Číny je ruský postoj mnohem jasnější a nebojí se být vnímán jako přímý politický spojenec Íránu.

Zatímco Čína usiluje o roli odpovědného mediátora, Rusko se profiluje jako vyzyvatel stávajícího řádu. Peking svými výzvami k příměří a dialogu vysílá signál směrem k zemím globálního Jihu i k Evropě. Snaží se prezentovat jako stabilizační síla a alternativa k tomu, co nazývá západním militarismem, čímž chce napravit svou pověst pošramocenou podporou Ruska ve válce na Ukrajině.

Pro Rusko je tento konflikt vítaným odvedením pozornosti. Válka na Blízkém východě vyčerpává zdroje a pozornost Západu, které pak chybí při podpoře Ukrajiny. Moskva navíc není tak zranitelná vůči narušení obchodu v Perském zálivu jako Čína. Naopak, vyšší ceny energií způsobené konfliktem mohou ruské ekonomice, postavené na exportu surovin, paradoxně pomoci.

Výrazný rozdíl panuje také v přístupu k Izraeli. Čína zůstává opatrná a navzdory kritice izraelských útoků nechce pálit mosty. Izrael pro ni představuje důležitého partnera v oblasti technologií a ekonomické výměny. Plné přimknutí k Íránu by pro Peking znamenalo ohrožení těchto cenných kanálů, a proto si v konfliktu udržuje určitý odstup.

Ruské vztahy s Izraelem v posledních letech naopak značně ochladly, zejména kvůli neshodám v Sýrii a dopadům ukrajinského konfliktu. Moskva se nyní cítí mnohem svobodnější v otevřené kritice izraelských kroků a rétorickém spojenectví s Teheránem. Izrael v ruském uvažování figuruje spíše jako prodloužená ruka Západu, proti kterému je třeba se vymezit.

Konečný rozdíl mezi oběma mocnostmi lze shrnout jako souboj mezi opatrným správcem systému a strategickým oportunistou. Čína chce zachovat globální stabilitu, která jí umožňuje ekonomicky vzkvétat. Rusko sice chaos přímo nevyhledává, ale je mnohem ochotnější jej využít k dosažení svých cílů a ke změně poměru sil ve světové politice.

Tato situace jasně ukazuje, že partnerství mezi Pekingem a Moskvou není ideologicky jednotné, ale spíše pragmatické. Přestože obě země stojí proti západnímu vedení světa, nemají shodnou představu o tom, co by ho mělo nahradit. Jak se bude íránská válka vyvíjet, tyto rozdíly budou i nadále určovat nejen jejich politiku na Blízkém východě, ale i jejich role v rozdrobeném globálním řádu.

Témata:
Stalo se
Novinky
Estonsko

Estoncům došla trpělivost! Rusům uzavřou hraniční přechody, mají dobrý důvod

Estonsko od začátku prosince uzavře veškeré přechody na hranici s Ruskem. Moskva je totiž podle Tallinu zodpovědná za sabotáž proti estonské zbrojařské firmě. Estonci vzkázali Rusům, že se nenechají zastrašit. 

Novinky
Donald Trump

Trump chce, aby se Jensen Huang vrátil do čela technologického giganta Nvidia

Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.

Novinky
Rusko

Cítí obyčejní Rusové odpovědnost za válku na Ukrajině?

Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.

Novinky
Turecko

Turecko si mne ruce. Věří, že obavy EU z Ruska převáží nad snahami o ochranu trhu

Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).