Současná válka mezi Íránem a Izraelem není jen lokálním střetem, ale zásadním testem pro světové mocnosti, které se snaží ovlivnit budoucí podobu mezinárodního řádu. Zatímco rakety létají přes hranice, Peking a Moskva sledují situaci s velkým napětím. Ačkoliv obě mocnosti spojuje odpor k západní dominanci a kritika izraelských vojenských operací, jejich skutečné strategie v tomto konfliktu se dramaticky rozcházejí.
Čína v krizi vystupuje jako zastánce zdrženlivosti a stability, zatímco Rusko v ní vidí především geopolitickou příležitost. Tento rozdíl odráží dvě odlišné vize fungování multipolárního světa v době krize. Peking se snaží chaos krotit, aby neohrozil své ekonomické zájmy, kdežto Moskva se jej pokouší využít k posílení vlastního vlivu a oslabení Západu.
V centru čínského uvažování stojí ekonomický kalkul. Írán je pro Peking klíčovým dodavatelem energií a důležitým bodem v logistických projektech. Čína si však dává pozor, aby Teherán nevnímala jako výhradního spojence. Její strategie spočívá v udržování vztahů se všemi stranami, včetně Izraele a arabských monarchií, což jí umožňuje zůstat ekonomicky aktivní napříč znepřátelenými bloky.
Válka v Íránu tuto křehkou architekturu narušuje. Eskalace v Hormuzském průlivu přímo ohrožuje energetickou bezpečnost Číny a stabilitu globálních trhů, na kterých je její průmysl závislý. Pro Peking je tedy konflikt především přítěží a rizikem, které vyvolává inflaci a zpomaluje růst. Proto je instinktem čínské diplomacie napětí tlumit, nikoliv ho dále rozdmýchávat.
Rusko k situaci přistupuje z opačného konce. Jeho vztah s Teheránem se prohloubil v pevné strategické spojenectví založené na společném odporu vůči tlaku Západu. Moskva profituje z vojenské spolupráce a výměny zpravodajských informací. Na rozdíl od ambivalenční Číny je ruský postoj mnohem jasnější a nebojí se být vnímán jako přímý politický spojenec Íránu.
Zatímco Čína usiluje o roli odpovědného mediátora, Rusko se profiluje jako vyzyvatel stávajícího řádu. Peking svými výzvami k příměří a dialogu vysílá signál směrem k zemím globálního Jihu i k Evropě. Snaží se prezentovat jako stabilizační síla a alternativa k tomu, co nazývá západním militarismem, čímž chce napravit svou pověst pošramocenou podporou Ruska ve válce na Ukrajině.
Pro Rusko je tento konflikt vítaným odvedením pozornosti. Válka na Blízkém východě vyčerpává zdroje a pozornost Západu, které pak chybí při podpoře Ukrajiny. Moskva navíc není tak zranitelná vůči narušení obchodu v Perském zálivu jako Čína. Naopak, vyšší ceny energií způsobené konfliktem mohou ruské ekonomice, postavené na exportu surovin, paradoxně pomoci.
Výrazný rozdíl panuje také v přístupu k Izraeli. Čína zůstává opatrná a navzdory kritice izraelských útoků nechce pálit mosty. Izrael pro ni představuje důležitého partnera v oblasti technologií a ekonomické výměny. Plné přimknutí k Íránu by pro Peking znamenalo ohrožení těchto cenných kanálů, a proto si v konfliktu udržuje určitý odstup.
Ruské vztahy s Izraelem v posledních letech naopak značně ochladly, zejména kvůli neshodám v Sýrii a dopadům ukrajinského konfliktu. Moskva se nyní cítí mnohem svobodnější v otevřené kritice izraelských kroků a rétorickém spojenectví s Teheránem. Izrael v ruském uvažování figuruje spíše jako prodloužená ruka Západu, proti kterému je třeba se vymezit.
Konečný rozdíl mezi oběma mocnostmi lze shrnout jako souboj mezi opatrným správcem systému a strategickým oportunistou. Čína chce zachovat globální stabilitu, která jí umožňuje ekonomicky vzkvétat. Rusko sice chaos přímo nevyhledává, ale je mnohem ochotnější jej využít k dosažení svých cílů a ke změně poměru sil ve světové politice.
Tato situace jasně ukazuje, že partnerství mezi Pekingem a Moskvou není ideologicky jednotné, ale spíše pragmatické. Přestože obě země stojí proti západnímu vedení světa, nemají shodnou představu o tom, co by ho mělo nahradit. Jak se bude íránská válka vyvíjet, tyto rozdíly budou i nadále určovat nejen jejich politiku na Blízkém východě, ale i jejich role v rozdrobeném globálním řádu.
Statisíce lidí po celém Česku od ledna pocítí zdražování energií na vlastní kůži. Nejméně tři společnosti již oznámily, že zvýší ceny plynu či elektřiny pro zákazníky bez fixace. Nejnověji se přidala Pražská plynárenská. Lidé si za celý rok připlatí stovky korun.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se po letech dočkal jednání s jedním ze zahraničních státníků. Vyrazil za ním do Izraele, kde ho absolvoval v předvečer úterního státního svátku. Podle předsedy vlády se jednalo o bezpečnosti a obraně.
Jedním z nejvýraznějších, ale zároveň poměrně málo připomínaných úspěchů ekonomické transformace po listopadu 1989 je zásadní prodloužení lidského života. Zatímco na sklonku komunistického režimu činila střední délka života českého muže pouze 68,1 roku, podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu dosáhla v roce 2025 historického rekordu 77,5 roku. Český muž tak za 36 let získal v naději dožití dalších 9,4 roku, tedy bezmála tři a půl tisíce dní. České ženy si polepšily ze 75,4 na 83,2 roku, tedy o bezmála osm let.
Jednou ze slavných osobností, které v neděli na Letné vystoupily před statisíci lidí na pódium, byl Ivan Trojan. Populární herec se ostře vymezil proti několika představitelům Babišovy vlády, kterým dokonce vzkázal, aby odjeli do Ruska.
Nebývá to obvyklé, ale občas se stane, že host odejde z televizního studia. V neděli se to stalo České televizi v pořadu Události, komentáře týdne na programu ČT24. Literární historik a pedagog Martin C. Putna odešel, protože se mu nelíbila úroveň diskuze.
Američané nechtějí přiznat, jestli se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO, jak tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Z USA zaznívá, že jakoukoliv případnou dohodu musí schválit Rusové i Ukrajinci.
Estonsko od začátku prosince uzavře veškeré přechody na hranici s Ruskem. Moskva je totiž podle Tallinu zodpovědná za sabotáž proti estonské zbrojařské firmě. Estonci vzkázali Rusům, že se nenechají zastrašit.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.