Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Současné memorandum o porozumění totiž opět stanovuje šedesátidenní lhůtu pro uzavření jaderné dohody pod hrozbou použití síly – tedy přesně stejný scénář, který prezident Donald Trump uplatnil v březnu 2025. Tehdejší diplomatické úsilí v Ománu však v červnu zkrachovalo po izraelské operaci „Rising Lion“ a následných amerických úderech na íránská jaderná zařízení.
Opakování tohoto postupu po krvavém konfliktu, který si za poslední tři měsíce vyžádal přes 3 000 obětí v Íránu a více než 3 600 v Libanonu, vyvolává otázky o skutečných ziscích Washingtonu. Zda je íránská jaderná bomba nyní méně pravděpodobná, je sporné.
Ačkoliv Teherán po zničení infrastruktury a ztrátě vědeckých kapacit touží po jaderném odstrašení více než kdy jindy, jeho reálné možnosti jsou kvůli přísnému dohledu a škodám po útocích z 28. února ochromeny. Vybudovat zbraň hromadného ničení z trosek uprostřed hluboké vnitřní krize je pro zemi v tuto chvíli extrémně náročné.
Americká strategie cílené likvidace íránských špiček navíc přinesla opačný efekt, než Bílý domů očekával. Namísto poddajnějšího partnera pro vyjednávání čelí Washington radikálnějšímu a méně předvídatelnému vedení.
Nový nejvyšší vůdce Mojtaba Chameneí, který při útocích ztratil otce, manželku i syna, nemá důvod k rychlému usmíření. Odstranění relativně umírněných představitelů uvolnilo cestu tvrdému jádru Revolučních gard, což se odráží i v chaotickém vyjednávání, které Trump sám popsal jako komplikované a provázené desítkami předčasných prohlášení o blížící se dohodě.
Samotné Spojené státy z tohoto střetu vycházejí oslabeny ve čtyřech klíčových oblastech. Americký vojenský odstrašující projev ztratil na síle, neboť Írán i po zasažení tisíců cílů dokáže pomocí dronů a raket ohrozit globální trh s ropou, což vyvolává obavy z energetické recese.
Výrazně utrpěl také vztah s Izraelem; zatímco v únoru premiér Benjamin Netanjahu přesvědčil Trumpa k rychlému úderu, v červnu již čelil vulgárním telefonátům z Washingtonu, ve kterých mu americký prezident vyčítal, že bez jeho pomoci by skončil ve vězení. USA se nyní paradoxně snaží omezovat izraelské operace na severu proti Hizballáhu.
Dalším důsledkem je posílení íránského vlivu v Libanonu. Když Írán 7. června zaútočil na Izrael jako odvetu za bombardování bejrútské čtvrti Dahíja, poprvé v historii otevřeně demonstroval roli ochránce svých proxy skupin přímo na bojišti, což ukazuje na jeho vysoké strategické sebevědomí. V neposlední řadě konflikt poškodil Trumpovu osobní reputaci.
Válka, kterou sám rozpoutal, oslabila podporu mezi jeho politickou základnou MAGA, zasáhla peněženky amerických voličů před blížícími se volbami a vzala mu image mírotvorce. Opakovaný šedesátidenní cyklus tak staví Washington před otázku, zda tato politika nepřetržitého tlaku nečiní Blízký východ i samotné USA naopak méně bezpečnými.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.