Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Současné memorandum o porozumění totiž opět stanovuje šedesátidenní lhůtu pro uzavření jaderné dohody pod hrozbou použití síly – tedy přesně stejný scénář, který prezident Donald Trump uplatnil v březnu 2025. Tehdejší diplomatické úsilí v Ománu však v červnu zkrachovalo po izraelské operaci „Rising Lion“ a následných amerických úderech na íránská jaderná zařízení.
Opakování tohoto postupu po krvavém konfliktu, který si za poslední tři měsíce vyžádal přes 3 000 obětí v Íránu a více než 3 600 v Libanonu, vyvolává otázky o skutečných ziscích Washingtonu. Zda je íránská jaderná bomba nyní méně pravděpodobná, je sporné.
Ačkoliv Teherán po zničení infrastruktury a ztrátě vědeckých kapacit touží po jaderném odstrašení více než kdy jindy, jeho reálné možnosti jsou kvůli přísnému dohledu a škodám po útocích z 28. února ochromeny. Vybudovat zbraň hromadného ničení z trosek uprostřed hluboké vnitřní krize je pro zemi v tuto chvíli extrémně náročné.
Americká strategie cílené likvidace íránských špiček navíc přinesla opačný efekt, než Bílý domů očekával. Namísto poddajnějšího partnera pro vyjednávání čelí Washington radikálnějšímu a méně předvídatelnému vedení.
Nový nejvyšší vůdce Mojtaba Chameneí, který při útocích ztratil otce, manželku i syna, nemá důvod k rychlému usmíření. Odstranění relativně umírněných představitelů uvolnilo cestu tvrdému jádru Revolučních gard, což se odráží i v chaotickém vyjednávání, které Trump sám popsal jako komplikované a provázené desítkami předčasných prohlášení o blížící se dohodě.
Samotné Spojené státy z tohoto střetu vycházejí oslabeny ve čtyřech klíčových oblastech. Americký vojenský odstrašující projev ztratil na síle, neboť Írán i po zasažení tisíců cílů dokáže pomocí dronů a raket ohrozit globální trh s ropou, což vyvolává obavy z energetické recese.
Výrazně utrpěl také vztah s Izraelem; zatímco v únoru premiér Benjamin Netanjahu přesvědčil Trumpa k rychlému úderu, v červnu již čelil vulgárním telefonátům z Washingtonu, ve kterých mu americký prezident vyčítal, že bez jeho pomoci by skončil ve vězení. USA se nyní paradoxně snaží omezovat izraelské operace na severu proti Hizballáhu.
Dalším důsledkem je posílení íránského vlivu v Libanonu. Když Írán 7. června zaútočil na Izrael jako odvetu za bombardování bejrútské čtvrti Dahíja, poprvé v historii otevřeně demonstroval roli ochránce svých proxy skupin přímo na bojišti, což ukazuje na jeho vysoké strategické sebevědomí. V neposlední řadě konflikt poškodil Trumpovu osobní reputaci.
Válka, kterou sám rozpoutal, oslabila podporu mezi jeho politickou základnou MAGA, zasáhla peněženky amerických voličů před blížícími se volbami a vzala mu image mírotvorce. Opakovaný šedesátidenní cyklus tak staví Washington před otázku, zda tato politika nepřetržitého tlaku nečiní Blízký východ i samotné USA naopak méně bezpečnými.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.