Region Blízkého východu se nachází v nejkritičtějším bodě za poslední desetiletí. Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily leteckou kampaň proti Íránu, uplynul měsíc, během kterého přišly o život tisíce lidí v nejméně devíti zemích. Eskalující konflikt drtí světové trhy a způsobuje globální energetickou krizi, která světové ekonomiky stojí miliardy dolarů denně.
Navzdory ničivým dopadům hrozí, že měřítko války se může ještě dramaticky rozšířit. Írán v poslední době vyslal salvy dronů a raket nejen na Saúdskou Arábii, ale i na další členy Rady pro spolupráci v Perském zálivu, včetně Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Spojených arabských emirátů a Ománu. Tato agrese staví sousední státy do pozice, kdy musí vážit každý krok, aby nezpůsobily totální regionální požár.
Saúdská Arábie zatím prokazuje značnou trpělivost a na íránské útoky vojensky neodpovídá. Podle penzionovaného generálporučíka Muhammada Saída by totiž saúdská odveta nezůstala izolovanou záležitostí. Zapojení Rijádu do přímých bojů by do konfliktu okamžitě vtáhlo další hráče a proměnilo by celý region v jedno velké bojiště s nepředvídatelnými následky pro zbytek světa.
Klíčovým faktorem v této nebezpečné hře je Pákistán, který v roce 2025 podepsal se Saúdskou Arábií dohodu o vzájemné obraně. Během nedělního setkání v Islámábádu pákistánský premiér poděkoval saúdskému ministrovi zahraničí za projevovanou zdrženlivost. Zároveň ho však ujistil, že Pákistán bude vždy stát bok po boku se svým spojencem, což vysílá jasný signál, že jaderně vyzbrojený Pákistán by v případě krajní nouze mohl zasáhnout na obranu Rijádu.
Pákistánské vedení se ovšem do války nijak nežene a má silnou motivaci situaci uklidnit. Země se stále vzpamatovává z krátkého, ale intenzivního raketového střetu s Indií a její armáda je již měsíce zaměstnána pohraničními potyčkami s Tálibánem v Afghánistánu. Pro Pákistán je tedy deeskalace prioritou, přičemž paradoxně zůstává jednou z mála zemí, se kterými je izolovaný Írán ochoten komunikovat.
Diplomatické úsilí vyvrcholilo v neděli v Islámábádu, kde se sešli ministři zahraničí Turecka, Saúdské Arábie a Egypta, aby projednali možnosti mírových rozhovorů. Pákistánský ministr zahraničí Ishak Dar po jednání uvedl, že na stole je návrh na uspořádání rozhovorů mezi USA a Íránem, které by hostil právě Pákistán. Podle jeho slov obě znepřátelené strany vyjádřily v pákistánské zprostředkování důvěru a schůzka by se mohla uskutečnit v nejbližších dnech.
Tuto diplomatickou iniciativu podporuje také Čína, což potvrzuje význam pákistánské role jako prostředníka. Ministr Dar i přes zranění ramene odletěl do Číny k dalším konzultacím. Situaci však komplikují prohlášení z Teheránu, kde někteří představitelé slibují pokračování boje, dokud nedají historickou lekci americkému a izraelskému vedení. Írán navíc popřel, že by se účastnil regionálních schůzek v rámci, který si Pákistán sám navrhl.
Zatímco se diplomaté snaží najít cestu k jednacímu stolu, situace v terénu zůstává extrémně výbušná. Do bojů se zapojili jemenští Hútíové a Spojené státy vysílají do oblasti tisíce dalších vojáků, což zvyšuje riziko pozemních operací.
Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala státy před zaváděním benevolentního přístupu k nikotinovým sáčkům po vzoru Švédska. Podle představitelů této organizace by vlády měly odolat tlaku tabákového průmyslu, protože schvalování těchto produktů povede pouze k tomu, že stimulantu propadne mnohem více lidí. Tabákové společnosti podle WHO cílí orální nikotinové výrobky na děti prostřednictvím sladkých příchutí, agresivního marketingu a vlivu influencerů, čímž si vytvářejí novou generaci závislých.
Rozhodnutí amerického ministra obrany Petea Hegsetha na poslední chvíli zrušit plánované nasazení 4 000 vojáků v Polsku zaskočilo personál Pentagonu i evropské spojence. Jde o další příklad náhlého kroku ze strany šéfa resortu obrany, který překvapil obě strany Atlantiku. Podle tří obranných činitelů obeznámených se situací přitom nebylo zcela jasné, proč Hegseth tento příkaz vydal.
Plošný screening rakoviny prostaty pomocí krevních testů sice dokáže zachránit lidské životy, avšak jeho absolutní přínos je malý. Muži navíc kvůli němu čelí riziku zbytečné léčby a následných zdravotních komplikací. Vyplývá to z dosud nejkomplexnější vědecké studie, která analyzovala šest různých klinických testů zahrnujících bezmála 800 tisíc mužů.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer čelí vnitrostranické krizi, avšak na případný přímý souboj o vedení strany si bude muset ještě nějakou dobu počkat. Starosta Velkého Manchesteru Andy Burnham totiž oznámil svůj záměr kandidovat v nadcházejících doplňovacích volbách, aby se mohl vrátit do Westminsteru. Podle platných stranických pravidel se Burnham může ucházet o post lídra labouristů pouze v případě, že bude řádným poslancem parlamentu.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.