Region Blízkého východu se nachází v nejkritičtějším bodě za poslední desetiletí. Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily leteckou kampaň proti Íránu, uplynul měsíc, během kterého přišly o život tisíce lidí v nejméně devíti zemích. Eskalující konflikt drtí světové trhy a způsobuje globální energetickou krizi, která světové ekonomiky stojí miliardy dolarů denně.
Navzdory ničivým dopadům hrozí, že měřítko války se může ještě dramaticky rozšířit. Írán v poslední době vyslal salvy dronů a raket nejen na Saúdskou Arábii, ale i na další členy Rady pro spolupráci v Perském zálivu, včetně Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Spojených arabských emirátů a Ománu. Tato agrese staví sousední státy do pozice, kdy musí vážit každý krok, aby nezpůsobily totální regionální požár.
Saúdská Arábie zatím prokazuje značnou trpělivost a na íránské útoky vojensky neodpovídá. Podle penzionovaného generálporučíka Muhammada Saída by totiž saúdská odveta nezůstala izolovanou záležitostí. Zapojení Rijádu do přímých bojů by do konfliktu okamžitě vtáhlo další hráče a proměnilo by celý region v jedno velké bojiště s nepředvídatelnými následky pro zbytek světa.
Klíčovým faktorem v této nebezpečné hře je Pákistán, který v roce 2025 podepsal se Saúdskou Arábií dohodu o vzájemné obraně. Během nedělního setkání v Islámábádu pákistánský premiér poděkoval saúdskému ministrovi zahraničí za projevovanou zdrženlivost. Zároveň ho však ujistil, že Pákistán bude vždy stát bok po boku se svým spojencem, což vysílá jasný signál, že jaderně vyzbrojený Pákistán by v případě krajní nouze mohl zasáhnout na obranu Rijádu.
Pákistánské vedení se ovšem do války nijak nežene a má silnou motivaci situaci uklidnit. Země se stále vzpamatovává z krátkého, ale intenzivního raketového střetu s Indií a její armáda je již měsíce zaměstnána pohraničními potyčkami s Tálibánem v Afghánistánu. Pro Pákistán je tedy deeskalace prioritou, přičemž paradoxně zůstává jednou z mála zemí, se kterými je izolovaný Írán ochoten komunikovat.
Diplomatické úsilí vyvrcholilo v neděli v Islámábádu, kde se sešli ministři zahraničí Turecka, Saúdské Arábie a Egypta, aby projednali možnosti mírových rozhovorů. Pákistánský ministr zahraničí Ishak Dar po jednání uvedl, že na stole je návrh na uspořádání rozhovorů mezi USA a Íránem, které by hostil právě Pákistán. Podle jeho slov obě znepřátelené strany vyjádřily v pákistánské zprostředkování důvěru a schůzka by se mohla uskutečnit v nejbližších dnech.
Tuto diplomatickou iniciativu podporuje také Čína, což potvrzuje význam pákistánské role jako prostředníka. Ministr Dar i přes zranění ramene odletěl do Číny k dalším konzultacím. Situaci však komplikují prohlášení z Teheránu, kde někteří představitelé slibují pokračování boje, dokud nedají historickou lekci americkému a izraelskému vedení. Írán navíc popřel, že by se účastnil regionálních schůzek v rámci, který si Pákistán sám navrhl.
Zatímco se diplomaté snaží najít cestu k jednacímu stolu, situace v terénu zůstává extrémně výbušná. Do bojů se zapojili jemenští Hútíové a Spojené státy vysílají do oblasti tisíce dalších vojáků, což zvyšuje riziko pozemních operací.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
Americký expert a pracovník Hudsongova institutu Ludovic Hood upozorňuje ve svém komentáři pro National Interest na to, že plán pro poválečnou Gazu známý jako Rada míru čelí vážnému riziku kvůli časovému omezení spojenému s mandátem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho vyjádření je nutné tuto iniciativu včas propojit s trvalejším rámcem OSN, jinak projektu hrozí ztráta legitimity a postupný zánik.
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.
Americký ministr obrany Pete Hegseth bojuje o své politické přežití v době, kdy v Kongresu začínají oficiální procedury směřující k jeho ústavní obžalobě. Šéf Pentagonu vystoupil na úterní tiskové konferenci, kde ostře odmítl snahy o své odvolání. Svým vystoupením vyslal jasný signál veřejnosti i politickým špičkám.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.