Region Blízkého východu se nachází v nejkritičtějším bodě za poslední desetiletí. Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily leteckou kampaň proti Íránu, uplynul měsíc, během kterého přišly o život tisíce lidí v nejméně devíti zemích. Eskalující konflikt drtí světové trhy a způsobuje globální energetickou krizi, která světové ekonomiky stojí miliardy dolarů denně.
Navzdory ničivým dopadům hrozí, že měřítko války se může ještě dramaticky rozšířit. Írán v poslední době vyslal salvy dronů a raket nejen na Saúdskou Arábii, ale i na další členy Rady pro spolupráci v Perském zálivu, včetně Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Spojených arabských emirátů a Ománu. Tato agrese staví sousední státy do pozice, kdy musí vážit každý krok, aby nezpůsobily totální regionální požár.
Saúdská Arábie zatím prokazuje značnou trpělivost a na íránské útoky vojensky neodpovídá. Podle penzionovaného generálporučíka Muhammada Saída by totiž saúdská odveta nezůstala izolovanou záležitostí. Zapojení Rijádu do přímých bojů by do konfliktu okamžitě vtáhlo další hráče a proměnilo by celý region v jedno velké bojiště s nepředvídatelnými následky pro zbytek světa.
Klíčovým faktorem v této nebezpečné hře je Pákistán, který v roce 2025 podepsal se Saúdskou Arábií dohodu o vzájemné obraně. Během nedělního setkání v Islámábádu pákistánský premiér poděkoval saúdskému ministrovi zahraničí za projevovanou zdrženlivost. Zároveň ho však ujistil, že Pákistán bude vždy stát bok po boku se svým spojencem, což vysílá jasný signál, že jaderně vyzbrojený Pákistán by v případě krajní nouze mohl zasáhnout na obranu Rijádu.
Pákistánské vedení se ovšem do války nijak nežene a má silnou motivaci situaci uklidnit. Země se stále vzpamatovává z krátkého, ale intenzivního raketového střetu s Indií a její armáda je již měsíce zaměstnána pohraničními potyčkami s Tálibánem v Afghánistánu. Pro Pákistán je tedy deeskalace prioritou, přičemž paradoxně zůstává jednou z mála zemí, se kterými je izolovaný Írán ochoten komunikovat.
Diplomatické úsilí vyvrcholilo v neděli v Islámábádu, kde se sešli ministři zahraničí Turecka, Saúdské Arábie a Egypta, aby projednali možnosti mírových rozhovorů. Pákistánský ministr zahraničí Ishak Dar po jednání uvedl, že na stole je návrh na uspořádání rozhovorů mezi USA a Íránem, které by hostil právě Pákistán. Podle jeho slov obě znepřátelené strany vyjádřily v pákistánské zprostředkování důvěru a schůzka by se mohla uskutečnit v nejbližších dnech.
Tuto diplomatickou iniciativu podporuje také Čína, což potvrzuje význam pákistánské role jako prostředníka. Ministr Dar i přes zranění ramene odletěl do Číny k dalším konzultacím. Situaci však komplikují prohlášení z Teheránu, kde někteří představitelé slibují pokračování boje, dokud nedají historickou lekci americkému a izraelskému vedení. Írán navíc popřel, že by se účastnil regionálních schůzek v rámci, který si Pákistán sám navrhl.
Zatímco se diplomaté snaží najít cestu k jednacímu stolu, situace v terénu zůstává extrémně výbušná. Do bojů se zapojili jemenští Hútíové a Spojené státy vysílají do oblasti tisíce dalších vojáků, což zvyšuje riziko pozemních operací.
Ruská federace výrazně zrychluje budování vlastní nízkooběžné satelitní sítě Rassvet (Úsvit), která má představovat přímou konkurencí pro systém Starlink americké společnosti SpaceX. Před tímto vývojem oficiálně varoval zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky generálmajory Vadym Skibickyj. Podle jeho vyjádření pro Politico postupují práce na ruské satelitní konstelaci podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo, což pro Ukrajinu představuje vážné bezpečnostní riziko.
Během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu předvedli ukrajinští operátoři bezpilotních prostředků ze 412. brigády Nemesis svou výraznou převahu nad americkými jednotkami. Ukrajinští vojáci dokázali rychle odhalit a simulovaně zasáhnout techniku americké mechanizované brigády.
Spodní hladina tělesné termoregulace u malých dětí a kojenců funguje odlišně než u dospělých osob, což je vystavuje zvýšenému riziku v obdobích vysokých teplot. Hlavním důvodem je nezralost oblasti mozku zvané hypothalamus, která v lidském těle působí jako hlavní termostat a řídí pocit žízně i obranné reakce organizmu. Děti do pěti let se z tohoto důvodu potí v menší míře a nedokážou samy včas rozpoznat potřebu doplnění tekutin.
Grónské úřady přinutily americkou ropnou společnost propojenou s Donaldem Trumpem k odložení plánovaných průzkumných vrtů v Arktidě. Tento krok popírá předchozí tvrzení zvláštního zmocněnce amerického prezidenta, podle něhož mohly Spojené státy začít těžit ropu v této oblasti již v příštím roce. Napětí na východním pobřeží Grónska vzrostlo poté, co těžařská firma dopravila na pobřeží vrtné zařízení bez potřebných povolení. Grónská vláda v reakci na tento postup udělila společnosti důrazné varování a zastavila přípravy na zahájení prací.
Politická debata v Evropě je stále častěji označována za hluboce polarizovanou, přičemž média často hovoří o propasti mezi mladšími progresivními a staršími konzervativními generacemi. Výzkumníci z projektu European Social Survey se zaměřili na ověření těchto tvrzení a analyzovali dlouhodobé trendy z let 2002 až 2023 napříč východní, západní a severní Evropou. Výsledky ukazují, že politické postoje obyvatel utváří složitá kombinace věku, pohlaví a regionu, spíše než pouhé mezigenerační rozdělení.
Podle nové zprávy nevládní organizace Global Energy Monitor byly v loňském roce navrženy nové projekty na těžbu uhlí, které by mohly zvýšit celosvětové dodávky o 2,5 miliardy tun ročně. Tento nárůst představuje meziroční zvýšení o jedenáct procent, a to navzdory tomu, že celosvětová poptávka po této fosilní surovině stagnuje. Hlavním impulsem pro celosvětový růst nových návrhů na těžbu uhlí se stala Indie, která v roce 2025 zaznamenala výrazný vzestup. K tomuto vývoji dochází v době, kdy se otevírání nových dolů ve světě obecně zpomaluje v důsledku klesajícího zájmu o uhlí.
Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle webu Kyiv Post v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.
Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.
Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků doslovených webem The Guardian definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.
Ruský novinář a spoluzakladatel listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov v rozhovoru pro stanici BBC prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin už nemůže v případě konfliktu na Ukrajině hovořit o vítězství. Držitel Nobelovy ceny za mír poukázal na to, že po letech bojů, které si vyžádaly obrovské množství lidských životů, nelze žádný výsledek považovat za skutečný úspěch. Podle jeho slov je situace na Ukrajině taková, že zemi lze sice zničit, nikoli však plně podrobit. Další eskalaci navíc vidí jako reálné riziko, které by mohlo vést až k použití jaderných zbraní.
Vlny veder ve Velké Británii způsobují vážné zdravotní komplikace zdravotním sestrám, které v nemocnicích pracují v teplotách přesahujících 30 °C. Britský odborový svaz zdravotnického personálu Royal College of Nursing (RCN) varoval, že ošetřovatelský personál během svých směn kolabuje, přičemž v některých případech dochází i k epileptickým záchvatům a dalším kolapsovým stavům. Generální tajemnice RCN Nicola Ranger uvádí, že zdravotníci čelí selhání ze strany zaměstnavatelů i celé infrastruktury, která není na extrémní výkyvy počasí připravena.
Americká administrativa tvrdí, že vývoz ropy z oblasti Blízkého východu se po válečném konfliktu vrátil k normálu. Ministr energetiky Chris Wright uvedl, že objem vyvážené suroviny dosáhl předválečné úrovně a v neděli ji dokonce překonal. Podle něj k tomu přispěla koordinovaná vojenská pomoc Spojených států a jejich arabských spojenců v Hormuzském průlivu spolu s maximálním využitím alternativních ropovodů. Tato tvrzení však narážejí na rozpor s pozorovanými daty o reálném námořním provozu v regionu.