Region Blízkého východu se nachází v nejkritičtějším bodě za poslední desetiletí. Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily leteckou kampaň proti Íránu, uplynul měsíc, během kterého přišly o život tisíce lidí v nejméně devíti zemích. Eskalující konflikt drtí světové trhy a způsobuje globální energetickou krizi, která světové ekonomiky stojí miliardy dolarů denně.
Navzdory ničivým dopadům hrozí, že měřítko války se může ještě dramaticky rozšířit. Írán v poslední době vyslal salvy dronů a raket nejen na Saúdskou Arábii, ale i na další členy Rady pro spolupráci v Perském zálivu, včetně Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Spojených arabských emirátů a Ománu. Tato agrese staví sousední státy do pozice, kdy musí vážit každý krok, aby nezpůsobily totální regionální požár.
Saúdská Arábie zatím prokazuje značnou trpělivost a na íránské útoky vojensky neodpovídá. Podle penzionovaného generálporučíka Muhammada Saída by totiž saúdská odveta nezůstala izolovanou záležitostí. Zapojení Rijádu do přímých bojů by do konfliktu okamžitě vtáhlo další hráče a proměnilo by celý region v jedno velké bojiště s nepředvídatelnými následky pro zbytek světa.
Klíčovým faktorem v této nebezpečné hře je Pákistán, který v roce 2025 podepsal se Saúdskou Arábií dohodu o vzájemné obraně. Během nedělního setkání v Islámábádu pákistánský premiér poděkoval saúdskému ministrovi zahraničí za projevovanou zdrženlivost. Zároveň ho však ujistil, že Pákistán bude vždy stát bok po boku se svým spojencem, což vysílá jasný signál, že jaderně vyzbrojený Pákistán by v případě krajní nouze mohl zasáhnout na obranu Rijádu.
Pákistánské vedení se ovšem do války nijak nežene a má silnou motivaci situaci uklidnit. Země se stále vzpamatovává z krátkého, ale intenzivního raketového střetu s Indií a její armáda je již měsíce zaměstnána pohraničními potyčkami s Tálibánem v Afghánistánu. Pro Pákistán je tedy deeskalace prioritou, přičemž paradoxně zůstává jednou z mála zemí, se kterými je izolovaný Írán ochoten komunikovat.
Diplomatické úsilí vyvrcholilo v neděli v Islámábádu, kde se sešli ministři zahraničí Turecka, Saúdské Arábie a Egypta, aby projednali možnosti mírových rozhovorů. Pákistánský ministr zahraničí Ishak Dar po jednání uvedl, že na stole je návrh na uspořádání rozhovorů mezi USA a Íránem, které by hostil právě Pákistán. Podle jeho slov obě znepřátelené strany vyjádřily v pákistánské zprostředkování důvěru a schůzka by se mohla uskutečnit v nejbližších dnech.
Tuto diplomatickou iniciativu podporuje také Čína, což potvrzuje význam pákistánské role jako prostředníka. Ministr Dar i přes zranění ramene odletěl do Číny k dalším konzultacím. Situaci však komplikují prohlášení z Teheránu, kde někteří představitelé slibují pokračování boje, dokud nedají historickou lekci americkému a izraelskému vedení. Írán navíc popřel, že by se účastnil regionálních schůzek v rámci, který si Pákistán sám navrhl.
Zatímco se diplomaté snaží najít cestu k jednacímu stolu, situace v terénu zůstává extrémně výbušná. Do bojů se zapojili jemenští Hútíové a Spojené státy vysílají do oblasti tisíce dalších vojáků, což zvyšuje riziko pozemních operací.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
Americký prezident Donald Trump čelí v konfliktu s Íránem zásadní zkoušce své celoživotní strategie. Tou je princip, který uplatňuje již celá desetiletí: vytvořit si vlastní příběh, prohlásit ho za pravdivý a vytrvale nutit okolní svět, aby se mu podřídil. Tato metoda mu vycházela v zasedacích síních na Manhattanu, v reality show i v politickém boji ve Washingtonu, nyní však v íránských pouštích naráží na tvrdou realitu.
Region Blízkého východu se nachází v nejkritičtějším bodě za poslední desetiletí. Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily leteckou kampaň proti Íránu, uplynul měsíc, během kterého přišly o život tisíce lidí v nejméně devíti zemích. Eskalující konflikt drtí světové trhy a způsobuje globální energetickou krizi, která světové ekonomiky stojí miliardy dolarů denně.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.