Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Nutnost evropské strategické autonomie se stala neoddiskutovatelnou poté, co Donald Trump opakovaně naznačil možnost opuštění NATO. Situaci dále vyostřilo nedávné stažení pěti tisíc amerických vojáků z Německa, které následovalo po kritice německého kancléře Friedricha Merze vůči americkému angažmá v Íránu. Evropské státy NATO a Kanada v reakci na to zvýšily v roce 2025 výdaje na obranu o rekordních 20 % na 574 miliard dolarů, což je nejprudší nárůst za posledních 70 let.
Zbrojení však přináší nové výzvy, kterým se politici zatím vyhýbají. Patří mezi ně především nutnost volit mezi výdaji na obranu a sociálními programy. Dalším citlivým tématem je hrozba německé vojenské převahy, která by doplnila stávající ekonomickou dominanci Berlína. Sílí proto hlasy po hlubší integraci, která by budoucí německou vojenskou moc ukotvila v rámci pevných struktur EU.
Rizikem je podle expertů také vzestup pravicově populistických stran, které vedou průzkumy ve Francii, Německu či Velké Británii. Pokud se tyto strany chopí moci, ovládnou vojenské arzenály nebývalých rozměrů, což by mohlo podkopat dlouhodobou bezpečnostní spolupráci na kontinentu. Navíc hrozí, že se EU promění v čistě bezpečnostní unii bez odpovídající demokratické kontroly.
Současný proces přezbrojení probíhá často v „krizovém režimu“, což posiluje neprůhledné rozhodování, které populisty dále živí. Aby byla nová bezpečnostní politika legitimní, potřebují občané slyšet jasné odpovědi na to, jak budou spravovány nové vojenské kapacity a jak se Evropa postaví k ochraně svých zájmů ve světě. Příkladem je stažení sil ze sahelské Afriky, u kterého není jasné, zda jej chce současný trend zvrátit, či potvrdit.
Bezpečnostní dynamika také mění vztahy s nečlenskými státy EU. Příkladem je Velká Británie, která je díky své vojenské síle vtahována zpět do evropského dění. Ukázal to i květnový summit Evropského politického společenství v Arménii, kde se jednalo o bezpečnosti Ukrajiny a plavbě v Hormuzském průlivu. Ukazuje se, že NATO jako jediný organizační princip již pro evropskou autonomii po Trumpově éře nemusí stačit.
Evropské vlády se v současnosti soustředí především na navyšování rozpočtů, ale strukturální a politické výzvy odsouvají na vedlejší kolej. Dokud nebudou tyto otázky vyřešeny, bude evropské přezbrojení stát na vratkých základech. Bez oživení politického systému a zapojení veřejnosti do debaty o nové podobě kontinentu může vojenský růst přinést více problémů než bezpečí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.