Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Nutnost evropské strategické autonomie se stala neoddiskutovatelnou poté, co Donald Trump opakovaně naznačil možnost opuštění NATO. Situaci dále vyostřilo nedávné stažení pěti tisíc amerických vojáků z Německa, které následovalo po kritice německého kancléře Friedricha Merze vůči americkému angažmá v Íránu. Evropské státy NATO a Kanada v reakci na to zvýšily v roce 2025 výdaje na obranu o rekordních 20 % na 574 miliard dolarů, což je nejprudší nárůst za posledních 70 let.
Zbrojení však přináší nové výzvy, kterým se politici zatím vyhýbají. Patří mezi ně především nutnost volit mezi výdaji na obranu a sociálními programy. Dalším citlivým tématem je hrozba německé vojenské převahy, která by doplnila stávající ekonomickou dominanci Berlína. Sílí proto hlasy po hlubší integraci, která by budoucí německou vojenskou moc ukotvila v rámci pevných struktur EU.
Rizikem je podle expertů také vzestup pravicově populistických stran, které vedou průzkumy ve Francii, Německu či Velké Británii. Pokud se tyto strany chopí moci, ovládnou vojenské arzenály nebývalých rozměrů, což by mohlo podkopat dlouhodobou bezpečnostní spolupráci na kontinentu. Navíc hrozí, že se EU promění v čistě bezpečnostní unii bez odpovídající demokratické kontroly.
Současný proces přezbrojení probíhá často v „krizovém režimu“, což posiluje neprůhledné rozhodování, které populisty dále živí. Aby byla nová bezpečnostní politika legitimní, potřebují občané slyšet jasné odpovědi na to, jak budou spravovány nové vojenské kapacity a jak se Evropa postaví k ochraně svých zájmů ve světě. Příkladem je stažení sil ze sahelské Afriky, u kterého není jasné, zda jej chce současný trend zvrátit, či potvrdit.
Bezpečnostní dynamika také mění vztahy s nečlenskými státy EU. Příkladem je Velká Británie, která je díky své vojenské síle vtahována zpět do evropského dění. Ukázal to i květnový summit Evropského politického společenství v Arménii, kde se jednalo o bezpečnosti Ukrajiny a plavbě v Hormuzském průlivu. Ukazuje se, že NATO jako jediný organizační princip již pro evropskou autonomii po Trumpově éře nemusí stačit.
Evropské vlády se v současnosti soustředí především na navyšování rozpočtů, ale strukturální a politické výzvy odsouvají na vedlejší kolej. Dokud nebudou tyto otázky vyřešeny, bude evropské přezbrojení stát na vratkých základech. Bez oživení politického systému a zapojení veřejnosti do debaty o nové podobě kontinentu může vojenský růst přinést více problémů než bezpečí.
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.
Rozpor mezi oficiálními prohlášeními administrativy Donalda Trumpa a utajovanými zprávami zpravodajských služeb ohledně vojenských schopností Íránu vyvolává ve Washingtonu značné napětí. Zatímco prezident Trump veřejně prohlašuje, že íránské vojenské kapacity byly americko-izraelským bombardováním prakticky vymazány, zpravodajské analýzy naznačují, že realita na bojišti je odlišná. Podle těchto neveřejných hodnocení si Teherán uchoval podstatnou část svého raketového arzenálu i flotily bezpilotních letounů.
Americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching absolvovali v Pekingu zásadní dvouhodinové jednání, které oba státníci navenek prezentovali ve velmi optimistickém duchu. Zatímco Trump označil rozhovory za skvělé a svého hostitele nešetřil chválou, v pozadí summitu zůstala nevyjasněná a výbušná témata. Hlavním bodem napětí je otázka Tchaj-wanu, o které Trump odmítl před novináři hovořit, přestože čínská strana varovala před rizikem otevřeného konfliktu.
Nárůst obezity ve světě nemusí být nevyhnutelným trendem. Nová vědecká studie naznačuje, že v některých zemích dochází ke stabilizaci nebo dokonce k mírnému poklesu počtu lidí s nadváhou. Výzkumníci zdůrazňují, že označování obezity za globální epidemii často přehlíží zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy, pohlavími i věkovými skupinami.
Rusko ve středu podniklo rozsáhlý denní nálet na Ukrajinu, při kterém využilo více než 800 dronů. Útoky, které si vyžádaly nejméně šest obětí, následovaly jen několik hodin po předchozí vlně ostřelování. K obnovení intenzivních úderů na dlouhou vzdálenost došlo po krátkém příměří, a to navzdory prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že konec války je již velmi blízko.
Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová ostře odmítla úvahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že by se Venezuela mohla stát 51. státem USA. Během pondělního vystoupení před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu zdůraznila, že její země není kolonií, ale svobodným státem, který si hodlá zachovat svou suverenitu, historii a nezávislost.