Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Nutnost evropské strategické autonomie se stala neoddiskutovatelnou poté, co Donald Trump opakovaně naznačil možnost opuštění NATO. Situaci dále vyostřilo nedávné stažení pěti tisíc amerických vojáků z Německa, které následovalo po kritice německého kancléře Friedricha Merze vůči americkému angažmá v Íránu. Evropské státy NATO a Kanada v reakci na to zvýšily v roce 2025 výdaje na obranu o rekordních 20 % na 574 miliard dolarů, což je nejprudší nárůst za posledních 70 let.
Zbrojení však přináší nové výzvy, kterým se politici zatím vyhýbají. Patří mezi ně především nutnost volit mezi výdaji na obranu a sociálními programy. Dalším citlivým tématem je hrozba německé vojenské převahy, která by doplnila stávající ekonomickou dominanci Berlína. Sílí proto hlasy po hlubší integraci, která by budoucí německou vojenskou moc ukotvila v rámci pevných struktur EU.
Rizikem je podle expertů také vzestup pravicově populistických stran, které vedou průzkumy ve Francii, Německu či Velké Británii. Pokud se tyto strany chopí moci, ovládnou vojenské arzenály nebývalých rozměrů, což by mohlo podkopat dlouhodobou bezpečnostní spolupráci na kontinentu. Navíc hrozí, že se EU promění v čistě bezpečnostní unii bez odpovídající demokratické kontroly.
Současný proces přezbrojení probíhá často v „krizovém režimu“, což posiluje neprůhledné rozhodování, které populisty dále živí. Aby byla nová bezpečnostní politika legitimní, potřebují občané slyšet jasné odpovědi na to, jak budou spravovány nové vojenské kapacity a jak se Evropa postaví k ochraně svých zájmů ve světě. Příkladem je stažení sil ze sahelské Afriky, u kterého není jasné, zda jej chce současný trend zvrátit, či potvrdit.
Bezpečnostní dynamika také mění vztahy s nečlenskými státy EU. Příkladem je Velká Británie, která je díky své vojenské síle vtahována zpět do evropského dění. Ukázal to i květnový summit Evropského politického společenství v Arménii, kde se jednalo o bezpečnosti Ukrajiny a plavbě v Hormuzském průlivu. Ukazuje se, že NATO jako jediný organizační princip již pro evropskou autonomii po Trumpově éře nemusí stačit.
Evropské vlády se v současnosti soustředí především na navyšování rozpočtů, ale strukturální a politické výzvy odsouvají na vedlejší kolej. Dokud nebudou tyto otázky vyřešeny, bude evropské přezbrojení stát na vratkých základech. Bez oživení politického systému a zapojení veřejnosti do debaty o nové podobě kontinentu může vojenský růst přinést více problémů než bezpečí.
Česko zažilo den, jaký tu nikdo nepamatuje. Důkazem je nové teplotní maximum, které činí 41,9 °C. Padlo v Doksanech, kde bylo přes 40 stupňů již v sobotu. O novém rekordu informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko bude letos volit do obecních zastupitelstev a Senátu, přesto se stále sledují i preference sněmovních stran. Parlamentní volby by momentálně suverénně vyhrálo vládní hnutí ANO, kterému by dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí, vyplývá z nového volebního průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News.
Epidemie eboly v Africe nadále probíhá. V Demokratické republice Kongo se od poloviny května potvrdilo více než 1200 případů smrtelně nebezpečného onemocnění. Přes tři sta lidí přišlo kvůli obávané nemoci o život.
Karel Gott patřil k nejpopulárnějším osobnostem, které se kdy narodily v Česku. Neuvěřitelný počet vítězství v anketě popularity Zlatý slavík je toho důkazem. Mohl se ale stát prezidentem? Všichni víme, že hlavou státu nikdy nebyl, přestože jedna neuvěřitelná kampaň proběhla.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil Íránu obnovením války na Blízkém východě. Teherán totiž podle jeho slov opakovaně porušil platné příměří. Komplikují se tak i pokračující diplomatická jednání mezi oběma státy.
Česká vláda by po víkendovém zesílení střetů v Perském zálivu neměla stropování cen pohonných hmot k 30. červnu prostě vypnout a tvářit se, že mimořádné riziko pominulo. Současně by však neměla cenovou regulaci jen mechanicky prodloužit na celý červenec. Nejrozumnějším řešením je krátké technické prodloužení, například o týden až dva, doplněné o jasnou výstupní klauzuli.
Česko zažívá nejteplejší den v historii, ale již dnes se může počasí na některých místech projevit i jinak než vedrem. Meteorologové v neděli územně upravili varování před velmi vysokými a extrémními teplotami a přidali varování před bouřkami, které hrozí v neděli i v pondělí. Nadále platná je i výstraha před požáry.
Školákům v pátek odstartovaly letní prázdniny, které začaly dříve, než podle původního harmonogramu měly. Termínových změn by do budoucna mohly doznat i podzimní prázdniny. Počítá s tím návrh jedné ze sněmovních stran. Nebude ale jednoduché ho prosadit.
Česko má za sebou další velmi teplou a na mnoha místech i rekordní tropickou noc. Na sedmi místech neklesla teplota pod 25 stupňů. Meteorologové nicméně očekávají, že nadcházející noc bude ještě teplejší.
Po posledním červnovém víkendu, který právě probíhá, bude následovat první červencový. Bude delší o volný sváteční den v pondělí. Volno ale nebudou mít někteří zaměstnanci v obchodech. Další z tuzemských řetězců totiž oznámil, jak bude mít během červencových svátků otevřeno.
Loni to byla Poslanecká sněmovna, letos jsou to obecní zastupitelstva a Senát. Pokud jste to do pátku neviděli, tak i letos nás v Česku čekají volby. Prezident Petr Pavel stanovil jejich termín na druhý říjnový víkend.
Americký prezident Donald Trump po čase opět pohrozil Evropě celní odvetou. Tentokrát mu vadí daně, které musí v některých státech platit americké technologické firmy, například Apple, Google, Amazon nebo Meta.