Válka mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy nezasahuje pouze vojenské cíle, ale stává se rozbuškou pro totální ekonomickou válku, která ohrožuje samotné základy globalizace. Britský ekonom James Meadway varuje, že odvetné kroky Teheránu vyvolají vlnu, která pohltí globální trhy s energiemi i potravinami. Pokud bude konflikt pokračovat, svět pocítí třetí velký cenový šok od dob pandemie, přičemž Británie se nachází v pozici unikátní zranitelnosti.
Britská ekonomika byla po desetiletí budována pro svět, kde zboží a suroviny volně proudí přes oceány. Tento model se však nyní hroutí. Hlavním problémem jsou takzvaná „úzká hrdla“ světového obchodu – strategické průlivy, kterými musí projít obrovské množství zboží. Patří sem Malacký průliv, Panamský průplav, Suez a zejména průlivy Bab al-Mandab a Hormuz, které nyní Írán efektivně blokuje.
Současná blokáda těchto klíčových tras je umocněna finančním systémem. Velké pojišťovny totiž zrušily krytí válečných rizik pro lodě v Perském zálivu, což fakticky uzavřelo tyto cesty pro běžnou dopravu. Washington se sice snaží situaci řešit příslibem vlastního pojištění a námořních doprovodů, ale organizace takového systému může trvat týdny, které světová ekonomika nemá.
Británie je těmito otřesy ohrožena více než jiné rozvinuté země. Politická ekonomka Helen Thompson upozorňuje, že sázka na Londýn jako finanční centrum a následná deindustrializace severu země zanechaly Spojené království extrémně závislé na vnějších zdrojích. Británie nakupuje ze světa mnohem více, než mu prodává, a k udržení své životní úrovně tak nutně potřebuje stabilitu globálních toků.
Tato závislost má dvě roviny. Tou první je finanční expozice – Británie dluží zbytku světa přibližně 550 % svého HDP, což je nejvíce ze všech zemí G7. Jak kdysi podotkl Mark Carney, země spoléhá na „laskavost cizinců“. Pokud tato ochota financovat britský dluh vlivem války ochladne, hrozí Británii odliv kapitálu, pád libry a drastický nárůst úrokových sazeb.
Mnohem závažnější je však druhá rovina: závislost na fyzických materiálech. Británie dováží polovinu zemního plynu, který používá k vytápění a výrobě elektřiny. Jak ukázala ruská invaze na Ukrajinu, jakýkoli válečný konflikt u energetických zdrojů se okamžitě promítá do drastického snížení životní úrovně britských domácností. Aktuální spotové ceny plynu v Británii se od víkendu téměř zdvojnásobily.
Podobně kritická je situace v potravinové bezpečnosti. Přímo se do Británie dováží 40 % potravin, ale skutečná závislost je podle některých odhadů až 80%. Britské zemědělství je totiž zcela závislé na dovozu umělých hnojiv a energie pro techniku. Přes průliv Bab al-Mandab navíc putuje 15 % světového obchodu s obilím, což v kombinaci s drahými hnojivy nevyhnutelně povede k prudkému zdražení jídla v britských obchodech.
Domácnosti v Británii jsou prozatím částečně chráněny energetickým cenovým stropem, ale příští revize v červenci pravděpodobně přinese skokový nárůst cen. Meadway argumentuje, že Británie musí urychleně přejít na model podobný Číně – masivně investovat do obnovitelných zdrojů a transformovat svůj potravinový systém tak, aby snížil závislost na dovážených hnojivech a fosilních palivech.
Ironií osudu může v tomto směru Británii „pomoci“ klimatická krize. Díky oteplování se loni v Essexu poprvé lisovaly olivy a v Cambridgeshire se pěstovala rýže. Otevírání arktických námořních tras a posun ekonomické aktivity na sever by mohl vdechnout nový život deindustrializovaným britským městům. Taková transformace však vyžaduje čas a obrovské investice, které jsou v době vysoké inflace a drahých půjček těžko dosažitelné.
Podle Meadwaye bude muset vláda přistoupit k radikálním krokům, jako je zdanění superzisků energetických a zbrojařských firem nebo zavedení regulací cen základních potravin. Politika budoucnosti bude muset propojit environmentální krizi na venkově s krizí cen potravin ve městech.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.