Krize pohřešovaných osob v Mexiku dosáhla v posledním desetiletí alarmujících rozměrů. Podle nové zprávy analytické firmy México Evalúa se počet lidí, kteří jsou považováni za zmizelé, zvýšil za posledních 10 let o více než 200 %. V současné době je v zemi registrováno přes 133 000 pohřešovaných, což představuje hlubokou ránu pro desítky tisíc rodin po celé zemi.
Krize pohřešovaných osob v Mexiku dosáhla v posledním desetiletí alarmujících rozměrů. Podle nové zprávy analytické firmy México Evalúa se počet lidí, kteří jsou považováni za zmizelé, zvýšil za posledních 10 let o více než 200 %. V současné době je v zemi registrováno přes 133 000 pohřešovaných, což představuje hlubokou ránu pro desítky tisíc rodin po celé zemi.
Analytici poukazují na to, že tento nárůst odráží rostoucí moc kriminálních skupin, které ovládají rozsáhlé části mexického území. Kartely již neprovozují pouze pašování drog, ale diverzifikovaly svou činnost do oblastí jako obchod s orgány, sexuální vykořisťování, obchodování s lidmi nebo pašování migrantů. K posílení svých řad navíc zločinecké organizace často využívají nucený nábor, při kterém lidé prostě zmizí z ulic.
Z hlediska demografie tvoří většinu pohřešovaných muži, kteří představují přibližně 75 % všech hlášených případů. Zbývajících 25 % tvoří ženy. Nejkritičtější situace je hlášena ve státech Jalisco, Tamaulipas a ve státě Mexiko. Alarmujícím faktem je, že v loňském roce (2025) zůstalo během prvních 12 měsíců vlády prezidentky Claudie Sheinbaumové nevypátráno více než 14 000 nově nahlášených osob, což je o 16 % více než v předchozím roce.
Zločinecké skupiny používají zmizení jako strategii, jak se vyhnout pozornosti úřadů. Namísto vražd, které přitahují policii, kartely těla obětí pohřbívají v neoznačených hrobech, pálí je na popel nebo rozpouštějí v kyselině. Tímto způsobem se násilí stává pro statistiky neviditelným. Odborníci varují, že „bez těla není zločin“, což kartelům umožňuje operovat pod radarem státních složek.
Mexická vláda se s krizí potýká dlouhodobě, ale podle kritiků jsou její snahy neúčinné. V roce 2018 byla sice zřízena Národní pátrací komise, ta však trpí nedostatkem financí. Navíc se oficiální data stala předmětem politických sporů, kdy se předchozí administrativa snažila počet zmizelých v registrech drasticky snížit. Prezidentka Sheinbaumová zprávu México Evalúa zlehčuje a slibuje vlastní analýzu, zatímco vyšetřování reálných případů zůstává kvůli korupci a neschopnosti úřadů na minimální úrovni.
Nedostatečná reakce státu nutí rodiny k zoufalým krokům. Matky zmizelých dětí se sdružují do kolektivů a na vlastní pěst prohledávají pole s kovovými tyčemi v naději, že najdou alespoň ostatky svých blízkých. Tato práce je nejen psychicky vyčerpávající, ale i nebezpečná. Podle údajů OSN z roku 2022 zůstává v Mexiku více než 96 % trestných činů nevyjasněných, což jen podtrhuje bezmoc pozůstalých.
Krize má i obrovský dopad na forenzní systém země. Odhaduje se, že v márnicích a společných hrobech leží více než 72 000 neidentifikovaných těl, z nichž téměř polovina byla nalezena v posledních pěti letech. Státní instituce nemají dostatek kapasit ani financí na jejich identifikaci, což prodlužuje utrpení rodin, které žijí v nekonečné nejistotě mezi nadějí a truchlením.
Zatímco se vládní rétorika soustředí na mírný pokles počtu vražd, odborníci varují, že násilí v zemi nezmizelo, pouze se transformovalo do podoby nucených zmizení. Kartely v současnosti fungují s taktikou připomínající válečné konflikty a místní ekonomiky v mnoha regionech jsou zcela podřízeny jejich vydírání. Bez radikální změny v přístupu státu k vyšetřování a bezpečnosti zůstane pro tisíce Mexičanů spravedlnost nedosažitelným cílem.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.