Krize pohřešovaných osob v Mexiku dosáhla v posledním desetiletí alarmujících rozměrů. Podle nové zprávy analytické firmy México Evalúa se počet lidí, kteří jsou považováni za zmizelé, zvýšil za posledních 10 let o více než 200 %. V současné době je v zemi registrováno přes 133 000 pohřešovaných, což představuje hlubokou ránu pro desítky tisíc rodin po celé zemi.
Krize pohřešovaných osob v Mexiku dosáhla v posledním desetiletí alarmujících rozměrů. Podle nové zprávy analytické firmy México Evalúa se počet lidí, kteří jsou považováni za zmizelé, zvýšil za posledních 10 let o více než 200 %. V současné době je v zemi registrováno přes 133 000 pohřešovaných, což představuje hlubokou ránu pro desítky tisíc rodin po celé zemi.
Analytici poukazují na to, že tento nárůst odráží rostoucí moc kriminálních skupin, které ovládají rozsáhlé části mexického území. Kartely již neprovozují pouze pašování drog, ale diverzifikovaly svou činnost do oblastí jako obchod s orgány, sexuální vykořisťování, obchodování s lidmi nebo pašování migrantů. K posílení svých řad navíc zločinecké organizace často využívají nucený nábor, při kterém lidé prostě zmizí z ulic.
Z hlediska demografie tvoří většinu pohřešovaných muži, kteří představují přibližně 75 % všech hlášených případů. Zbývajících 25 % tvoří ženy. Nejkritičtější situace je hlášena ve státech Jalisco, Tamaulipas a ve státě Mexiko. Alarmujícím faktem je, že v loňském roce (2025) zůstalo během prvních 12 měsíců vlády prezidentky Claudie Sheinbaumové nevypátráno více než 14 000 nově nahlášených osob, což je o 16 % více než v předchozím roce.
Zločinecké skupiny používají zmizení jako strategii, jak se vyhnout pozornosti úřadů. Namísto vražd, které přitahují policii, kartely těla obětí pohřbívají v neoznačených hrobech, pálí je na popel nebo rozpouštějí v kyselině. Tímto způsobem se násilí stává pro statistiky neviditelným. Odborníci varují, že „bez těla není zločin“, což kartelům umožňuje operovat pod radarem státních složek.
Mexická vláda se s krizí potýká dlouhodobě, ale podle kritiků jsou její snahy neúčinné. V roce 2018 byla sice zřízena Národní pátrací komise, ta však trpí nedostatkem financí. Navíc se oficiální data stala předmětem politických sporů, kdy se předchozí administrativa snažila počet zmizelých v registrech drasticky snížit. Prezidentka Sheinbaumová zprávu México Evalúa zlehčuje a slibuje vlastní analýzu, zatímco vyšetřování reálných případů zůstává kvůli korupci a neschopnosti úřadů na minimální úrovni.
Nedostatečná reakce státu nutí rodiny k zoufalým krokům. Matky zmizelých dětí se sdružují do kolektivů a na vlastní pěst prohledávají pole s kovovými tyčemi v naději, že najdou alespoň ostatky svých blízkých. Tato práce je nejen psychicky vyčerpávající, ale i nebezpečná. Podle údajů OSN z roku 2022 zůstává v Mexiku více než 96 % trestných činů nevyjasněných, což jen podtrhuje bezmoc pozůstalých.
Krize má i obrovský dopad na forenzní systém země. Odhaduje se, že v márnicích a společných hrobech leží více než 72 000 neidentifikovaných těl, z nichž téměř polovina byla nalezena v posledních pěti letech. Státní instituce nemají dostatek kapasit ani financí na jejich identifikaci, což prodlužuje utrpení rodin, které žijí v nekonečné nejistotě mezi nadějí a truchlením.
Zatímco se vládní rétorika soustředí na mírný pokles počtu vražd, odborníci varují, že násilí v zemi nezmizelo, pouze se transformovalo do podoby nucených zmizení. Kartely v současnosti fungují s taktikou připomínající válečné konflikty a místní ekonomiky v mnoha regionech jsou zcela podřízeny jejich vydírání. Bez radikální změny v přístupu státu k vyšetřování a bezpečnosti zůstane pro tisíce Mexičanů spravedlnost nedosažitelným cílem.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.