V Mexiku mizí ohromné množství lidí. Úřady evidují přes sto tisíc pohřešovaných

Krize pohřešovaných osob v Mexiku dosáhla v posledním desetiletí alarmujících rozměrů. Podle nové zprávy analytické firmy México Evalúa se počet lidí, kteří jsou považováni za zmizelé, zvýšil za posledních 10 let o více než 200 %. V současné době je v zemi registrováno přes 133 000 pohřešovaných, což představuje hlubokou ránu pro desítky tisíc rodin po celé zemi.

Analytici poukazují na to, že tento nárůst odráží rostoucí moc kriminálních skupin, které ovládají rozsáhlé části mexického území. Kartely již neprovozují pouze pašování drog, ale diverzifikovaly svou činnost do oblastí jako obchod s orgány, sexuální vykořisťování, obchodování s lidmi nebo pašování migrantů. K posílení svých řad navíc zločinecké organizace často využívají nucený nábor, při kterém lidé prostě zmizí z ulic.

Z hlediska demografie tvoří většinu pohřešovaných muži, kteří představují přibližně 75 % všech hlášených případů. Zbývajících 25 % tvoří ženy. Nejkritičtější situace je hlášena ve státech Jalisco, Tamaulipas a ve státě Mexiko. Alarmujícím faktem je, že v loňském roce (2025) zůstalo během prvních 12 měsíců vlády prezidentky Claudie Sheinbaumové nevypátráno více než 14 000 nově nahlášených osob, což je o 16 % více než v předchozím roce.

Zločinecké skupiny používají zmizení jako strategii, jak se vyhnout pozornosti úřadů. Namísto vražd, které přitahují policii, kartely těla obětí pohřbívají v neoznačených hrobech, pálí je na popel nebo rozpouštějí v kyselině. Tímto způsobem se násilí stává pro statistiky neviditelným. Odborníci varují, že „bez těla není zločin“, což kartelům umožňuje operovat pod radarem státních složek.

Mexická vláda se s krizí potýká dlouhodobě, ale podle kritiků jsou její snahy neúčinné. V roce 2018 byla sice zřízena Národní pátrací komise, ta však trpí nedostatkem financí. Navíc se oficiální data stala předmětem politických sporů, kdy se předchozí administrativa snažila počet zmizelých v registrech drasticky snížit. Prezidentka Sheinbaumová zprávu México Evalúa zlehčuje a slibuje vlastní analýzu, zatímco vyšetřování reálných případů zůstává kvůli korupci a neschopnosti úřadů na minimální úrovni.

Nedostatečná reakce státu nutí rodiny k zoufalým krokům. Matky zmizelých dětí se sdružují do kolektivů a na vlastní pěst prohledávají pole s kovovými tyčemi v naději, že najdou alespoň ostatky svých blízkých. Tato práce je nejen psychicky vyčerpávající, ale i nebezpečná. Podle údajů OSN z roku 2022 zůstává v Mexiku více než 96 % trestných činů nevyjasněných, což jen podtrhuje bezmoc pozůstalých.

Krize má i obrovský dopad na forenzní systém země. Odhaduje se, že v márnicích a společných hrobech leží více než 72 000 neidentifikovaných těl, z nichž téměř polovina byla nalezena v posledních pěti letech. Státní instituce nemají dostatek kapasit ani financí na jejich identifikaci, což prodlužuje utrpení rodin, které žijí v nekonečné nejistotě mezi nadějí a truchlením.

Zatímco se vládní rétorika soustředí na mírný pokles počtu vražd, odborníci varují, že násilí v zemi nezmizelo, pouze se transformovalo do podoby nucených zmizení. Kartely v současnosti fungují s taktikou připomínající válečné konflikty a místní ekonomiky v mnoha regionech jsou zcela podřízeny jejich vydírání. Bez radikální změny v přístupu státu k vyšetřování a bezpečnosti zůstane pro tisíce Mexičanů spravedlnost nedosažitelným cílem.