Krize pohřešovaných osob v Mexiku dosáhla v posledním desetiletí alarmujících rozměrů. Podle nové zprávy analytické firmy México Evalúa se počet lidí, kteří jsou považováni za zmizelé, zvýšil za posledních 10 let o více než 200 %. V současné době je v zemi registrováno přes 133 000 pohřešovaných, což představuje hlubokou ránu pro desítky tisíc rodin po celé zemi.
Krize pohřešovaných osob v Mexiku dosáhla v posledním desetiletí alarmujících rozměrů. Podle nové zprávy analytické firmy México Evalúa se počet lidí, kteří jsou považováni za zmizelé, zvýšil za posledních 10 let o více než 200 %. V současné době je v zemi registrováno přes 133 000 pohřešovaných, což představuje hlubokou ránu pro desítky tisíc rodin po celé zemi.
Analytici poukazují na to, že tento nárůst odráží rostoucí moc kriminálních skupin, které ovládají rozsáhlé části mexického území. Kartely již neprovozují pouze pašování drog, ale diverzifikovaly svou činnost do oblastí jako obchod s orgány, sexuální vykořisťování, obchodování s lidmi nebo pašování migrantů. K posílení svých řad navíc zločinecké organizace často využívají nucený nábor, při kterém lidé prostě zmizí z ulic.
Z hlediska demografie tvoří většinu pohřešovaných muži, kteří představují přibližně 75 % všech hlášených případů. Zbývajících 25 % tvoří ženy. Nejkritičtější situace je hlášena ve státech Jalisco, Tamaulipas a ve státě Mexiko. Alarmujícím faktem je, že v loňském roce (2025) zůstalo během prvních 12 měsíců vlády prezidentky Claudie Sheinbaumové nevypátráno více než 14 000 nově nahlášených osob, což je o 16 % více než v předchozím roce.
Zločinecké skupiny používají zmizení jako strategii, jak se vyhnout pozornosti úřadů. Namísto vražd, které přitahují policii, kartely těla obětí pohřbívají v neoznačených hrobech, pálí je na popel nebo rozpouštějí v kyselině. Tímto způsobem se násilí stává pro statistiky neviditelným. Odborníci varují, že „bez těla není zločin“, což kartelům umožňuje operovat pod radarem státních složek.
Mexická vláda se s krizí potýká dlouhodobě, ale podle kritiků jsou její snahy neúčinné. V roce 2018 byla sice zřízena Národní pátrací komise, ta však trpí nedostatkem financí. Navíc se oficiální data stala předmětem politických sporů, kdy se předchozí administrativa snažila počet zmizelých v registrech drasticky snížit. Prezidentka Sheinbaumová zprávu México Evalúa zlehčuje a slibuje vlastní analýzu, zatímco vyšetřování reálných případů zůstává kvůli korupci a neschopnosti úřadů na minimální úrovni.
Nedostatečná reakce státu nutí rodiny k zoufalým krokům. Matky zmizelých dětí se sdružují do kolektivů a na vlastní pěst prohledávají pole s kovovými tyčemi v naději, že najdou alespoň ostatky svých blízkých. Tato práce je nejen psychicky vyčerpávající, ale i nebezpečná. Podle údajů OSN z roku 2022 zůstává v Mexiku více než 96 % trestných činů nevyjasněných, což jen podtrhuje bezmoc pozůstalých.
Krize má i obrovský dopad na forenzní systém země. Odhaduje se, že v márnicích a společných hrobech leží více než 72 000 neidentifikovaných těl, z nichž téměř polovina byla nalezena v posledních pěti letech. Státní instituce nemají dostatek kapasit ani financí na jejich identifikaci, což prodlužuje utrpení rodin, které žijí v nekonečné nejistotě mezi nadějí a truchlením.
Zatímco se vládní rétorika soustředí na mírný pokles počtu vražd, odborníci varují, že násilí v zemi nezmizelo, pouze se transformovalo do podoby nucených zmizení. Kartely v současnosti fungují s taktikou připomínající válečné konflikty a místní ekonomiky v mnoha regionech jsou zcela podřízeny jejich vydírání. Bez radikální změny v přístupu státu k vyšetřování a bezpečnosti zůstane pro tisíce Mexičanů spravedlnost nedosažitelným cílem.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.