Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Prezident zdůraznil, že diplomatická jednání musí směřovat především k úplnému ukončení válečného konfliktu. Pokud však Ruská federace odmítá válku ukončit, je podle něj nezbytné, aby mezinárodní partneři postupovali krok za krokem. Za základní a nejnutnější opatření označil odblokování Černého moře a dosažení dohody o energetickém příměří. Podle jeho slov představují zemědělství a energetika dvě zásadní výzvy pro celý dnešní svět.
Potravinový koridor v Černém moři zůstává podle Zelenského v současnosti prakticky zablokován z obou stran. Zhoršené exportní možnosti a drahá logistika sice povedou k poklesu cen obilí na ukrajinském domácím trhu, vyvolají však vážné potíže tamním zemědělcům. Vyřešení námořní blokády proto nepovažuje za pouhý bilaterální spor mezi válčícími státy, ale za mezinárodní krizovou situaci. Obě země navíc nadále pokračují ve vzájemných úderech v černomořské oblasti, což ohrožuje civilní nákladní lodě s potravinami.
Ukrajinský lídr upozornil, že zatímco ukrajinské obyvatelstvo bude mít jídla dostatek, rozvojové i další státy se dostanou do výrazně horší pozice. Mnohé národy podle něj nebudou mít co jíst ani v případě, že budou mít k dispozici potřebné finanční prostředky. Situaci přirovnala ukrajinská hlava státu k případné blokádě Hormuzského průlivu, avšak v oblasti zemědělských komodit. O problému již dříve ukrajinští zástupci hovořili s představiteli Egypta, Indie, Turecka, Saúdské Arábie či Spojených arabských emirátů.
V souvislosti s vojenskou situací Zelenskyj zmínil, že Ukrajina vyvinula schopnost efektivně odpovídat na ruské vzdušné údery. Zároveň zdůraznil, že Kyjev v žádném případě nehodlá napodobovat rozsah destrukce a humanitárních katastrof vyvolaných ruskou armádou. Prohlášení zaznělo krátce poté, co Rusko podniklo masivní rozsáhlý útok na ukrajinské území, při kterém zahynulo nejméně sedm lidí a více než 120 osob utrpělo zranění. Útoky zasáhly civilní obyvatelstvo i klíčovou infrastrukturu po celé zemi.
Prezident rovněž varoval Moskvu před případným cíleným ničením ukrajinské energetické sítě během nadcházející zimy. Upozornil, že v případě vyvolání rozsáhlých výpadků proudu na ukrajinské straně se Kyjev pokusí reagovat stejnou mincí. I přes tato varování však zopakoval, že preferovanou cestou k dosažení míru zůstávají pro Ukrajinu jednání. Za zásadní považuje pokračování výměn válečných zajatců a osvobozování vězněných civilistů, novinářů a dětí.
V otázce mezinárodního tlaku na Rusko apeloval Zelenskyj na Washington, aby výrazně zrychlil přijímání sankčních opatření. Podle jeho názoru je i nedokonalé a rychlé rozhodnutí v době války lepší než neustálé odkládání kroků. Sankce označil za jeden z mála účinných nástrojů, které dokážou zpomalit ruské válečné úsilí a omezit financování agrese. Vyzval proto Kongres Spojených států k okamžitému schválení sankčního zákona spojeného se zesnulým senátorem Lindseyem Grahamem.
Apel na Spojené státy přišel v momentě, kdy Evropská unie již podruhé za sebou nedokázala prodloužit své sankce vůči Ruské federaci. Důvodem byl nesouhlas Francie a Slovenska, které požadovaly úpravy na seznamu sankcionovaných osob. Pokusy o dosažení diplomatického průlomu vedené USA zatím podle ukrajinského prezidenta nepřinesly hmatatelné výsledky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.
Americký prezident Donald Trump přišel na sjezdu Republikánské strany v Dallasu s kontroverzním příslibem, že v případě vítězství republikánů v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu vyplatí všem dospělým Američanům příspěvek ve výši 5 000 dolarů. Takzvaný „Trumpův dividend“ vyvolal vlnu právních, ekonomických i politických otázek.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že obavy o bezpečnost umělé inteligence jsou podvod. Ostré kritice podrobil výzvy k zavedení přísnějších bezpečnostních pojistek pro tuto rychle se rozvíjející technologii. Reagoval tak na prohlášení spoluzakladatele společnosti Anthropic Jacka Clarka, podle něhož by v odvětví mohlo být nutné povinně zřídit bezpečnostní vypínač pro nebezpečné systémy podléhající nezávislé kontrole.