Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Výsledek se týká takzvaných Navierových-Stokesových rovnic, jež popisují fyzikální chování a proudění tekutin i plynů. Klíčové aspekty této matematické skládačky postrádaly platný důkaz po celých devadesát let. Zástupci vývojářské firmy označili dosažené řešení za významný milník a jasný důkaz rychlého pokroku technologií.
Předložené řešení ze strany OpenAI zatím neprošlo nezávislým ověřením ze strany akademické obce. Výsledek dosud neuznal ani prestižní Clayův matematický institut, který spravuje seznam takzvaných Problémů tisíciletí.
Tato americká organizace nabízí za vyřešení každé z vybraných matematických záhad odměnu ve výši jednoho milionu dolarů. Zástupci OpenAI však již dopředu deklarovali, že se o finanční odměnu ucházet nehodlají. Cílem zveřejnění má být podle společnosti především prezentace výrazného pokroku ve schopnostech jejích modelů.
Oznámení technologické firmy přesto okamžitě vyvolalo vlnu kritiky a nevoli v odborných kruzích. Profesor matematiky Tristan Buckmaster z Newyorské univerzity uvedl, že na stejném problému pracoval společně s Leventem Alpögem z konkurenční společnosti Anthropic.
Oboustranný výzkumný tým využíval při své dlouhodobé práci mimo jiné nástroj Codex vyvíjený právě společností OpenAI. Buckmaster veřejně upozornil, že se informace o jejich výzkumném pokroku dostaly k vedení OpenAI ještě před zahájením práce na modelu.
Matematik publikoval své výhrady ve stejný den, kdy OpenAI zveřejnila výsledky svého autonomního systému. Podle jeho slov začala společnost pracovat na Navierových-Stokesových rovnicích až poté, co obdržela zprávy o úspěchu jeho týmu.
Na podporu svých tvrzení zveřejnil výňatky z e-mailové komunikace, v níž zpochybňuje načasování i použité metody. Ke zveřejnění informací se podle svých slov odhodlal proto, aby zabránil šíření nepravdivých tvrzení v médiích.
Společnost OpenAI reagovala zablahopřáním oběma vědcům k jejich paralelně probíhajícímu výzkumu. Vedení firmy důrazně odmítlo, že by mělo přístup k neveřejným pracím zmíněných matematiků. Zástupci podniku zároveň ujistili, že při vývoji nebyly zneužity žádné osobní údaje uživatelů.
Firma však připustila, že anonymizovaná data z používání jejích produktů mohl model využít při svém tréninku. Tiskové prohlášení zároveň zdůrazňuje, že se samotné matematické důkazy obou stran od sebe výrazně liší.
Vývoj nového interního modelu zahájila společnost s cílem prověřit jeho schopnosti. Systém prokázal mimořádný talent pro řešení pokročilých matematických operací a složitých úloh. Výzkumníci se proto rozhodli otestovat novou technologii na některých nejsložitějších problémech současné vědy. K tomuto kroku přistoupili v reakci na zvěsti, že některé z Problémů tisíciletí byly neoficiálně vyřešeny.
Do řešení problému existence a hladkosti řešení Navierových-Stokesových rovnic bylo zapojeno deset tisíc agentů. Autonomním botům trvalo dosažení konečného výsledku přibližně 88 hodin nepřetržitého výpočetního výkonu. Zkoumané rovnice představují teoretický základ pro pochopení turbulencí v proudících tekutinách a plynech. Turbulentní proudění zůstává i přes dlouholetý výzkum jedním z nejméně pochopených fyzikálních jevů.
Během krátké doby si AI boti mezi sebou vyměnili téměř tři miliony zpráv při hledání správného postupu. Systém při výpočtech spotřeboval přibližně 130 miliard výstupních tokenů kódu a textu. Finanční náklady na provoz takto rozsáhlé výpočetní operace se odhadují na zhruba deset milionů dolarů. Dosažený výsledek řeší dvě ze čtyř základních tvrzení požadovaných zadáním Clayova matematického institutu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.