Španělské ministerstvo zemědělství, rybolovu a výživy zavedlo 13. listopadu izolaci všech volně chovaných drůbežích farem s cílem zpomalit šíření ptačí chřipky, kterou způsobuje virus H5N1. Toto drastické, i když ne bezprecedentní opatření, bylo odůvodněno narůstajícím počtem ohnisek v Evropě a zvýšeným rizikem plynoucím z migrace volně žijících ptáků směrem na jih Evropy. Takové zprávy pochopitelně vyvolávají u veřejnosti obavy. Je ale riziko, že virus H5N1 spustí pandemii mezi lidmi, skutečně zvýšené? A proč způsobuje stále větší spoušť nejen mezi ptáky, ale i mezi mnoha druhy savců?
Chřipkové viry existují v mnoha formách se čtyřmi kmeny (A, B, C a D) a mnoha podtypy. Viry typu A jsou pro zdraví lidí a zvířat nejvýznamnější a všechny pocházejí z aviárních virů. Chřipkový virus A má ve svém obalu dva základní proteiny: hemaglutinin (H) a neuraminidázu (N). Existuje 18 typů H a 11 typů N, které se mohou vyskytovat v jakékoli kombinaci, například H1N1, H1N2, až po H18N11. V rámci každého typu navíc existuje značná genetická rozmanitost. To znamená, že kmeny patřící ke stejnému typu se mohou lišit ve schopnosti způsobovat onemocnění, v rozsahu možných hostitelů, přenosnosti a tak dále.
Virus H5N1 je vysoce patogenní virus chřipky typu A s vysokou úmrtností mezi ptáky. Volně žijící druhy, zejména ve vodním prostředí, jsou přirozeným rezervoárem viru. H5N1 byl poprvé detekován u domácích hus v Číně v roce 1997 a od té doby se rozšířil po několika kontinentech prostřednictvím stěhovavých ptáků, přičemž se rozrůznil do různých genetických skupin. Virus se rozšířil na velký počet druhů ptáků a savců po celém světě a je nyní příčinou velmi reálné pandemie ve zvířecím světě, známé jako panzootie.
V roce 2020 se objevil kmen 2.3.4.4b, který se koncem roku 2021 dostal do Severní Ameriky. Viry H5N1 v tomto kmenu se dokázaly masivně replikovat ve volně žijících i domácích ptácích a postihly více než 380 různých druhů ptáků. Dopad na ptáky byl v mnoha zemích enormní a miliony jich za poslední roky zemřely. Odhaduje se například, že virus způsobil úhyn kolem 40 % všech pelikánů v Peru za méně než pět měsíců.
Případy viru ptačí chřipky obvykle narůstají během chladnějších měsíců, stejně jako u lidské chřipky. Od roku 2020 se však H5N1 objevuje i během jara a léta. To přispělo k jeho obrovskému geografickému šíření a je nyní přítomen na každém kontinentu kromě Oceánie. Poté, co způsobil tisíce ohnisek v Evropě, se virus H5N1 koncem roku 2021 dostal přes Atlantský oceán do Severní Ameriky a odtud se rozšířil po celé Latinské Americe. V roce 2024 byl detekován dokonce u několika druhů ptáků na Antarktidě.
Jednou z nejvíce znepokojujících změn je schopnost viru infikovat mnohé savce, a to jak divoké, tak domácí, včetně psů a koček. Od roku 2021 se rozšířil na více než 50 druhů, od medvědů, vyder a skunků až po rypouše, delfíny a mrože. V některých případech byl vysoce virulentní, například v Americe zemřely desítky tisíc lachtanů a rypoušů. Virus se navíc vyvinul a adaptoval na tyto nové hostitele a je schopen se mezi nimi šířit, což bylo prokázáno u rypoušů a na norkových farmách v Evropě. U zvířat způsobuje virus H5N1 obvykle příznaky sahající od zápalu plic a zánětu mozkových blan až po neurologické účinky, jako jsou třes, křeče a ataxie. U některých druhů byla zaznamenána vysoká virová nálož v mozku.
Koncem března 2024 byl ve Spojených státech hlášen první případ infekce H5N1 2.3.4.4b u dojnic. To byl zcela nečekaný rezervoár pro virus. Tento přenos na dobytek představuje významnou změnu v chování viru, jelikož odhalil novou schopnost množit se v mléčné tkáni, s vysokou virovou náloží detekovanou v mléce. To ukazuje na adaptaci na savčí hostitele a zdůrazňuje potenciál pro zoonotický přenos na lidi. Genetické analýzy identifikovaly nové mutace, které zvyšují schopnost viru vázat se na receptory savčích buněk a usnadňují jeho šíření. Zůstává však záhadou, proč bylo šíření H5N1 na dobytek detekováno pouze ve Spojených státech a ne v jiných zemích.
Navzdory šíření viru H5N1 u zvířat a expozici lidí bylo dosud hlášeno poměrně málo lidských infekcí. Od jeho prvního zjištění v Číně bylo zaznamenáno pouze asi 900 případů, přičemž drtivá většina u jedinců, kteří pracují na drůbežích farmách nebo manipulují s ptáky. Ačkoli úmrtnost viru může u lidí dosáhnout až 50 %, většina případů hlášených v posledních letech byla mírná. Současné údaje naznačují, že tyto viry nezískaly schopnost udržet přenos mezi lidmi, takže riziko pro běžnou populaci zůstává nízké.
Není pochyb o tom, že virus H5N1 představuje hrozbu i pro náš druh, ale aby se stal pandemickým, musel by projít několika změnami. Ty by zahrnovaly lepší schopnost šíření vzduchem mezi lidmi, vázání na lidské buněčné receptory a větší schopnost vstupovat do našich buněk a množit se v nich. Virus by také musel být schopen vyhnout se našemu imunitnímu systému. Je obtížné, aby došlo ke správné kombinaci všech těchto mutací, ale není to nemožné. Chřipkový virus je mistrem variability, mutace a rekombinace. Právě jiné chřipkové viry způsobily velké pandemie 20. století. To znamená, že masivní globální cirkulace viru H5N1 ve zvířecím světě je skutečně velmi špatnou zprávou.
Pro zachování lidského zdraví je nezbytné monitorovat zvířecí svět. Nejlepší způsob je přístup „Jedno zdraví“ (One Health). Ten zahrnuje zlepšení biologické bezpečnosti na farmách, zintenzivnění veterinárního dohledu (nejen u drůbeže, ale i u dobytka a prasat) a podporu efektivní koordinace mezi sektory veřejného zdraví a zdraví zvířat prostřednictvím společného přístupu. Ačkoli v tuto chvíli nečelíme nové pandemii, virus H5N1 se neustále přibližuje.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.