Španělské ministerstvo zemědělství, rybolovu a výživy zavedlo 13. listopadu izolaci všech volně chovaných drůbežích farem s cílem zpomalit šíření ptačí chřipky, kterou způsobuje virus H5N1. Toto drastické, i když ne bezprecedentní opatření, bylo odůvodněno narůstajícím počtem ohnisek v Evropě a zvýšeným rizikem plynoucím z migrace volně žijících ptáků směrem na jih Evropy. Takové zprávy pochopitelně vyvolávají u veřejnosti obavy. Je ale riziko, že virus H5N1 spustí pandemii mezi lidmi, skutečně zvýšené? A proč způsobuje stále větší spoušť nejen mezi ptáky, ale i mezi mnoha druhy savců?
Chřipkové viry existují v mnoha formách se čtyřmi kmeny (A, B, C a D) a mnoha podtypy. Viry typu A jsou pro zdraví lidí a zvířat nejvýznamnější a všechny pocházejí z aviárních virů. Chřipkový virus A má ve svém obalu dva základní proteiny: hemaglutinin (H) a neuraminidázu (N). Existuje 18 typů H a 11 typů N, které se mohou vyskytovat v jakékoli kombinaci, například H1N1, H1N2, až po H18N11. V rámci každého typu navíc existuje značná genetická rozmanitost. To znamená, že kmeny patřící ke stejnému typu se mohou lišit ve schopnosti způsobovat onemocnění, v rozsahu možných hostitelů, přenosnosti a tak dále.
Virus H5N1 je vysoce patogenní virus chřipky typu A s vysokou úmrtností mezi ptáky. Volně žijící druhy, zejména ve vodním prostředí, jsou přirozeným rezervoárem viru. H5N1 byl poprvé detekován u domácích hus v Číně v roce 1997 a od té doby se rozšířil po několika kontinentech prostřednictvím stěhovavých ptáků, přičemž se rozrůznil do různých genetických skupin. Virus se rozšířil na velký počet druhů ptáků a savců po celém světě a je nyní příčinou velmi reálné pandemie ve zvířecím světě, známé jako panzootie.
V roce 2020 se objevil kmen 2.3.4.4b, který se koncem roku 2021 dostal do Severní Ameriky. Viry H5N1 v tomto kmenu se dokázaly masivně replikovat ve volně žijících i domácích ptácích a postihly více než 380 různých druhů ptáků. Dopad na ptáky byl v mnoha zemích enormní a miliony jich za poslední roky zemřely. Odhaduje se například, že virus způsobil úhyn kolem 40 % všech pelikánů v Peru za méně než pět měsíců.
Případy viru ptačí chřipky obvykle narůstají během chladnějších měsíců, stejně jako u lidské chřipky. Od roku 2020 se však H5N1 objevuje i během jara a léta. To přispělo k jeho obrovskému geografickému šíření a je nyní přítomen na každém kontinentu kromě Oceánie. Poté, co způsobil tisíce ohnisek v Evropě, se virus H5N1 koncem roku 2021 dostal přes Atlantský oceán do Severní Ameriky a odtud se rozšířil po celé Latinské Americe. V roce 2024 byl detekován dokonce u několika druhů ptáků na Antarktidě.
Jednou z nejvíce znepokojujících změn je schopnost viru infikovat mnohé savce, a to jak divoké, tak domácí, včetně psů a koček. Od roku 2021 se rozšířil na více než 50 druhů, od medvědů, vyder a skunků až po rypouše, delfíny a mrože. V některých případech byl vysoce virulentní, například v Americe zemřely desítky tisíc lachtanů a rypoušů. Virus se navíc vyvinul a adaptoval na tyto nové hostitele a je schopen se mezi nimi šířit, což bylo prokázáno u rypoušů a na norkových farmách v Evropě. U zvířat způsobuje virus H5N1 obvykle příznaky sahající od zápalu plic a zánětu mozkových blan až po neurologické účinky, jako jsou třes, křeče a ataxie. U některých druhů byla zaznamenána vysoká virová nálož v mozku.
Koncem března 2024 byl ve Spojených státech hlášen první případ infekce H5N1 2.3.4.4b u dojnic. To byl zcela nečekaný rezervoár pro virus. Tento přenos na dobytek představuje významnou změnu v chování viru, jelikož odhalil novou schopnost množit se v mléčné tkáni, s vysokou virovou náloží detekovanou v mléce. To ukazuje na adaptaci na savčí hostitele a zdůrazňuje potenciál pro zoonotický přenos na lidi. Genetické analýzy identifikovaly nové mutace, které zvyšují schopnost viru vázat se na receptory savčích buněk a usnadňují jeho šíření. Zůstává však záhadou, proč bylo šíření H5N1 na dobytek detekováno pouze ve Spojených státech a ne v jiných zemích.
Navzdory šíření viru H5N1 u zvířat a expozici lidí bylo dosud hlášeno poměrně málo lidských infekcí. Od jeho prvního zjištění v Číně bylo zaznamenáno pouze asi 900 případů, přičemž drtivá většina u jedinců, kteří pracují na drůbežích farmách nebo manipulují s ptáky. Ačkoli úmrtnost viru může u lidí dosáhnout až 50 %, většina případů hlášených v posledních letech byla mírná. Současné údaje naznačují, že tyto viry nezískaly schopnost udržet přenos mezi lidmi, takže riziko pro běžnou populaci zůstává nízké.
Není pochyb o tom, že virus H5N1 představuje hrozbu i pro náš druh, ale aby se stal pandemickým, musel by projít několika změnami. Ty by zahrnovaly lepší schopnost šíření vzduchem mezi lidmi, vázání na lidské buněčné receptory a větší schopnost vstupovat do našich buněk a množit se v nich. Virus by také musel být schopen vyhnout se našemu imunitnímu systému. Je obtížné, aby došlo ke správné kombinaci všech těchto mutací, ale není to nemožné. Chřipkový virus je mistrem variability, mutace a rekombinace. Právě jiné chřipkové viry způsobily velké pandemie 20. století. To znamená, že masivní globální cirkulace viru H5N1 ve zvířecím světě je skutečně velmi špatnou zprávou.
Pro zachování lidského zdraví je nezbytné monitorovat zvířecí svět. Nejlepší způsob je přístup „Jedno zdraví“ (One Health). Ten zahrnuje zlepšení biologické bezpečnosti na farmách, zintenzivnění veterinárního dohledu (nejen u drůbeže, ale i u dobytka a prasat) a podporu efektivní koordinace mezi sektory veřejného zdraví a zdraví zvířat prostřednictvím společného přístupu. Ačkoli v tuto chvíli nečelíme nové pandemii, virus H5N1 se neustále přibližuje.
Vlna extrémních veder, která v úvodu léta zasáhla velkou část západní Evropy, si ve Francii vyžádala již sedm lidských životů. Francie a Velká Británie v pondělí zaznamenaly historické teplotní rekordy pro měsíc květen. Vládní mluvčí Maud Bregeonová v televizním vysílání potvrdila, že těchto sedm úmrtí přímo či nepřímo souvisí s vysokými teplotami, přičemž v pěti případech se jednalo o utonutí. Podle meteorologů z Météo France byla nejvyšší pondělní teplota naměřena v departementu Les Landes na jihozápadě země, kde rtuť teploměru vyšplhala na 37,1 stupně Celsia.
Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.