Vlna extrémních veder, která v úvodu léta zasáhla velkou část západní Evropy, si ve Francii vyžádala již sedm lidských životů. Francie a Velká Británie v pondělí zaznamenaly historické teplotní rekordy pro měsíc květen. Vládní mluvčí Maud Bregeonová v televizním vysílání potvrdila, že těchto sedm úmrtí přímo či nepřímo souvisí s vysokými teplotami, přičemž v pěti případech se jednalo o utonutí. Podle meteorologů z Météo France byla nejvyšší pondělní teplota naměřena v departementu Les Landes na jihozápadě země, kde rtuť teploměru vyšplhala na 37,1 stupně Celsia.
Pondělí se stalo historicky nejteplejším květnovým dnem od začátku měření ve Francii. Celostátní teplotní průměr dosáhl 24,4 stupně Celsia, čímž byl překonán dosavadní rekord 23,7 stupně Celsia z roku 1944. Podobně výjimečnou situaci ohlásila britská meteorologická služba Met Office, když v londýnských zahradách Kew Gardens naměřila 34,8 stupně Celsia. Takové hodnoty jsou v Británii neobvyklé i uprostřed léta, natož v květnu. Španělsko rovněž čelí plošným teplotám mezi 36 a 38 stupni Celsia v údolích řek Guadiana, Guadalquivir a Ebro, přičemž v některých oblastech mohou teploty dosáhnout až čtyřicítky.
Na nepříznivé podmínky reagují úřady v italském regionu Lazio, který zahrnuje i Řím. Zavedly zde omezení pro práci na přímém slunci, což se dotkne zejména zemědělství, stavebnictví a kurýrních služeb v čase od půl jedné do šestnácti hodin. Ve Francii muselo osm z devadesáti šesti administrativních departementů vyhlásit druhý nejvyšší, tedy oranžový stupeň výstrahy, který vyžaduje zvýšenou ostražitost obyvatelstva. Dalších dvacet departementů zůstává v mírnějším žlutém režimu varování.
Národní systém varování před vedry byl v květnu aktivován vůbec poprvé od svého založení v roce 2004. Klimatolog Christophe Cassou pro deník Le Monde uvedel, že se jedná o bezprecedentní událost, která měla v klimatu minulých desetiletí šanci na výskyt v tomto ročním období pouze jedna k tisíci. V předindustriální éře by podle něj byl takový jev prakticky nemožný. Francouzský premiér Sébastien Lecornu proto na čtvrtek svolal schůzku klíčových ministrů, aby vyhodnotil připravenost vlády na vlny veder, jelikož nové měsíční maximum zaznamenalo více než 350 meteorologických stanic po celé zemi.
Teploty na mnoha místech převyšují dlouhodobé normy o 12 až 13 stupňů Celsia. Météo France popsalo tento projev počasí jako předčasnou, pozoruhodnou a dlouhou vlnu veder, která má trvat ještě několik dní. Celý fenomén je způsoben takzvaným tepelným dómem, kdy je horký vzduch z Maroka uzamčen pod oblastí vysokého tlaku. Odborníci varují, že v důsledku klimatických změn budou tyto jevy v Evropě nastávat stále častěji, dříve a s mnohem vyšší intenzitou. Výzkumník Robert Vautard upozornil, že postupné prodlužování sezóny veder v budoucnu přinese podobné situace i v dubnu a říjnu.
Dvě z víkendových úmrtí ve Francii byla připsána přímým následkům horka při sportovních akcích. V Lyonu zemřela na hypertermii žena během fitness soutěže Hyrox a v Paříži postihl padesátitříletého muže infarkt při běžeckém závodě na deset kilometrů. Dalších šestnáct lidí muselo být hospitalizováno, z toho deset v kritickém stavu, během silničního běhu na pařížském předměstí Maisons-Alfort. Mezi oběťmi utonutí, k nimž došlo při pokusech o ochlazení ve vodě, jsou také tři teenageři. Situaci komplikuje fakt, že dohled plavčíků na většině pláží a řek začíná v zemi až v červenci.
Bývalá britská premiérka Theresa Mayová varovala předsedu vlády Andyho Burnhama, aby se posunul dál od tématu brexitu, a podle BBC uvedla, že ji znepokojuje úvaha o možném návratu Spojeného království do Evropské unie. Premiér na bruselském summitu v uplynulém týdnu prohlásil, že chce společně s unijním blokem zvažovat různé podoby budoucích vztahů. Baronka Mayová v nedělním rozhovoru s Laurou Kuenssbergovou na stanici BBC vzkázala, že brexit je hotovou věcí a je třeba se s tím smířit a jít dál.
Žhářské útoky radikálních izraelských osadníků na palestinské obce na okupovaném Západním břehu Jordánu v noci ze soboty na neděli vyvolaly v Izraeli politický spor a odsoudil je opoziční předák Gadi Eisenkot, jenž je označil za židovský terorismus. Desítky osadníků napadly nejméně čtyři komunity, zapálily zhruba tucet vozidel i několik domů a zanechaly rasistické nápisy, zatímco izraelská policie oznámila zahájení vyšetřování s forenzními týmy.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil Kyjev za součást takzvaných prastarých ruských zemí. Vyjádřil se tak v době, kdy obě strany hlásily vzájemné útoky. V rozhovoru pro východoevropský kanál Nexta prohlásil, že jihovýchodní i střední části Ukrajiny jsou nepochybně historicky ruské, čímž stupňoval rétoriku, kterou Moskva používá k ospravedlnění své plnohodnotné invaze.
Ukrajinská armáda podnikla překvapivý a vícestupňový útok na Krymský most, který spojuje Ruskem okupovaný polostrov s ruskou pevninou. Akce proběhla v noci na úterý a zanechala za sebou vážné škody na silniční i železniční části této monumentální stavby. Kyjev přitom operaci načasoval záměrně tak, aby demonstroval zranitelnost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina před nadcházejícím mezinárodním summitem.
Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.