Vlna extrémních veder, která v úvodu léta zasáhla velkou část západní Evropy, si ve Francii vyžádala již sedm lidských životů. Francie a Velká Británie v pondělí zaznamenaly historické teplotní rekordy pro měsíc květen. Vládní mluvčí Maud Bregeonová v televizním vysílání potvrdila, že těchto sedm úmrtí přímo či nepřímo souvisí s vysokými teplotami, přičemž v pěti případech se jednalo o utonutí. Podle meteorologů z Météo France byla nejvyšší pondělní teplota naměřena v departementu Les Landes na jihozápadě země, kde rtuť teploměru vyšplhala na 37,1 stupně Celsia.
Pondělí se stalo historicky nejteplejším květnovým dnem od začátku měření ve Francii. Celostátní teplotní průměr dosáhl 24,4 stupně Celsia, čímž byl překonán dosavadní rekord 23,7 stupně Celsia z roku 1944. Podobně výjimečnou situaci ohlásila britská meteorologická služba Met Office, když v londýnských zahradách Kew Gardens naměřila 34,8 stupně Celsia. Takové hodnoty jsou v Británii neobvyklé i uprostřed léta, natož v květnu. Španělsko rovněž čelí plošným teplotám mezi 36 a 38 stupni Celsia v údolích řek Guadiana, Guadalquivir a Ebro, přičemž v některých oblastech mohou teploty dosáhnout až čtyřicítky.
Na nepříznivé podmínky reagují úřady v italském regionu Lazio, který zahrnuje i Řím. Zavedly zde omezení pro práci na přímém slunci, což se dotkne zejména zemědělství, stavebnictví a kurýrních služeb v čase od půl jedné do šestnácti hodin. Ve Francii muselo osm z devadesáti šesti administrativních departementů vyhlásit druhý nejvyšší, tedy oranžový stupeň výstrahy, který vyžaduje zvýšenou ostražitost obyvatelstva. Dalších dvacet departementů zůstává v mírnějším žlutém režimu varování.
Národní systém varování před vedry byl v květnu aktivován vůbec poprvé od svého založení v roce 2004. Klimatolog Christophe Cassou pro deník Le Monde uvedel, že se jedná o bezprecedentní událost, která měla v klimatu minulých desetiletí šanci na výskyt v tomto ročním období pouze jedna k tisíci. V předindustriální éře by podle něj byl takový jev prakticky nemožný. Francouzský premiér Sébastien Lecornu proto na čtvrtek svolal schůzku klíčových ministrů, aby vyhodnotil připravenost vlády na vlny veder, jelikož nové měsíční maximum zaznamenalo více než 350 meteorologických stanic po celé zemi.
Teploty na mnoha místech převyšují dlouhodobé normy o 12 až 13 stupňů Celsia. Météo France popsalo tento projev počasí jako předčasnou, pozoruhodnou a dlouhou vlnu veder, která má trvat ještě několik dní. Celý fenomén je způsoben takzvaným tepelným dómem, kdy je horký vzduch z Maroka uzamčen pod oblastí vysokého tlaku. Odborníci varují, že v důsledku klimatických změn budou tyto jevy v Evropě nastávat stále častěji, dříve a s mnohem vyšší intenzitou. Výzkumník Robert Vautard upozornil, že postupné prodlužování sezóny veder v budoucnu přinese podobné situace i v dubnu a říjnu.
Dvě z víkendových úmrtí ve Francii byla připsána přímým následkům horka při sportovních akcích. V Lyonu zemřela na hypertermii žena během fitness soutěže Hyrox a v Paříži postihl padesátitříletého muže infarkt při běžeckém závodě na deset kilometrů. Dalších šestnáct lidí muselo být hospitalizováno, z toho deset v kritickém stavu, během silničního běhu na pařížském předměstí Maisons-Alfort. Mezi oběťmi utonutí, k nimž došlo při pokusech o ochlazení ve vodě, jsou také tři teenageři. Situaci komplikuje fakt, že dohled plavčíků na většině pláží a řek začíná v zemi až v červenci.
Britská zemědělská sféra se v současnosti potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolalo extrémní sucho a předchozí nepříznivé počasí. Prezident Národní unie farmářů varoval, že zemi mohou brzy postihnout nedostatky některých potravin, protože tuzemská produkce čelí masivním výpadkům způsobeným nedostatkem vody pro závlahu.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
