Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Podle německé diplomacie představuje jakákoli aktivita, která Rusku umožňuje pokračovat v útočné válce proti Ukrajině, přímou hrozbu pro bezpečnost Německa. Informace o výcviku několika stovek ruských vojáků na čínském území, z nichž někteří již byli nasazeni na Ukrajině, přinesl v květnu deník Die Welt s odvoláním na utajované dokumenty evropských zpravodajských služeb.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho jednotky plně ovládly Kosťantynivku na východní Ukrajině. Dobytí tohoto města v Doněcké oblasti, které mělo před válkou přibližně 78 000 obyvatel, bylo dlouhodobým cílem Moskvy a bitva o něj probíhala od konce roku 2025. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova je město zcela pod ruskou kontrolou, zprávy o jeho pádu však nebyly nezávisle ověřeny. Kosťantynivka aktuálně představovala hlavní směr ruského úsilí na více než tisíc kilometrů dlouhé frontě.
Centrum severoukrajinského města Sumy zasáhl masivní ruský útok naváděnou bombou, který si vyžádal nejméně čtyři lidské životy, včetně jednoho dítěte, a 27 zraněných. Podle gubernátora Oleha Hryhorova čelily ruským útokům i další oblasti v Sumském regionu a na jihovýchodě Ukrajiny poblíž frontové linie, kde zahynulo dalších šest lidí. Prezident Volodymyr Zelenskyj po úderech vyzval spojence k zesílení tlaku na Rusko, aby mohl být tento teror zastaven. Sumská oblast leží u ruských hranic a čelí téměř neustálým útokům, kterými se Moskva snaží rozšířit tamní nárazníkové pásmo.
Polský premiér Donald Tusk uvedl, že se Ukrajina snaží najít způsob, jak zmírnit napětí ve vztazích s Varšavou. Podle Tuska se východní soused Polska musí vyrovnat se svou historií, pokud chce vstoupit do Evropské unie. Diplomatické vztahy obou zemí se zhoršily poté, co polský prezident Karol Nawrocki odebral Zelenskému nejvyšší polské vyznamenání kvůli tomu, že ukrajinský prezident pojmenoval armádní jednotku po povstalcích, kteří během druhé světové války masakrovali Poláky. Tusk se snaží situaci uklidnit a pozitivní signály vidí v jednání ukrajinského ministra zahraničí Andrija Sybihy s jeho polským protějškem Radosławem Sikorským. Součástí návrhů na řešení jsou konzultace historiků a rozhovory náboženských představitelů obou národů.
Litva podniká kroky k tomu, aby se integrovala do západního systému jaderného odstrašení vůči Rusku, a směřuje k ukončení ústavního zákazu rozmísťování atomových zbraní na svém území. Litevský prezident Gitanas Nausėda na tiskové konferenci v Berlíně oznámil, že inicioval ústavní změnu, která dosavadní omezení zruší. Krátce poté skupina 50 litevských zákonodárců předložila příslušný pozměňovací návrh, o kterém bude muset rozhodnout parlament.
Rada Světové atletiky potvrdila své rozhodnutí o dalším vyloučení ruských a běloruských sportovců z mezinárodních soutěží, které trvá již čtyři roky od začátku invaze na Ukrajinu. Přestože Světová atletika v roce 2023 ukončila osmiletý zákaz činnosti Ruské atletické federace kvůli dopingu, samostatný distanc kvůli agresi na Ukrajině zůstává v platnosti. Podle prezidenta organizace Sebastiana Coea zůstává původní rozhodnutí nezměněno v zájmu ochrany integrity a spravedlnosti soutěží, jelikož dosud nedošlo k žádnému hmatatelnému posunu směrem k mírovým rozhovorům.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.
Bývalý britský princ Andrew, dnes známý jako Andrew Mountbatten-Windsor, se poprvé po několika měsících objevil na veřejnosti. Informovala o tom britská média. Podle novinářů ale nechtěl být mladší sourozenec krále Karla III. spatřen. To se nicméně nepovedlo.
Spojené státy americké už v sobotu oslaví 250 let od vyhlášení Deklarace nezávislosti. Tento významný moment moderních světových dějin se bude připomínat i v Česku. Zbarví se například sídlo ministerstva zahraničí.
Tropické počasí sice na začátku letních prázdnin v Česku nepanuje, přesto v některých oblastech znovu hrozí požáry. Může za to sucho a vítr. Největší nebezpečí je na Moravě, vyplývá to z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ruská federace čelí ve své válce proti Ukrajině závažným komplikacím, což ve svém nedělním vystoupení nepřímo potvrdil i sám Vladimir Putin. Ruský prezident poprvé veřejně přiznal, že země se potýká s nedostatkem pohonných hmot, který zapříčinily úspěšné ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní ropné rafinerie. Kvůli zintenzivňující se ukrajinské ofenzivě jsou navíc uzavřena některá ruská letiště a armádní logistické trasy vykazují kritická selhání, což doprovází klesající podpora konfliktu mezi ruskou veřejností.
Podobně jako před týdnem v Evropě, i vlna veder, která v těchto dnech sužuje východní pobřeží Spojených států, by byla prakticky nemožná bez znečištění způsobeného fosilními palivy. Ve své páteční zprávě to uvedla vědecká síť World Weather Attribution, která zkoumá vliv klimatických změn na extrémní projevy počasí. Podle klimatoložky Friederike Otto z Imperial College London jsou dopady změn klimatu na každodenní život již zcela zjevné a situace se bude dál zhoršovat, dokud lidstvo nepřejde na čisté zdroje energií.
Ukrajina zahájila s Evropskou komisí jednání o zavedení nového sankčního mechanismu, jehož cílem je odradit třetí země od vývozu benzínu a dalších ropných produktů do Ruské federace. Tento krok reaguje na to, že opakované ukrajinské útoky na ruské rafinerie a sklady pohonných hmot výrazně ochromily tamní produkci. Výpadky v zásobování v ropně bohatém Rusku již vedly k zavedení plošných restrikcí prodeje paliv na čerpacích stanicích ve většině ruských regionů.
V Íránu začalo několik dní veřejného smutku za bývalého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, který zahynul v únoru při společných úderech Spojených států a Izraele. Rakev s jeho tělem již dorazila do Teheránu, kde se shromažďují tisíce lidí, aby mu vzdaly úctu. Vládní duchovní v zemi nyní připravují rozsáhlé pohřební rituály a procesí, které se potáhnou přes celý nadcházející týden.
Před dvěma sty padesáti lety se zrodil americký sen, koncept slibující, že tvrdá práce a dodržování pravidel zajistí každému v USA pohodlný život střední třídy. Tento celosvětově exportovaný ideál, spojený s vidinou sociální mobility a ekonomických příležitostí, však v současnosti čelí vážné krizi. Podle průzkumu veřejného mínění organizace Associated Press-NORC věří v jeho existenci pouhá třetina Američanů. Výzkumné centrum Pew Research Center navíc uvádí, že většina obyvatel Spojených států se domnívá, že nejlepší dny má země již za sebou.
Německá armáda musí dosáhnout plné bojové připravenosti nejpozději do roku 2029, jelikož riziko vypuknutí ozbrojeného střetu s Ruskou federací je reálné. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.