Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Podle německé diplomacie představuje jakákoli aktivita, která Rusku umožňuje pokračovat v útočné válce proti Ukrajině, přímou hrozbu pro bezpečnost Německa. Informace o výcviku několika stovek ruských vojáků na čínském území, z nichž někteří již byli nasazeni na Ukrajině, přinesl v květnu deník Die Welt s odvoláním na utajované dokumenty evropských zpravodajských služeb.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho jednotky plně ovládly Kosťantynivku na východní Ukrajině. Dobytí tohoto města v Doněcké oblasti, které mělo před válkou přibližně 78 000 obyvatel, bylo dlouhodobým cílem Moskvy a bitva o něj probíhala od konce roku 2025. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova je město zcela pod ruskou kontrolou, zprávy o jeho pádu však nebyly nezávisle ověřeny. Kosťantynivka aktuálně představovala hlavní směr ruského úsilí na více než tisíc kilometrů dlouhé frontě.
Centrum severoukrajinského města Sumy zasáhl masivní ruský útok naváděnou bombou, který si vyžádal nejméně čtyři lidské životy, včetně jednoho dítěte, a 27 zraněných. Podle gubernátora Oleha Hryhorova čelily ruským útokům i další oblasti v Sumském regionu a na jihovýchodě Ukrajiny poblíž frontové linie, kde zahynulo dalších šest lidí. Prezident Volodymyr Zelenskyj po úderech vyzval spojence k zesílení tlaku na Rusko, aby mohl být tento teror zastaven. Sumská oblast leží u ruských hranic a čelí téměř neustálým útokům, kterými se Moskva snaží rozšířit tamní nárazníkové pásmo.
Polský premiér Donald Tusk uvedl, že se Ukrajina snaží najít způsob, jak zmírnit napětí ve vztazích s Varšavou. Podle Tuska se východní soused Polska musí vyrovnat se svou historií, pokud chce vstoupit do Evropské unie. Diplomatické vztahy obou zemí se zhoršily poté, co polský prezident Karol Nawrocki odebral Zelenskému nejvyšší polské vyznamenání kvůli tomu, že ukrajinský prezident pojmenoval armádní jednotku po povstalcích, kteří během druhé světové války masakrovali Poláky. Tusk se snaží situaci uklidnit a pozitivní signály vidí v jednání ukrajinského ministra zahraničí Andrija Sybihy s jeho polským protějškem Radosławem Sikorským. Součástí návrhů na řešení jsou konzultace historiků a rozhovory náboženských představitelů obou národů.
Litva podniká kroky k tomu, aby se integrovala do západního systému jaderného odstrašení vůči Rusku, a směřuje k ukončení ústavního zákazu rozmísťování atomových zbraní na svém území. Litevský prezident Gitanas Nausėda na tiskové konferenci v Berlíně oznámil, že inicioval ústavní změnu, která dosavadní omezení zruší. Krátce poté skupina 50 litevských zákonodárců předložila příslušný pozměňovací návrh, o kterém bude muset rozhodnout parlament.
Rada Světové atletiky potvrdila své rozhodnutí o dalším vyloučení ruských a běloruských sportovců z mezinárodních soutěží, které trvá již čtyři roky od začátku invaze na Ukrajinu. Přestože Světová atletika v roce 2023 ukončila osmiletý zákaz činnosti Ruské atletické federace kvůli dopingu, samostatný distanc kvůli agresi na Ukrajině zůstává v platnosti. Podle prezidenta organizace Sebastiana Coea zůstává původní rozhodnutí nezměněno v zájmu ochrany integrity a spravedlnosti soutěží, jelikož dosud nedošlo k žádnému hmatatelnému posunu směrem k mírovým rozhovorům.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.